Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Pozemky a parcely více o tématu

Kdo zodpovídá za špatný stav chodníku a silnice? Kdy lze požadovat náhradu za újmu?

Vlastnictví je výsada, ale zároveň také závazek. Pojí se s ním celá řada povinností a také odpovědnost, tedy povinnost nahradit způsobenou újmu. Často se týká újmy vzniklé na komunikacích – chodnících, silnicích, stezkách a podobně. Typická situace – podél bytového domu vede chodník, chodec na něm v zimě uklouzne, zlomí si nohu. Kdo za takový úraz odpovídá? Co když byl chodník posypaný? Co když jen zčásti? A co když byl chodec opilý?
Zdroj: AdobeStock.com - pavlo-vakhrushev

Za újmu způsobenou věcí odpovídá její vlastník

Odpověď na uvedené otázky nabízí zákon o pozemních komunikacích a občanský zákoník, i když je to odpověď poměrně nepřehledná. Ke zlepšení v roce 2009 přispěla alespoň chodníková novela. Ta zrušila odpovědnost vlastníků domů za přiléhající chodníky, které jim nepatřily. Od té doby platí pro odpovědnost za chodníky obecné pravidlo, stejné jako v případě ostatních komunikací. To říká, že za újmu způsobenou věcí jiné osobě je odpovědný její vlastník. Z tohoto pravidla jsou ale četné výjimky a, aby toho nebylo málo, i výjimky z výjimek.

Vlastník neodpovídá za újmu způsobenou technickým stavem komunikace

Vezměme si nejdříve silnice a chodníky – ty vlastní téměř vždy obec, kraj, resp. stát. Tito vlastníci jsou privilegovaní a ze zákona neodpovídají uživatelům za újmu způsobenou technickým stavem komunikace. Řidič je povinen technickému stavu přizpůsobit svou jízdu, chodec svou chůzi. Pokud tak neučiní a rychlou jízdou na silnici s výtluky poškodí vozidlo, nebo zakopne o jednu z mnoha vyvrácených dlaždic na vyžilém chodníku, náhrady se na vlastníku komunikace nedomůže.

Za újmu z nepředvídatelných závad ve schůdnosti a sjízdnosti náleží náhrada

Z tohoto pravidla existuje hned několik avizovaných výjimek. První z nich se týká sjízdnosti či schůdnosti komunikace. Silnice má podle zákona závadu ve sjízdnosti a chodník ve schůdnosti tehdy, pokud nějaká nepředvídatelná závada v jejich kvalitě způsobí uživateli újmu, i když svůj styl jízdy či chůze jejich stavu přizpůsobil. Pokud tedy utrhne kolo na překvapivém výmolu v jinak novém koberci asfaltu, náleží mu od vlastníka náhrada. Podobně, uklouzne-li na skryté ploše ledu na jinak posypaném chodníku a zraní se, je mu vlastník chodníku povinován náhradou škody. Vlastník se ovšem může z náhrady vyvinit, pokud prokáže, že nebylo v jeho možnostech závadu odstranit, zmírnit nebo na ni alespoň upozornit.

Zdroj: AdobeStock.com - RAMZdroj: AdobeStock.com - RAM

Povinnost předcházet vzniku újmy mají všichni

Pokud by platilo pouze uvedené, bylo by pro vlastníka silnice či chodníku logicky vždy jednodušší je nijak neopravovat, neupravovat a vyhnout se tak případným nepředvídatelným závadám (jak víme, v případě místních komunikací tomu tak často bývá). Naštěstí alespoň co se zimní údržby týče, uplatní se klasické prevenční pravidlo občanského práva. Podle něj se má každý chovat tak, aby nedocházelo ke vzniku újmy. Právě na základě tohoto příkazu jsou vlastníci povinni zbavovat chodníky a silnice důsledků povětrnostních podmínek a udržovat je schůdné či sjízdné. Pokud svou povinnost zanedbají, náleží případnému poškozenému náhrada. I toto pravidlo má své limity – údržbu lze po vlastníku požadovat jen v rozumné míře a pokud je objektivně v jeho silách. Nelze tedy počítat s tím, že úderem šesté hodiny ranní odstraní v noci napadanou závěj sněhu na chodníku v postranní uličce. Vlastník také může namísto údržby méně využívané komunikace opatřit cedulí, že se v zimě neudržují, čímž má dle zákona splněno.

Prevenční pravidlo platí i pro uživatele komunikace – také on se musí chovat tak, aby ke vzniku újmy nedocházelo. Za daných okolností tak od něj lze očekávat využití sněhových řetězů či zimní obuvi. Pokud se sám uvede do takového stavu, že není schopen bezpečně komunikaci využít, například když se opije, a způsobí si přitom škodu či zranění, nemůže po vlastníkovi požadovat náhradu, případně může požadovat pouze její část.

Nárok na náhradu újmy má vlastník sousední nemovitosti

Zatímco chodci a řidiči nárok na náhradu újmy způsobené špatným technický stavem komunikace v principu nemají, vlastníci okolních nemovitostí se jí domáhat mohou. Pokud tedy na vašem domu např. praská zdivo v důsledku špatné stability silnice, můžete po vlastníku požadovat náhradu. Toto právo se ovšem nevztahuje na újmu způsobenou provozem na komunikaci.

Pro účelové komunikace, stezky a schodiště platí jen pravidlo obecné

Pro méně významné cesty – účelové komunikace, chodníky podél nich, stezky nebo třeba schodiště v budovách - platí jen zmíněné prevenční pravidlo občanského práva. Tedy chovat se tak, aby nikomu nevznikala újma. Jejich vlastníci, tedy osoby soukromého práva, včetně například bytových družstev či společenství vlastníků, nesou za jejich technický stav plnou odpovědnost. Na rozdíl od vlastníků „velkých silnic“ nemají výjimku, podle níž by za škody způsobené špatným technickým stavem neodpovídali. Musí tedy nejenom odklízet led a podobné nebezpečné překážky nebo na tyto překážky upozorňovat. Jejich povinností je také udržovat komunikace a schodiště v dobrém stavu, který jiným osobám nehrozí újmou. Samozřejmě s přihlédnutím k povaze věci (např. polní cesta) a výhradou, že i uživatel musí dbát obvyklé opatrnosti.

Vlastníkům nemovitostí se vyplatí konzultace s advokátem

Pokud vám uvedená pravidla připadají složitá, vězte, že jistě nejste sami. I tak jsou oproti skutečnosti zjednodušená a ve zvláštních případech se mohou uplatňovat odchylně. Pro běžné životní situace postačí si zapamatovat zlaté pravidlo – chovat se tak, aby jiným nevznikala újma. Není přitom potřeba být tak přehnaně opatrný, jako to známe ze zpráv z USA („nestrkejte kočku do mikrovlnky“), ale zároveň ne nedbalý. V pochybnostech a obzvláště u právnických osob, které spravují více nemovitostí či větší plochy komunikací, je vhodné se poradit s advokátem, jaké preventivní kroky přijmout, aby k újmě a povinnosti ji nahrazovat nedocházelo. Pokud vám újma naopak vznikla a chcete ji vymáhat, je zastoupení advokátem takřka nezbytností.

Ondřej Strava

Advokát se zkušenostmi ze soukromého sektoru i Parlamentu a ministerstev. Zaměřuje se na ústavní a správní právo včetně práva stavebního, legislativní činnost a vymáhání náhrady újmy.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozemky a parcely

  1. Jak vybrat správné místo pro bydlení? Zamyslete se nejprve nad svými potřebami
  2. Rozdíl mezi stavebním pozemkem a parcelou. Co na to územní plán a katastr nemovitostí
  3. Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?
  4. Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky
  5. Místní poplatky obci a daně spojené s vlastnictvím domu, bytu či pozemku
  6. Územní plán: Sledujte ho. Prozradí, co bude stát za vaším plotem
  7. Chci změnit územní plán. Co všechno si mohu s obcí dohodnout? A co na to nový stavební zákon?
  8. Kupujete stavební pozemek od obce? Na co si dát pozor, jaké to má výhody a nevýhody
  9. Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy
  10. Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu
  11. Jak rozdělit pozemek na více částí. Kdy je nutný souhlas stavebního úřadu
  12. Nezapomínejte na právo cesty, přístup k nemovitosti není vždy samozřejmost
  13. Kdo musí vybudovat přístupovou cestu ke stavebnímu pozemku?
  14. Přístupová cesta na pozemek: Parametry přístupové cesty a jak zřídit sjezd
  15. Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?
  16. Kdo zodpovídá za špatný stav chodníku a silnice? Kdy lze požadovat náhradu za újmu?
  17. Co dělat, když stavební pozemek není napojen na inženýrské sítě?
  18. Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace
  19. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona
  20. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím
  21. Evoluce katastrálních map. Dříve byly na plastové fólii
  22. Neúplné údaje o vlastnících v katastru nemovitostí. Jak se upravují?
  23. Pozor na neúplné údaje v katastru nemovitostí. O nemovitost můžete přijít už v lednu 2024. Propadne státu
  24. Digitalizací se katastrální mapy ne vždy zpřesnily. Jaká je přesnost katastrální mapy?
  25. Katastrální mapa a ortofoto nemusí sedět přesně. Mapa má různou přesnost
  26. Zkvalitňování dat katastru nemovitostí novým mapováním a revizemi. Pokračující digitalizace katastru
  27. Co to je BPEJ? Číslo prozradí kvalitu půdy. Jak jej správně přečíst?
  28. Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme
  29. BPEJ určuje průměrnou úřední cenu za pozemek. Má vliv také na výběr daně
  30. Jde změnit zápis BPEJ? Jak na aktualizaci bonity půdy vašeho pozemku? Má to vliv na cenu i daně
  31. Pronájem či pacht zemědělských pozemků? Co si může domluvit majitel s uživatelem pole či sadu?
  32. Vlastníte pole? Víte, jak ho zabezpečit před nešetrným zacházením? Lze v pachtu vyžadovat ekologické zěmědělství?

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com

Bojíte se poškození svého domu od stavby souseda? Co dělat v krizové situaci

Na sousední parcelu najede rypadlo a začne kopat základovou jámu. Zdi vašeho domu se třesou, objevují se praskliny. Noční můra každého vlastníka rodinného domu. Máte nějakou možnost se bránit? Jak zakročit při poškozování svého domu sousední stavbou? A co dělat, aby k tomu vůbec nedošlo?

Zdroj: AdobeStock.com - estradaanton

Soudní vystěhování z bytu: Jak na neplatící nájemníky a jak raději ne

Pronajímání bytů či domů je, jak známo, činností rizikovou. S neplatiči se dříve či později setká nejspíš každý pronajímatel. Jak si s nimi poradit? Ukončit nájemní smlouvu, vyzvat k vystěhování a když neuposlechnou, obrátit se nejdříve na soud a posléze na exekutora. Tento postup je ovšem dost nepraktický, a proto…

REKLAMA