Je autorizovaný stavební inženýr s praxí, vyučený pokrývač a je zároveň soudní znalec ve stavebnictví pro práce pokrývačské, tesařské a klempířské - střechy. Střechy jsou jeho koníčkem již od dob, kdy dělal krovy se svým otcem. Jako soudní znalec zastupuje majitele při převzetí zhotoveného díla. Majitelům provozně problémových střech pomáhá najít optimální řešení vedoucí k nápravě.
Správná střecha musí odolat větru dešti. Střecha v dnešním článku neodolala silnějšímu větru, byť mu odolat měla. Fouklo a střecha se pohnula. Jak by také ne, soudní znalec zjistil, že na krovu chybělo zavětrování a kotvení. Firma sice tvrdí, že kotvení provedla, ale zřejmě takové „jaké svět neviděl“. Neviděl ho totiž ani stavebník ani soudní znalec.
Již od dávnověku existuje představa o ideální střeše nad hlavou: vodotěsná, trvalá, bezúdržbová, bezporuchová. ČSN 73 1901 na to má svoji definici: Střecha chrání podstřešní prostory před vlivy povětrnosti. Na zkoumaném domě byla použita titanzinková střecha, což je materiál, který může sloužit i sto let. Pokud však nedodržíte správné postupy, špatně jej zabudujete, tak za deset let máte na střeše místo kvalitní krytiny cedník. A ten před vlivy povětrnosti nechrání.
Střecha je od toho, aby nám pod ní neteklo. To vám vysvětlí každé malé dítě. Udělat správnou střechu ale nemusí být tak jednouchá věc, jak by se mohlo zdát. Podíváme se na příklad špatně vyhotovené střešní krytiny a žlabu. Klempíř zde špatně napojil plechovou krytinu na chybně provedený okapní žlab. Vše se snažil opravit asfaltovým pásem, taková oprava však není přípustná. Se soudním znalcem si projdeme chyby a vysvětlíme jejich příčiny.
