• ESTAV.cz
• Architektura
• Stará hasička jako nové společenské centrum

Prohlédnout fotogalerii60 fotografií

„Život bez slavností – dlouhá cesta bez hospod.“

Městskou část Brno-Komín jsme zde už měli

Na našich stránkách jsme se setkali velmi zajímavou stavbou zvanou Diorit, která se nachází v bývalém kamenolomu na křížení ulic Bystrcká a Knínická. Lom byl dlouhé roky nevzhlednou zátěží pro danou čtvrť. Kamenolom se nachází na hranici městských částí Komín, Kníničky a Bystrc. Nalézáme se v údolí řeky Svratky a lom byl dříve známý pod označením lom dioritový. Historie kamenolomu Komín je spojená s těžbou dioritu z brněnského masivu, která probíhala v 13. až 15. století a měla význam pro rozvoj regionu.

Bydlení s výhledem na lom: Transformace brownfieldu v krásnou rezidenci Diorit.

přečíst článek

Diorit se užíval pro svoji strukturu a tvrdost jako obkladový a stavební kámen a drcený jako štěrk, popřípadě kamenivo do betonů. V lomech zde se těžilo hlavně do roku 1910, kdy vznikaly domy v obci Komín. Na protější straně, kousek blíže k centru, je další bývalý lom využívaný jako lezecká stěna. Ten se nalézá na stráni táhlého masívu, na jehož vrcholu je zajímavá rozhledna Holedná, kterou také naleznete v povídání na TZB-info. Později, kdy byla těžba kamene upozaděna, byl Komínský lom využit pro realizaci Komínského horkovodního tunelu. Ten byl dostavěn v roce 1991. Nicméně pořád žádná velká paráda.

Pohled jihovýchodní uliční. Foto: Matej Hakár

Atraktivní bytový dům Diorit v bývalém lomu

Dnes si zde však našla místo daleko zajímavější a velmi nevšední stavba bytového domu Diorit. To místo, které bylo značně zdevastované těžbou, si našlo zcela nové uplatnění. Je obdivuhodné, jak místo, které vypadalo desítky let odpudivě a industriálně, dokáže v relativně krátké době změnit svou tvář. Pochopitelně, že je zde i dopomoc kompetentních složek projektu, ale to je naše povinnost a netřeba o ní diskutovat. Ekosystém, který je zde velmi pestrý a mnohovrstevnatý, se odvděčí zdejším obyvatelům za jejich dobrou volbu. Výsledkem práce všech, a hlavně architektů studia DRNH, je velmi atraktivní bydlení v přírodním prostředí a posun mety, která určuje, kde stavět a kde již ne. To byla ukázka jednoho povídání spojeného s brněnskou městskou částí Komín.

Pohled jihovýchodní. Foto: Matej Hakár

Opět trochu historie Komína

Dávná historie je logicky spojena s tokem Svratky a prvním zdejším osídlením v 10. století. Zde se rodí první části souvislé zástavby. V roce 1240 královna Konstancie darovala obec poměrně vzdálenému klášteru v Předklášteří u Tišnova. Ve 14. století je zde postaven kostel a zřízena fara. U založení komínského hřbitova stála královna Přemyslovna Eliška Rejčka, tak jako za spoustou dalších počinů v Brně a zdejším regionu. V roce 1919 byl Komín spojem s Brnem a stal se jeho předměstím. V roce 1990 se Komín stal samostatnou městskou částí Brna. Jen tak pro pořádek, Komín nevznikl od slova komín, tedy stavební konstrukce pro odvod kouře, ale pochází od osobního jména „Komův“. Ve 13. století nebyly totiž tyto stavební prvky na Moravě pod tímto výrazem ještě vůbec známy.

Pohled jižní. Foto: Matej Hakár

Dolní náměstí je tím místem

Dolní náměstí je centrem jižní části tohoto historického jádra uzavřeného kdysi bránou v místech vyústění dnešní ulice Branka na ulici Hlavní. Hody, dožínky, lidové slavnosti, poutě, vystoupení cirkusů, komediantů a herců. Tak vypadal pestrý život Dolního náměstí společně s každodenním běžným životem. Dolní náměstí tak tvořilo vždy historické, ale také kulturní srdce městské části. Historie je spjata s vývojem Komína od zemědělské vsi až po moderní brněnskou čtvrť. Mílovými kroky se blížíme ke Staré hasičce, tedy budově staré hasičské zbrojnice, která pochází z 18. století. Dochoval se pouze suterén stavby a nadzemní nevyhovující části musely být zcela nahrazeny. Navzdory tomu si budova zachovala svůj ráz díky sedlové střeše a dřevěným konstrukcím a historickému rázu řešení fasád. Pokud bývalá Stará hasička navázala na tradici Dolního náměstí, pak funkce nového kulturního, společenského a komunitního centra není vlastně nová, ale spíše staronová.

Architektonické studio SCHWERPUNKT. kompletně proměnilo budovu, a hlavně smysl jejího bytí. Historická část byla doplněna o novou dominantu, kterou je moderní hasičská věž a došlo také na úpravu celého přilehlého veřejného prostranství.

Pohled jihozápadní. Foto: Matej Hakár

Co v tomto centru návštěvníci naleznou

Víceúčelový sál, který se nachází v historické části, je otevřený až do krovu a vizuálně propojený prosklenou stěnou s novou částí.

Zázemí pro komunitu v podobě menší klubovny, multifunkčního prostoru s plně vybavenou kuchyní s možností výdejního okénka i na náměstí. Na střeše spojovacího traktu vznikla také drobná pobytová terasa.

Centrum je schopné hostit různé kurzy, workshopy, divadelní představení, koncerty či stand-up vystoupení. Větší chtěné oživení Dolního náměstí umožní předprostor, který byl upraven do otevřené pěší zóny s novou dlažbou, terasovitým uspořádáním, zelení, lavičkami a vodním prvkem. Slouží pro pořádání trhů, hodů nebo vánočních slavností. Tudíž staronová funkce je zde, i když samotná budova je příkladem skvělé konverze. Protože samotná revitalizace místa ještě nesděluje, zda zachováme původní funkci v novém hávu nebo nové řešení bude součástí funkce jiné. A to někdy spojené s původní funkcí, jindy zcela odlišného charakteru. Zde však už zaznělo, že hasičská zbrojnice se změnila na kulturní a společenské centrum, tedy stavba změnila svůj účel využití a svoji funkci při zachování původní identity stavby. Což je jasným znakem konverze a jsme doma. Pokud dokáže spojit život Dolního náměstí s novým centrem, posune se společenský život městské části Brno-Komín směrem k původní tradici v novém provedení. Je krásné sledovat, jak se různým částem měst a obcí vrací tradice a historie v sepjetí s architekturou místa, znovu nalezenou či smysluplně dotvořenou.

Hlavní místnost levého traktu 1.NP. Foto: Matej Hakár

Základní popis

Kulturní a společenské centrum Stará hasička v Brně vzniklo přestavbou objektu původní hasičské zbrojnice na základě architektonické soutěže vyhlášené v roce 2019.

Architektonicko-výtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Projekt kulturního a společenského centra Stará hasička vznikl na základě architektonické soutěže vyhlášené v roce 2019. Zadáním soutěže byla přeměna objektu bývalé hasičské zbrojnice na kulturní a společenské centrum sloužící obyvatelům městské části. Součástí zadání byla rovněž úprava přilehlého veřejného prostranství, které dlouhodobě slouží jako místo konání společenských a kulturních akcí jako jsou hody, vánoční slavnosti, koncerty a další komunitní setkání.

Rekonstrukce Staré hasičky vrací život jedné z nejstarších budov této části města a zároveň ji přizpůsobuje současným potřebám komunitního a kulturního života. Objekt stojí na jižním okraji historického jádra původní obce.

Sál ve 2.NP. Foto: Matej Hakár

Hlavní principy

Návrh vychází ze snahy zachovat historickou identitu domu včetně autentických detailů a citlivě ji doplnit o současnou vrstvu. Historická hmota se sedlovou střechou si zachovává své postavení v urbanistické struktuře obce. Původní objem doplňuje nová třípodlažní věžovitá přístavba s plochou střechou, umístěná v místě bývalých garáží. Její forma odkazuje k původní funkci domu a vrací Komínu symbolickou hasičskou věž. Dostavba se nesnaží skrývat svou současnost – nové důstojně doplňuje staré a společně vytvářejí novou dominantu dolní části Komína. Toto pomezí mezi starým a novým, které je rozlišeno jako hmotově tak použitými materiály, je hlavním nosným prvkem – těžištěm návrhu.

Prostorové řešení

Objekt je navržen jako flexibilní komunitní dům s pěti samostatně pronajímatelnými prostory. Nízká spojovací část vizuálně odděluje novou a starou hmotu a doplňuje historický vstupní portál o bezbariérový přístup. Na střeše krčku je umístěna terasa, která rozšiřuje pobytové možnosti jedné z kluboven. Původní objekt obsahuje víceúčelový sál otevřený až do krovu, menší sál využitelný jako klubovna a nad ním multifunkční prostor vizuálně propojený s hlavním sálem velkou prosklenou stěnou s otevíravými křídly. Součástí domu je plně vybavená kuchyně, která může fungovat i jako bufet s výdejním okénkem přímo do náměstí.

Druhá místnost v 1.NP. Foto: Matej Hakár

Materiálové řešení

Původní budova pochází z konce 18. století a její konstrukce byly z velké části tvořeny nepálenými cihlami a smíšeným zdivem. Z původní budovy se proto zachoval pouze suterén, zatímco zdivo nadzemních podlaží bylo nahrazeno autentickými nosnými plnými cihlami. Novostavba je z vápenopískových cihel a monolitického betonu.

Interiér pracuje s kontrastem původní stavby a nově vložené věže. Historickou část zdůrazňuje pohledová konstrukce krovu, přiznané dřevěné prvky a teplé materiály. Dominantním materiálem je zde dřevo, které doplňuje probarvená stěrka v komunikačních prostorách, zázemí a hygienických místnostech. Barevné akcenty v hygienickém zázemí a kuchyni pomáhají orientaci v domě a zároveň odlišují obslužné prostory od hlavních pobytových místností.

Nová věž je naopak pojata jako soudobý technický objekt – „stroj“, který doplňuje chybějící provozní zázemí historické hasičské zbrojnice. Její interiér je záměrně syrovější: přiznané instalace, pohledové rozvody, hrubší materiálové řešení a ocelové detaily otevřeně vyjadřují současný charakter dostavby a kontrastují s historickou částí objektu.

Kuchyně s výdejním okénkem. Foto: Matej Hakár

Okolní veřejná prostranství

Významnou součástí projektu je proměna přilehlého „Dolního náměstí“. Nově je pojato jako otevřený a flexibilní prostor pro každodenní život i velké společenské události. Souvislá dlážděná plocha umožňuje konání trhů, hodů i koncertů, zatímco nové stromořadí, mobiliář a terasovité uspořádání vytvářejí prostředí pro běžná setkávání obyvatel. Automobilová doprava zůstává zachována, ale náměstí je v režimu pěší zóny, pohyb aut je tedy zklidněn a přirozeně integrován do veřejného prostoru.

Životaschopnost nového veřejného prostoru se naplno projevila ihned po odstranění stavebního oplocení. Posedové schody zaplnily děti se zmrzlinou, lavičky obsadily babičky odpočívající cestou od tramvaje, vodní tryska se okamžitě stala centrem dětských her a kolemjdoucí využívají nové náměstí jako příjemné místo k posezení nad přineseným obědem.

Druhá místnost v 1.NP. Foto: Matej Hakár

Udržitelnost

Při návrhu byl kladen důraz na udržitelnost a minimalizaci provozních nákladů. Veškeré konstrukce jsou zatepleny a vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země/voda napojené na primární okruh tvořený třemi vrty o hloubce 150 m, umístěnými v prostoru náměstí. Distribuce tepla do jednotlivých místností probíhá prostřednictvím podlahového vytápění, které lze v letních měsících využít také pro pasivní chlazení. Všechna okna jsou osazena izolačními trojskly a chráněna exteriérovými screenovými roletami.

Dešťová voda ze střech Staré hasičky i okolních objektů je svedena do výsadbových pásů, v nichž je vysazeno stromořadí rezistentních jilmů. Výsadbové pásy ústí do záhonu trvalek a cibulovin se solitérním javorem. Přestože jsou možnosti vsakování v Brně kvůli jílovitým zeminám omezené, akumulační prostor výsadbových pásů umožňuje zadržení značného množství dešťové vody přímo v prostoru náměstí. Modrozelená infrastruktura se tak stala přirozenou, byť na první pohled nenápadnou, součástí veřejného prostoru.

Druhá místnost v 1.NP. Foto: Matej Hakár

Doplňující informace

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Matej Hakár, www.matejhakar.com, info@matejhakar.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO SCHWERPUNKT. a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata