REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Pozemky a parcely více o tématu

Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?

Sjezd na pozemek nelze zřídit, kde se vám zlíbí. Nelze se například připojit z účelové komunikace na silnici I. třídy. Připojení se na komunikaci musí odpovídat požadavkům na rozhled pro bezpečné vyjíždění automobilů. Je přitom rozdíl, zda vyjíždíte na komunikaci v zastavěném nebo nezastavěném území, roli hraje i návrhová rychlost komunikace. To vše musí posoudit projektant. Co všechno se do rozhledových poměrů zohledňuje?
Zdroj: AdobeStock, Jemang

Umístění sjezdu vůči komunikaci

Samostatné sjezdy, které připojují sousední nemovitosti (pozemky a budovy) a sjezdy připojující účelové komunikace nejsou dovoleny na všech dálnicích a silnicích I. třídy. Sjezdy jsou tedy povoleny na silnicích II. a III. třídy. a vzdálenosti mezi sjezdy nejsou omezeny, ovšem je nutné přihlédnout k rozhledovým trojúhelníkům, které se mohou i překrývat. Velmi problematické jsou sjezdy blízko křižovatek a ostrých zatáček, kde jednoduše nemáme požadovaný rozhled nebo naopak sjezd leží v rozhledovém trojúhelníku křižovatky. V rozhledových trojúhelnících se nesmí parkovat.

Dále je nutné rozlišovat, zda navrhujeme sjezd v zastavěném nebo nezastavěném území a zda se jedná o samostatný sjezd (k pozemku nebo stavbě), nebo sjezd připojující účelovou komunikaci (pro více staveb, pozemků).

Délky rozhledových trojúhelníků jsou vymezeny v zastavěném území na základě délky pro zastavení vozidla DZ a v nezastavěném území pak na základě rozhledových vzdáleností XC a XB, které jsou delší a tedy bezpečnější.

Je důležité upozornit, že použití zrcadel nenahrazuje rozhledové trojúhelníky a jsou pouze doplňkem v nepřehledných situacích u stávajících sjezdů a v ojedinělých situacích.

Samostatné sjezdy navrhuje autorizovaný projektant pro pozemní stavby zpravidla v souboru staveb jako stavbu vedlejší, kde hlavní stavbou je např. rodinný dům, a to v povolovacím režimu územního a stavebního řízení. Účelové komunikace, a tedy i jejich napojení na nadřazené komunikace, navrhuje autorizovaný projektant pro dopravní stavby.

Nové sjezdy lesních cest se navrhují dle normy ČSN 736108, nové sjezdy polních cest se navrhují dle ČSN 736109. Princip rozhledových trojúhelníků je shodný, pouze se mění délky rozhledu s ohledem na zpevněné a nezpevněné části těchto polních a lesních cest. Tyto sjezdy nejsou podstatou tohoto článku a pro bližší informace je nutné využít normové požadavky.

Rozhledové trojúhelníky pro samostatné sjezdy v zastavěném a zastavitelném území

Samostatné sjezdy na pozemky se v zastavěném a zastavitelném území navrhují podle normy ČSN 736110 v aktuální znění. Tyto sjezdy musí zajišťovat při vyjíždění bezpečný rozhled. Pro správný návrh je nutné zkonstruovat rozhledové trojúhelníky, které tento rozhled vymezují. Odvěsny trojúhelníku se navrhují na obě strany od osy samostatného sjezdu k ose přilehlého jízdního pruhu, a to v délce pro zastavení Dz. Tato délka je závislá na návrhové rychlosti pro danou komunikaci, na kterou se napojujeme a činí Dz = 35 m pro 50 km/h, Dz = 25 m pro 40 km/h, Dz = 20 m pro 30 km/h a Dz = 11 m pro 20 km/h – viz tabulka.

Rychlost [km/h] Dz [m]
20 11
30 20
40 25
50 35

Druhá odvěsna trojúhelníku se umísťuje do osy sjezdu a vrchol trojúhelníku je vzdálen min 2,0 m od vnější hrany jízdního pruhu (vodící proužek nebo hrana zpevněné krajnice). Osa sjezdu vůči ose komunikace se navrhuje s úhlem od 75° do 105°, tedy maximálně 15° od ideálního kolmého napojení.

Poznámka: Častou chybou bývá, že je po pravé straně (od osy sjezdu) odvěsna umístěná do vzdálenějšího jízdního pruhu. Takto lze navrhovat odvěsnu trojúhelníku pouze v případě jednosměrné komunikace. Standardně se však připojujeme na obousměrné komunikace, na kterých může dojít k předjíždění, a proto se odvěsna umísťuje do přilehlého jízdního pruhu. Nalevo od sjezdu je to vždy do přilehlého pruhu.

Výška rozhledu se u osobního automobilu uvažuje 1,0 m, u nákladního 2,0 m nad úrovní sjezdu. Plocha rozhledu je vymezena výše popsanými rozhledovými trojúhelníky. V takto plošně a výškově vymezeném rozhledu nesmí být žádné překážky, které jsou vyšší než 0,75 m nad úrovní komunikace i sjezdu. Pokud je sjezd ve sklonu a níže než napojovaná komunikace, je nutné zohlednit výšku dovolených překážek, kde se dovolená výška 0,75 m sníží o daný rozdíl. Povolené jsou překážky šířky do 0,15 m včetně a ve vzájemné vzdálenosti více jak 10 m (například sloupy osvětlení, stromy, dopravní značky atd.). Oplocení přilehlého pozemku tedy nesmí zasahovat do rozhledového trojúhelníku. V případě, že nelze vyjíždět z místa sjezdu vpřed, je nutné zohlednit rozhled, a tedy polohu řidiče, který bude dále od krajnice přilehlé komunikace.

Příklad samostatného sjezdu na pozemek jsou znázorněny na obrázku č.1. Na obrázku si můžete všimnout, že trojúhelníky to doslovně nejsou. Zde levý trojúhelník kopíruje osu oblouku přilehlého jízdního pruhu a k výhledu z vozidla je vedena tečna k tomuto oblouku.

Obrázek č.1

Rozhledové trojúhelníky pro sjezd na účelovou komunikaci v zastavěném nebo zastavitelném území

Sjezdy na účelové komunikace v zastavěném a zastavitelném území se navrhují dle ČSN 736110 včetně změn a musí splňovat podmínky pro rozhled dle ČSN 736102. Odvěsny trojúhelníku se tak navrhují na obě strany od osy pruhu účelové komunikace k ose přilehlého jízdního pruhu, a to v délce stran rozhledových trojúhelníků XB a XC dle tabulky č. 19 v normě ČSN 736102, rychlosti na hlavní komunikaci a skupiny vozidel, která z účelové komunikace vyjíždí. Níže je uvedena tabulka pro skupinu vozidel 1, to je osobní nebo dodávkové vozidlo. Pro ostatní skupiny vozidel viz norma.

Vrchol trojúhelníku umísťujeme 2,5 m od vnější hrany jízdního pruhu (vodící proužek nebo hrana zpevněné krajnice). Viz obrázek č.2. Na obrázku č.2 je zakreslena levá část komunikace tak, že se dostáváme při rozhledu do záporného úhlu pro výhled z vozidla. Maximální hodnota tohoto úhlu, kdy má řidič již omezený úhel rozhledu, je 15°. To platí u všech variant sjezdů.

Vzdálenost XC a XB rozhledového trojúhelníku [m]
Rychlost km/h
Vozidla skupiny 1 (osobní a dodávkový automobil)
XC XB
20 25 30
30 35 40
40 50 55
50 65 70
60 80 90
70 100 110
80 120 135
90 145 160

Výška rozhledu a dovolené překážky v rozhledovém trojúhelníku jsou shodné s výše řečeným.

Obrázek č.2

Rozhledové trojúhelníky pro samostatný sjezd v nezastavěném území (extravilánu)

Rozhledové trojúhelníky se pro samostatný sjezd v nezastavěném území navrhují dle normy ČSN 736101. Rozhledový bod, respektive vrchol trojúhelníku umísťujeme 3,0 m od vnější hrany jízdního pruhu (vodící proužek nebo hrana zpevněné krajnice). Rozhodujícím bodem je příď vozidla na hlavní komunikaci v ose přilehlého jízdního pruhu a jeho vzdálenost činí délce pro zastavení DZ na obě strany od osy samostatného sjezdu. Viz obrázek č.3.

V ploše takto vymezeného trojúhelníku nesmí být žádné překážky, jejichž největší výška přesahuje výšku 0,25 m pod úrovní příslušného rozhledového trojúhelníku, tedy přesahující výšku 0,75 m nad vozovkou pro osobní automobily.

Délka pro zastavení je uvedena v tabulce 8 příslušné normy. Pro podélný sklon hlavní komunikace 0° jsou v závislosti na návrhové rychlosti komunikace délky DZ pro zastavení rovny:

Rychlost [km/h] Dz [m]
30 20
40 30
50 40
60 55
70 75
80 100
90 120

Délky DZ pro zastavení jsou větší než u samostatných sjezdů v zastavěném území. Ve směrových obloucích lze vzdálenosti DZ navrhnout na mezní rychlost vm, pokud je nižší než návrhová.

Obrázek č.3

Rozhledové trojúhelníky pro sjezd na účelovou komunikaci v nezastavěném území (extravilánu)

Sjezdy na účelové komunikace v nezastavěném území (extravilánu) musí splňovat podmínky pro rozhled dle ČSN 736102. Odvěsny trojúhelníku se tak navrhují na obě strany od osy pruhu účelové komunikace k ose přilehlého jízdního pruhu, a to v délce stran rozhledových trojúhelníků XB a XC dle tabulky č. 19 v normě ČSN 736102, rychlosti na hlavní komunikaci a skupiny vozidel, která z účelové komunikace vyjíždí. Níže je uvedena tabulka pro skupinu vozidel 1, to je osobní nebo dodávkové vozidlo. Pro ostatní skupiny vozidel viz norma.

Vrchol trojúhelníku umísťujeme 3,0 m od vnější hrany jízdního pruhu (vodící proužek nebo hrana zpevněné krajnice). Viz obrázek č.4.

Vzdálenost XC a XB rozhledového trojúhelníku [m]
Rychlost km/h
Vozidla skupiny 1 (osobní a dodávkový automobil)
XC XB
20 25 30
30 35 40
40 50 55
50 65 70
60 80 90
70 100 110
80 120 135
90 145 160

V ploše takto vymezeného trojúhelníku nesmí být žádné překážky, jejichž největší výška přesahuje výšku 0,25 m pod úrovní příslušného rozhledového trojúhelníku, tedy přesahující výšku 0,75 m nad vozovkou pro osobní automobily.

Obrázek č.4

Vjezd a parkování u rodinných domů

Šířka vjezdu pro osobní automobily by měla odpovídat minimálně 2,5 m (např. průjezd mezi zdmi, sloupky). Šířka vrat, brány nebo závory by měla odpovídat minimálně 2,3 m. Výška vrat např. do garáže min o 0,2 m vyšší, než je výška vozidla, minimálně však 2,0 m. Jedná se minimální rozměry a doporučuji navrhovat rozměry minimálně o 10 % větší.

Pro zaparkování vozidla v nezastavěném území je nutné zachovat před vjezdovou bránou hloubku odpovídající délce vozidla zvětšenou o 1,0 m. Tato hloubka se počítá od vodícího proužku nebo zpevněné hrany krajnice k vjezdové bráně.

Oplocení je nutné ve všech případech umístit mimo rozhledové trojúhelníky.

Pokud tedy zřídíme samostatný sjezd s šířkou min 3,0 m, pak tuto šířku musíme dodržet až ke vjezdové bráně. Z hlediska požadavků hasičů je nutné, aby od samostatného sjezdu z hlavní komunikace po tuto bránu byla délka tohoto sjezdu maximálně 50 m, jinak je nutné zřídit obratiště. Zároveň vzdálenost od vjezdové brány ke stavbě rodinného domu nesmí přesáhnout 50 m.  Viz obrázek č.5.

Obrázek č.5

Z hlediska schválení je vždy důležité získat kladné stanovisko jak dopravního inspektorátu Policie ČR, tak kladné stanovisko Hasičského záchranného sboru ČR. Např. u rodinných domů do zastavěné plochy 200 m2 nejsou hasiči dotčeným orgánem a nevydávají stanovisko. To však neznamená, že se nemusí dodržovat jejich požadavky, naopak projektant stavby je povinen dodržet veškeré požární normy, které jsou závazné.

Ing. David Šotkovský

absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT, působí jako hlavní projektant v projekční a stavební společnosti. Zabývá se projekcí pozemních staveb a technických zařízení budov, zejména pak novou metodou termo-hydraulického vyvažování rozsáhlých otopných soustav.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozemky a parcely

  1. Jak vybrat správné místo pro bydlení? Zamyslete se nejprve nad svými potřebami
  2. Rozdíl mezi stavebním pozemkem a parcelou. Co na to územní plán a katastr nemovitostí
  3. Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?
  4. Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky
  5. Místní poplatky obci a daně spojené s vlastnictvím domu, bytu či pozemku
  6. Územní plán: Sledujte ho. Prozradí, co bude stát za vaším plotem
  7. Kupujete stavební pozemek od obce? Na co si dát pozor, jaké to má výhody a nevýhody
  8. Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy
  9. Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu
  10. Jak rozdělit pozemek na více částí. Kdy je nutný souhlas stavebního úřadu
  11. Nezapomínejte na právo cesty, přístup k nemovitosti není vždy samozřejmost
  12. Kdo musí vybudovat přístupovou cestu ke stavebnímu pozemku?
  13. Přístupová cesta na pozemek: Parametry přístupové cesty a jak zřídit sjezd
  14. Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?
  15. Kdo zodpovídá za špatný stav chodníku a silnice? Kdy lze požadovat náhradu za újmu?
  16. Co dělat, když stavební pozemek není napojen na inženýrské sítě?
  17. Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace
  18. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona
  19. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím
  20. Neúplné údaje o vlastnících v katastru nemovitostí. Jak se upravují?
  21. Co to je BPEJ? Číslo prozradí kvalitu půdy. Jak jej správně přečíst?
  22. Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme
  23. BPEJ určuje průměrnou úřední cenu za pozemek. Má vliv také na výběr daně
  24. Jde změnit zápis BPEJ? Jak na aktualizaci bonity půdy vašeho pozemku? Má to vliv na cenu i daně
  25. Pronájem či pacht zemědělských pozemků? Co si může domluvit majitel s uživatelem pole či sadu?
  26. Vlastníte pole? Víte, jak ho zabezpečit před nešetrným zacházením? Lze v pachtu vyžadovat ekologické zěmědělství?

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA