Do finále soutěže Architekt obci 2025, která se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce, postoupili tři architekti.
Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj. Vyhlašovatelem soutěže je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Nominace na cenu Architekt obci 2025 mohla veřejnost posílat do 30. června 2025 a následně je posoudila porota ve složení: Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jan Kasl, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, David Mateásko, držitel ocenění Architekt obci 2024 a Ivan Ryšavý z časopisu Moderní obec, který je zároveň hlavním mediálním partnerem soutěže.
Vysočina, obrázek k soutěži Architekt obci 2025. Zdroj: ABF, a.s.
„Ocenění Architekt obci ukazuje, že spolupráce samospráv a architektů je velmi přínosná pro kvalitu prostředí v našich obcích a napomáhá jejich rozvoji správným směrem. Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem dokumentu Politika architektury a stavební kultury České republiky, jejímž cílem je podporovat utváření přívětivého, funkčního a krásného prostředí, které podporuje společné aktivity tamních obyvatel a vytváří nová místa k setkávání. Soutěž Architekt obci prezentuje příklady obcí, kde se to daří,“ vysvětluje architekt Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj.
- Veronika Šindlerová/Bílina Porota oceňuje množství práce, kterou za 6 let působení společně vykonalo vedení města Bílina, zastoupené v současné době starostkou Mgr. Zuzanou Schwarz Bařtipánovou, a doc. Ing. arch. Veronikou Šindlerovou, Ph.D. Z pohledu poroty ceny Architekt obci se jedná o vhodný příklad přínosu spolupráce samosprávy s městskou architektkou.
- Lukáš Soukup/Jindřichův Hradec Porota oceňuje kvalitní spolupráci samosprávy Jindřichova Hradce v čele se starostou Mgr. Ing. Michalem Kozárem, MBA, a městského architekta Ing. arch. Lukáše Soukupa. Velmi důležitou a unikátní aktivitou je tzv. skupina Teenagers, která při příležitosti studie revitalizace sídliště zapojila početnou skupinu místní mládeže, přiměla ji k diskusím a úvahám o místě bydliště a zahájila mezigenerační dialog. Městský architekt též zapojuje město do celostátních přehlídek jako je Den architektury nebo Zažít město jinak.
- Tereza Šmídová/Vysočina Porota ocenila dlouhodobou spolupráci samosprávy obce Vysočina, vedené starostou Tomášem Dubským, s Ing. arch. Terezou Šmídovou, kontinuální práce na kultivaci veřejného prostoru, odpovídající charakteru daného území, je rozhodně přínosem pro obec a její obyvatele. Porota zejména ocenila, že spolupráce nevede k realizaci jednotlivých solitérních staveb, ale ke komplexnímu řešení, podporujícímu kvalitu vystavěného prostředí.
Bílina, obrázek k soutěži Architekt obci 2025. Zdroj: ABF, a.s.
Odborná porota soutěže Architekt roku 2025 vybrala pět finalistů.
- Atelier 111 architekti. Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl společně se svými kolegy z Atelieru 111 architekti pracují v Praze a v jižních Čechách. Opakovaně vzbuzují pozornost především svými projekty menšího měřítka a rekonstrukcemi venkovských stavení, které řeší s mimořádnou citlivostí k prostředí, historickým stopám a s vytříbeným smyslem pro detail. Uveďme např. rodinný dům Na Kozině v Trhových Svinech, rodinný dům v Jinonicích nebo archetypální chatu u rybníka na Vysočině. Ocenění odborné veřejnosti se dočkala ale třeba také průsvitná hmota dílen Opatov umístěných v zemědělském areálu nedaleko Svitav.
- Marek a Štěpán Chalupov. Bratři Marek a Štěpán Chalupové jsou stálicí na nebi české architektury. Jejich čistá nekompromisní řešení obdivujeme již od devadesátých let jako vrcholný projev minimalistického přístupu, který se jako takový zapíše do historie české architektury. Prvními počiny, kterými na sebe „chalupáři“ upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze. Dalšími mistrovskými díly jsou pak technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze a další.
- David Kraus je výrazná osobnost české architektury – architekt, pedagog, výtvarník a publicista. Experimentuje a pracuje s neobvyklými zdroji inspirací, obrazy a principy. Mezi jeho nejznámější práce patří oceňovaná betonárka ve Strančicích, mateřská škola Větrník v Říčanech a škola v Hradišťku, domov důchodců Bydžov a řada originálních rodinných domů. K architektuře přistupuje jako k autentickému výrazu funkce, materiálu a prostředí.
- Sporadical, sympatická a lidská parta, experimentující s moderní architekturou odpovědně, pečlivě, s empatií ke všem souvislostem. Od roku 2004 ateliér vedou Aleš Kubalík, Josef Kocián, Veronika Sávová a dříve ještě Jakub Našinec a Petr Janda. Mezi realizacemi zaujala především stříbrná kupolovitá stavba sportovní haly v Dolních Břežanech, terapeutická komunita Heřmaň, mateřská škola Podhrad v Humpolci, Brána do Borského parku v Plzni a řada kvalitních rodinných domů.
- Jan Šépka patří mezi nepřehlédnutelné osobnosti české architektury už od 90. let. Jeho práce poutala pozornost již při vystoupení žáků Miroslava Šika v rámci skupiny Nová česká práce. Návrhy Jana Šépky jsou vždy založeny na originální a silné konceptuální úvaze a překvapivém použití materiálů až na hranici možného. Známá je jeho vila Hermína s charakteristickým růžovým nátěrem, dům v ocelovém korzetu v Praze, dům v sadu v pražských Kyjích, úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, posezení na soutoku Modravského a Roklanského potoka, ale také řadu let diskutovaný návrh Středoevropského fóra Olomouc (SEFO).
Sdílet / hodnotit tento článek