Metropole, města, obce – vybudovat jakýkoli sídelní útvar pro soužití většího množství lidí vyžaduje součinnost mnoha profesí. Mezi všemi musí pak panovat shoda na výsledném řešení i provedení a výsledek by měl být trvanlivý a efektivně ekonomicky i udržitelně sloužit svým obyvatelů a uživatelům. Město je živoucí organismus, který se však proměňuje v čase podle měnících se potřeb, i vlivem stárnutí technologií nebo materiálů.
Většina zásadních rozhodnutí o vývoji města je v demokratickém řízení státu v rukou volených zastupitelů potažmo městské rady, jednající na základě svých úvah nebo podnětů z jiných stran (občanů, firem).
Aby město drželo jednotný ráz a dobře fungovalo je však potřeba obracet se na odborné profese, které jsou více či méně zastoupeny v procesu vývoje města. Jsou jimi například:
Všechny popsané profese se úzce podílejí na výsledné podobě města. Každý vidí záležitost ze svého pohledu, nicméně je nutná odborná způsobilost a přesah jedné profese do druhé. Je výjimkou, že by všechny profese byly přímo zaměstnanci či stálými spolupracovníky města. Často se v případě menších obcí jedná o volně sestavované týmy dle potřeby.
Pokud týmy nejsou sestaveny dobře, nejsou zastoupeny či jsou nedostatečně vyslyšeny doporučení některých profesních odborníků při jednotlivých stavebních projektech či v dlouhodobém plánování, může to způsobit zbytečné a nehospodárné využití veřejných prostředků, zkrácení životnosti daného řešení, nefunkčnost některých aspektů daného řešení nebo způsobit po výstavbě i nové problémy, kde dříve nebyly. Mělo by tak být v zájmu zastupitelstev úzce spolupracovat s širokým spektrem odborníků a naslouchat jim, jelikož lidská sídla jsou složitými a komplexními stavebními díly.
Velká města potřebují stálé týmy odborníků, nejen pracujících dle zadání vedení města, ale poskytujících i městu zpětnou vazbu na vydaná rozhodnutí, konzultující varianty a řešení. Odborné profese jsou často zastoupeny i v poradních komisích měst a obcí (například komisí pro výstavbu, komise pro životní prostředí atp.).
V České republice má městského architekta cca 80 měst a obcí. Zatím je ale nesrovnatelně víc obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. Jeho role není v naší legislativě přesně ukotvena, jeho rozsah prací se různí. V zásadě se ale jedná o profesi, která má ze své podstaty v rámci rozsahu prací domluvených s obcí držet celkovou koncepci města, dbát na zachování a rozvoj architektonických a urbanistických kvalit. Je často zástupcem města při jednání se soukromými stavebníky nebo v případě veřejných zakázek, jako například zpracování územního plánu.
Role městského inženýra je ještě méně zastoupena než městský architekt. Úkolem inženýra je dohlížet a konzultovat především městské sítě, technickou infrastrukturu, nakládání s energiemi, dopravní řešení atp.
Krajinářský architekt má být plnohodnotnou součástí týmu s inženýrem (inženýry) a architektem (architekty) v procesu plánování města. Jeho specializací je městská zeleň nebo správné nakládání s dešťovou vodou, popř. vhodné proudění vzduchu ve městě atp. To všechno může výrazně ovlivnit kvalitu životního prostředí města.
Developer přichází do území města s podnikatelským záměrem nové výstavby či přestavby jednotlivých staveb či celých území. Je proto nezbytné, aby úzce spolupracoval s městem (městskou částí) a respektoval místní výše řečené podmínky a požadavky města, úzce spolupracoval s výše řečenými profesemi. Stejně tak i developer, vkládající do projektu značné úsilí a finance na mnoho let dopředu potřebuje přehledné, stabilní a předvídatelné právní prostředí, podmínky výstavby. K tomu slouží mimo obligátních územních plánů a regulačních plánů například programy rozvoje obce, plánovací smlouvy nebo zásady pro spolupráci s developery.
Nejdůležitějším pilířem zelené infrastruktury měst a základním kamenem při urbanistickém rozvoji nejsou technologie ani žádné složité moderní materiály, ale stromy. Nabízí toho totiž mnohem víc, než si uvědomujeme: zlepšují kvalitu ovzduší, pohlcují hluk i smog a dokáží fungovat jako pomyslná…
Prohlédněte si, jak se nám podařilo zasadit bytový dům Cihelna do zelené části Sedlčan.
Konceptu prostorově dominuje prázdno v centru parku s jeho kulturně společenským potenciálem a vymezený prstenec vzrostlých stromů, který je doplněn, ale také zpřístupněn pomocí okružní promenády společně s kavárnou a s dětským hřištěm.
Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. S likvidací těchto černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva…
Žofinka je dnes relativně izolovaným brownfieldem s rozlohou cca 20 ha, který leží na levém břehu Ostravice mezi Novou Karolinou a Dolní oblastí Vítkovice při železniční trati z Ostravy do Frýdku-Místku. Začala urbanisticko-architektonická soutěž, ze které vzejde podoba návrhu čtvrti…
Stromy, stromořadí i ostatní dřeviny podél silnic jsou fenoménem a typickým prvkem naší krajiny, které navíc významně pomáhají adaptaci krajiny na změnu klimatu. Stará výsadba se ale kácí a novou často komplikuje povinnost dodržovat tří metrový odstup u vzrostlých stromů od pozemků, které sousedí…
V dnešní době globálního oteplování můžou mít příznivý vliv na mikroklima ve městech i drobné, ale systematické úpravy veřejných ploch. Inspirací pro podobné projekty může být třeba park U Kněžské louky na Praze 3. V roce 2021 prošel park celkovou revitalizací a díky tomu vzniklo…
Tradiční festival, kdy ožívají ulice, parky, náměstí i bývalé továrny a skladiště, již odstartoval a bude se konat až do 30. září. Na programu jsou nejrůznější výstavy, koncerty, divadla a umělecké instalace včetně architektonických. Mohou být inspirací, jak oživit a harmonizovat veřejný…
Tepelnými ostrovy jsou označovány oblasti v urbanisticky rozvinutých městech, kde je v letním období výrazně vyšší teplota než v jejich okolí. Jejich výskyt je s klimatickou změnou stále častější. Je patrné, že výstavba má přímý vliv na jejich vznik nebo naopak regulaci. Především…
Rekonstrukce ulic v Roudnici nad Labem je krásným příkladem, že je možné z ulice udělat příjemné místo pro auta, cyklisty i chodce. Díky spolupráci dopravních inženýrů a krajinářských architektek se zde podařilo zřídit nová parkovací místa, vysadit stromy a trvalkové záhony i použít…
Blížící se termín pro zavedení digitalizace ve stavebnictví vyvolává ve společnosti spoustu otázek. Na různých webech se objevují různé informace, které ale můžou být i zavádějící. Jak skutečně probíhají přípravy a zda bude avizovaný termín zahájení digitalizace 1. 7. 2024 dodržen, prozradil pan…
Jak se na příchod nového stavebního zákona, který bude účinný už od 1. července, chystají specialisté z praxe a jak se máte nachystat vy? Přijďte si poslechnout zástupce developerů, úřadů, ministerstva pro místní rozvoj i experty na stavební právo z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti.
Termínem „požadavky na výstavbu” se dle nového stavebního zákona rozumí požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Stavební pozemky se dle nového stavebního zákona vymezují tak, aby na nich bylo například vyřešeno umístění odstavných a parkovacích…
Před několika lety byl v Kolíně zaveden systém Smart parking, tedy chytré parkování, které má za úkol monitorovat obsazenost parkovišť a data přenášet do informačních tabulí, aby už na vjezdu do Kolína bylo jasné, kde je volné parkovací místo. Pomocí aplikace v telefonu lze také zaplatit parkovné…
Anketa, veřejná diskuse na sociálních sítích, řízená debata, nebo nějak jinak? I městské samosprávy často tápou. Někdy se vyloženě bojí diskuse s občany, podobně na tom jsou i projektanti a architekti. Potom ale může nastat rozčarování na všech stranách. Nákladné opravy veřejného prostoru se mohou…
V německém Chemnitzu zúčtovaly se starým brownfieldem, starou fabriku proměnili v něco, co mohou využívat všichni obyvatelé. Střešní zahrada, doplněná o rostlé stromy, tu otevřela prostor zeleni i lidem.
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který bude plně platný od 1. 7. 2024 zavádí jinou kategorizaci staveb: drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Důležitým kritériem o rozhodnutí o kategorii stavby je například posuzování vlivu na životní prostředí. Nová legislativa ruší také…
V rámci Týdne vědy a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP 2023) jsme v rozhovoru oslovili Moniku Jankovskou (Monitoring) a Milana Becka (ESLAB) a zeptali se jich na současnou situaci v oblasti budování pozemních komunikací v ČR v kontextu s historickým…
Jak probíhá řízení o povolení stavby podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.? Řízení se zahajuje na žádost, co se děje potom? Kdy úřad přistoupí k ústnímu projednání? A kdy k veřejnému? Kdo je jeho účastníkem? Jaké připomínky a námitky mohou účastníci či veřejnost vznášet? A jaké jsou lhůty? Co všechno…
Jak povolit stavbu podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.? Povolovací řízení se zahajuje žádostí. Co musí žádost o povolení stavebního záměru obsahovat? A co na rozdíl od staré legislativy obsahovat nemusí? Nová legislativa jde vstříc digitalizaci a zrychlení povolovacího procesu.…
