REKLAMA
Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dům jako krajina: Villa Färingsö skládá architekturu z oblouků a výhledů

Jak vyznávají architekti ze studia Strombro Building Workshop, měřítka interiéru se tu mění od monumentálního po miniaturní pouhým otočením hlavy. S prostorem uvnitř se totiž pracovalo velmi netradičně. Což také platí pro exteriér. Dům je ve zvlněné krajině rozložen do čtyř obloukových objemů.
Foto: Andrea Singer

Popis projektu dodávají architekti téměř v odrážkách. Strohý přístup ovšem neznamená nedostatek informací. A už vůbec ne sníženou kvalitu výstupu, výsledného díla. Sami švédští tvůrci to totiž nepojímají jako nějakou mimořádnost. Dělat dobré domy – a dělat je dobře – chápou v Strombro Building Workshop jako docela automatickou a přirozenou věc. Tohle dílo se jim zkrátka povedlo, ale nic jiného se od nich přece neočekává, ne?

Nejprve tedy popis lokality: Dům pro umělkyni, Villa Färingsö, je zasazena na pozemku s mírným svahem, o sklonu přibližně 1:10 směrem na západ. Část terénu je porostlá duby, ovocnými stromy. Celkově je ale parcela otevřená do rozsáhlé krajiny pastvin, pozadím lesů na nedalekém obzoru. Což si podle architektů nevyhnutelně vyžádalo pro návrh domu obálku tvořenou samostatnými objemy. Pečlivě umístěnými do profilu již existujících teras, záhonů a terénních podmínek.

Proč? Daniel Fagerberg a Julia Rybakolnikova, kteří jsou za finální podobu návrhu odpovědní, to vysvětlují tak, že jakékoli jiné řešení než samostatné objemy by působilo jako jedna velká zeď, hrubý předěl v krajině s přízemním podlažím. Což by jen přineslo všechny problémy, které s takovým uspořádáním souvisejí. Proto se rozhodli razit cestu svému projektu jinak. Po zralé úvaze bylo rozhodnuto o čtyřech propojených objemech, s obloukovými střechami.

I to má své zdůvodnění. Jednak šlo o zvlněný charakter lokality. Dům „z kopečků“ se do členitějšího reliéfu prostě lépe hodí. Ale taky v tom hrála roli pocta vile, navržené slavným architektem Erskinem. Ta je vzdálená jen několik kilometrů, a její přitažlivý motiv tak řešení s obloukovými střechami vstřícně rozvíjí. Původně byl dům navržen jako jednodušší omítaná stavba, na izolaci z dřevovláknitých desek, kde by bílé fasády sloužily jako její plátno, na němž by vynikala živá zátiší z rostlin.

Při podrobnějším zkoumání však architekti raději zvolili dřevěný obklad, aby stavba získala více detailu a textury. Hodilo se to zejména poté, co se velikost objektu v plánech zvětšila, kvůli požadavkům klientky – obyvatelky. Přála si, aby dům, který by jí dobře sloužil, mohl dobře fungovat i pro budoucí obyvatele a neztrácel na hodnotě tím, že by byl příliš uskromněný.

Foto: Andrea Singer

S krajinou a květinami v srdci

Osoba (tedy spíše osobnost) klientky/majitelky/obyvatelky byla pro směřování celého projektu velmi podstatná. Vášnivá botanička a umělkyně, která strávila život studiem a kreslením květin, travin a volně žijících organismů i jejich symbiózy s jejich zvířecími „pečovateli“ – hmyzem, čmeláky a všemi těmi „zahradními skřítky“, kteří tvoří zázraky flóry – je mile svéráznou dámou.

Dům chápala jako zázemí pro svou tvorbu, ale současně jako součást vnějšího prostředí. Ne samostatný objekt, ale prvek v krajině. Plynul z toho důraz na ekologičtější provedení.

Ucelený stavební systém proto tvoří slaměné panely Ecococon, z vnější strany obložené panely a zevnitř třívrstvými deskami. Stavba stojí na základu z pěnového skla, se stropní deskou z 60mm CLT deskou, uloženou mezi 100mm okrajové nosníky. Lepené oblouky z glulamu mezi obvodovými stěnami jsou izolovány foukanou dřevovláknitou izolací. Z interiéru je pak izolace opatřena vrstvou jutové tkaniny, skrytou za latěmi 70×32 mm, pro lepší akustiku interiéru.

Popis stěn a izolací doplňuje parozábrana, která pokrývá první vrstvu pěnového skla a je svařena přes stěny suterénu tak, aby vytvořila souvislou vodotěsnou obálku. Suterénní stěny tak vlastně mají trojitou drenáž – potrubí ve štěrku, drenážní desku a další dutinu. Přitom jsou ale spodní části vnitřních příčných stěn snadno demontovatelné, pro kontrolu případných úniků vody. Vzhledem ke sklonu i sezónnímu zamokření terénu luk zkrátka tenhle rizikový faktor nechtěli architekti podcenit.

Foto: Andrea Singer

Rychlá a efektivní stavba

Výstavba byla ve všech možných částech realizována především z na míru CNC frézou opracovaných prvků, prefabrikovaných komponentů. Materiálů převážně na bázi biomasy a s detaily řešenými z běžně dostupného řeziva. Nebyla přitom použita žádná speciální zakázková spojovací technika, ale docela standardní řešení.

Kombinace důsledného využití BIM, standardizovaných komponent a prefabrikace umožnila postavit 100% biologicky založenou budovu v dobře naplánovaném čase, bez zbytečného stavebního odpadu. A přitom vytvořit hravou, experimentální architekturu, realizovanou v rámci omezeného rozpočtu.

Přístup s čtveřicí obloukových objemů umožnil, aby jednotlivé moduly/objemy měly prosklené rohy, které rámují konkrétní výhledy, jednotlivé stromy, průhledy skrze vrstvenou krajinu. Žádné okno v domě tak neslouží jen jako „otvor ven“, ale přebírá roli obrazového rámu, průzoru, skrze který lze vnímat plynutí času a střídání ročních období. Okno má během roku definovat interiér, aniž by vytvářelo ostré světelné kontrasty, oslepující světlo nebo temné kouty.

To se ostatně projevuje i u kruhových okének, vsazených do horních částí oblouků. Ta vytvářejí světelný kužel, jenž lze v určitý moment dne sledovat na protější stěně. V každé místnosti domu tak skutečně slunce „měří čas“. Jednotlivé objemy mohly sice být díky té čtyř-vrstevnosti uspořádány v řadě, ale tady si znovu architekti ze Strombro Building Workshop zvolili tu těžší cestu. Na základě inspirace obloukovými střechami a požadavků stromů rostoucích v okolí domu bylo rozhodnuto je rozestavit stupňovitě, kolem přímé osy schodiště. Jako kdyby domem vedla chodba, která by se orientovala podle zahrady.

Katedrála nebo domek pro panenky?

Oblouky se tak proměnily v lomené klenby, příčné stěny vytvořily prahy, které před očima návštěvníka skrývají, jaká místnost a funkce za nimi následuje. V podélné ose je Villa Färingsö jakousi miniaturní pompézní gotickou katedrálou. Všechny ty oblouky, klenby a „rozety“ kruhových oken… ale při podélném pohledu, na řezu, uvidíme domeček malinkatý, skoro jako pro panenky. To je právě to architekty zmiňované: „Měřítka interiéru se tu mění od monumentálního po miniaturní pouhým otočením hlavy.“

Foto: Andrea Singer

Z jižně orientované zimní zahrady nabízí chodba volný 180° výhled na jednotlivé funkce. Z tohoto místa přehlédnete téměř vše – od kuchyně nahoře, přes centrální obytný modul s velkým krbem, až po vzdušný ateliér na konci domu. Konec prodlouženého schodišťového nosníku vedoucího do obytného loftu znovu reflektuje a připomíná tvar obloukové střechy.

Dům pro umělkyni, Villa Färingsö, je neskutečně hravým a inspirativním výtvorem. Který, pokud je vám milé bydlení zasazené do přírody, vás chytne za srdce. Ale znovu, Strombro Building Workshop to dílo jako docela automatickou a přirozenou věc. Přidržují se jen jediného hesla: „Nenavrhuj to dražší, než je nevyhnutelné, ale určitě to udělej krásnější, než je nutné.“

Foto: Andrea Singer

Údaje o projektu

Název projektu: Villa Färingsö - Artist's House
Typ projektu: novostavba, vila, ekologické bydlení
Architektonické studio: Strombro Building Workshop
Lokalizace: Švédsko
Vedoucí architekti: Daniel Fagerberg, Julia Rybakolnikova
Klient: soukromá osoba
Rozloha užitné plochy: 210 m2
Zahájení projektové fáze: 2023
Rok dokončení (finalizace): 2024

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Vyhlašovatel soutěže GPA-NCA 2026

Hlavní ocenění Grand Prix Architektů si letos odnesla Horácká multifunkční aréna

Místem pro setkání a slavnostní vyhlášení cen 33. ročníku Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu (GPA-NCA 2026) se stalo pražské Cubex Centrum. Podzimní večer plný inspirace nabídl seznámení s výjimečnými díly, jež výrazně přispívají ke zvyšování kvality prostředí, v němž žijeme…

Foto: Matej Hakár

Stará hasička jako nové společenské centrum

Rekonstrukce Staré hasičky vrací život jedné z nejstarších budov této části města a zároveň ji přizpůsobuje současným potřebám komunitního a kulturního života včetně úpravy přilehlého veřejného prostranství. Objekt stojí na jižním okraji historického jádra původní obce Komín.

Poslední místo Vratislavice. Zdroj: Materiály soutěže Stavba roku 2025, Nadace ABF

Poslední místo Vratislavice, Stavba roku 2025

Starý hřbitov nad Vratislavicemi je nově rozšířen o několik prvků tak, aby umožňoval dnes již běžné způsoby posledního rozloučení, jako je rozptyl nebo vsyp. Kruhovou rozptylovou loučku doplňuje obřadní stůl z rostlého žulového kamene vylomeného z úbočí Jizerských hor a háj pamětních loučí.

REKLAMA