REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Pozemky a parcely více o tématu

Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy

I když si často můžeme říkat (zejména při náporu podzimních prací), že nejlepší zahrádka je zahrádka vybetonovaná, ve skutečnosti to stejně nemyslíme vážně. Přesto, pokud by neexistovaly nějaké nástroje, které by tuto možnost vyloučily, mohla by taková situace i nastat. Aby k tomu nedocházelo existuje regulativ, který udává index či koeficient zastavěnosti pozemku.
Zdroj: Fotolia.com - kb3

Abychom zamezili vybetonování či vydláždění celých pozemků, stejně jako jejich případné „přezastavěnosti“, je nutné i toto jakýmsi způsobem regulovat a stanovit určité hranice. Nějaké mantinely nám k tomu dávají právní předpisy, a to jak stavební zákon, tak i některé prováděcí vyhlášky k němu. Nejdůležitější, a zásadní, pravidla jsou pak dána regulativy v územním plánu. Pokud je toto opomenuto, pak nezbývá než využít pouze ustanovení právních předpisů.

Jedním z hlavních regulativů územního plánu bývá tzv. index či koeficient zastavěnosti, kterým je dána hustota zastavění jednotlivých lokalit, bloků nebo pozemků. Tento koeficient bývá jedním z důležitých závazných regulativů pro navrhované stavby.

Index nebo koeficient zastavěnosti pozemku

Koeficientem zastavění pozemku rozumíme poměr mezi součtem výměr všech zastavěných ploch na pozemku k výměře tohoto pozemku. Co je zastavěnou plochou nám pak definuje stavební zákon č. 183/ 2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů v ustanovení § 2 odst. (7). Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Přičemž zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nejen plocha zastavěná stavbou hlavní, ale i všechny další stavby na pozemku mají svojí zastavěnou plochou vliv na koeficient zastavěnosti pozemku. Prakticky to znamená, že na pozemku rodinného domu je nutno sečíst zastavěné plochy všech objektů na pozemku - tzn. nejen objektu vlastního rodinného domu, ale i všech dalších ostatních objektů tam umístěných jako kůlny, altány, přístřešky atp. Pokud je koeficient zastavěnosti vztažen k určité lokalitě, pak výpočet je obdobný - poměr mezi součtem výměr všech zastavěných ploch v dané lokalitě k celkové výměře této lokality.

Někdy však mohou být i regulativy územního plánu zpřísněny tak, že je požadováno i dodržení stanoveného procenta zpevněné plochy - tedy plochy, která nevsakuje srážkovou vodu - k celkové ploše pozemku. V tomto případě však už nemůžeme hovořit o koeficientu zastavěnosti, protože – jak je výše uvedeno – pro koeficient zastavěnosti je nutno započíst pouze plochy zastavěné jednotlivými objekty.

Z ustanovení prováděcích předpisů, a to zejména vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, vyplývá požadavek upravující vsakování srážkových vod v části, která stanovuje požadavky na vymezování a využívání jednotlivých pozemků.

V § 20 odst. (5) je stanoveno, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno (mimo jiné i) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno přednostně jejich vsakování.

Dále pak z ustanovení § 21 odst. (3) vyplývá, že vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě:

  1. samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
  2. řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že je nutné se zabývat jak zastavěnou plochou, tak i zpevněnými plochami na příslušném pozemku, aby navrhovanou a umisťovanou stavbou byly dodrženy příslušné požadavky, tedy stanovené koeficienty.

I stavební zákon omezuje rozlohu domu

Také stavební zákon v tomto směru stanovuje určitá kritéria. Týká se to staveb na pozemcích rodinných domů, nebo na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci, které sice nevyžadují umístění, ale přesto je zde stanoven konkrétní požadavek na vsakování dešťové vody na pozemku (viz ustanovení § 79 odst. 2 písm. o) - Stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o stavbu související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavbu, která je jaderným zařízením nebo náleží k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Závěrem lze tedy konstatovat, že téměř ve všech případech je hustota zastavění pozemku nějakým způsobem regulována a současně bývá často stanoven i požadavek na nutnost vsakování dešťových vod.

Je tedy maximální snaha o patřičné ozelenění pozemků, které bude nejen lahodit oku, ale bude i přínosem životnímu prostředí.

Ing. arch. Zdena Umlášková

Je autorizovanou inženýrkou v oboru pozemní stavby, členkou stavovského soudu ČKAIT. Vystudovala VUT v Brně, obor architektura a stavba měst, a dvouleté postgraduální studium. Má třicetiletou praxi na stavebním úřadě I. a II. stupně, z toho 10 let jako vedoucí Odboru územního a stavebního řízení na Magistrátu města Brna. Přes dvacet let působí jako lektor a vyučující v oblasti stavebního práva na VUT Brno.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozemky a parcely

  1. Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?
  2. Kupujete stavební pozemek od obce? Na co si dát pozor, jaké to má výhody a nevýhody
  3. Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky
  4. Nezapomínejte na právo cesty, přístup k nemovitosti není vždy samozřejmost
  5. Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy
  6. Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu
  7. Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace
  8. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona
  9. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím

Mohlo by vás zajímat

Jak vytyčit rodinný dům? Stavební lavičkou!

Jak vytyčit rodinný dům? Stavební lavičkou!

Vytyčení stavby je jedním z prvních více viditelných kroků, který na své parcele při stavbě domu podniknete. Vytyčení stavby určí její budoucí obrysy. Je potřeba mu věnovat velkou pozornost. ...

REKLAMA
REKLAMA