Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Šikmé střechy více o tématu

Ulétla jim střecha na 5 let starém domě. Důvod? Místo prken použili OSB desku

Střecha je nejsložitější součástí pláště budovy. Její souvrství musí odolávat vysokým rozdílům teplot, vlhkosti z deště i z interiéru. Na střeše zkrátka souvisí všechno se vším, celek se sebemenším detailem. Chybné použití jedné vrstvy způsobilo, že střecha při silném větru odlétla téměř vcelku. Jak je to možné? Na začátek ještě zmíníme, že se do hry v mezičase vložila další přírodní síla.

Kde a co se přihodilo?

Podívejme se na klimatické poměry v místě stavby, na které se střecha měla navrhovat:

  • Sněhová oblast I. (oblasti jsou: I -V + extrémní VI-VIII). Podrobné údaje ze sněhové mapy zatížení 0,69 kPa, cca 371 m. n. m.
  • Větrná oblast dle ČSN EN 1991-1-4: 2007: (oblasti jsou I-V) Větrná oblast II.- otevřená krajina, konec zástavby 25 m/s = 90 km/h.

Po vichřici Sabine, která se prohnala Českou republikou začátkem roku 2020 došlo ke stržení celé jedné části střechy.

Střecha byla celokovová z profilovaného plechu. ČHMÚ naměřil v okolí rychlost větru 87 km/h. Střecha měla být na takový vítr navržená a konstruovaná. Přesto nevydržela. Kde se stala chyba? To měl zjistit přivolaný soudní znalec.

Jak vypadala střecha

Při ohledání byla zjišťována skladba střechy. Krytina je provedena celokovová, z profilovaných pásů stříbrné barvy kotvená na odvětrané latění. Pod latěním je dřevoštěpková deska 22 mm OSB/3 na pero a drážku (P+D) ve funkci zavětrování a bednění pro krytinu. V projektové dokumentaci je krytina titanzinek, ale majitel se rozhodl následně pro celokovovou krytinu na latění. Tato záměna druhu krytiny, nemá vliv na havárii střechy.

Nosná konstrukce krovu je navržena stanová bez hřebene ze sbíjených vazníků, kotvená přímo do pozedních věnců se sklony nad 15° a na delší straně mezi 15° a 14°. Sklon střechy pro zvolenou krytinu vyhovuje.

Střešní konstrukce je stáří pět let.

Vichrem stržená krytina leží na louce za domem i s komínem

Projektová dokumentace stavby

Na dům byla vyhotovena dokumentace pro provedení stavby. Projektová dokumentace – prováděcí projekt (PP), nebo dokumentace pro provedení stavby (DPS) musí obsahovat prováděcí detaily a statické výpočty.

Tím, že se zodpovědný projektant zavázal zhotovit projektovou dokumentaci v tomto stupni, přebral odpovědnost za návrh konstrukcí. Dokumentace se stává pro realizátora (stavební firmu či řemeslníka) nejvyšším pokynem pro zhotovení díla.

OSB deska místo prken nebyl dobrý nápad

Na krovech se sbíjených vazníků se užívá běžně celoplošné bednění z prken. Projekt však nařizoval místo prken desku OSB/3. Ale tato deska dle technických listů výrobce nemá žádnou pevnost v tahu.

Montážní návody výrobců plechových krytin (např. Lindab, Ruukki, Rheinzink apod.) kotvení do OSB desek také nedoporučují. Na tomto domě se však realizační firma řídila prováděcím projektem.

Projektant zaměnil standardně užívané prkenné bednění za OSB desku, aniž výpočtem ověřil její kotvení nebo kotvení následných vrstev střechy. Pokud chtěl navrhnout vrstvu z OSB měl navrhnout také jiné kotvení, použity však byly běžné hřebíky, jako pro prkna. Klasická smrková prkna mají ale cca 9x vyšší pevnost v tahu než OSB deska!

Pokrývači tak kotvili laťování do nenosného pokladu z OSB desky, jako by pracovali s podkladem z prken, deska totiž byla navržena v projektu jako kotvicí.

To nebyl jediný problém, který použití OSB desky způsobilo. Deska měla značně sníženou pevnost a po pěti letech od zabudování ve stavbě nebyla v dobré kondici. Proč? 

Ze sondy. Pohled na spodní část desky OSB/3 s houbami ve stadiu sprašování.

Chybějící odvětrání znamená zvýšenou vlhkost

OSB deska byla dle ohledání stavby znalcem značně degradovaná dřevokaznou houbou. Jak bylo později zjištěno ve spolupráci s mykologem jednalo se o nebezpečnou trámovku trámovou. A tady se dostáváme doslova k podhoubí celého problému.

Soudní znalec zaměřil pozornost na odvětrání podstřešního prostoru, tedy prostoru nad tepelnou izolací mezi střešními vazníky. V projektu chyběly informace o dimenzi nasávacích i výdechových otvorů. Nebyly vypočítány. Jelikož se jedná o stanovou střechu (tedy objekt nemá štíty), mělo být nasávání navrženo v podbití přesahu střechy (kolem věnce) a vyvedeno pod vrcholem střechy.

Na stavbě bylo zjištěno pouze odvětrání spárami nad pozedním věncem, odvětrání v ploše střechy nebo ve vrcholu chybělo, což je v bezvětří nedostatečné. Je to podobné jako byste ucpali nahoře komín a pak chtěli, aby dobře táhnul.

A zde přispěla k problému opět OSB deska. Ta je neprodyšná. Tvoří souvislou vrstvu beze spár, narozdíl od prkenného bednění, které má mezi prkny a v nárožích mezery a vlhkost se tedy odvětrává (mezery se zvětší při sesychání prken). Kdyby bylo použito takto zhotovené prkenné bednění nebo odvětrávací otvory, mohl se nasátý vzduch odvětrávat do správně zhotovené větrané mezery pod plechovou krytinou.

Navržený půdní prostor byl prakticky zcela uzavřený a zásobovaný kondenzátem vody z budovy bez možnosti odvětrání. Vlhkost kondenzovala na spodním okraji desky. To vytvářelo ideální podmínky v prostoru vazníků pro rozvoj dřevokazných hub a plísní.

OSB deska byla tedy degradována houbami. Po pěti letech byla OSB deska houbou natolik napadena, že neplnila ani žádné výrobcem deklarované vlastnosti a šlo ji jednoduše prošlápnout, což se pří místním ohledání na střeše také stalo.

Dle šetření mykologa trámovka zatím nenapadla konstrukce sbíjených vazníků.

Ilustrační obrázek z jiné stavby, kde koniofora za 8 let pod OSB deskou dokázala v místě tepelné izolace zničit i nosné konstrukce – krokve. Uprostřed mezi nožem a hřebíkem je malá plodnice.

Kdo za to může?

Soudní znalec dle šetření konstatoval, že střecha byla stavební firmou zhotovena bez významných odchylek od prováděcího projektu vypracovaného projektantem. Konstrukci střešní krytiny s laťováním shledal jako odborně provedenou.

Konstatoval také, že projektant navrhl netypickou skladbu konstrukce – tedy nahradil prkenné bednění OSB deskami, ale následně nezohlednil tuto změnu do návrhu kotvení a odvětrání podstřeší.

V důsledku nedostatečného odvětrání podstřeší došlo ke zvýšení vlhkosti a deska byla napadena dřevokaznou houbou, což dále degradovalo její mechanické vlastnosti.

Projektant obviňuje z chyby realizační firmu, že měla odmítnout kotvit vrstvy střechy do OSB desky, která ale byla předepsána realizačním projektem. O odvětrání se projektant vyjadřuje, že v projektu je zahrnuto a nebylo vybudováno. Soudní znalec však jeho výpočet ani zakreslení nenalezl.

Prokázání viny je nicméně práce soudu, to už není úkol soudního znalce, ten vyšetřil technické důvody, které vedly k tomu, že dům je nyní bez střechy.

Pohled na střechu po strhnutí krytiny i s latěním vichrem + sonda do OSB/3, která byla zhotovena pouhým dupnutím na desku.

Dovětek

Článek vychází z posudku soudního znalce. Dokumentuje skutečný případ, materiály a lokality byly anonymizovány. Na střeše bylo objeveno více závad, které mohou být z fotodokumentace patrné a v posudku byly řešeny, pro účely článku nebyly další problémy rozebírány.

Ing. Josef Beneš

Je autorizovaný stavební inženýr s praxí, vyučený pokrývač a je zároveň soudní znalec ve stavebnictví pro práce pokrývačské, tesařské a klempířské - střechy. Střechy jsou jeho koníčkem již od dob, kdy dělal krovy se svým otcem. Jako soudní znalec zastupuje majitele při převzetí zhotoveného díla. Majitelům provozně problémových střech pomáhá najít optimální řešení vedoucí k nápravě.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Šikmé střechy

  1. Šikmá střecha na rodinný dům
  2. Střešní krytina
  3. Pojistná hydroizolační vrstva
  4. Tepelná izolace v šikmých střechách
  5. Parozábrana v šikmých střechách
  6. Vzduchotěsnicí vrstva
  7. Větrání šikmých střech
  8. Střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi
  9. Střecha tříplášťová s tepelnou izolací mezi krokvemi
  10. Střecha dvouplášťová s tepelnou izolací mezi krokvemi
  11. Střechy s tepelnou izolací nad krokvemi
  12. Střecha tříplášťová s tepelnou izolací nad krokvemi
  13. Střecha dvouplášťová s tepelnou izolací nad krokvemi
  14. Pozor na vzájemnou reakci kovů – čemu se vyhnout při napojování střešní krytiny
  15. Chyby na střeše: Měděnou krytinou a žlabem zatékalo, opravy asfaltem nepomohly
  16. Střecha je po deseti letech jako řešeto. Špatná konstrukce zapříčinila rychlou korozi
  17. Silný vítr pohnul střechou. Krov neměl zavětrování
  18. Kvalitní střešní krytinu znehodnotila banální chyba. Pokusy o opravu vše zhoršily
  19. Ulétla jim střecha na 5 let starém domě. Důvod? Místo prken použili OSB desku
  20. Firma fakturovala vícepráce stavby, objednatel odmítal zaplatit. Spor o peníze je dohnal k soudu
  21. Střecha od stavební firmy se mu nelíbila. Pozval si znalce, ten objevil závažné chyby

Mohlo by vás zajímat

Chyby na střeše ve zkratce: Plechy krytiny a žlabu jsou spojeny, plechy krytiny nemohou dilatovat. Žlab je tvořen jako klempířská konstrukce z patinujícího plechu a bez spádu – nepřípustné. Opravy asfaltovým pásem nejsou přípustné – nefungují. Podrobněji v článku.

Chyby na střeše: Měděnou krytinou a žlabem zatékalo, opravy asfaltem nepomohly

Střecha je od toho, aby nám pod ní neteklo. To vám vysvětlí každé malé dítě. Udělat správnou střechu ale nemusí být tak jednouchá věc, jak by se mohlo zdát. Podíváme se na příklad špatně vyhotovené střešní krytiny a žlabu. Klempíř zde špatně napojil plechovou krytinu na chybně provedený okapní žlab. Vše se snažil…

REKLAMA