REKLAMA

Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona

V praxi mohou naše stavební záměry zkomplikovat různé zásahy zvenčí, jedním z nich mohou být již existující či připravovaná ochranná pásma. Tato pásma prakticky nemůžeme téměř vůbec ovlivnit, ale jejich existence může být pro nás zásadní. V důsledku stanovení ochranného pásma dochází k omezení vlastnického práva. Některá ochranná pásma mohou vznikat ze zákona.
© Fotolia.com - rupbilder

V prvním díle seriálu jsme se podívali na to, kde si zjistit informace o ochranných pásmech. Dnes se podíváme na ten druh ochranných pásem, jejichž vznik nařizuje zákon.

Připomeňme si skutečnost, že ochranná pásma mohou vzniknout v zásadě dvěma způsoby to:

  • ze zákona (dnešní článek)
  • vydaným rozhodnutím (připravujeme k vydání)

Ochranná pásma vzniklá ze zákona

Zákonů, které stanovují ochranná pásma je poměrně hodně a setkáváme se s nimi velice často. Uvedeme si ty nejfrekventovanější.

Četná a častá jsou ochranná pásma podle energetického zákona – zákon č. 458/2000 Sb.,

(§ 46). Tento zákon stanovuje požadavky na ochranná pásma v různých energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství. Uvedený paragraf stanovuje ochranná pásma nejen pro nadzemní a podzemní vedení, ale i ochranná pásma pro související objekty jako např.  trafostanice a výrobny elektřiny. Stanovuje i režim hospodaření v ochranných pásmech, možnost případné výjimky z ochranného pásma nebo požadované vzdálenosti k umístění větrné elektrárny.

Další ze zákonů určující ochranná pásma je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (§ 30 – 34).  Z uvedených ustanovení zákona vyplývají silniční ochranná pásma k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy mimo souvisle zastavěné území obcí. Upravují také režim hospodaření v těchto pásmech, a to včetně umisťování reklamních zařízení v nich. V ochranných pásmech lze provádět stavby a terénní úpravy jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem současně je nutno dodržovat i předpisy z oblasti územního plánování a stavebního řádu.

Také zákon č. 266/1994 Sb., o drahách (§ 8 a § 9) vymezuje ochranná pásma a požaduje pro určité činnosti, zejména stavební, v tomto pásmu souhlas drážního správního orgánu. Je nutné si také uvědomit, že z tohoto zákona vyplývají i ochranná pásma pro dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové i vlečky.

Zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., v § 17 rovněž upravuje režim ochranných pásem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu.

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Ochranu vodních zdrojů zajišťují ochranná pásma vodních zdrojů stanovená vodním zákonem č. 254/2001 Sb., (§ 30). Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I.  a II. stupně. Stanovení těchto ochranných pásem je vždy veřejným zájmem a vodoprávní úřad může ze závažných důvodů i ochranné pásmo změnit. V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje.

I vodní zdroje, vodovodní řady nebo i kulturní památky či památkové zóny mají svá ochranná pásma. © Fotolia.com - kaprikfotoI vodní zdroje, vodovodní řady nebo i kulturní památky či památkové zóny mají svá ochranná pásma. © Fotolia.com - kaprikfoto

Také vodovodní řady a kanalizační stoky mají svoje ochranná pásma, která jsou stanovena zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (§ 23), která je chrání před poškozením. Činnosti, které lze v těchto územích provádět jako např. zemní práce, stavby, umisťování jakýchkoliv konstrukcí, vysazovaní trvalých porostů nebo terénní úpravy vyžadují vždy písemný souhlas vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.

Další zákon, který vymezuje ochranná pásma je zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (§ 102, 103).

V ochranném pásmu komunikačního vedení lze provádět zemní práce nebo terénní úpravy, zřizovat stavby, umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení, vysazovat trvalé porosty pouze se souhlasem vlastníka zařízení nebo na základě rozhodnutí stavebního úřadu. Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje rovněž upravuje tento zákon.

Téměř všechny uvedené zákony byly již několikráte novelizovány a je proto nutné vždy pracovat se správným zněním příslušného zákona.

Ochranné pásmo může existovat dříve než chráněná stavba!

Závěrem této první části chci upozornit na skutečnost, že ochranné pásmo ze zákona vznikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění předmětné stavby (např. dálnice, komunikace I. a II. třídy, vodovodního řadu, kanalizační stoky, el. vedení). Prakticky to tedy znamená, že stavba dosud reálně neexistuje, ale pokud je příslušná stavba, pro kterou zákon stanovuje ochranné pásmo pravomocně umístěna, tak ochranné pásmo od tohoto momentu již existuje.

Ing. arch. Zdena Umlášková

Je autorizovanou inženýrkou v oboru pozemní stavby, členkou stavovského soudu ČKAIT. Vystudovala VUT v Brně, obor architektura a stavba měst, a dvouleté postgraduální studium. Má třicetiletou praxi na stavebním úřadě I. a II. stupně, z toho 10 let jako vedoucí Odboru územního a stavebního řízení na Magistrátu města Brna. Přes dvacet let působí jako lektor a vyučující v oblasti stavebního práva na VUT Brno.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

© Fotolia.com - zhu difeng

Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace

V praxi mohou naše stavební záměry zkomplikovat různé zásahy zvenčí, jedním z nich mohou být již existující či připravovaná ochranná pásma. Tato pásma prakticky nemůžeme téměř vůbec ovlivnit, ale ...

Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?

Stavba neoprávněná a nepovolená: Jaký je v tom rozdíl?

V praxi jsou velice běžně používány oba pojmy, a to jak stavba neoprávněná, tak i stavba nepovolená. I když se jedná o naprosto různé pojmy, jsou tyto často zaměňovány a užívány nesprávně. Rovněž ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist