REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Vytápění domu a zdroje tepla více o tématu

Pitná voda není vhodná pro plnění topení. Proč je škodlivá pro otopnou soustavu?

Podstatou funkce běžné otopné soustavy rodinného či bytového domu je proudící kapalina, nejčastěji se využívá voda. Voda má vysoké měrné teplo, dobrou teplotní a tepelnou vodivost i další výhodné vlastnosti. Avšak vod je více druhů. Ta, co pijeme je sice prospěšná pro lidské tělo, ale ne pro potrubí a radiátory. Proč? Jaké působí problémy? A co s tím?
Zdroj: Fotolia.com - vladdeep
Zdroj: Fotolia.com - vladdeep

Řadu poruch otopných a chladicích soustav způsobuje použití nevhodné otopné nebo chladicí vody. Z vodovodů dostupná voda vhodná k pití není vhodná jako teplonosné médium, již proto, že obsahuje rozpuštěné plyny a množství minerálních látek. Některá voda je agresivní vůči konstrukčním materiálům použitým v dané soustavě. Z některé vody se vylučují chemické látky, které zanášejí otopné soustavy, vytváří povlaky, které omezují přestup tepla.

Montážní firmy často nevěnují teplonosným kapalinám patřičnou pozornost. Je zcela běžně, že po skončení montáže se připojí otopná, či chladicí soustava k vodovodnímu řadu pitné vody a tou se soustava napustí. Je to časté i v případech, kdy soustava obsahuje soupravu pro úpravu vody, takže napouštění by mohlo probíhat přes ni. Bohužel je to zdlouhavější a v závislosti na kapacitě úpravny by si to mohlo vyžádat i výměnu náplně.

Špatná voda v topení se neprojeví hned

Škodlivost napuštění soustavy nevhodnou vodou se neprojeví hned. Problémy se objeví zpravidla za dva roky a i více. Signálem poruch je vyřazení funkce stoupačkových membránových regulátorů diferenčních tlaků, zvýšená hlučnost termostatických radiátorových ventilů nebo jejich poškození. Korozní produkty ucpou kapiláry snímající tlak v potrubí pro membránové regulátory a vyřadí je z funkce.

Kyslík a chlor ve vodě

Voda z vodovodu obsahuje mimo jiné dva nejagresivnější plyny, a to kyslík a chlor. Rychlost koroze závisí na trvalém přísunu kyslíku k povrchu oceli, rychlosti proudění teplonosné kapaliny a na tvoření ochranných vrstev.

Za nepřítomnosti kyslíku je koroze oceli nepatrná. V uzavřeném systému dochází ke korozi pouze tak dlouho, pokud se kyslík nespotřebuje při korozních procesech. Problém je v tom, že přítomnosti kyslíku v otopné vodě nedokážeme zabránit.

Zdroj: Fotolia.com - misalukicZdroj: Fotolia.com - misalukic

Odkud se bere kyslík?

Kyslík je zanášen nebo vniká do teplonosné kapaliny několika cestami. Při napouštění soustavy nevhodnou vodou, netěsnostmi na oběhových čerpadlech, automatickými odvzdušňovacími ventily, spoji armatur a trubek, a také difuzí stěnou plastových trubek.

Podmínku na množství pronikajícího kyslíku plní trubky, které výrobci certifikují pro použití ve vytápění.

Chlor

Druhým nejagresivnějším plynem obsaženým ve vodě z vodovodního řadu je chlor. Jeho působením vznikají chloridy, které působí jako urychlovač korozních procesů. Za nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku nemají chloridy na rychlost koroze podstatný vliv. Chloridy působí problémy hlavně při použití korozivzdorných ocelí. Dochází k bodové a štěrbinové korozi a za zvýšených teplot ke koroznímu praskání. Také hliník snadno podléhá bodové korozi vlivem chloridů. Za určitých podmínek vznikne na konstrukčním materiálu ochranná vrstva, která zpomalí korozní procesy.

Je nutné veškeré plyny kontinuálně odstraňovat. Každá otopná i chladící soustava by měla obsahovat zařízení pro aktivní odstraňování plynů. Běžně používané plovákové odplyňovací ventily umožní zprovoznění soustavy, ale neodstraní drobné bublinky plynů a plyny rozpuštěné v teplonosné kapalině.

Prevence je základ. Při poruchách je nutný chemický rozbor

Pro dlouhodobý a bezporuchový provoz otopných soustav je zásadní prevence. Tedy jejich návrh a instalace tak, aby nedošlo k nevhodné kombinaci materiálů, kovů, aby byla potlačena a vhodně řešena místa s nižší těsností vůči pronikání plynů, aby ze soustav neunikala teplonosná látka vlivem nevhodného návrhu expanzních nádob, zhoršení jejich činnosti, špatnou funkcí bezpečnostního přetlakového ventilu aj.

Neupravená voda z vodovodního řadu, zejména nezbavená kyslíku a chloru, do otopných a chladicích soustav nepatří. Součástí udržování soustavy má být pravidelné ověřování vlastností používané teplonosné kapaliny a vody.

Pokud se v otopné soustavě vyskytují problémy způsobené korozí, např. opakované zavzdušňování systému, netěsnosti ve spojích, významné zakalení teplonosné kapaliny, zanášení regulačních prvků korozními produkty apod., je nutné, aby odborník odebral vzorek napájecí i oběhové vody a provedl chemický rozbor obou kapalin a na jeho základě hledal příčinu.

Vzorky teplonosné kapaliny se odebírají z nejnižšího místa otopné soustavy. Po odebrání vzorků je dobré provést nejprve jejich smyslové hodnocení. Zjistí se, je-li kapalina čirá, nebo zakalená, obsah mechanických nečistot a úsad na dně zkušební nádoby. Dobrou informací je též případný zápach kapaliny.

Po důkladném chemickém rozboru teplonosné i napájecí kapaliny je možné rozhodnout o vhodném způsobu nápravy. Ve většině případů je výhodné použít fyzikální úpravu teplonosné (chladící) kapaliny.

Některé problémy může pomoci řešit přidávání inhibitorů (látek zpomalující nebo zastavující chemické reakce). Při volbě inhibitoru je však nutné být maximálně opatrný. Výběr inhibitoru je nutné provést s ohledem na spolupůsobení jeho chemického složení a materiálového složení konkrétní soustavy, konkrétní kombinace kovů. Není vyloučeno, že použití inhibitoru nařízeného výrobcem kotle se může negativně projevit u materiálově odlišných částí soustavy.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Vytápění domu a zdroje tepla

  1. Jaký je rozdíl mezi teplem a teplotou? Jak se určuje vnitřní a venkovní teplota?
  2. Co má umět moderní automatický kotel na tuhá paliva?
  3. Jak správně vybrat krbová kamna
  4. Problém dnešních novostaveb – málo místa na vytápění
  5. Tip jak ušetřit za palivo
  6. Dřevěné brikety – jak s nimi topit?
  7. Od září 2015 mají i plynové kotle, tepelná čerpadla a zásobníky energetický štítek
  8. Vytápění domácností extralehkým topným olejem. Vyplatí se? Je šetrné k životnímu prostředí?
  9. Pokojový termostat, nebo něco lepšího?
  10. Pojistný ventil otopné soustavy. K čemu je dobrý a jak funguje?
  11. Termostatický ventil teplotu neřídí! Jak funguje a k čemu slouží?
  12. Zabezpečení otopné soustavy: Co je expanzní nádoba a jak funguje
  13. Pitná voda není vhodná pro plnění topení. Proč je škodlivá pro otopnou soustavu?
  14. Jak připravit kotel na tuhá paliva na topnou sezónu?
  15. Jak připravit plynový kotel na zimu?
  16. Co je teplotní spád a jaký má význam pro topnou soustavu
  17. Co způsobují plyny v otopné soustavě?
  18. Odvzdušňovací ventil – kde ho najít a jak funguje
  19. Postup odvzdušnění otopné soustavy
  20. Hliníková folie za radiátorem. Ano nebo ne? Může uspořit energie? A může situaci i zhoršit?

Přečtěte si více k tématu Instalace - TZB

Zdroj: fotolia.com

Zájem o palivové dřevo meziročně klesl o 43 procent, důvodem počasí i předzásobení

Zájem Čechů o palivové dřevo loni klesl. Celkový objem prodaného palilového dříví se v roce 2023 meziročně snížil o 43 procent. Jedním z hlavních důvodů byla vysoká poptávka o rok dříve, kdy se velká část zákazníků kvůli vysokým cenám energií předzásobila. Roli v loňském roce také hrálo teplejší počasí a pozdější…

Kotelna – vila Tugendhat. Foto: redakce

Vila Tugendhat spotřebovala vagón koksu za sezónu. Jak se vytápěla dříve a dnes funkcionalistická perla

Vila Tugendhat měla v dobách největší slávy, myšleno v době, kdy sloužila krátkých 9 let svým majitelům, rodině Tugendhatových, poměrně slušnou spotřebu paliva. Hovoří se o vagónu koksu na zimní sezónu. Rodina si mohla tento přepych dovolit, ale ekonomické řešení to zrovna nebylo. Veliké plochy…

REKLAMA