REKLAMA

Bydlení v souladu s přírodou

Současné trendy zdravého ekologického bydlení se soustředí nejenom na samotné bydlení. Propagátoři je zasazují do celkového kontextu svobody bydlení a obecně také svobody žití. Zpravidla to znamená, být co nejméně závislý na stávajícím systému, na zdrojích energie a na penězích a být maximálně ohleduplný k přírodě.
Bydlení v souladu s přírodou

Nejčastější inspirací jsou stromy. Uživatelé preferují návrhy domů, které propojují interiér se zahradou a sadem. Domy jsou vymyšleny tak, aby se dokázaly přizpůsobit běžným individuálním potřebám ekologicky uvažujícího člověka. Neplánují se místnosti podle předepsaných minimálních rozměrů, pouští se dovnitř co nejvíce slunce a vzduchu. Ložnice bývají volně spojené s obývacím pokojem, lze je oddělit posuvnou stěnou; z dětského pokoje se může stát časem pracovna, z šatny umělecká dílna. Počítá se i s variantou, že to nemusí být pouze stromy, které se v průběhu let rozrostou, a dává se vždy k jednání několik možností, jak v budoucnu dům jednoduše a rychle přestavět, případně recyklovat.

Kompletně dokončenou stavbu podle individuálního návrhu lze vlastnit zhruba do šesti měsíců včetně všech technologií, s větrací jednotkou s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, včetně finálních povrchů podlah, stěn, montáže zařizovacích předmětů a osvětlení. Velký důraz je kladen nejen na kvalitu stavebních materiálů a technologií, ale především na umístění stavby. Stromy nejsou v tomto případě pouze symbolem. V letních měsících by měly kromě jiného i zamezit přehřívání fasády a zabránit nežádoucím tepelným ziskům.

Důležitým parametrem při užívání takovýchto domů jsou jeho provozní náklady. Dobré firmy podrobně analyzují všechny detaily v počítačové aplikaci PHPP (Passive House Planning Package) a nabídnou buď nízkoenergetický nebo pasivní dům. Pasivní dům spotřebuje jak známo méně než 15kWh/m² za rok, nízkoenergetický má hraniční hodnotu 50 kWh/m², přičemž současná novostavba běžné české produkce spotřebuje až 150kWh/m² za rok.

Jako hlavní konstrukční prvek se nejčastěji používá systémový izolační panel, který je složen ze dvou vrstev OSB (Oriented Strand Board) a staticky spolupůsobícího jádra – expandovaného polystyrenu. OSB deska je tvořena ze tří vrstev orientovaných velkoplošných třísek smrku a borovice. Jako pomocné konstrukční prvky se používají KVH a BSH hranoly ze smrkového lepeného masivního dřeva. Pro dosažení požadovaných vlastností obálky budovy jsou kromě jiného důležitá i okna, stále častěji se volí kvalitní izolační trojskla.

Domy otevřené do zahrady bezpochyby odrážejí současné trendy ekologického moderního bydlení. Mohu se užívat celoročně i víkendově. Konstrukce domu a založení na zemních vrutech umožňuje rychlou a bezchybnou výstavbu. Nepoužívají se žádné „mokré“ stavební procesy, lze tedy zakládat a stavět třeba v lednu či v únoru. Návrh domu se obyčejně upravuje poměrně rychle, a pokud se investor a realizátor shodnou, putuje daný projekt během týdne na úřad. Projednání trvá obvykle 2 až 3 měsíce a firma zatím připravuje vše potřebné pro zahájení stavby.

Pracuje na dokončení výrobní dokumentace, na přesném rozpočtu, splátkovém kalendáři, případně na řešení financování pomocí hypotéky. Samotná výstavba pak probíhá asi 3 měsíce, takže lze bydlet už za půl roku od první schůzky s firmou. Podle dostupných informací použila jeden z těchto konstrukčních systémů dokonce i česká Mendelova polární stanice v Antarktidě. V evropských podmínkách tedy obstojí více než stoprocentně. V horských oblastech je třeba vyztužit konstrukci při větším zatížením sněhem.

Sdílet / hodnotit tento článek

REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist