Orosená okna, studené kouty místností, prochladlé ostění dveří – v zimních měsících typické projevy rozdílných teplot uvnitř a vně objektu. Když se k tomu přidá vyšší vlhkost v interiéru začne se na takových místech probouzet život, se kterým bydlet nechceme – plísně. Čím je to vše způsobeno? Je to vždy chyba špatného větrání nebo jsou zde i jiné faktory? A jak se vlastně chová vzduch vůči vlhkosti?
Abychom pochopili, proč nám plesniví okna či kouty místností, musíme pochopit chování vzduchu a vznik kondenzace. Kondenzace může být velmi příjemná a chtěná na vychlazené sklenici piva, nikoli však už za kuchyňskou linkou či v koupelně, kde se na ní naváže právě růst plísní. Kondenzace vzniká, když se vzduch dostane na rosný bod – tedy stav, kdy je zcela nasycen vodní parou.
Teprve potom dokážeme pochopit proč se rosí a plesniví okna. Zkrátka jsou chladná, na jejich površích se vzduch ochladí a chladnější vzduch pojme méně vody než teplý. Technicky jde pak o nekvalitní výrobek – okno nebo jeho nekvalitní zabudování – připojení do stěny, bez dostatečné tepelné izolace nebo parozábrany.
Plísně na stěnách nebo za skříňkami mají opět stejného jmenovatele: vlhkost. Zde je však situace složitější, a jen stavební technik může posoudit, proč zde ke zvýšené vlhkosti dochází. Nemusí se totiž nutně jednat o kondenzaci vzduchu v důsledku nedostatečného zateplení či tepelného mostu. Může být poškozená hydroizolace a vlhkost může vzlínat, může docházet k zatékání netěsným parapetem či střechou nebo terasou. Voda může být i z technologií – prosakující vodovodní potrubí nebo špatně odtékající kanalizace. To všechno může mít za následek zvýšenou vlhkost a tím i vznik plísní.
Důvody vzniku plísní na stěnách:
Podkroví je zvláště zranitelným místem, pokud se jedná o vlhkost, a to z důvodů převažujících dřevěných konstrukčních prvků, které mohou být napadeny plísněmi. Navíc v případě poškozené nebo provlhlé tepelné izolace střechou uniká největší množství tepla. Podkroví klasických šikmých střech je zvláště náchylné na poškození parozábrany, které se pak stává vstupním místem pro pronikání vlhkého vzduchu do konstrukce.
Když doma již plíseň máte, nepomůže z dlouhodobého hlediska její prosté hubení. Zcela zásadní bude odhalit příčinu vzniku plísně a tu sanovat. To ve většině případů bude znamenat náročné stavební zásahy jako zateplení, výměna oken či oprava zatékání. Někdy ale postačí změna režimu větrání. S diagnostikou pomůže snímek termokamery. Její využití a správnou diagnostiku snímků ponechejte na energetickém specialistovi.
Energetická úspornost se stala jedním z nejdůležitějších kritérií při projektování nových staveb – mimo jiné vlivem rostoucích cen plynu a elektřiny. Jako nejefektivnější cesta se ukazuje vnější tepelná izolace s výměnou oken, která dokáže zajistit skutečně výraznou finanční úsporu.
