REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Pozemky a parcely více o tématu

Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme

BPEJ je součástí mnohých legislativních nástrojů v České republice. Pro stavitele je zásadní informace, že BPEJ je součástí Katastru nemovitostí a vychází z ní tzv. Třídy ochrany zemědělského fondu. BPEJ se však využívá i pro mnoho dalších věcí například nám říká o zamokření půdního profilu, textuře půdy, parametrech sklonu a další.
Zdroj: Fotolia.com - anton-gvozdikov

BPEJ, jejichž charakteristika, způsob vedení a postup aktualizace je uveden ve vyhlášce MZe č. 227/2018 Sb., má široké uplatnění.

Slouží především při/pro:

  • Oceňování pozemků – oceňovací vyhlášky MF – č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku – v příloze sazby cen pro BPEJ.
  • Daň z nemovitosti – zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, vyhláška č. 548/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu k.ú. s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
  • Nájem pozemků – (např. nařízení vlády č. 51/1993 Sb., o způsobu finančního vypořádání za nájem pozemků přidělených pozemkovým úřadem v souvislosti s pozemkovými úpravami).
  • Ochraně ZPF – zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 41/2015 Sb.), vyhláška MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany ZPF – odnětí půdy ze ZPF, vyhláška MŽP č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.
  • Územní plánování - vyhlášky měst a obcí.

Ukázka využití BPEJ v praxi (VÚMOP v.v.i.)

Dále nachází uplatnění při:

  • Provádění pozemkových úprav – zákon MZe č. 139/2002 Sb. (481/2020 Sb.), vyhláška MZe č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav (směny pozemků).
  • Mimoprodukční funkci zemědělství – nařízení vlády č. 500/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. (HPJ se využívají při určení sazby za zalesnění zemědělských pozemků a jejich zajištění).
  • Provádění agroenvironmentálních opatření - nařízení vlády č. 114/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. (Příloha č. 3: „Podmínky na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“ – v tabulce č. 1 – „Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě“ – uveden KR z kódu BPEJ).
  • V rámci nařízení vlády č. 79/2007 Sb. jsou BPEJ rozhodující pro stanovení následujících kritérií: Pro zjištění vhodnosti pro zařazení do titulu zatravnění orné půdy podle kritéria alespoň 50 % plochy půdního bloku, popřípadě jeho dílu je mělká nebo písčitá nebo podmáčená nebo velmi těžká půda (§ 10 odst. 5 písm. c) bod 2) se využívají Hlavní půdní jednotky. Na základě § 13 odst. 5 NV č. 79/2007 Sb. dochází ke snižování sazeb u opatření AEO - ošetřování travních porostů. Jedním z kritérií pro snížení této sazby je vymezení pozemku dle § 7 odst. 5 věty první NV č. 262/2012 Sb., tedy pokud se jedná o pozemek s vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76.
  • Stanovení zranitelných oblastí – nařízení vlády č. 277/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. (Hnojení - období zákazu hnojení, začlenění zem. půdy do aplikačních pásem  dusičnany do vod, stanovení dávky hnojení dusíkem, zákaz hnojení - HPJ, skladovaní dusíkatých hnojiv, způsob hospodaření na svažitých pozemcích).
  • //262/2012 Sb.: K zjištění období zákazu hnojení dle § 6 se použije zařazení do Klimatického regionu BPEJ. Období zákazu hnojení závisí na začlenění pozemku do klimatického regionu, v návaznosti na pěstovanou plodinu a kategorii hnojiva z hlediska rychlosti uvolňování dusíku z hnojiva.
  • Pro začlenění zemědělské půdy s kulturou orná půda do tzv. aplikačního pásma (§ 7 odst. 2) se využívá celý kód BPEJ. Zemědělská půda v ZOD je rozčleněna do tří aplikačních pásem (I., II., III.), a to podle skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek a na základě rizika ztrát dusičnanů do vod.
  • Pro stanovení dávky hnojení dusíkem (popřípadě zákaz hnojení) na travních porostech (zamokřené půdy, mělké půdy, půdy s nevyvinutým půdním profilem) (§ 7 odst. 5) se využívají Hlavní půdní jednotky. Požadavek na omezení hnojení trvalých travních porostů se týká jen půdních bloků nacházejících se v ZOD. Požadavek není součástí kontrol cross-compliance
  • Pro stanovení způsobu hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích (§ 11 odst. 1) se využívají Hlavní půdní jednotky. Určení silně erozně ohrožených půd (SEO) a mírně erozně ohrožených (MEO) se provádí pomocí Univerzální rovnice ztráty půdy USLE, pro kterou je nutné na základě Hlavních půdních jednotek určit faktor erodovatelnosti půdy
  • Stanovení eroze půdy - Mapy erozní ohroženosti – K faktor stanoven u HPJ. Provádění protierozních opatření.
  • Protipovodňové ochraně - metodika MŽP odboru ochrany vod č. 14/2008, která stanovuje postup komplexního řešení protipovodňové ochrany pomocí přírodě blízkých opatření. (BPEJ zařazeny do hydrologických skupin půd).
  • Hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí -  metodický pokyn VMŽP- Čá 8/2012, pro hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí. (v souvislosti se zrnitostí HPJ).
  • Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin - vyhláška  MF 488/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (Typy pozemků a korekční faktor pozemku (KFP) podle vhodnosti (bonity) pro pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. HPKJ pozemků optimální, vhodné a nevhodné pro pěstování výmladkových plantáží uvedeny v tabulkách).
  • Používání sedimentů – vyhláška MZe a MŽP č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě (pozn.: podle pátého číselného znaku BPEJ nelze hodnotit hloubku ornice, jedná se o hloubku půdy).
  • Projektování a vymezování ÚSES (ke stanovení ekologických podmínek při projektování ÚSES, na které je vázáno určité společenstvo rostlin a živočichů – geobiocenologická typizace (STG – vegetační stupně, hydrické a trofické řady - existuje převodní klíč BPEJ na STG).
  • Při návrzích Komplexních pozemkových úprav

Třídy ochrany stanoveny na základě BPEJ (VÚMOP v.v.i.)

BPEJ jsou uvedeny u zemědělských pozemků v katastru nemovitostí (KN) a v registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN). RÚIAN zprostředkovává údaje o vlastnictví z  informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) a vede technickoekonomické atributy pozemků.

  • KN – (zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), vyhláška ČÚZK č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí) – v KN u zem. pozemků uvedeny BPEJ.
  • Základní registry – zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech (V registru územní identifikace RÚIAN se vedou údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy tohoto pozemku, kterými jsou i BPEJ).

Využití BPEJ v praxi je značné. Na Obr. č. 1 je ukázka některých použití v praxi (příklad stanoven pro kraje ČR), Obr. č 2 ukazuje dnes velmi aktuální vymezení Tříd ochrany na podkladě BPEJ, které zajímá mnoho stavebníků.

V dalším díle se dozvíte i o tom, že BPEJ je součástí tzv. „oceňovací vyhlášky“ a jsou podle ní stanoveny daně z pozemků ze stanovené průměrné ceny BPEJ v katastrálním území.

Ing. Jan Vopravil, Ph.D.

Je absolventem Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, oboru Krajinné inženýrství.

Od roku 2000 je zaměstnancem Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze, kde se specializuje na problematiku půdní klasifikace, ochrany půdy před degradačními faktory, produkčními a mimoprodukčními funkcemi půdy, hydrologickými funkcemi půdy, zejména ve vztahu k predikci povodní a déletrvajícího sucha, bonitací půdního fondu a využívání moderních statistických a informačních postupů. Od roku 2006 působí jako vedoucí oddělení Pedologie a ochrany půdy.

Je také vysokoškolským pedagogem na České zemědělské univerzitě v Praze, na Fakultě životního prostředí, kde je odborným garantem předmětů Ochrana půdy.

Za svoji vědeckou činnost obdržel Cenu ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky a uznání Akademie zemědělských věd. Je řešitelem řady mnoha výzkumných úkolů v oblasti pedologie. Zároveň úzce spolupracuje s praxí na řešení konkrétních věcí a problémů např. spolupracuje se zemědělci, obcemi, státními institucemi, komerční sférou až po občany.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozemky a parcely

  1. Jak vybrat správné místo pro bydlení? Zamyslete se nejprve nad svými potřebami
  2. Rozdíl mezi stavebním pozemkem a parcelou. Co na to územní plán a katastr nemovitostí
  3. Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?
  4. Převod zemědělské půdy na stavební pozemek: Jak zažádat a jaké jsou poplatky
  5. Místní poplatky obci a daně spojené s vlastnictvím domu, bytu či pozemku
  6. Územní plán: Sledujte ho. Prozradí, co bude stát za vaším plotem
  7. Kupujete stavební pozemek od obce? Na co si dát pozor, jaké to má výhody a nevýhody
  8. Zastavěnost pozemku: Jakou rozlohu může mít rodinný dům a zpevněné plochy
  9. Jaké průzkumy pozemku si zajistit před stavbou rodinného domu
  10. Jak rozdělit pozemek na více částí. Kdy je nutný souhlas stavebního úřadu
  11. Nezapomínejte na právo cesty, přístup k nemovitosti není vždy samozřejmost
  12. Kdo musí vybudovat přístupovou cestu ke stavebnímu pozemku?
  13. Přístupová cesta na pozemek: Parametry přístupové cesty a jak zřídit sjezd
  14. Sjezd na pozemek nelze udělat kdekoli, musí plnit technické parametry. Jak se počítají rozhledové trojúhelníky?
  15. Kdo zodpovídá za špatný stav chodníku a silnice? Kdy lze požadovat náhradu za újmu?
  16. Co dělat, když stavební pozemek není napojen na inženýrské sítě?
  17. Nemovitosti a ochranná pásma: Kde zjistit informace
  18. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona
  19. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající vydaným rozhodnutím
  20. Neúplné údaje o vlastnících v katastru nemovitostí. Jak se upravují?
  21. Co to je BPEJ? Číslo prozradí kvalitu půdy. Jak jej správně přečíst?
  22. Využití BPEJ. Kdy je dobré jej znát, jak ovlivňuje cenu pozemku a kde ho najdeme
  23. BPEJ určuje průměrnou úřední cenu za pozemek. Má vliv také na výběr daně
  24. Jde změnit zápis BPEJ? Jak na aktualizaci bonity půdy vašeho pozemku? Má to vliv na cenu i daně
  25. Pronájem či pacht zemědělských pozemků? Co si může domluvit majitel s uživatelem pole či sadu?
  26. Vlastníte pole? Víte, jak ho zabezpečit před nešetrným zacházením? Lze v pachtu vyžadovat ekologické zěmědělství?

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock - stockr

BPEJ určuje průměrnou úřední cenu za pozemek. Má vliv také na výběr daně

BPEJ oproti klasickým půdním průzkumům hodnotí i stanovištní poměry, to vše směřuje k tomu, aby se zjistila i ekonomická hodnota daného stanoviště. Tím pak lze kvantifikovat např. rozdílnou cenu pozemku, který má svah natočený na sever oproti třeba pozemku, který je natočen na jih. Z těchto údajů je pak stanovena…

© Fotolia.com - ThomBal

Jaké jsou druhy pozemků? Jak způsob využití ovlivňuje cenu pozemku?

Pozemek, parcela, stavební pozemek, trvalý travní porost, orná půda, zastavěná plocha, zahrada… zaklínadla která se dočtete v katastru nemovitostí nebo územním plánu mají přímý vliv na cenu pozemku. Jeden může vypadat na první pohled stejně jako druhý, přesto pokud mají jinou klasifikaci, jejich cena je rozdílná.…

REKLAMA