REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Dešťová voda nad zlato. Jak s tímto bohatstvím hospodařit efektivně?

Ještě před několika lety by nikomu úbytek vody zřejmě vrásky na čele nedělal, ale v současné době je to už opravdu aktuální téma. I když je to letos s úhrnem srážek již mnohem lepší, i tak je jisté, že se budeme s poklesem hladiny podzemní vody i s půdním suchem potýkat i následující roky. Je tedy důležité se na tento fakt dostatečně připravit a s vodou začít zacházet smysluplně.

Minulé roky jste možná i sami na vlastní kůži zažili zákaz zalévání zahrady, což potkalo na celém území celou řadu obcí. Tento zákaz mohou vydat kromě obcí také příslušné vodoprávní orgány, a to v době, kdy hrozí ztráta povrchového nebo podzemního zdroje pitné vody v dané lokalitě. Ačkoli se jedná už o opravdu krajní řešení, v minulých letech nebylo až tak vzácné. Většinu vody spotřebujeme na osobní hygienu, tedy na sprchování a splachování toalety, ale i tak patří zahrada k poměrně výrazným spotřebitelům této životodárné tekutiny.

Během léta při zálivce spotřebujeme u středně velké zahrady okolo 100 až 120 litrů, ale množství vody se odvíjí od celé řady faktorů. Kromě průběhu počasí ho ovlivňuje také charakter výsadeb, respektive skupiny plodin a samozřejmě také technologie zalévání i jeho doba. K největším spotřebitelům závlahové vody jednoznačně patří intenzivně udržovaný trávník a zeleninové záhony. Právě u těchto dvou vegetačních prvků dochází často až k plýtvání s vodou, ale lze to dělat i efektivně.

Snížení spotřeby vody nezpůsobí uschnutí rostlin

Na udržení perfektního stavu intenzivně udržovaného trávníku je týdně na zálivku jednoho metru čtverečního zapotřebí okolo 15 až 40 litrů. Tento rozptyl hodnot je dán hlavně charakterem podloží, trávník na pískovém podloží potřebuje vody mnohem více než ten, který roste na půdě těžké jílovité. Stejně tak se může potřeba zálivky lišit v závislosti na oblasti. Všeobecně se dá ale říci, že přirozený úhrn srážek v našich zeměpisných šířkách pokryje asi tak 30 % celkové spotřeby, zbytek je závislý na dodatečné zálivce. Hlavní problém je ale v tom, že tato mnohdy až nadměrná spotřeba kvalitní vody je dána chybami při zálivce, často se totiž zalévá v nesprávnou dobu i nevhodnou dávkou.

Efektivní využití dešťovky se vyplatí hlavně v užitkové zahradě. Foto: Ing. Lucie Peukertová

Poměrně častá je každodenní zálivka malými dávkami, při kterých se pouze „smočí“ půdní povrch a samotné rostliny, ale o kvalitní distribuci vody až ke kořenům nemůže být řeč. Zálivka se pak jednoduše odpaří zcela bez efektu. Jednoznačnou radou pro efektivní hospodaření se zálivkovou vodou, v ideálním případě pak s dešťovkou, je zálivka méně častá ale ve větších dávkách. I trávník stačí zalévat tak dvakrát až třikrát týdně, důležitá je ale větší dávka, která namočí půdu přibližně do hloubky okolo deseti centimetrů. To samé platí u zeleninových záhonů. U nich se ale ještě chvíli zastavíme, protože právě tady můžeme snížit spotřebu zálivky mulčováním.

Mnozí zahrádkáři se mulčování u zeleninové zahrady stále brání, ale jemně posečená tráva nebo sláma fungují jako skvělé přírodní hnojivo, snižují vzcházení plevelů, a navíc uchovávají půdní vlhkost. Navíc nedochází působením deště ani jinými faktory k vytvoření pro vodu a vzduch nepropustné vrstvy, která se někdy vytváří u těžkých jílovitých půd a je tím pádem nutné záhony kypřit. Tohle všechno v případě mulčování odpadá. Půda navíc mnohem lépe funguje jako celek, je zdravá, a tedy i schopná mnohem efektivněji držet vodu v půdních agregátech. Snížení četnosti zálivek nemá za následek úhyn rostlin, tím že se voda dostane do větší hloubky, odvede mnohem lepší práci než při povrchové zálivce, která se rychle odpaří bez efektu. Málokdy se také myslí na to, že pravidelné smáčení povrchu rostlin vede i k rozvoji plísní a jiných chorob, navíc se k rostlinám mnohem snadněji stahují i slimáci, kterým přeci jenom vlhký povrch usnadní pohyb k potravě.

Na závlahu zahrady často plýtváme kvalitní pitnou vodou, což by se mělo rychle změnit. Foto: Ing. Lucie Peukertová

Co je nutné zalévat a co vydrží i dlouhodobé sucho?

V případě užitkové zahrady se můžete setkat i s názorem, že ani zelenina se nemusí tak často zalévat, což bývá běžné v zahradách permakulturních, kde se zelenina pěstuje v druhově bohaté polykultuře. Hustý spon rostlin funguje jako přírodní slunečník, takže si rostliny samy stíní a tím pádem nedochází k takovému výparu. Pokud ale pěstujete hlavně plodovou zeleninu klasickým monokulturním způsobem, bez alespoň občasné zálivky se zřejmě neobejdete. Je ale dobré použít mulčování. Tímto způsobem se tak i „zbavíte“ posečené trávy, která nemusí skončit nutně jen v kompostéru.

Se suchem je ale nutné do budoucna počítat, takže je na místě zvážit, jestli se postupně i v okrasné zahradě nepřeorientovat na rostliny méně náročné na vodu. Se suchem si skvěle poradí hlavně bylinky, ale i celá řada trvalek nebo okrasných trav. Dokonce i ovocné stromy nepotřebují tak častou zálivku. Vzrostlé stromy zalévat prakticky ani nemusíte, ty nově vysazené občas zkontrolujte a zálivkovou vodu jim dopřejte. I tady platí, že nemusíte zalévat často, ale třeba i jediná dávka během týdne musí být o to vydatnější, aby se voda dostala do hlubších vrstev.

Nadzemní nádrže jsou zdrojem ohřáté vody, která se hodí pro okamžitou zálivku. Foto: Ing. Lucie Peukertová

Jak je to s dešťovkou?

Nový dům už bez jímky na dešťovou vodu ani nepostavíte, ale i u již stojících domů je vhodné podzemní jímky o dostatečném objemu nainstalovat. Je to ten nejlepší způsob, jak i dlouhodobě uchovat v dobré kvalitě srážkovou vodu, kterou lze využít nejen na zahradě, ale lze jí i po přečištění od hrubých nečistot mýt auto nebo třeba splachovat wc. Dešťovka je nejlepší voda pro zálivku, protože neobsahuje minerály, které způsobují „tvrdost“ vody, takže ji dobře přijímají všechny rostliny. Pokud ji jímáte do nadzemních nádrží, je ohřátá a dá se jí rovnou zalévat.

V podzemních nádržích se dá dlouhodobě uchovávat z důvodu nízké teploty, která se pohybuje okolo deseti stupňů, pro přímou zálivku hlavně během dne se tedy nehodí, protože u rostlin způsobí teplotní šok. Bez obav lze i takto chladnu vodu použít například ráno, kdy je všeobecně nižší teplota vzduchu, ale jinak je vhodné si načerpat minimálně jednodenní dávku pro zálivku do nadzemních nádrží, kde se voda přirozeně ohřeje. Pokud se rozhodnete pro instalaci podzemní jímky, nešetřete na jejím objemu. Myslete trochu víc do budoucna, kdy bude možná nutné dešťovku využívat v mnohem větší míře než v současné době. Na trhu se objevují tři hlavní skupiny jímek, které se liší svou konstrukcí.

Samonosné jímky se usazují do stabilního terénu, kde nehrozí sesuvy ani pohyby podloží. Pro zahradu ve svahu jsou ideální typy k obetonování, ty navíc snesou i mnohem větší zatížení. Třetím typem jsou pak jímky dvouplášťové, které se usazují do písčité nebo naopak jílovité půdy. Tento typ volte také v případě, že se v místě plánování instalace nachází podzemní voda.

Přirozené zachytávání vody v krajině

Už samotná zahrada s druhově pestrými výsadbami funguje jako spolehlivý zásak vody do terénu. Na druhou stranu jsou jeho velkým nepřítelem jakékoli zastavěné plochy včetně střech i zpevněných povrchů, pokud tedy z nich vodu nesvádíte do jímek určených pro zálivku. Skvělou možností a šancí i do budoucna jsou zelené střechy, které efektivně zachytávají srážkovou vodu. Ta se pak postupně uvolňuje díky výparu, který má pozitivní vliv na mikroklima dané oblasti. Extenzivní střešní zahrady se navíc hodí i pro svažité střechy a mohou vzniknout klidně i na stodole nebo pouhém dřevníku.

Automatická závlaha může vodu hodně ušetřit

Automatické zavlažovací systémy máme často spojené spíš se zbytečným plýtváním vodou, hlavně když si je představíme během zálivky okrasných trávníků. Ve skutečnosti ale mohou vodu značně ušetřit, záleží na kvalitě instalace a konečně i na nastavení závlahového cyklu. Nikde není předepsáno, že tento systém musí nutně zalévat jen trávník, který slouží k okrasným účelům. Postřikovače i kapková závlaha budou spolehlivě fungovat i v užitkové zahradě. Kapkovací hadice navíc rozvedete klidně ke každé jednotlivé rostlině, takže bude docházet jen k minimálním ztrátám vody.

Díky ovládací jednotce navíc nastavíte termín zálivky klidně i na noc, kdy je všeobecně nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost, tudíž je zálivka všeobecně nejefektivnější a má tedy pro rostliny největší smysl. Během deště se cyklus díky čidlům sám přeruší a vy se tak už nemusíte o nic starat. Ačkoli by se mohlo zdát, že je stále nejlepším řešením pro zálivku klasická zahradní hadice, rozhodně tomu tak není. Sice je to jednoduché a levné řešení, ale při této zálivce se většinou spotřebuje mnohem více vody a nikdy nelze dosáhnout pravidelné distribuce závlahové dávky, kterou zajistí jedině automatický zavlažovací systém.

Sdílet / hodnotit tento článek

REKLAMA