• ESTAV.cz
• Architektura
• Nízkoenergetická dřevostavba, která ctí zásady stavební biologie

Prohlédnout fotogalerii30 fotografií

Přání majitelů nepříliš rozsáhlého pozemku na levém břehu řeky Sázavy bylo vytvořit zdravé ekologické bydlení v souladu s přírodou, s nízkou spotřebou energie a s převahou přírodních materiálů. Neměli úplně jasnou představu, ale architekt David Eyer je přesvědčil už svým prvním návrhem. „Ano, už první návrh se nám velice líbil, nízkoenergetická dřevostavba a navržené technologie, včetně stavební biologie, nás skutečně zaujaly. Chtěli jsme (a máme) dům, ve kterém je radost trávit čas – ať už uvnitř u stolu s rodinou, nebo venku na terase a zahradě plné vůní, stromů a květin,“ vysvětlují majitelé. Autora návrhu a majitele pozemku spojoval od první chvíle sdílený pohled na to, co takový rodinný dům znamená a jak by měl vypadat.

Společná vize architekta a majitele domu v duchu baubiologie

„Aby vzniklo opravdu dobré dílo, musejí se všichni na tvorbě návrhu shodnout a spoluvytvářet jej,“ vysvětluje architekt, který je absolventem oboru stavební biologie na Institutu IBN v německém Neubeuernu a doktorem v oboru architektury na brněnské fakultě architektury. Prvky stavební biologie (baubiologie) užívá často ve své dlouholeté praxi, hovoří o stavebnictví budoucnosti, o stavění hlavou a srdcem, o stavbách v souladu s přírodou a odkazuje na principy IBN (v obrazové příloze), na produkty s nízkými emisemi označené štítkem EMICODE a výrobce sdružené v asociaci GEV (Asociace pro kontrolu emisí v produktech pro instalaci podlah, lepidla a stavebních materiálů).

Foto: Pavel Moravec a Martina Höhnová

„Stavební biologie je speciální disciplína, která zkoumá vztah člověka a jeho obydlí v nejširším slova smyslu. Zabývá se kvalitou vnitřního prostředí, stavebními materiály, vybavením interiéru, architekturou a vlivem staveb na životní prostředí. Nicméně dodržet všechny principy není v reálných podmínkách vždycky možné. Mnohem důležitější je přiblížit se jim tam, kde to dává opravdu smysl a nepodceňovat zdánlivé detaily,“ připomíná architekt, provádí nás pomocí fotografií celým domem a ukazuje, kde volil ryze přírodní materiály a kde bylo možné takzvaně ubrat.

Najdeme tady dřevěné podlahy, kámen na obklady nebo dlažbu, masivní nábytek bez použití laminovaných dřevotřísek a také přírodní textilie. Vybírají se prioritně materiály s certifikátem EMICODE EC1 PLUS, což je garance bezpečnosti pro lidské zdraví, minimalizována je stavební chemie, nejsou zde žádné karcinogenní sloučeniny. Upřednostňují se rovněž materiály, s nimiž jsme my lidé historicky spjati a navozují v nás pocit bezpečí a útulnosti (bavlna, kámen, keramika, dřevo).

Foto: Pavel Moravec a Martina Höhnová

Difúzně otevřená konstrukce a materiály, které dávají smysl

Volba lehkého dřevěného skeletu s difúzně otevřenými skladbami obálky nebyla podle slov architekta úplně náhodná. „Takovéto konstrukce mají jednu zásadní vlastnost – chovají se přirozeněji, než uzavřené alternativy a lépe reagují na drobné nepřesnosti při realizaci stavby. Důležité je ovšem precizní provedení konstrukce a všech vrstev obálky, přičemž všechny výhody difúzně otevřené konstrukce zapadají i do principů baubiologie,“ připomíná a ukazuje na nákresech vývoj stavby.

Dům je navržen jako jednoduchá kompaktní hmota obdélného půdorysu se sedlovou střechou, kde výrazně zaoblené vnější hrany zjemňují jeho výraz a odlišují ho od typické rodinné zástavby v okolí. Umístění v severní části pozemku zajišťuje, aby obytná část domu byla maximálně osluněna po celý den. Na první pohled zaujme opláštění budovy – svislý obklad z modřínových prken mechanicky kotvených k nosnému dřevěnému roštu je proveden s minimální mezerou a působí přirozeně a zemitě. „Modřín je oblíbenou volbou pro exteriérové dřevostavby právě proto, že stárnutím nemizí jeho krása – pouze se mění, přirozeně šedne a získává patinu. Zbytek fasády tvoří tenkovrstvá fasádní omítka s armovací vrstvou na tepelné izolaci z minerální vaty. Výsledek je jednoduchý a čistý – bez zbytečných dekorativních prvků, které by odváděly pozornost od přirozenosti celku,“ dodává architekt.

Foto: Pavel Moravec a Martina Höhnová

Vitální architektura a promyšlená dispozice domu

Interiér domu u Sázavy vychází ze stejné filozofie jako jeho exteriér. Nenajdeme tady nic zbytečného, nic škodlivého. Olejované dřevěné podlahy jsou ošetřené tungovým olejem, vnitřní povrchy jsou opatřeny ekologickým nátěrem s minimem těkavých organických látek, vzduch v místnostech je čistý a svěží. Rekuperační jednotka byla záměrně vybrána jako velmi tichá, s oddělenými rozvody do každého pokoje. Přeslechy mezi místnostmi jsou omezeny na minimum.

Dispozice je promyšlená a přehledná. Ze vstupní chodby na severovýchodní straně se přirozeně rozbíhá provoz domu – obývací pokoj s kuchyňským koutem a jídelnou, dětský pokoj, ložnice, koupelna a samostatná technická místnost. Vše na jedné úrovni, vše propojené. Neobytný podkrovní prostor plní funkci tepelného tlumiče, přirozeně vyrovnává teplotní výkyvy a přispívá k příjemnému mikroklimatu.

„Stejně jako v přírodě, tak i v architektonickém prostředí můžeme vnímat určitou míru vitality. Mým cílem je hledat formy, principy, materiály, které pro dané místo a člověka tuto vitalitu podporují,“ vysvětluje závěrem David Eyer. Lze říci, že dům u Sázavy tuto myšlenku bezezbytku naplňuje. Není to dům pro katalog ani pro soutěže. Je to dům pro dobrý život – tichý, zdravý, uzemněný. A přesně takový dům si jeho majitelé přáli.

Foto: Pavel Moravec a Martina Höhnová

Nízkoenergetický dům, dřevostavba

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata