Téma: Vrstvy šikmých střech

Parozábrana v šikmých střechách

Parotěsnicí vrstva brání pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu difuzí do skladby střechy. Difuze vodní páry skrz skladbu konstrukce je přirozeným jevem a nastává vlivem rozdílného parciálního tlaku vodní páry ve vzduchu v interiéru a exteriéru. Vytváří se z materiálů s vysokým difuzním odporem.
Parozábrana v šikmých střechách

Vrstva se umísťuje do tzv. difuzně uzavřených skladeb střech, kde se ve skladbě nacházejí ještě jiné vrstvy s relativně vysokým difuzním odporem, na jejichž spodním povrchu by mohla vodní pára zkondenzovat a zkondenzovaná voda by se mohla hromadit. Umístěním parozábrany k vnitřnímu povrchu střechy se výrazně snižuje parciální tlak vodní páry ve skladbě střech, a tím se omezuje nebo vylučuje riziko kondenzace.

Parotěsnicí vrstva se v šikmých střechách provádí obvykle ve dvou materiálových variantách: Z tenké plastové fólie (u všech skladeb střech) nebo z asfaltového pásu (u skladeb střech s tepelnou izolací nad krokvemi).

Parotěsnicí vrstva z plastové fólie

Parotěsnicí vrstva z plastové fólie v ploše obvykle velice dobře brání difuzi vodní páry. Často se navíc používají materiály s tenkou hliníkovou vrstvou. V takovém případě je difuzní odpor velice dobrý. Výslednou funkčnost vrstvy ale zásadně ovlivňuje kvalita spojení přesahů fólie a napojení na navazující a prostupující konstrukce, kvalita a trvanlivost spojovacího materiálu, tvar detailů, které je nutné opracovat, a případné poškození fólie, ať už v průběhu provádění stavby, nebo v průběhu jejího užívání.

Pokud se v parozábraně vyskytuje z jakéhokoliv důvodu netěsnost, snižuje se difuzní odpor vrstvy jako celku a dochází k transportu vlhkosti do skladby střechy.

Parozábranu ve skladbě střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi je třeba umístit tak, aby nebyla poškozena budoucím užíváním prostor, to znamená ne bezprostředně nad podhledovou deskou – nejčastěji sádrokartonem. Je vhodné mezi těmito vrstvami nechat několik cm mezeru.

Kabely elektroinstalace je vhodné umísťovat mezi parozábranu a interiér, aby se eliminovaly prostupy elektro parozábranou.

Fólii je vhodné montovat po spádnici, ne vodorovně. Spoje se musí slepovat oboustranně lepicími páskami doporučenými výrobcem fólie. I za cenu větší spotřeby fólie je nezbytné umísťovat spoje fólie pod pevné podpory. Bez podpory nelze spoje dostatečně stlačit a spojit. Případně je třeba pevnou podporu vytvořit. To platí i pro okolí prostupů apod.

Parozábranu je třeba stejně pečlivě napojit ne jen mezi sebou a na prostupující konstrukce, ale také na navazující konstrukce po obvodě, a to páskou, kterou systémově doporučuje dodavatel fólie. Její typ se může lišit podle podkladu (kov, zdivo, dřevo apod.)

Parotěsnicí vrstva z asfaltových pásů

Parozábrana ve skladbách s tepelnou izolací nad krokvemi se může vytvářet z asfaltových pásů. Používat by se měly pásy tzv. natavitelné, které se označují písmenem S. Pro parozábranu lze použít jak starší typ pásů z tzv. oxidovaného asfaltu i novější modifikované pásy. Z důvodu pevnosti pásu a jeho kotvení se doporučuje používat pásy se skleněnou tkanou nosnou vložkou. Lze použít i pásy s kovovou fólií, pokud to například vyžadují požadavky na ještě vyšší difuzní odpor.

Asfaltové pásy jsou oproti fóliím odolnější proti mechanickému namáhání. Perforace kotevními prostředky mají menší vliv na těsnost vrstvy, detaily prostupujících konstrukcí lze spolehlivěji opracovat oproti plastové fólii.

Vzhledem k vlastnostem asfaltového pásu a způsobu zpracování lze tuto parotěsnicí vrstvu použít i nad interiéry s extrémními parametry vnitřního prostředí. Pásy se nejlépe pokládají po spádnici. V přesazích se kotví do podkladu, nejčastěji k dřevěnému bednění, a to hřebíky po 10 cm nebo kotvami do dřeva. V přesazích se následně svařují. Šířka přesahu je nejméně 8 cm. Oxidované asfaltové pásy se zpracovávají při teplotách od 10 do 25 °C. Modifikované pásy je možné montovat již od 5 °C.

Parobrzda

Skladby střech tzv. difuzně otevřené jsou navrhovány tak, aby směrem k exteriéru neobsahovaly žádnou vrstvu, která by významně zvyšovala difuzní odpor skladby, tedy tak, aby byla vyloučena kondenzace vodní páry. Takové skladby se neopatřují parozábranou, ale obvykle tzv. parobrzdou – tj. vrstvou s vyšším difuzním odporem, než je difuzní odpor ostatních vrstev ve skladbě. Jako parobrzda se často používají stavební desky – nejčastěji dřevoštěpkové OSB, sádrovláknité desky apod., slepované v přesazích.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Vrstvy šikmých střech

  1. Střešní krytina
  2. Pojistná hydroizolační vrstva
  3. Tepelná izolace v šikmých střechách
  4. Parozábrana v šikmých střechách
  5. Vzduchotěsnicí vrstva
  6. Větrání šikmých střech

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist