Přehrát audio verzi
Je první máj, nastává čas realizovat své sny o zahradě. Není to jen zelený doplněk domu
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Plánování a následný začátek stavby určují, jak budou dům a zahrada fungovat nejenom dnes, ale i za dvacet, třicet či padesát let. Určitě je dobré uvažovat o komplexním projektu s detailními pokyny k technologickým postupům založení zahrady, aby finální výsledek odpovídal celkovému architektonickému záměru, včetně estetického a ekonomického sladění všech prací a použitých prvků.
Zónování a modelace pozemku
Dům je srdcem pozemku a zóny bývají zpravidla označeny orientačně či dle potřeb a stylu bydlení uživatelů. Jedná se o racionální propojení domu se zahradou a okolím. Vše samozřejmě záleží na tvaru, velikosti a orientaci pozemku. Podle odborníků by to měl být v ideálním případě větší obdélník, jehož delší osa se nachází ve směru sever-jih nebo jihovýchod-severozápad na rovině či v mírném svahu. Musí mít samozřejmě také přístupové cesty.
„Preferuji příjezd na pozemek od severu, kde se bude nacházet dům s garáží a malým dvorkem. Obytné části domu by měly být orientované do větší části zahrady na jih a jihovýchod v pořadí dům, terasa, koupací jezírko, rekreační trávník a takzvaná divočina. Na hranicích kolem zahrady bych navrhl okrasné výsadby, které nejen chrání, ale vytvoří také zajímavou pohledovou kulisu,“ vysvětluje zahradní architekt Ferdinand Leffler a doporučuje mimo jiné i takzvaný princip vypůjčené krajiny, kde se výhled na krásnou scenérii či vzdálené vrcholky zahrnuje do celkového plánu zahrady a rodinného domu.
Nejčastěji se podle slov architektů chybuje v umístění domu na pozemku, v jeho orientaci ke světovým stranám a velikosti. Často je dům buďto hodně utopený, nebo naopak příliš vysoko. Místnosti jsou potom špatně osvětlené, protože přijímají minimum přímého slunečního záření. Je třeba držet se základních pravidel: severní orientace (koupelny, sklady, technické místnosti), jižní a východní orientace (hlavní obytné místnosti). Další často citovanou chybou je špatná kvalita půdy před založením zahrady. Velká pozornost se musí věnovat vyčištění a vyrovnání pozemku, technickým sítím a všem zdrojům, včetně zcela nezbytné vody pro dům i zahradu.
Je třeba postupovat po malých krocích a nejprve vyřešit ty práce, které jsou zcela zásadní a náročné. Je nutné mít zcela jasno, jaký typ zahrady a domu je pro daný pozemek i naturel uživatelů nejvhodnější. Styl a podoba zahrady se poté odvíjejí od mnoha dalších požadavků. Své si žádají hlavně stromy, konkrétní rostliny, ale také kameny, dlažba, skulptury, dřevo či voda. Pokud chcete vytvořit zahradu v nějakém specifickém stylu, například japonskou nebo barokní, je nutné být ještě opatrnější. Dělení zahrady do různých sektorů, použití flóry i zahradních prvků jsou mnohem náročnější.
Zahrada jako místo, kde se dá relaxovat po celý rok
Zahrada už není jenom zeleným doplňkem domu, měla by nabídnout mnohem více. Ferdinand Leffler hovoří o klidu, vnitřní harmonii, udržitelnosti a emocích.
„V zahradě chceme trávit více času, být zde po celý rok. Pokračuje tak trend venkovních saun, odlehčují se interiéry a majitelé domů pobývají venku i v období, kdy by jinak zůstali raději doma. S tím souvisí i konec éry zakrývání nábytku a zazimování bazénů. Hýčkáme si představu, že vyjdeme do zahrady s šálkem horkého čaje, otužíme se v bazénu nebo se zahřejeme u plápolajícího ohně. Život v zimní zahradě jen změní tempo,“ vyjmenovává pozitiva a připomíná, že je zde dobré myslet i na děti a domácí zvířata.
Podle Ferdinanda Lefflera by měla být udržitelnost a ekologie úplným základem – zahrada nesmí přetlačovat přírodu, ale následovat její potřeby. K tomu se vztahuje i minimalizace chemikálií a energie a roste význam dešťové vody a jejího zadržování v přírodě. Dešťovou vodu dokážou rostliny využít daleko efektivněji než vodu z vrtů. Stejně jako k vodě by se mělo dle jeho slov přistupovat i ke světlu. Trendem je ponechat zahradě svou přirozenost, k níž patří i tmavé kouty, které jsou součástí ekosystému.
„V přírodě i v zahradě musí být zachována základní struktura – bylinné patro, keřové patro a stromy. Čistě trvalkové výsadby už nestačí, ke slovu se znovu hlásí větší nebo menší dřeviny, které trvalkové výsadby skvěle doplňují. Správně zvolený strom již není luxus, ale opravdová nutnost. Bez stínu se v zahradách v létě nedá žít. A dobře navržené kombinace přinášejí nejen více užitku, ale i méně údržby než striktně trvalkovo-travinná společenstva,“ vysvětluje Ferdinand Leffler a doporučuje výše uvedené moderní stavební postupy. Preferuje ovšem přirozený celek v harmonii s přírodou, kde se vše vzájemně prolíná a doplňuje, přiklání se tak více k zahradám našich babiček s typickými tuzemskými rostlinami a keři, které nás vracejí do dětství. „Zahrady a domy nesmí být chladně dokonalé, musí být lidské a osobní,“ podotýká na závěr jeden z našich nejznámějších zahradních architektů.
Sdílet / hodnotit tento článek