REKLAMA

Jak hospodařit s vodou na zahradě? Učte se z přírody

Na své zahradě nemá ani vodovod, ani pramen a ani žádnou tekoucí vodu, pouze tu dešťovou. Jde o pozemek ve svahu olemovaný ze dvou stran polní cestou. Loni založila své první zeleninové záhonky. Na konci července odjela na dovolenou, a když se vrátila, zahrada si evidentně velkého vedra a sucha ani nevšimla. Jak hospodařit na zahradě s vodou? Návrhářka zahrad Radka Votavová se učí z přírody.

Jak vlastně příroda hospodaří s vodou? Zásadním poznatkem je, že půda, když má dobré složení, funguje jako houba. Díky velké vrstvě humusu dokáže zadržet velké množství vody. „Vrstva humusu na mé zahradě vznikla tím, že pozemek od odsunu původních majitelů nikdo nekosil. Takže porost vyrostl, uschnul a lehnul a takto rok za rokem nepřetržitě šedesát let! Druhou stránkou této výhody je, že kopřivy a bršlice vyrostou do velkých rozměrů a les se rozšířil i tam, kde původně byl ovocný sad,“ říká na úvod Radka Votavová

Půda a terén

Pokud půda obsahuje velké množství organického materiálu, vodu nasává a nedovolí vodě odtéct po povrchu pryč.

Protože je pozemek mírně svažitý, záhonky jsou vytvořeny jako malé terasy a vypadá to trochu jako rýžová políčka (ne však jako rybníčky). Ale voda tam přesto pod povrchem je. Terásky s cestičkami po vrstevnicích fungují jako swaly [svejly]. Znáte lesní cesty, které jsou zaříznuté do svahu? Často ta kolej blíže ke svahu tvoří jednu strouhu plnou vody. To je swejl. Zadrží vodu na pozemku, ta se postupně vsákne pod povrch, kde je pak zásobárnou vody na období sucha.

Pro správnou funkci je nutné si rozmyslet, kam co zasadit. Zásadní je sázet stínomilné do stínu a sluncomilné na teplá a suchá místa. „Například jsem si pod staré dvě lípy vysázela stinný záhon, ale do jedné z lip uhodil blesk a musela jsem ji pokácet a také téměř vše přesázet do stínu smrků. Ze stinného záhonu se stal záhon plný slunce, kde se bude dařit úplně jinému společenství. Je rozumnější přesázet zahradu dle nových podmínek, než stále zalévat usychající stínomilky,“ říká Radka Votavová.

Mulčování

Dalším nástrojem pro udržení vody na zahradě je mulčování. Mulč je větší vrstva organického materiálu (seno, sláma, listí, kartony i tráva), který udržuje půdu kolem rostlin vlhkou, zároveň ji hnojí, ale rozhodně to není kůra z jehličnanů. Kůra z jehličnanů je kyselotvorná – což je výhodné pouze pro jahody, borůvky, rododendrony či vřesy. Zahrada by měla mít neutrální Ph a většína rostlin, keřů a stromů v kyselé půdě nerostou. Kůru z jehličnanů lze nahradit štěpkou z listnatých stromů.

Zachytávání dešťové vody

Pokud máte na zahradě byť jen kousek střechy (zahradní altán, stodola, dům) je výhodné vodu z ní zachytávat. Dešťové vody beztak z nového rodinného domu nelze dle platných předpisů svést do kanalizace. Je nutno je zasáknout na pozemku, nabízí se tedy možnost s vodou pracovat ještě účelněji.

Nejjednodušším systémem je sud pod okapovým svodem. V případě novostaveb lze uvažovat o podzemní nádrži na dešťovou vodu, která může mít mnohonásobně větší kapacitu, a zaopatří vás vodou pro zalévání i na období dlouhotrvajícího sucha.

„Ze střechy staré stodoly zachytáváme vodu do vany a sudů sestavených do kaskády. Dále náš pozemek lemuje ze dvou sousedících stran polní cesta. Zabudovali jsme do ní svodnice a ty jsme napojili na retenční nádrže na pozemku. Když přijde velká průtrž mračen, voda neodteče po cestě dolů do údolí, ale zachytí se na pozemku, kde pomalu vsákne pod povrch,“ dává tip ze své zahrady Radka Votavová, a dodává: „Chráním tak cestu, chalupáře pod kopcem před velkou vodou a zavlažuji zahradu.“

Dědictví po předcích

Na rohu stodoly je zvláštní sklípek. Jáma v zemi, částečně obezděná, zastřešená a vedou do ní schůdky. Nazývá se to haltýř. Obecně to byla stavba určená k uchovávání potravin, kdy naši předci neznali lednice. Stavěly se na pramenech nebo potocích. Tady do nich zachytávali dešťovou vodu ze všech střech a užívali ji i na vaření jako pitnou vodu.

Zajímavostí je, že na zahradě Radky Votavové a v okolí stálo pět velkých hospodářství, ani jedno nemělo studnu a pracovali jen s dešťovou vodou! A to měli zvířectvo a hospodařili na několika hektarech půdy a v každém stavení žila rodina s několika dětmi.

A dnes?

Jak se k pitné vodě chováme my? Jak pitnou vodu, která nás stojí nemalé peníze, používáme na zalévání trávníků, na splachování, na mytí aut, na praní a pouze 5 l na osobu denně spotřebujeme opravdu k pití nebo k přípravě jídla?

Jak z toho ven? Rozdělit odpadní vodu na šedou a černou. Černá voda je ze záchodů a musíme s ní zacházet jako s opravdu znečištěnou vodou. Ovšem při šetrném hospodaření s vodou, kdy používáme v domácnosti ekologické prostředky, můžeme odpadní vodu z koupelny a kuchyně, kterou nazýváme šedou vodou, jednoduše přes kořenovou čističku vyčistit a opětovně ji použít v domácnosti na splachování, praní, v zahradě na zalévání a na koupání.

Voda je v našem životě alfou a omegou, takže chceme-li úspěšně tvořit přírodní zahradu, zamysleme se nejprve, jak svou zahradu podpoříme v její soběstačnosti.

„Když zvolíme správný design zahrady s ohledem na její danosti volbou vhodného společenství rostlin a budeme zodpovědně pracovat s vodou, ušetříme si spoustu peněz a času s následnou péčí o zahradu, kdy se správně založená zahrada obejde bez naší pomoci,“ uvádí na závěr Radka Votavová.

Radka Votavová

Radka Votavová, interiérová designérka a návrhářka přírodních zahrad, vlastní ateliér LACERTA DESIGN. O architektuře říká: „Architekturu vnímám jako zrcadlo každého z nás. Každý jsme architektem svého života. Svůj vnitřní svět obtiskujeme do našeho stylu oblékání, do způsobu bydlení i místa, které jsme si vybrali pro život. Těší mě být průvodcem na cestě plné objevů.“

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Jaké zásady mají ctít přírodní zahrady

Jaké zásady mají ctít přírodní zahrady

Chcete mít zdravou zahradu plnou motýlů, zpívajících ptáků a chutných plodů? Chcete zkusit vybudovat zahradu bez pesticidů a rašeliny, bez sterilních tújí a chemického trávníku? Víte, že lze využít ...

VIDEO: Přírodní zahrady mají i svoji certifikaci

VIDEO: Přírodní zahrady mají i svoji certifikaci

Považujete ještě stále za ideál zahrady anglický trávník, živý plot z tújí a ostrůvky obsypané kůrou? A řekl vám někdo, kolik to dá práce udržet bující přírodu takto svázanou? Není čas se na zahrady ...

Principem permakulturní zahrady je přirozený vývoj

Principem permakulturní zahrady je přirozený vývoj

V zahradách se nám líbí. Rádi jdeme domů parkem nebo alejí, navštěvujeme zámecké zahrady, chodíme obdivovat různé speciálně založené zahrady a mnozí z nás touží po zahradě u domu. Co to je zahrada? ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist