REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Povolování staveb více o tématu

Kdy je nutné stavební povolení pro altán, pergolu nebo přístřešek?

Praktickým příslušenstvím rodinného domu a jeho zahrady je místo pro relaxaci, parkování auta nebo uložení zahradního nářadí. Často tak vedle domků vyrůstají různé altány, pergoly či terasy. Které z těchto drobných zahradních staveb je možné na pozemek umístit „jen tak“ a pro které je již třeba zajistit svolení stavebního úřadu?
Zdroj: AdobeStock-jrp-studio

Orientace v pojmech - jaký je rozdíl mezi altánem, pergolou, terasou či přístřeškem?

Stavební zákon nezná pojem „drobná stavba“[1]. Buď tedy dílo stavbou je - a musí respektovat zákon – anebo stavbou není. Stavbou je přitom jakékoliv stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií bez zřetele na stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se pak považuje také výrobek plnící funkci stavby [2] nezáleží tedy na tom, zda si altán postavíte vlastními silami z cihel a dřeva či čehokoliv jiného nebo jej přivezete již hotový od výrobce a jen přesunete na zahradu nebo smontujete). Další vlastností stavby je imobilita (postavíte-li tedy příležitostně na zahradě párty-stan, o stavbu vyžadující jakékoliv svolení úřadu se samozřejmě nejedná). Doba trvání naproti tomu nemá vliv na to, zda se jedná o stavbu či ne.

Jelikož v minulosti činilo i stavebním úřadům problém rozeznat, která drobná stavební díla související s bydlením spadají pod režim „staveb“, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj metodické doporučení, jak na problematiku nahlížet – rozlišeny tak byly dvě základní kategorie, a to pergoly a přístřešky[3], z nichž každá spadá pod jiný režim co do nutnosti povolování.

Zdroj: AdobeStock.com - ozgur-coskunZdroj: AdobeStock.com - ozgur-coskun

Pergola je „loubí lehké konstrukce, porostlé popínavými rostlinami, které tvoří vzdušné zastropení.[4] Pergolu nejčastěji tvoří trámy a laťoví s tím, že její vrchní část není celistvá, dává pouze základ pro pnutí rostlin. Pergola není považována za stavbu a umístit ji tak můžete libovolně kdekoliv na zahradě či u domu, aniž byste se museli zabývat komunikací se stavebním úřadem.

Přístřešek je zastřešenou stavbou bez obvodových svislých konstrukcí (ať už chybí pouze jedna svislá stěna nebo všechny). Může sem spadat například altán, zastřešené parkovací místo nebo zastřešená terasa. Přístřešek je stavbou a spadá pod režim stavebního zákona.

Terasa nezastřešená (zpevněná plocha) zhotovená z betonu či zámkové dlažby je rovněž stavbou, která pod režim zákona spadá[5]. Zastřešená terasa je pak prostě přístřeškem.

Jaké podmínky musí drobné stavby spadající pod režim stavebního zákona splňovat?

Jednou z podmínek, které musí jakékoliv stavby vždy splňovat, je odstup od sousedního pozemku alespoň 2 metry (je totiž žádoucí, aby byl stavebník schopen renovovat své dílo, aniž by k tomu musel zasáhnout do pozemku souseda – na což by právě 2 metry prostoru měly běžně stačit). Toto pravidlo je dáno vyhláškou[6] a bez výslovného souhlasu souseda není možné jej nerespektovat. Spadá-li tedy jakýkoliv zahradní výtvor pod pojem „stavba“, je odstup od souseda nutný (nicméně pergolu si tedy můžete postavit kdekoliv, není za stavbu považována).

Zdroj: AdobeStock.com - tomaszZdroj: AdobeStock.com - tomasz

Pozor je pak nutné dávat na místní regulativy dané územně plánovací dokumentací (územním plánem obce), vyhláškami či ochrannými pásmy a památkovými zónami. V některých obcích je stanoven maximální koeficient zastavitelnosti, který reguluje hustotu zástavby. V praxi to znamená, že v rámci svého pozemku můžete mít např. pouze 25% plochy zastavěné, do níž se započítává zastavěná plocha domu a nové terasy či přístřešku. Pozor také na ochranné pásmo lesa[7] či jiné chráněné plochy (památková zóna), do nichž může drobná stavba zasahovat a bez stavebního povolení se tak neobejdete. Lze proto doporučit zkontrolovat místní regulativy dotazem na příslušný stavební úřad.

Pro drobné stavby stojící samostatně na zahradě není jinak vyžadováno žádné stavební povolení, územní souhlas ani ohlášení, splňují-li následující podmínky[8]:

  • zastavěná plocha maximálně 25 m2;
  • výška maximálně 5 m;
  • nepodsklepená;
  • neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení (např. toaleta) ani vytápění;
  • neslouží k ustájení či chovu zvířat;
  • nevyužívá se k výrobě či skladování hořlavin a jiných nebezpečných látek;
  • neslouží k podnikání;
  • plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Nebude-li některá z výše uvedených podmínek splněna, je nutné stavbu administrativně řešit se stavebním úřadem a dle parametrů stavbu ohlásit, případně zažádat o územní souhlas či stavební povolení.

Zvláštní režim pak mají drobné stavby, které jsou „přilepeny“ na rodinný dům. Je-li totiž terasa nebo přístřešek vzájemně provozně propojena s domem a půdorysně jej rozšiřuje, jedná se o přístavbu rodinného domu a nikoliv samostatnou drobnou stavbu>[9]. Takovou terasu – ať už nezastřešenou či zastřešenou (přístřešek) – je nutné stavebnímu úřadu ohlásit[10] a vyžádat si územní souhlas[11].

Evidence drobné stavby v katastru nemovitostí

Katastrální zákon na rozdíl od zákona stavebního pojem „drobná stavba“ používá. Ve vztahu k rodinným domům je to stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě rodinného domu[12]. Drobné stavby se obecně do katastru nemovitostí zapisovat nemusí. Avšak je-li terasa či altán větší, bude třeba ji do katastru zapsat (nesplnění této povinnosti nebývá v praxi sankcionováno, nicméně katastrální zákon uložení pokuty umožňuje[13]).

Závěrem

Stavba altánu, pergoly či terasy je praktickým doplňkem zahrady rodinného domu. Většina těchto malých zahradních staveb nepotřebuje žádnou administrativu ve vztahu ke stavebního úřadu, především jedná-li se o samostatně stojící jednoduché stavby do 25 m2 plochy umístěné alespoň 2 metry od sousedů. Stavíme-li však cokoliv jiného než pergolu, kterou je možné umístit zcela volně, je vždy vhodné seznámit se se specifickými místními podmínkami – například možnou zastavitelností pozemku či ochrannými pásmy, do nichž může zahradní stavba zasahovat. Je-li pak terasa nebo altán provozně spojena s rodinným domem, nejedná se o samostatnou stavbu, ale přístavbu, pro kterou je minimálně územní souhlas a ohlášení vždy třeba. Závěrem nutno podotknout, že nerespektování administrativních povinností spojených s drobnými zahradními stavbami může mít za následek obdržení obálky s barevným pruhem, pozvánkou na jednání na stavebním úřadě a hrozbu pokuty či nařízeného odstranění stavby.

[1] Pojem „drobná stavba“ je nicméně používán v katastrálním zákoně č. 256/2013 Sb., ovšem se zcela specifickými parametry.
[2] Viz ust. § 2 odst. 3 stavebního zákona.
[3] Viz „Metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj ČR: PERGOLA, PŘÍSTŘEŠEK“, červenec 2014.
[4] Viz Technický naučný slovník (SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha 1983).
[5] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR č.j. 7 As 119/2015 – 31 ze dne 16.7.2015.
[6] Viz ust. § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
[7] Standardně 50 m od okraje lesa, viz ust. § 14 odst. 2 lesního zákona.
[8] Viz ust. § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona: „Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují (..) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci (…)“  a ust. § 103 odst. 1. písm. e) bod 1 stavebního zákona: „Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují (…)stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 mzastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení (…).
[9] Viz ust. § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona (změna dokončené stavby).
[10] Viz ust. § 104 odst. 2 stavebního zákona.
[11] Viz ust. § 96 odst. 2 stavebního zákona.
[12] Viz ust. § 2 písm. m) katastrálního zákona.
[13] Možno uložit pokutu až 50.000,- Kč pro fyzické osoby nepodnikající, právnickým osobám a podnikatelům až dvojnásobek, viz ust. § 57 odst. 2) psím. d) katastrálního zákona.

Mgr. Pavlína Komedová

Advokátka, jež se ve své praxi zaměřuje mj. na problematiku nemovitostí, stavebnictví a územního plánování. Více informací na www.ak-komedova.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Povolování staveb

  1. Příručka Jak na povolení rodinného domu
  2. Jak vyřídit stavební povolení a nezbláznit se
  3. Kdo je stavebník, co je to stavba nebo dokumentace? Pojmy stavebního zákona
  4. Co všechno je potřeba pro stavbu rodinného domu? Pozemek, povolení, dozor...
  5. Změny pro stavebníka rodinného domu po novele stavebního zákona od ledna 2018
  6. Užívání rodinného domu a zápis do katastru nemovitostí po 1. 1. 2018 bez kolaudace
  7. Proces schvalování staveb přehledně. Platnost od ledna 2018
  8. První krok k povolení stavby: Územní řízení. Platnost od ledna 2018
  9. Územní souhlas: Umístění jednoduchých staveb a záměrů od ledna 2018
  10. Zjednodušené územní řízení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  11. Stavební povolení dle novely stavebního zákona od ledna 2018
  12. Ohlášení jednoduchých staveb v platnosti od ledna 2018
  13. Kdy je nutné stavební povolení pro altán, pergolu nebo přístřešek?
  14. Stavba dočasná: Na jak dlouho se povoluje, z čeho má být postavená a kdy se odstraňuje?
  15. Chcete zbourat dům či garáž? Kdy potřebujete povolení k odstranění stavby
  16. Změna stavby není jen tak. Kdy je nutné změnu nahlásit a kdy je nutné povolení
  17. Dejte pozor na účel stavby. Jak je to s bydlením v ateliéru nebo v kanceláři
  18. Jak dlouho platí stavební povolení? Dejte si pozor na termíny
  19. Zastavěná plocha stavby - jak se změří a co všechno se do ní počítá?
  20. Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů
  21. Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?
  22. Koordinované závazné stanovisko – co to je a kde to získat?
  23. Co je to EIA a k čemu je dobrá? Stav posouzení EIA po novele od ledna 2018
  24. Jaké lhůty má stavební úřad na vyřízení stavebního povolení na rodinný dům?
  25. Jak se bránit stavebnímu úřadu při nečinnosti nebo při zamítnutí stavby
  26. Pravomoci stavebního úřadu - co může zakázat a co musí posuzovat
  27. Jakou kvalifikaci musí splňovat úředník na stavebním úřadě?
  28. Může stavební úřad ovlivňovat, jak má vypadat váš rodinný dům?
  29. Kdy může stavební úřad nařídit odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení?
  30. Lze postavit rekreační chatu na louce? Co je možné stavět v nezastavěném území
  31. Rodinný dům v CHKO. Na co dát pozor při jeho umisťování
  32. Stavební povolení na rodinný dům v chráněné krajinné oblasti (CHKO)
  33. Památková ochrana staveb: Jak postupovat při záměru koupě či stavby nemovitosti
  34. Na co má nárok majitel památkově chráněného domu? Proč chránit památky?
  35. Pravidla stavebních zásahů do památek: Vsaďte na dobré architekty, jednejte s NPÚ

Mohlo by vás zajímat

Stylové zahradní stolování. Zahradní kuchyně pro venkovní vaření

Stylové zahradní stolování. Zahradní kuchyně pro venkovní vaření

Letní kuchyně v zahradě nám umožní trávit celý den ve svém kousku přírody, mimo zdi domu, dokonce i když prší. Kuchyni je nutné dobře umístit, aby nebyla spalována sluncem, aby krb či sporák na dřevo dobře táhnul. Vybavit ji lze mimo místa pro vaření i krbem, plotnou pro sušení bylinek a hub, pecí na chleba či pizzu.…

Sousedé pod lupou zákona - stavba na hranici pozemku

Sousedé pod lupou zákona - stavba na hranici pozemku

Problematika staveb stojících na hranici pozemku trápí nejednoho stavebníka. Připravily jsme tedy pro vás sérii článků věnovaných požadavkům na umisťování staveb na hranici pozemků, jejich údržbě i ochraně vlastnických práv majitelů sousedních pozemků. Dnes se podíváme, za jakých okolností lze či nelze umístit stavbu…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA