Družstevní bydlení je v naší zemi spojováno především s obdobím socialismu a bytovou výstavbou. V současné době ale osobní vlastnictví bytu naráží na limity v podobě vysokých cen a hůře dostupných hypoték. Družstevní bydlení se tak dostává do oblasti zájmu. Jelikož je to bydlení ve vlastním, není nutné zatěžovat rodinný rozpočet nájmem. Jaká jsou specifika družstevního bytu a pro koho je družstevní bydlení vhodné se dozvíte v následujících kapitolách.
Družstevní byt a byt v osobním vlastnictví jsou dva odlišné způsoby, jak bydlet ve vlastním. Na pořízení družstevního bytu stačí podle aktuálních údajů 25 až 30 procent jeho celkové ceny a zbytek se platí měsíčními splátkami. Po splacení bytu si ho můžete převést do osobního vlastnictví.
Je logické, že vlastníkem domu a pozemku je bytové družstvo. Vy zde máte členský podíl, který vás opravňuje pouze k využívání konkrétní bytové, případně garážové či nebytové jednotky. Vlastníkem se stáváte až po případném převodu do osobního vlastnictví.
Při prodeji družstevního bytu se neplatí daň z nabytí nemovité věci. Prodej probíhá formou převodu členských práv a povinností (družstevního podílu) na nového nájemníka (nového člena družstva), který koupí získává právo k nájmu bytu. Se souhlasem družstva v souladu s jeho stanovami lze byt pronajmout. Ke stavebním úpravám v družstevním bytě budete potřebovat souhlas družstva.
V tématu prozradíme, jak vysoký je základní členský vklad do družstva, nastíníme, zda je pro vás tento typ bydlení vhodný či méně vhodný.
Družstevní byty jsou levnější než stejně velké bydlení v přímém vlastnictví, ale člověk si za své peníze nepořizuje nemovitost, nýbrž členství v družstvu. Jaké to může skrývat rizika a pro koho to naopak může být výhodné?
