Přehrát audio verzi
Jednoduchý ale prostorově rozmanitý dům. Otevírá se místu a překračuje hranice všednosti
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x

„Stromy jsou nekonečnou snahou země promlouvat k naslouchajícímu nebi.“
Staronové setkání, které potěší
Je zde další velmi potěšující setkání se studiem Formafatal v čele s Dagmar Štěpánovou. Že zde nenalezneme již nic nového, protože její skvělé minimalistické realizace na pobřeží Kostariky zarámované divokou pralesní krajinou a nádhernými výhledy na Pacifický oceán jsou si v zásadě podobné. Tak to pozor! Možná by si byly podobné její částečně levitující vily ve svažitém terénu, kdyby toto téma studio Formafatal recyklovalo způsobem CtrlC-CtrlV. Na což by mělo plné právo, protože již předešlé realizace byly skvostné. Dá se to ještě udělat lépe? Vyšperkovat tato díla k vyšším metám? To si pište, že dá. Vše jde ruku v ruce s tím, jak se vyvíjí skvělá práce studia. Nebo jinak, je tam určitá kontinuita a osobitý rukopis, ale zároveň se vše mění k větší autenticitě a skvělému výběru technologií a materiálů, které těmto projektům dávají další formu. Jednoduchost, skvělá dispozice, veliká volnost a propojení s přírodou je v podstatě setrvalým, a po právu očekávaným, etalonem našich setkání se studiem Formafatal. Nicméně mě těší vývoj zmíněné estetiky stojící na ještě větším příklonu k přírodním principům a technologiím materiálů, což úzce souvisí s estetikou a zdařilým vizuálním výsledkem. Tohle všechno se nádherně protíná s předešlými realizacemi a zároveň je cizeluje k dokonalosti. To, v čem spatřuji ten zmíněný posun, vám sdělím posléze, ale připomeňme si předešlé realizace, ať máme na co navázat.
Pohled jižní, ložnice. Foto: BoysPlayNice
Tady už jsme přece byli
Svažitý terén s pralesní vegetací nad pláží Hermosa, kde jsou vkusně rozmístěny jednoduché stavby netradičních tvarů, které jsou kompilátem konstrukcí velmi vyhledávaných stromových domků a propracovanou konstrukcí prostých stanů. To je unikátní soubor Coco Villa jako velmi hravé, trendy glampingové, udržitelné a moderní řešení tropické architektury. Potud jedna paralela s naším článkem, který naleznete na našem serveru.
Celý resort staveb se nazývá Art Villas. Resort tvoří tři unikátní vily a multifunkční otevřený pavilon. Jsou rozeseté po pozemku o celkové výměře 2,5 ha. Konkrétněji je to betonová Art Villa, tropická minimalistická Atelier Villa, soubor Coco Villa a tropický multifunkční pavilon Wing. Co vila, to unikát s vlastním návrhem a vlastním architektem. Není to ovšem pokus o opravdu unikátní solitéry bez souvislostí. Vše se sbíhá pod gesci hlavního architekta celého resortu, a tím je zmíněné studio Formafatal v čele s Dagmar Štěpánovou. Setkáváme se zde s netradiční a esteticky velice zdařilou architekturou, respektující zdejší přírodu, kterou vkusně prorůstá. Je to architektura vzdušná, čistá, jednoduchá, moderní a zcela nevšední.
Průhled přes terasu 1.NP na Pacifik. Foto: BoysPlayNice
Minimalistické vily pro krátkodobý rekreační pronájem
Nejinak je tomu v případě Achioté, dvou minimalistických vil pro krátkodobý rekreační pronájem. Atraktivitu Achioté dodává osazení na hraně strmého kopce, kdy objekt ční z džungle s výhledem na Pacifik. Obvodové zdi vznikly vrácením vykopaného a zhutněného materiálu do konstrukcí, čímž je místo a stavba propojena udržitelným způsobem ad absurdum. Tento způsob řešení se nazývá „rammed earth“. K této technologii se ještě vrátíme.
Otevřít se místu a překročit hranice všednosti
Nyní zpět k realizaci nazvané Studio House a zmíněnému cizelování technologií a řešení po stránce materiálů. Cortenová ocel, perforovaná ocel, pohledový beton, prosklené plochy, otevřené pochozí plochy bez zábradlí, levitace konstrukcí s určitou lehkostí a křehkostí, vodní prvky s průhledem na moře, přírodní materiály i barevnost, doplněné přírodními artefakty i skvělým mobiliářem, neméně špičkovým osvětlením i užitým uměním jste nalezli v realizacích od počátku. Nicméně při realizaci Achioté se k tomu připojilo řešení nazvané „rammed earth“. Jednalo se tehdy o vůbec první “rammed earth” realizaci na území Kostariky. To je ten začátek dalšího posunu a zlatý grál v naturálním hávu.
Průhled z kuchyně 1.NP na Pacifik. Foto: BoysPlayNice
Ten název není běžný
Řešení vlastně není nové, ale lépe staronové. Je to označení pro prastarou, a tak trochu pozapomenutou techniku, kdy se zemina vykopaná v základech stavby vrací do stěn nebo třeba podlah. Pochopitelně je náležitě zpracovaná a zhutněná. Používala se od pradávna, ale patří tak trochu k pozapomenutým technikám, kdy se zemina hutnila do posuvného bednění. V pohledu skýtá nádherný průřez přírodními vrstvami udusaného materiálu. Pochopitelně se hodí jenom některé materiály, které byly doplněny o stabilizační přísady. Stejně tak jsou vhodné jen do některých oblastí. Je jasné, že nejsou kupříkladu řešením do oblastí častých zemětřesení. Nicméně, nejlepší řešení se často smysluplně nabízejí sama, jen je postřehnout a využít. Je vám jasné, že toto nemůže dopadnout opět jinak než dobře, a taky se tak stalo.
Nevšední výraz ještě jednou
Zemitá škála barev koresponduje se všudypřítomnou zelení. Filosofie wabi-sabi je předobrazem vybraných materiálů, které si díky své proměně v čase udrží autenticitu a přirozenou eleganci.
Interiér dotvářejí díla akademického malíře Josefa Achrera ml., výtvarníka Lukáše Musila a textilní abstraktní obrazy studia Geometr. Ručně vyráběný nábytek dle autorského návrhu architektky je doplněn o ikonický designový nábytek a svítidla z různých koutů světa.
Průhled na kuchyň 1.NP. Foto: BoysPlayNice
Co je tato zmíněná filosofie
Filosofie wabi-sabi vychází z tradičního japonského pohledu na svět, který nachází krásu právě v nedokonalosti, pomíjivosti a jednoduchosti. Učí nás přijímat přirozený cyklus stárnutí a rozkladu, oceňovat původnost a žití v přítomném okamžiku. Přístup je protikladem k západní honbě za trvalou dokonalostí a oslavuje pravost prasklin a jizev. Klíčové principy wabi-sabi jsou tedy logicky nedokonalost a pomíjivost, asymetrie a jednoduchost, zmíněná autenticita. Vše je dále ještě umocněno časem, tedy jejich hodnota se prohlubuje stárnutím. Zároveň je kladen důraz na spojení s přírodou a přirozeném vývoji. Nemyslete si, že tento přístup je nějaká tendenční vlna posledních let. Wabi-sabi je reakcí na okázalost 15. století, jež bylo inspirované zen buddhismem. Uplatňuje se nejen v estetice interiérů, v keramice, ale také jako součást životní filozofie pro zpomalení, snížení stresu z hektického žití a nalezení klidu v obyčejnosti. Tuto filosofii lze shrnout do zcela prostého umění vidět krásu v „dokonale nedokonalém“ životě. Proto podvědomě tíhneme k prapůvodním řemeslným postupům, věcem s puncem času, vystouplým letům na letitém dřevěném povrchu, k autenticitě materiálů s chtěným podpisem „zubu času“. Zkuste najít v přírodě plochu hladkou jako sklo, jednolitou a neměnnou. I do zdánlivě dokonalé hladiny vody padne list a zčeří ji kupříkladu ryba nebo vítr. To je to, co se nám líbí, je správně a podvědomě dává smysl, i když to často ani nevnímáme. Tak jsme zase o chlup moudřejší a můžeme se ponořit do krásy Studio House.
Průhled z kuchyně 1.NP na boční terasu. Foto: BoysPlayNice
Základní popis
Otevřít se místu a překročit hranice všednosti. Nechat domov prostoupit zážitky vzácného soužití s okolní přírodou. Uvědomit si krásu prostých věcí, cítit sílu života. Jednoduchý, ale prostorově rozmanitý dům, vytváří na každém kroku jedinečné situace, které se rodí ze souznění architektury a místa. Citlivé zasazení mezi vzrostlé stromy poskytuje vizuálně i prostorově otevřenému domu zelený plášť, který chrání jeho křehkost a intimitu.
Architektonicko-výtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Studio House
Otevřít se místu a překročit hranice všednosti. Nechat domov prostoupit zážitky vzácného soužití s okolní přírodou. Uvědomit si krásu prostých věcí, cítit sílu života.
Jednoduchý, ale prostorově rozmanitý dům, vytváří na každém kroku jedinečné situace, které se rodí ze souznění architektury a místa.
Citlivé zasazení mezi vzrostlé stromy poskytuje vizuálně i prostorově otevřenému domu zelený plášť, který chrání jeho křehkost a intimitu.
Pohled jižní, ložnice. Foto: BoysPlayNice
Symbióza architektury a místa
Terén svažující se dvěma směry byl velkou výzvou i hlavním průvodcem při procesu navrhování domu a jeho okolí. Autentičnost místa si žádala autentický přístup. Hmota domu reaguje na komplikovanost terénu tím, že jej následuje a z velké míry kopíruje. Vyhýbá se kořenům stromů a vzrostlá zeleň se stává nedílnou součástí projektu.
Vnímání neopakovatelné scenérie se umocnilo vynecháním celé jedné fasády v hlavním obytném prostoru. Živá scéna, měnící se každým okamžikem dne, prostupuje domem a rozlévá se zpět do okolní přírody. Bezprostřední přítomnost džungle, proudící vzduch, zvuky a světlo vtahují do hry všechny smysly a stírají hranice mezi světem uvnitř a vně. Namísto pozorovatele scény za oknem jste její přímou součástí. Každé místo je navrženo tak, aby v určité denní či noční chvíli poskytlo prostor slunci i hvězdám. Dům je zhmotněním harmonického dialogu mezi architekturou a přírodním prostředím.
Pohled přes hranu bazénu na Pacifik. Foto: BoysPlayNice
Otevřená i utajená
Studio House je rodinná vilka, kterou architektka Dagmar Štěpánová postavila pro sebe a svého dlouholetého kamaráda a společníka Karla Vančuru. Pro Dagmar je trvalým domovem, pro Karla sezónním útočištěm.
Dům stojí na společném pozemku s vilkami pro krátkodobé pronájmy Achioté, které Dagmar navrhla a společně s Karlem vlastní a provozuje. Jižně orientovaný svah nad Pacifikem je tak dokonalým místem pro dovolené i pro život plný dobrodružství.
Studio House je situován poblíž příjezdové cesty, odkud se jeví jako minimalistický hranol. Fasádu z dusané hlíny střídají velké otvory pro posuvná prosklení. Dům se jimi otevírá do okolních kopců porostlých džunglí.
Pohled západní. Foto: BoysPlayNice
Více jak polovinu celkové plochy dvoupodlažní vilky tvoří terasy a bazén. Hlavní obytný prostor v patře je směrem k oceánu plně otevřený a částečně sám plní funkci zastřešené terasy. Po stranách obytnou zónu patra plynule rozvíjí vnější pobytové plochy. Levitující platforma, přístupná po betonových deskách, uvádí hlavní vstup do domu a současně zastřešuje koupelnu. V její ose procházíme obytným prostorem s kuchyní na terasu s grilovacím pultem, usazenou přímo na úrovni terénu. Odtud vede dlouhé schodiště z cortenové oceli k bazénu, další nás vynese na plochou střechu domu. Bazén s přepadovou hranou 10 m se po celé délce opírá o vrstevnici a svým tvarem vnáší do projektu dynamiku, která se propisuje až po střešní terasu. Tam se mezi korunami stromů otevírá nebe a plocha střechy se stává ideální pozorovatelnou slunce zapadajícího za horizont oceánu i noční hvězdné oblohy.
Většina domu zůstává utajena. Spodní patro s ložnicemi a koupelnou je patrné jen ze soukromé části zahrady. Vnitřní schodiště, exteriérové schodiště nebo pěšinka z nášlapných kamenů vinoucí se kolem domu celek propojují.
Vnější kuchyně s topeništěm. Foto: BoysPlayNice
Mezi nebem a zemí
Hlavní obytná část v patře je koncipována jako jeden otevřený prostor, kterému dominuje čtyřmetrový betonový kuchyňský ostrůvek. Skříňová kuchyňská stěna s dvířky z laserovaného ocelového plechu se po setmění proměňuje ve světelný objekt – vnášející do prostoru oblohu posetou hvězdami. Stejný princip je použit také v přízemí domu. Odrazy prosvícených dveří ložnic promítají za skly měsíc a společně s výhledem na skutečnou hvězdnou oblohu se celek i jednotlivé prvky domu propojují s okolím, nebem a s Universem.
Přízemí domu, které je od kontury patra částečně odsazené, kopíruje původní topografii terénu. V zadní části bez oken je prostorná prádelna s technickým zázemím.
Prosvětlená chodba zalitá v podvečer zlatočerveným světlem zapadajícího slunce vede ke dvěma menším ložnicím, zálivu s koupelnou a toaletě.
Pohled přes hranu bazénu na Pacifik. Foto: BoysPlayNice
Ložnice přístupné přímo od bazénu, jsou sice prostorově menší, ale těží z výhledů za konturu oceánu i hranice fantazie. Rovněž koupelna má přes terasu vlastní přístup k bazénu a také jí se dopřává výhledu na oceán přímo ze sprchy.
Zemitá škála barev koresponduje se všudypřítomnou zelení. Filosofie wabi-sabi se odráží ve vybraných materiálech, které budou díky své proměně v čase stále přijímány jako vzrušující cesta k nové představě přirozené elegance.
Autenticitu interiéru dotvářejí díla akademického malíře Josefa Achrera ml., výtvarníka Lukáše Musila a textilní abstraktní obrazy studia Geometr. Ručně vyráběný nábytek dle autorského návrhu architektky je doplněn o ikonický designový nábytek a svítidla z různých koutů světa.
Pohled na bazén shora. Foto: BoysPlayNice
Doplňující informace
| Studio | Formafatal |
| Autor | Dagmar Štěpánová |
| Umístění projektu | Playa Hermosa, OSA Uvita – Bahia Ballena, Puntarenas |
| Země projektu | Kostarika |
| Rok projektu | 2021–2022 |
| Rok dokončení | 2025 |
| Zastavěná plocha | 125 m² |
| Hrubá podlahová plocha | 115 m² |
| Užitná plocha | 100 m² dům 96 m² terasy 21 m² bazén |
| Plocha pozemku | 11 000 m² |
| Fotografie | BoysPlayNice, www.boysplaynice.com, info@boysplaynice.com |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Realizace stavby: Willy Jeferson Céspedes Vargas + místní řemeslníci Realizace štěrkovaných povrchů: Different Design [Pavel Trousil] Zámečnické práce: Meprezuh [Ariel Zúñiga] Truhlářské práce: Aharel Godínez taller Obraz za sofa: Josef Achrer ml. Obrazy – pracovní kout, čtecí kout, chodba: Lukáš Musil Obrazy – ložnice: Studio GEOMETR |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
hlína/Rammed Earth – obvodové stěny 2.NP
beton – stěny 1.NP, podlahy, stropy, bazén, terasy a nábytek dle autorského návrhu (kuchyňský ostrůvek, kuchyňská linka s policemi, grilovací pult, umyvadlo a lavička u bazénu) ocelové plechy (ocel za tepla válcovaná, COR-TEN) – venkovní schodiště, posuvné interiérové dveře, dvířka skříní, kryty okenních kolejnic cementová probarvená stěrka (CimentArt) – povrchy – podlahy, stěny, bazén, kuchyně s policemi, umyvadlo sklo – části fasád/posuvná bezrámová okna cedr masiv – korpusy skříní, střešní terasa 100% len – lůžkoviny, polštáře |
| Značky | Seznam použitých značek
křeslo s podnožkou Togo (čtecí koutek) – Ligne Roset
křesla Hunting Chair Salomon, koberce – The Artisan Craft Company outdoor křesla BKF – Butterfly Original pracovní kancelářská židle Aluminium chair EA 117, jídelní židle Panton Chair – Vitra jídelní židle – Axoque pracovní stolek – Moooi jídelní stůl – antique shop velké závěsné svítidlo (objekt) E.T.A. SAT – Kdln lampička Tolomeo (kuchyně) – Artemide lampička Tripode (pracovní stůl) – Serge Mouille spoty v lištách a nástěnná svítidla (ložnice a koupelna) – tecnolite stropní zápustné spoty – Modular velké objektová váza – 101 COPENHAGEN ostatní nábytek – na zakázku dle autorského návrhu |
| O studiu | Bližší informace
Formafatal je mezinárodně uznávané architektonické a interiérové studio založené v roce 2015 českou architektkou Dagmar Štěpánovou, která nyní žije a pracuje v Kostarice. Studio působí mezi dvěma základnami – Kostarikou a Českou republikou – a tvoří projekty po celém světě. Dagmar Štěpánová absolvovala Fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze. Po dvanácti letech profesionální praxe založila Formafatal, aby se zaměřila na osobnější a holistický přístup k architektuře. Dagmar, přitahovaná pulzujícími kulturami a přírodní krajinou Střední a Jižní Ameriky, se v roce 2020 přestěhovala do Kostariky, kde od té doby dokončila oceňované projekty, včetně Art Villas a Achioté, dvojice exkluzivních vil v džungli určených pro krátkodobé pobyty, které spoluvlastní a spravuje. Zatímco Dagmar vede architektonické projekty Formafatal v Kostarice a celém regionu, na nichž nyní spolupracuje s belgickým architektem Jeroenem Bollenem, pražské studio zůstává aktivní pod vedením architektky Kataríny Varsové a designéra Jana Roučky, s podporou týmu architektů a designérů. Studio pracuje na rezidenčních, komerčních a kulturních projektech se zaměřením na interiéry, výstavní design a produktový design. Designová filozofie Formafatal je zakořeněna v individuálním přístupu ke každému projektu, s důrazem na empatii, konceptuální jasnost a smysl pro detail. Tým klade velký důraz na udržitelnost a zachování historických a kontextuálních hodnot. Práce ateliéru byla oceněna řadou mezinárodních i domácích ocenění. V roce 2020 bylo studio Formafatal jmenováno Interiérovým designérem roku na prestižních cenách Dezeen a získal cenu Architizer A+ Awards za Atelier Villa v Kostarice. Mezi další uznávané projekty patří restaurace Gran Fierro, Loft Hřebenky, Moon Club a Wine Bar Autentista v Praze. Společnost Formafatal se nadále vyvíjí prostřednictvím dlouhodobé spolupráce, včetně projektu regenerativní farmy v Kostarice, a zároveň zůstává pevně zakotvena ve svém závazku ke kreativitě, řemeslnému zpracování a kulturní citlivosti. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – Studio Formafatal a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.













































































Sdílet / hodnotit tento článek