REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Zahrady, chodníky, ploty a terasy více o tématu

Dešťová voda v zahradě: Pečujte o ni a sucho vaši zahradu nepřekvapí

Ačkoli to na sucho možná právě teď nevypadá, stále je tento problém aktuální. Půda na zahradách i ve volné přírodě s ním totiž bojuje každý rok. V čem je největší problém, co děláme stále špatně, a jak zachránit každou kapku dešťovky? Metod je celá řada, nechte se inspirovat některými z nich.

Problematika spojená se zachytáváním dešťové vody nezačíná ani nekončí na zahradách u rodinných domů, problém je totiž mnohem širší; nicméně právě na vlastním pozemku s tím něco může udělat takřka každý. Problematika úbytku podzemní vody totiž souvisí s celkovou proměnou klimatu a je samozřejmě ovlivněná změnami v krajině, které se na ní podepsaly hlavně v padesátých letech minulého století. Rozorání mezí a remízků, napřímení toků a celková likvidace v krajině rozptýlené zeleně se na současných změnách neblaze podepsaly. Každý rok to vypadá, že je sucho čím dál tím ničivější a ačkoli jsme se letos dočkali opravdu bohatých dešťových srážek, je půdní sucho hlavně v některých oblastech stále aktuální, a i do budoucna s ním musíme počítat. Jak už bylo řečeno, začít může každý sám u sebe nebo přesněji na svém pozemku. Nejen že se můžeme na vlastní zahradě na sucho předem připravit, můžeme se zároveň snažit o co nejefektivnější zadržování srážek i o smysluplné zalévání. A jak na to?

Jde hlavně o charakter zahrady

Problematika zásaku dešťové vody souvisí hlavně s nevhodným hospodařením na půdě, a tedy i na zahradách. Největší ztráty vody, která se nezasákne, ale rovnou steče po povrchu do vodoteče, jsou samozřejmě ve svazích. Především odhalená půda bez vegetace je pak náchylná na půdní erozi. Maximální snahou by tedy mělo být efektivní zakrytí povrchu půdy vhodnou vegetací. Takovým spolehlivým protierozním opatřením jsou především vegetační prvky, které mají celoroční charakter a udržují půdu dobře kyprou a propustnou.

Zároveň ale svým charakterem zabraňují nadměrnému výparu. Ideálním řešením jsou tedy keřové porosty nebo třeba druhově pestrá louka. I nízce sečený trávník je pro zásak vhodný, ale v jeho případě je třeba přiznat, že právě intenzivně udržovaný zelený koberec je jedním z největších spotřebitelů mnohdy i kvalitní pitné vody, kterou zahrádkáři pro zálivku tohoto náročného vegetačního prvku používají. Aby na zahradě docházelo k co nejefektivnějšímu zásaku bez následného nadměrného výparu, měla by být všeobecně pokrytá trvalou vegetací. Slabým místem bývají pečlivě vypleté zeleninové nebo květinové záhony bez mulče, právě ty totiž potřebují dodatečnou zálivku a zároveň se z nich nerušeně a ve velkém voda odpařuje.

Zásak vody není snadný - hlavně ve svazích proto ho podpořte výsadbou vhodných rostlin, které svah ochrání Foto: Lucie Peukertová

Suchu lze zabránit i správnou péčí o půdu

Nedostatek srážek bývá typický hlavně pro letní období, není ale výjimkou kdysi na srážky bohaté jaro. Zahrada by se měla umět s nedostatkem srážek vypořádat co nejvíce sama, ale dá se jí i některými metodami pomoci. Začít by se mělo pěkně od základu, tedy od vlastní půdy. Ačkoli by se mohlo zdát, že půda těžká a bohatá na jíl je vůči suchu poměrně odolná, není tomu tak. Jakmile totiž na povrchu uschne, stane se vrchní popraskaná krusta nepřístupná pro následné dešťové srážky, voda totiž po povrchu jednoduše steče. Na druhou stranu půda lehká, bohatá na organickou hmotu a písek sice povrchově lépe proschne, ale celkově s vodou hospodaří efektivněji.

Jakékoli dešťové srážky se totiž v tomto případě snadněji vsáknou a nehrozí ani tvorba žádného pro vodu a vzduch nepropustného škraloupu jako v případě půdy jílovité. Pokud tedy chcete bojovat na své zahradě proti suchu a zahradu na nedostatek vody lépe připravit, začněte přímo péčí o půdu. Dobrým pomocníkem vám bude kompost a další hnojiva organického charakteru. Stejně tak jste se možná setkali s otázkou, jestli je vůbec během léta vhodné půdu kypřit. Na první pohled by se totiž mohlo zdát, že nakypřená půda s narušeným povrchem vodu snadněji ztrácí, ale i tady je efekt trochu jiný. Nakypřená půda sice povrchově snadněji proschne, ale je opět mnohem lépe připravená na příjem vody zálivkové i dešťové. Voda se navíc v této „zdravé“ půdě udržuje v půdních agregátech, takže rozhodně nedojde k jejímu úplnému vyschnutí. Pokud tedy zvažujete, jestli kypřením sucho spíše nepodpoříte, nemusíte se obávat, zahradě tím naopak pomůžete.

Mulčování i zapojené výsadby

Problematika sucha a s ním spojená nadměrná spotřeba vody určené pro zálivku často souvisí také s tím, že se voda z povrchu výsadeb nerušeně odpařuje. Nezakrytá půda je ke ztrátám náchylná. Ne všude je ale možné zajistit celoroční zakrytí vytrvalou vegetací, takže si musíme pomoci jinak. V případě zeleninových záhonů se často zapomíná na mulčování, které je nutné i v okrasné zahradě. Právě mulč výrazně ovlivňuje koloběh vody v půdě a následnou spotřebu zálivkové vody. Nezakrytá půda se mnohem rychleji zahřívá, a právě proto se z půdy snadněji uvolňuje voda. Mulčovací materiály půdu do značné míry ochrání tím, že zamezí tomuto přehřívání a zároveň zabrání nadměrným ztrátám vody.

Různé materiály se mohou pochlubit zcela odlišnými vlastnostmi, které se na hospodaření s vodou podepisují. Zatímco organické mulče v podobě borky, slámy, štěpky nebo jemně posečené trávy půdu během chladných ročních období ohřívají, což je důležité třeba během předjaří, kdy se tak mnohem rychleji obnoví půdní život, minerální typy zase půdu ochlazují. Sice tento efekt příliš neoceníme během chladných měsíců, ale v průběhu suchého léta je to dobrý způsob, jak půdu ochránit před suchem. Jak už bylo řečeno, k největším ztrátám vody dochází hlavně v zeleninové zahradě, kde se bez pečlivě vypletých záhonů mnozí zahrádkáři neobejdou, ale právě tento způsob pěstování je opravdu náročný na dodatečnou zálivku. Mnohem efektivnější je pěstování zeleniny v možná pro někoho v mnohem více chaotické polykultuře, kde vedle sebe rostou různé druhy zeleniny s odlišnými nároky na živiny i vodu, ale právě ony svými listy půdu perfektně zakrývají. Jakmile některou zeleninu sklidíte, hned její místo zaujme zelenina rostoucí vedle, takže ani po této částečné sklizni se půdní povrch úplně neodhalí.

Minerální mulče půdu přirozeně ochlazují, i tím snižují výpar vody. Mulče ochrání užitkovou i okrasnou zahradu před dopady sucha. Foto: Lucie Peukertová

Pozor na svahy

Každá kapka dešťovky se počítá a měli bychom se snažit na své vlastní zahradě podpořit její vsakování. Slabým místem jsou kromě zeleninových záhonů také nezajištěné svahy, ze kterých voda odteče bez toho, aniž by se alespoň částečně zasákla. Řešením jsou stavební úpravy v podobě teras i zídek, které vytvoří plochy vhodné pro zadržování vody. Terasy ale musí být samozřejmě pokryty vhodnou vegetací. Další metodou, jak podpořit zasakování vody je výsadba ideálně hlubokokořenicích dřevin, které svah stabilizují kořenovým systémem, a navíc ho i svými výhony zakryjí, takže ho zároveň ochrání před půdní a vodní erozí. Často se zapomíná, že vsakování vody podpoří i tak jednoduché řešení jako je haťování. K němu postačí hrubé smrkové řezivo kotvené betonářskou ocelí. Nejen že usnadní zakořenění rostlin ve ztížených podmínkách svahu, ale zároveň zpomalí odtok vody a stabilizuje mulčovací materiály, které se jinak ze svahu snadno sesouvají.

Ochlazování povrchu jak jinak než přírodní cestou

Sucho a vysoké letní teploty jsou prakticky k nevydržení hlavně v částech zahrady bez vzrostlé vegetace. Ačkoli se mnohdy bojíme vysadit širokokorunné stromy hlavně kvůli malému prostoru na zahradě, jsou to právě stromy, které dokážou výrazně upravit a pozměnit mikroklima panující na pozemku. Zelená koruna funguje jako přírodní slunečník, a navíc vzduch i přirozeně zvlhčuje. I pro malý pozemek se vždycky najde řešení, jen je nutné si zjistit dostatek informací o zvolené dřevině. Širokokorunné stromy jsou sice tou nejúčinnější přírodní klimatizací, ale díky svým rozměrům se hodí pouze pro velké pozemky, kde nešetříte každým metrem čtverečním.

Další možností, jak podpořit využití dešťovky, jsou zelené střechy. I ty extenzivní výrazně ovlivní úpravu mikroklimatu lokality. Foto: Lucie Peukertová

Jak si poradit s přívalovými dešti

Výkyvy počasí mají být i do budoucna poměrně běžné, takže zřejmě nebude nic zvláštního, pokud se příjemný slunečný den změní v přívalový déšť. Jak se ale s nadílkou dešťové vody vypořádat v tak krátkém časovém úseku? Pokud nemáte možnost vodu zachytávat do podzemní velkoobjemové jímky na dešťovku, pak zvažte vybudování tak zvané dešťové zahrady. Jedná se o velkoplošnou prohlubeň na pozemku, do které se přebytečná dešťovka svede a kde dojde k postupnému vsakování do podloží. Ne všechny pozemku se takto dají využít, podloží musí být stabilní a zároveň nesmí hrozit sesuv ani okolních svahů. Dešťová zahrada bývá osázena vegetací, která se vypořádá s kolísavou hladinou vody, pro všechny rostliny se tedy nehodí.

Ing. Lucie Peukertová

Na Mendelově univerzitě v Brně dokončila bakalářské studium oboru Management zahradních a krajinářských úprav. Poté na ČZU v Praze dokončila magisterské studium oboru Zahradní tvorba. V současné době se věnuje kromě projekce rodinných zahrad také popularizaci oboru zahradní architektury. Veřejnosti čtivou formou přiblížuje hlavě tematiku zahradních stylů, přičemž se zabývá zejména zahradním designem a zahradami přírodními. Při projekční činnosti se zaměřuje především na obytnou funkci a na multifunkční využití zahrad hlavně rodinami s dětmi.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Zahrady, chodníky, ploty a terasy

  1. Plánujte zahradu se zahradním architektem včas. Na co dát pozor a kdy volat odborníka
  2. ROZHOVOR: Plánování zahrady s odborníkem
  3. Principem permakulturní zahrady je přirozený vývoj
  4. VIDEO: Přírodní zahrady mají i svoji certifikaci
  5. Jak hospodařit s vodou na zahradě? Učte se z přírody
  6. Dřevo v zahradě: Materiál, který zahradě nejvíce sluší
  7. Kámen v zahradě: skalky, zpevněné cesty, zídky i umění
  8. Kov a beton v zahradě: Moderní prvky v přírodní scenérii
  9. Mulč v zahradě: Dobrý sluha ale zlý pán
  10. Obrubníky v zahradě: Dejte záhonům tvar
  11. Voda v zahradě: Jezírka a fontány osvěží vzduch a potěší oko
  12. Dešťová voda v zahradě: Pečujte o ni a sucho vaši zahradu nepřekvapí
  13. Rozmanitost plotů, předělů a zástěn
  14. Jak postavit trvanlivý a kvalitní dřevěný plot – v detailu je základ úspěchu
  15. Terasy a jejich stínění
  16. Vyzdvihněte vzhled zpevněných ploch u svého domu
  17. Sousedé pod lupou zákona - ploty a další způsoby oddělení pozemků
  18. Sousedé pod lupou zákona - zeleň na hranicích pozemků

Mohlo by vás zajímat

Kámen v zahradě: skalky, zpevněné cesty, zídky i umění

Kámen v zahradě: skalky, zpevněné cesty, zídky i umění

Kámen ve skalce, u jezírka nebo třeba v podobě štěrku jako mulč v trvalkovém záhonu málokomu chybí. Konec konců kámen najdeme i v půdě, která z něj de facto i vzniká erozí. V každé zahradě najde své místo i díky svým jedinečným vlastnostem, jen se s ním musí pracovat podle určitých zásad. Zvláště výběru je třeba…

Zdroj: AdobeStock

Jak v domě využívat dešťovou vodu. Jakou mít velikost nádrže a další zařízení

Využití dešťové vody je lákavou možností, jak ušetřit za spotřebu pitné vody, což může být nejen ekonomicky ale i ekologicky výhodné. Základním technickým požadavkem je vybudování akumulační nádrže k zachytávání srážkové vody. Jak má být ale veliká? Co dalšího potřebuji, abych mohl využívat dešťovou vodu? A kde všude…

Principem permakulturní zahrady je přirozený vývoj

Principem permakulturní zahrady je přirozený vývoj

V zahradách se nám líbí. Rádi jdeme domů parkem nebo alejí, navštěvujeme zámecké zahrady, chodíme obdivovat různé speciálně založené zahrady a mnozí z nás touží po zahradě u domu. Co to je zahrada? Proč je zakládáme a k čemu nám vlastně zahrady slouží?

REKLAMA