Jakou skladbu šikmé střechy zvolit pro rodinný dům? Je lepší tepelná izolace nad krokvemi nebo mezi krokve? Jaká je životnost střešní krytiny? Jakou zvolit tepelnou izolaci? Jak velkou větrací mezeru udělat? Šikmá střecha musí fungovat jako celek a nelze libovolně zaměňovat její vrstvy. Návrh střešní krytiny podléhá do kompetencí projektanta, který musí zohlednit celou řadu faktorů jako je sklon střechy, velikost střechy, návaznost na prostupující konstrukce (např. komín). Neodborným zásahem můžete způsobit nepřiměřené zatížení krovů, špatnou funkci větrací mezery, kondenzaci v konstrukci a zhoršené tepelně-izolační vlastnosti nebo dokonce napadení dřevěných prvků dřevokaznými houbami.
Již tvarem a sklonem střechy můžeme ovlivnit kvalitu celé stavby a možnosti využití vnitřního prostoru. Na počátku každého projektu musí stát promyšlené rozhodnutí, volba optimální varianty pro konkrétní dům, jeho tvar a zeměpisnou polohu. Je třeba počítat s klimatickými podmínkami vlivy deště, větru, slunečního záření.
Zvláštní pozornost musíme věnovat návrhu šikmé střechy. Každá vrstva střechy má svoji specifickou funkci (hydroizolační vrstva, pojistná hydroizolační a tepelněizolační vrstva a parozábrana). Důležité je znát nejenom vlastnosti jednotlivých materiálů, ale také způsob, jak tyto vrstvy kombinovat, kam je ve skladbě umisťovat a jak si nimi dále pracovat například v detailech.
Projděme si hlavní funkce vrstev typické šikmé střechy směrem od exteriéru po interiér. U hlavní hydroizolační vrstvy (krytiny) je nutné dbát na povolený sklon střechy a zatížení nosných konstrukcí. Velikost větrané mezery se odvíjí od sklonu střechy a vzdálenosti hřebene a okapu. Pojistná hydroizolační vrstva je taktéž navrhována pro konkrétní sklon střechy, a podle požadovaného difuzního odporu, pozor se musí dát na přesahy, předepsané podle sklonu. Tepelně-izolační vrstvu, nejčastěji skelnou vatu ale používají se i jiné, dnes již běžně nestačí dávat pouze mezi krokve, proto se využívají i pevné izolace (např. PIR) a nadkrokevní systémy. Parozábrana by měla být umístěna co nejblíže interiéru ale tak, aby nemohla být poškozena (například montáží elektroinstalace). Nesmí být perforovaná a musí se dbát na její správné vyřešení a utěsnění ve spojích a detailech.
Velkou pozornost věnujeme praktickým příkladům řešení detailů střešních plášťů, protože udělat střechu v ploše není až takový problém, náročnější úkol je vyřešit správně veškerá napojení a detaily. To jsou místa, která jsou nejčastěji předmětem nefunkčnosti střechy a reklamací.
Vzduchotěsnicí vrstva brání volnému proudění vzduchu mezi interiérem a exteriérem skrz skladbu střechy. Vzduch, který proudí z interiéru skrz skladbu ven, s sebou nese značné množství vlhkosti, která na chladných površích uvnitř skladby kondenzuje, případně namrzá.
Tepelněizolační vrstva chrání interiér pod střechou proti tepelným ztrátám v chladném období a proti tepelným ziskům v teplejším období roku. Pro šikmé střechy se nejčastěji používají tepelné izolace následujících typů.
Pojistná hydroizolační vrstva chrání vrstvy pod sebou a prostory pod střechou proti vodě, která protekla krytinou, nebo proti sněhu, který do střechy navál, a to ať už v důsledku vady nebo poruchy krytiny nebo za extrémně nepříznivých povětrnostních podmínek. Dnes nejběžnějším typem pojistné hydroizolační vrstvy jsou…
Střešní krytina je z hlediska estetiky nejdůležitější vrstva střechy. Její výběr by ale neměl podléhat pouze tomuto hledisku. Krytina chrání konstrukci střechy a prostory pod střechou před srážkovou vodou.
