REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Zahrady, chodníky, ploty a terasy více o tématu

Nový plot v novém stavebním zákoně. Kdy je potřeba povolení na stavbu plotu?

Stavba plotu je často nedílnou součástí realizace stavby samotné, mnohdy však probíhá samostatně a nezávisle na nové výstavbě či rekonstrukci. Zda a kdy stavebník k výstavbě plotu potřebuje povolení ze strany stavebního úřadu, zda může být ve stavbě (zejména vzhledu) omezen a co v této souvislosti přináší nový stavební zákon popisuje v přehledu tento článek.
Zdroj: AdobeStock - bellan
Zdroj: AdobeStock - bellan

Potřebuje stavebník k realizaci plotu povolení?

V případě výstavby oplocení jsou ve vazbě na povinnost mít pro stavbu příslušné povolení určující tyto faktory:

  • zda se oplocuje pozemek v zastavěném území či nikoliv,
  • zda pozemek který je oplocován hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací
  • jeho předpokládaná výška a
  • zda obec, na jejímž území se pozemek nachází, reguluje svými nástroji (např. přes regulační plán, územní plán, pražské stavební předpisy na území hl. města Prahy) jeho vizuální podobu.

Není rozhodující typ stavby, který se oplocuje, pravidla jsou stejná jak pro pozemek, kde je umístěn rodinný dům, rekreační objekt či sklad.  

Kdy povolení na stavbu plotu není potřeba

Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 79/2 v písmenu f) pro výstavbu oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (chodník) a které se zároveň nachází v zastavěném území či zastavěné ploše nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Pokud stavební záměr nevyžaduje umístění nevyžaduje následně ani stavební povolení či souhlas s ohláškou.

V praxi to tedy znamená, že při splnění výše uvedených podmínek stavebník pro takovýto typ oplocení nebude potřebovat ničeho ze strany stavebního úřadu. Stejné to bude i v případě provádění stavebních úprav a udržovacích prací v případě renovace oplocení. Typickým příkladem oplocení bez nutnosti povolení jsou stavby oplocení do výšky 2 metrů u řadových domů, kdy plot začíná až za domem a nedochází tak k jeho střetu s chodníkem či komunikací. Pokud u takového plotu soused zvolí zjevně nepřiměřený typ oplocení, zejména s ohledem na zastínění sousedního pozemku, není v pravomoci stavebního úřadu řešit nesouhlas souseda s typem oplocením, ale takto „ postižený „ soused se musí bránit prostřednictvím civilní žaloby v rámci ochrany před  imisemi.  

V případě, že stavba plotu nevyžaduje povolení, ale vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav (což oplocení zpravidla vyžaduje – např. hloubení jam a kotvení sloupů) je povinností stavebníka zjistit si informace o existenci staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. (§79/4 stavebního zákona). Vlastníci technické infrastruktury jsou dle § 161 stavebního zákona povinni na žádost ve lhůtě do 30 dnů sdělit stavebníkovi údaje o poloze technické infrastruktury v dané lokalitě i podmínkách ochrany.

Zdroj: Adobe Stock - tomaszzajdaZdroj: Adobe Stock - tomaszzajda

Problematické jsou situace mezi sousedy, kdy se plot umísťuje nad prováděné terénní úpravy (opěrné zdi), kdy faktická výška rozhrady může dosahovat více jak 2 metry, a přesto nebude vyžadovat povolení. Právní úprava v tomto kontextu chybí. Z aplikační činnosti stavebních úřadů vyplývá, že výška opěrné zdi a plotu se nesčítá, a zpravidla není počítána od souseda položeného níže, ale výška oplocení se počítá od úrovně terénu pozemku, který se oplocuje. I tady platí, co již bylo uvedeno, postižený soused se proti nepřiměřené imisi musí bránit civilní žalobou nikoliv stížností na stavební úřad.

Pozor i na situaci, kdy pozemek, který se má oplotit, leží v památkově chráněné oblasti. V takovém případě si stavebník musí obstarat pro jeho realizaci ve zvolené podobě  souhlas příslušného orgánu památkové péče.

Kdy je k oplocení nutné vyřídit územní rozhodnutí nebo územní souhlas  

Komplikovanější situaci bude mít stavebník, který oplocuje pozemek, který hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací nebo volí výšku plotu vyšší než 2 metry. V takové případě již stavba oplocení vyžaduje vyřízení územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Pokud se jedná o novostavbu, je povolení takového plotu zpravidla zahrnuto už do žádosti týkající se stavby samotné. Pokud je řešeno samostatně předkládá stavebník stavebnímu úřadu jednoduchý technický nákres a další doklady, které si stavební úřad vyžádá v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu k umístění plotu.  

Oplocení pozemku v nezastavěném území je regulováno § 18/5 stavebního zákona, kdy oplocení v nezastavěném území lze umísťovat pouze tehdy, pokud to územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu nevylučuje. Pokud není vyloučeno, stavebník podstupuje povolovací proces.

Územně plánovací dokumentace má vyliv na charakter oplocení i v zastavěném území, neboť některé obce jejich prostřednictvím stanoví bližší požadavky na charakter výplně nebo i mohou oplocení pevné vyloučit a požadovat k oddělení pozemků přirozenou rozhradu ze zelených porostů. Speciálním nástrojem jsou  Pražské stavební předpisy uplatňované na území hl. města Prahy, které jsou v regulaci oplocení podrobné – V § 30 odst.1-7 jsou požadavky na oplocení stanoveny tak , že v zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do  2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné  oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem. V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. Výšku lze zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li vyšší oplocení jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti. Výšku lze zvýšit až do 2,5, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu.

A jak do současných pravidel zasáhne nový stavební zákon?

Rekodifikace stavebního práva, která probíhá v České republice, si klade za cíl ulehčit a zrychlit stavebníkovi proces vyřizování žádosti. Nebudeme tu hodnotit reálnou možnost dosažení stanoveného záměru, ale podíváme se, jaká pravidla dle Nového stavebního zákona, který byl přijat 13.7.2021 Poslaneckou sněmovnou a publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 284/2021 budou od nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 7. 2023 , pro realizaci plotu platit.

Můžeme říci, že pravidla pro oplocování pozemků, jak byla pospána výše, se vesměs přenesla i do nového stavebního zákona.  Pro kvalifikaci oplocení v rámci dělení staveb v závislosti na povolení, které nově přináší stavební zákon, je opět důležitá jeho výška a charakter okolních pozemků. Pokud stavebník dodrží výšku do 2 m a splní podmínku, že se jedná o oplocení mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, bude stavba zařazena mezi stavbu drobnou, které dle § 171 nového stavebního zákona nevyžadují povolení.

Samostatně je řešena problematika pozemků hraničí s veřejným prostranstvím a veřejně přístupnou komunikací. Oplocení, které bude do 2 m výšky, ale bude hraničící s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní komunikací je zařazeno mezi stavby jednoduché (příloha č.2 bod 1 písmeno e)) a tyto již procesu povolení ze strany stavebního úřadu budou podléhat. Stavebník, tak jako dnes, bude muset podat žádost o povolení a tuto doplnit o dokumentaci jednoduché stavby v rozsahu požadavků § 158. Tuto dokumentaci dle § 156/2 bude moci zpracovat i tzv. neautorizovaná osoba. Výstavba oplocení jako jednoduché stavby je pak zařazena i mezi stavby, které stavebník může realizovat tzv. svépomocí. § 159/2 nového stavebního zákona.

Jak bude kvalifikován záměr stavebníka plotu vyššího než 2 metry není z nové právní úpravy úplně jasné. Stávající právní úprava oplocení, které nesplňovalo parametry § 79/2, tedy výšku do 2 metrů, regulovala přes § 103 odst.1 písmeno e) bod 13 s nutností takovéto oplocení umístit vydáním územního rozhodnutí či územního souhlasu. Nová právní úprava ploty nad 2 metry v rámci dělení staveb neřeší, a tedy zřejmě budou tato oplocení spadat pod stavby tzv. ostatní. I tyto však podléhají povolení. Otázkou budou pravidla pro zpracování dokumentace. S ohledem na nevyjasněná pravidla můžeme jen doporučit při plánování oplocení s ohledem na novou právní úpravu držet výšku plotu do 2 m.  

Co se týče charakteru oplocení a možností jeho regulace skrz územní plánovací dokumentaci obcí, toto zůstává beze změny. Obec i nadále skrze územní plán a regulační plán bude moci regulovat požadavky oplocení, zejména jeho vizuální a výškovou podobu. Nadto se rozšiřuje okruh vybraných měst (územně samosprávných celků) mimo Prahy, které si budou moci stanovit prováděcím předpisem podrobné požadavky na umísťování staveb a technické požadavky odchylně od obecným požadavků, což je případ již dnes existujících Pražských staveních předpisů. (§152/2 nového stavebního zákona).

JUDr. Petra Adámková, Ph.D

Lektorka, pedagožka, konzultantka s orientací na stavební právo, nový občanský zákoník a jeho vliv na povolování staveb a smluvní vztahy ve výstavbě.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Zahrady, chodníky, ploty a terasy

  1. Plánujte zahradu se zahradním architektem včas. Na co dát pozor a kdy volat odborníka
  2. ROZHOVOR: Plánování zahrady s odborníkem
  3. Principem permakulturní zahrady je přirozený vývoj
  4. VIDEO: Přírodní zahrady mají i svoji certifikaci
  5. Jak hospodařit s vodou na zahradě? Učte se z přírody
  6. Dřevo v zahradě: Materiál, který zahradě nejvíce sluší
  7. Kámen v zahradě: skalky, zpevněné cesty, zídky i umění
  8. Kov a beton v zahradě: Moderní prvky v přírodní scenérii
  9. Beton v zahradě: Podpořte ale nepotlačte krásu rostlin moderním materiálem
  10. Mulč v zahradě: Dobrý sluha ale zlý pán
  11. Obrubníky v zahradě: Dejte záhonům tvar
  12. Voda v zahradě: Jezírka a fontány osvěží vzduch a potěší oko
  13. Dešťová voda v zahradě: Pečujte o ni a sucho vaši zahradu nepřekvapí
  14. Plánujeme zahradu: Jak si poradit se svahy a zajistit soukromí
  15. Rozmanitost plotů, předělů a zástěn
  16. Jak postavit trvanlivý a kvalitní dřevěný plot – v detailu je základ úspěchu
  17. Terasy a jejich stínění
  18. Vyzdvihněte vzhled zpevněných ploch u svého domu
  19. Plánujeme zahradu: Jak promýšlet zpevněné plochy a vodní prvky
  20. Nový plot v novém stavebním zákoně. Kdy je potřeba povolení na stavbu plotu?
  21. Sousedé pod lupou zákona - ploty a další způsoby oddělení pozemků
  22. Sousedé pod lupou zákona - zeleň na hranicích pozemků

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA