Pro zajištění stavební kázně má stavební úřad určité možnosti, které vymezuje stavební zákon. Stavební zákon taxativně uvádí případy, kdy je stavební úřad povinen zahájit řízení o odstranění stavby. Řízení je vedeno vůči osobě, která je odpovědná za stavebně technický a právní stav stavby. V tomto případě se vždycky jedná o zahájení správního řízení z moci úřední. S tímto souvisí i náhrada nákladů, která je uložena vlastníkovi stavby, protože řízení bylo vyvoláno neplněním povinnosti a jejich porušením.
Ve kterých případech je vždy zahájeno řízení o odstranění stavby?
- Je-li je stav stavby tak závadný, že ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a vlastník stavby přesto, že mu to stavební úřad nařídil, nezjednal nápravu. Pokud by se jednalo o stavbu, která je kulturní památkou, uplatní se postup podle zákona o památkové péči.
- Jedná–li se o tzv. „černou stavbu“ tj. stavbu provedenou bez jakéhokoliv povolení, i když to stavební zákon vyžaduje, nebo prováděnou v rozporu s vydaným povolením, nebo zahájenou dříve než stavební povolení nabylo právní moci
- Jestliže v průběhu stavby došlo ke zrušení již vydaného a pravomocného stavebního povolení, a to z důvodů mimořádně cenného archeologického nálezu, takže ve stavbě již nelze dále pokračovat
- Bude-li se jednat o stavbu, která podle stavebního zákona sice žádné povolení nevyžaduje, ale její realizací došlo k porušení jiných právních předpisů např. je umístěna v nějakém ochranném pásmu bez souhlasu jeho správce nebo realizací stavby došlo k zastínění obytné místnosti atp.
- Došlo-li ke zrušení pravomocného stavebního povolení v přezkumném řízení nebo soudem
- Pokud u dočasné stavby uplynula již stanovená doba, na kterou byla stavba povolena
- Pokud u dočasné ohlašované stavby, povolené nejdéle na dobu 3 let, podle § 104 odst. 1 písm. c), tj. stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené, uplynula stanovená doba jejího trvání.
Ve všech těchto uvedených případech stavební úřad zahajuje z moci úřední řízení o odstranění stavby. Pokud tedy existuje některý z těchto důvodů, musí být řízení zahájeno a ve věci rozhodnuto.
V některých případech však nemusí být výsledkem řízení o odstranění stavby tuto stavbu opravdu fyzicky odstranit případně toto řízení o odstranění stavby dokončeno. Vždy je však nezbytné je vydat rozhodnutí nařizující odstranění stavby v případech uvedených pod body 1, 3 a 7.
Zdroj: Fotolia.com - focus finder
Jak se postupuje v ostatních případech?
Ve zbývajících případech je možno někdy stavbu dodatečně povolit, ale pouze za předpokladu dodržení a splnění určitých podmínek.
Černá stavba (ad 2)
Bude-li se jednat o situaci, kdy stavba mohla být povolena, tj. zejména soulad s územním plánem, pak stavebník může požádat o dodatečné povolení stavby. Pokud je na základě této jeho žádosti zahájeno správní řízení, pak je vlastník stavby povinen doložit všechny potřebné doklady a projektovou dokumentaci jako ke stavebnímu povolení. V kladném případě pak je řízení ukončeno vydáním dodatečného povolení a řízení o odstranění stavby je zastaveno. V opačném případě je nařízeno odstranění stavby.
Porušení předpisů při realizaci (ad 4)
Jakmile dojde ke zjednání nápravy, to znamená odstranění rozporu s právními předpisy, je řízení o odstranění stavby zastaveno.
Zrušení stavebního povolení (ad 5)
V momentě, kdy došlo ke zrušení pravomocného povolení, existuje stavba bez jakéhokoliv právního titulu. Jestliže však jsou splněny podmínky pro vedení „opakovaného“ stavebního řízení a následně vydáno „opakované“ stavební povolení pak není nutno nařídit odstranění stavby.
Skončení trvání doby dočasné stavby (ad 6)
Rovněž u dočasné stavby lze za určitých podmínek prodloužit dobu jejího trvání, avšak i zde musí vlastník stavby podat příslušnou žádost, a pokud jí bude vyhověno, řízení o odstranění stavby se zastaví.
Je nutno si však uvědomit, že při dodatečném povolení stavby je důkazní břemeno vždy na vlastníkovi nepovolené stavby a při nedostatečné součinnosti se stavebním úřadem nemusí být vždy výsledkem dodatečné povolení. Pokud je dodatečné povolení vydáno nahrazuje toto povolení i povolení k umístění stavby, takže samostatné řízení se již nevede.
Mohou také nastat případy, kdy vlastník stavby provede bez povolení nějaké stavební úpravy takovým způsobem, že odstraní některé části stavby, a tady pak stavební úřad může nařídit i uvedení stavby do původního stavu.
Pojmem stavby rozumí stavební zákon i část stavby (§2 odst. 4) a nemusí být tedy vždy nařízeno odstranění celé stavby, ale často se jedná pouze o odstranění části stavby - zpravidla nepovolené přístavby. Aby nedocházelo ke znehodnocení zbývající části stavby, musí být zpracována projektová dokumentace, která dořeší stavebně technický stav po odstranění části stavby. Povinností vlastníka stavby je tuto dokumentaci pořídit. Pokud tuto povinnost nesplní, pořídí ji stavební úřad na jeho náklady.
Nařízení o odstranění stavby upravuje § 129 stavebního zákona.
Je v zájmu stavebníka vyvarovat se stavební nekázně
Závěrem bych chtěla upozornit, že stavební úřady v rámci výkonu stavebního dozoru nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochranou práv a oprávněných zájmů osob a dozoru nad plněním povinností podle stavebního zákona musí dohlížet i na řádné provádění staveb. Základním nástrojem ke zjišťování všech skutečností jsou kontrolní prohlídky. Tuto prohlídku může stavební úřad provést na základě dozorové činnosti nebo na základě jakéhokoliv podnětu. Pokud zjistí existenci některého z důvodů, který uvádí stavební zákon, musí řízení o odstranění stavby zahájit.
Je tedy věcí každého stavebníka, aby se vyvaroval stavební nekázně, a tím i eventuálního řízení o odstranění stavby se všemi důsledky, tedy i příslušnou sankcí podle stavebního zákona.
Sdílet / hodnotit tento článek