Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Družstevní bydlení více o tématu

Princip baugruppe jako lék na bytovou krizi. Připravuje se i v ČR. O co jde?

Ceny nemovitostí jsou již dlouho velmi palčivým tématem. Nejmarkantněji je to vidět v Praze. Současně nedostatek městských bytů omezuje možnost nalézt vyhovující bydlení lidem z hůře ohodnocených profesních skupin. Pro inspiraci, jak z takové situace ven, nemusíme chodit daleko. V sousedním Německu se osvědčila výstavba na principu spolkového bydlení a nyní se jím zabývá i Praha.
Zdroj: AdobeStock - ah_fotobox
Zdroj: AdobeStock - ah_fotobox

Růst cen nemovitostí, který nastartoval v roce 2013 po oklepání ekonomiky z propadu v důsledku globální finanční krize, nepolevuje. Bydlení se stává luxusem, na který dosáhne čím dál méně obyvatel. Pokud posoudíme výši měsíčních výdajů na bydlení (splátek úvěru nebo nájemného) ve vztahu k příjmům, kvalita života začíná dramaticky klesat ve chvíli, kdy výdaje na bydlení přesáhnou 1/3 veškerých příjmů. V Praze je průměrné nájemné 24 750 Kč, což je pro tříčlennou rodinou s příjmy na úrovni mediánu celých 43 % z příjmu. Nedosažitelné bydlení ve městech tak vytváří tlak na suburbanizaci, přetěžování infrastruktury z důvodu dojíždění, šponování městského rozpočtu a v neposlední řadě také vyšší ekologickou zátěž.

Drahé byty znamenají odliv potřebných profesí

Problém má ovšem i další rovinu. Kromě neustále rostoucích cen se Praha dlouhodobě potýká s nedostatkem městských bytů, které by mohla nabízet nezbytným profesím, jako jsou učitelé či policisté.

Pro možné řešení si můžeme sáhnout do nedalekého zahraničí. Zejména v Německu aplikují některá města takzvaný princip baugruppe, tedy spolkového bydlení. Podobným konceptem se nyní zabývá i Praha. Pojďme si tento koncept, který pomáhá spojovat obyvatele, developery a město jako rovnocenné partnery pro boj s bytovou krizí, blíže představit.

Zdroj: AdobeStock - ah_fotobox Zdroj: AdobeStock - ah_fotobox

Baugruppe: Spolupráce na výstavbě

Základní myšlenka tohoto přístupu se inspiruje v přírodě. Koneckonců kde jinde najdeme tak přirozenou synergii vyplývající z mnohodruhové interakce, která umožňuje neustálý rozvoj. A stejně jako se děje v přírodě, může v tomto duchu probíhat i výstavba měst, kdy město a jeho obyvatelé spojují své síly za účelem dosažení společného cíle.

Česká republika oproti zahraničí dlouho zaostávala. Ne, že by iniciativa scházela, ale až Nový občanský zákoník ustanovil institut tzv. Práva stavby (konkrétněji § 1240 a dále), který „obchází“ zásadu superficies solo cedit a umožňuje stavět na pozemku jiného vlastníka. Tato stavba se pak nejdéle po 99 letech, na které lze právo stavby zřídit, stává součástí pozemku dle výše zmíněné zásady. Zde již tušíme široké možnosti, které v oblasti spolkového bydlení tento nový konstrukt umožňuje.

Město garantem projektu a poskytovatelem pozemků

Město je garantem celého projektu a zároveň disponuje pozemky, které poskytne spolkům. Tyto spolky, založené za účelem výstavby společného domu, se s vypracovaným projektem budou moci o pozemky ucházet ve veřejné soutěži.

V režii města bude probíhat především příprava pozemku z hlediska územně plánovací. V režii spolku pak proběhne příprava projektu, samotná výstavba a samozřejmě následné užívání stavby. Z užívání bude těžit i město a to v podobě nových bytů ve vlastní správě, neboť město se poskytnutím pozemku stane plnohodnotným členem spolku a část bytů ve spolkovém domě bude právě městských.

Dlouhodobě udržitelný model bydlení

V tom mimo jiné tkví dlouhodobá udržitelnost a stabilita modelu. Povede k dlouhodobému zhodnocování městských pozemků a zvýšení počtu městských bytů, které je možné nabízet specifickým skupinám profesí, jako jsou zmínění policisté, učitelé či záchranáři. Celý tento model bude doplňkem klasických developerských nebo družstevních projektů.

Spekulativní účasti ve spolku mají zabránit přesně definovaná kritéria na účastníky, kterými by měli být především obyvatelé, pro které je bydlení finančně nedosažitelné, nicméně jsou plnohodnotnými členy společnosti. Členem spolku by se tak v praxi neměl stát nikdo, kdo se potýká s platební neschopností nebo kdo již naopak nějakou nemovitost v Praze vlastní.

S financováním se pojí další výhoda tohoto přístupu. Model předpokládá možnost dědit členství ve spolku, což umožňuje rozložit náklady na více generací a nezatížit současné stavitele příliš vysokými splátkami. Samotná výstavba bude financována z úvěru až na 40 let, který zároveň slibuje příznivý úrok a jeho fixaci až na 10 let.

Praha má vytipované lokality pro baugruppe

V současné situaci má město vytipováno několik vhodných lokalit s pozemky, například v Michli, Libni nebo na Smíchově. Na podzim minulého roku mohli zájemci shlédnout přenos z pražského CAMPu, kde Pavel Zelenka, předseda Výboru pro bydlení Zastupitelstva hl. m. Prahy, představil detailně právní, finanční i čistě praktické aspekty fungování výstavby na principu baugruppe. Aktuálně je spuštění projektu jedním z témat Rady hl. m. Prahy a soutěže na pilotní projekty a jejich vyhodnocení jsou naplánovány na jaro a léto 2021.

Zájemci o další informace se mohou již nyní informovat na stránkách magistrátu hl. m. Prahy, na webu Baugruppe.cz nebo na emailu spolkyprobydleni@praha.eu.

Pokud se projekt podaří zdárně odstartovat a veřejnost s ním bude dostatečně obeznámena, bude to nepochybně krok správným směrem k větší dostupnosti bydlení a zdravému rozvoji hlavního města v režii nejen města, ale především samotných obyvatel.

Tomáš Kovařík

Ztotožňuje se s citátem H. Holleina „všechno je architektura“. Možná proto, navzdory ekonomickému vzdělání, má k architektuře blízko, často ve spojitosti s fotografováním, které ho naučilo rozhlížet se kolem sebe. Tyto dvě záliby daly v roce 2018 vzniknout výstavě fotografií zobrazující významné stavby z let 1948 až 1989. Středobodem jeho zájmu jsou stavby ve stylu brutalismu, technicismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Zajímá ho problematika brownfields a skandinávská architektura, za kterou také rád cestuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Družstevní bydlení

  1. Jak bydlet důstojně a dostupně? Sdílené domy a sociální družstvo jako alternativa družstevnímu, nájemnímu i vlastnickému bydlení
  2. Pro koho je vhodný družstevní byt. Jaké jsou rozdíly oproti osobnímu vlastnictví
  3. Princip baugruppe jako lék na bytovou krizi. Připravuje se i v ČR. O co jde?
  4. Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví po 1. lednu 2021 je možný ale jen někde
  5. Prohlášení vlastníka je zásadní pro určení bytové jednotky. Jaký je rozdíl oproti podílovému spoluvlastnictví?
  6. Bytové družstvo se za vás postará o správu domu. Co všechno mu můžete svěřit?
  7. Jak hlídat hospodaření družstva. Zjistěte si, kam jdou vaše peníze
  8. Jak prosadit opravy domu na bytovém družstvu. Kdo to zaplatí?
  9. Revize v bytovém domě nepodceňujte! Užitečné rady pro majitele bytů, SVJ i družstva
  10. SVJ nesežene předsedu ze svých řad? Může využít externí správu bytového domu
  11. Může mít SVJ příjmy z fotovoltaiky? Může společenství vlastníků jednotek příjmy převést do fondu oprav?
  12. Problémy s hypotékou na družstevní byt - jak jej financovat?
  13. Na co si dát pozor při výběru družstevního bytu
  14. Družstevní byt jako varianta vlastního bydlení
  15. Dědictví družstevního bytu: Lze zdědit družstevní byt? Jak probíhá převod?
  16. Financování družstevního bytu: Jaké jsou možnosti úvěrů a jak je to s hypotékou?
  17. Rekonstrukce bytu v družstevním vlastnictví. Co se musí hlásit družstvu a jak to je se zhodnocením bytu?

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - vojtech-herout

Jak koronavirus ovlivňuje ceny nemovitostí a družstevní bydlení?

Pandemie koronaviru sice zasáhla do finančních rezerv ne jedné české domácnosti, realitnímu trhu se ale zatím vyhýbá. Ceny nemovitostí i nadále napříč republikou stoupají – za třetí čtvrtletí loňského roku průměrně vzrostly o 15,82 % – a poptávka po vlastním bydlení neklesá. Nastane avizovaná stagnace letos?

Plzeň, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Nejvíce bytů na obyvatele se loni začalo stavět v Plzeňském kraji

Nejvíce nových bytů v rodinných a bytových domech na obyvatele v Česku se loni začalo stavět v Plzeňském kraji, na 1000 obyvatel 4,16 bytu. Nejméně to bylo v Ústeckém kraji, a to 1,38 bytu. Průměr za Českou republiku byl 2,69 bytu. Podíl rodinných domů na zahájené výstavbě nových bytů meziročně vzrostl o šest…

REKLAMA