REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

Slaměný dům - ekologicky pojaté bydlení na okraji Prahy je lákavou představou pro mnoho stavebníků. Postavit na úzkém pozemku u Kunratického lesa stavbu ze dřeva a slámy a ještě v pasivním standardu nebylo nic jednoduchého. Jak si s tím poradili architekti z Nature Systems?

V zadání byl dům s minimální spotřebou tepla na vytápění a s malým podílem svázaných energií v použitých materiálech, tedy použití materiálů přírodních. Ty se také ve většině hodí ke svépomocné výstavbě – potřebují dostatek času stavebníka k výběru, objednání, dopravě, a zejména při aplikaci samotné. Na druhou stranu lze takto získat kvalitní a zdravý dům, který by jinak z rukou stavební firmy vyšel na klíč výrazně dráž. Použití slaměných izolací má obecně víceré důvody, zde byla jedním z důvodů i možnost dosažení mírně zvlněného povrchu stěn.

Přistavěn měl být objekt lesní školky, který by byl provozně nezávislý a samostatně přístupný, neboť má sloužit i pro pronajímání sálu. Devizou řešení je propojení sálu s obytným prostorem rodinného přes společnou terasu otevřenou k západu, takže je možné zvláště v létě tyto prostory propojit a použít například ke společným akcím s kamarády. Základy jsou již realizovány, na stavbu samotnou dojde po dokončení rodinného domu. Jednopatrový objekt je řešen podobně – ze slaměných balíků vytvářejících koncept U stěny.

Pozemek pro návrh je úzký a podlouhlý, orientovaný severojižním směrem mezi přístupovou komunikací a kunratickým lesem. Stavba je umístěná v jižní části pozemku. Jeho poloha je také určena vzrostlou jedlí při východní hranici. Před jižní fasádou, kam se stavba otevírá svou dispozicí, je ponechán osluněný prostor s dostatečným odstupem od silnice, zatímco lesní školka za domem je orientována k západu do sousedního pozemku, který také patří rodině stavebníka. Při západní a východní fasádě byly navrženy minimální odstupové vzdálenosti od hranic pozemku, kvůli kterým byla řešena výjimka z pražských stavebních předpisů.

Komentář Ing. arch. Jana Mártona

Se stavebníkem tohoto domu Janem Suchým jsme se potkali na mé přednášce o aspektech ovlivňujících dnešní navrhování staveb – především klimatických změnách a ropném zlomu, jež byla předskokanem pro povídání Františka Václavíka o slaměném domě v Třebosicích, na němž jsem spolupracoval formou konzultací založení, konstrukce a podstatných detailů řešení. Později mě stavebník kontaktoval s plánem na stavbu vlastního rodinného domu, ke kterému by přiléhala lesní školka. Pozemek se nachází na okraji kunratického lesa a je tedy pro toto podnikání ideální.

Rodinný dům je navržený v kompaktním tvaru, jako pasivní, má dvě nadzemní podlaží, je jednoduchého obdélníkového půdorysu. Zastřešen je pultovou ozeleněnou vegetační střechou s mírným sklonem. Střecha má větší přesahy pro dostatečné krytí fasád před povětrnostními vlivy a pro odstínění letního slunce. Krytí obytné terasy na jižní straně domu a letní zastínění okenních otvorů zajišťuje pergola, jež je blízko fasády řešena z hustě položených dřevěných profilů, dále od fasády pak z řidších nosičů popínavé zeleně. Venkovní dřevěné prvky zmenšují měřítko domu a intimizují vybrané prostory. Mezi rodinným domem a školkou vzniká rozevřením stavby terasa, jež je přístupná jak z obytného prostoru, tak z prostoru školky.

Konstrukční řešení stavby

Rodinný dům je založen nad terénem na provětrávané mezeře. Tento způsob vedl ke snížení nákladů na založení i úspoře materiálů, zejména betonu a nenasákavých tepelných izolací. Na základových pilířcích je přes dubové podložky položen základový rošt z dřevěných trámků. Chybou stavební firmy – nekonzultovaná změna projektu – byla pod dubové podložky vložena asfaltová hydroizolace, která nejen že neplní svoji funkci, ale zároveň je zkroucená a vytváří „bazének“, kde se shromažďuje voda. Rošt podlahy je postaven z I nosníků na plnou výšku tepelné izolace.

Konstrukcí stěn je systém two-by-four, který je zevně opláštěn OSB3 deskami. Ty slouží jako parobrzdná a vzduchotěsná rovina. Zevní opláštění bylo zvoleno z důvodu slaměné izolace. Jakékoliv opracovávání balíků – zmenšování či výřezy – je velmi pracné, zde se však balíků přikládaly přímo k OSB3 desce. Z důvodů dosažení tepelně-izolačního standardu pro pasivní domy byla na severní, východní a západní stranu domu zvolena dvojitá slaměná izolace, což se odráží i v síle stěn.

Naproti tomu jižní strana s velkým podílem okenních ploch je vyřešena z I nosníků tak, aby byl stěna tenčí a ostění neubírala světlo navazujícím místnostem. Prostor mezi sloupky konstrukce bude vyplněn slámou a zaklopen dřevovláknitou izolací, na kterou přijde hliněná omítka. Vnější povrch slaměných balíků je potáhnut drátěným pletivem, které fixuje balíky ke stěně a zároveň slouží jako podklad pro zvlněnou vápennou omítku. Na jižní fasádu přijde odvětrávaný dřevěný obklad, který svým spárořezem doplní architekturu stavby.

Střecha je dvojplášťová, odvětrávaná, s většími přesahy. Ty nejen stíní okenní otvory, ale také posunují oproti bezpřesahovým řešením staveb rizikovou zónu svařované hydroizolace mimo stěny. Pokud by tedy došlo k porušení hydroizolační vrstvy, pak by voda tekla mimo stěny a porucha by byla lehce rozeznatelná. Plášť je shora krytý extenzivní vegetační střechou se sílou substrátu cca 5 cm, kde se celoročně udrží pouze skalničky, nenáročné na vodu. Tím se snižují teplotní pnutí v plášti, zvyšuje se jeho trvanlivost a razantně snižuje množství vody, kterou je nutné na pozemku vsáknout. Ozeleněná střecha navíc v městském prostředí poskytuje tolik potřebné útočiště hmyzu.

Lesní školka byla původně navržena jako objekt z nosných slaměných balíků, avšak velmi pravděpodobně takto nebude kvůli české legislativě realizována. Ačkoliv jsou již provedené zkoušky a na únosnost a požární odolnost nosných slaměných konstrukcí, pro objekty mateřských škol je vyžadováno i stanovení třídy reakce na oheň, což je u slámy vzhledem k normovým rozměrům vzorků obtížné zjistit.

Konstrukce je připravena pro tepelnou izolaci. Na jižní stěně jsou připravené komory z I nosníků pro foukání celulózy.

Energetické řešení

V obou stavbách je použito oddělené řízené větrání a topné okruhy. Energetické vstupy jsou zajištěny zejména kotlem na dřevo, umístěném mezi rodinným domem a školkou o výkonu cca 20 kW. Energie se akumuluje v nádrži o objemu 3 000 l, umístěné vedle kotle. Nedochází tak k přehřívání jednoho či druhého objektu, taktéž umístění akumulační nádrže v nevytápěné části umožnilo jednoduše navýšit její objem dostatečně na to, aby topení v kotli separovaném od RD bylo vždy jednorázové a nebylo vnímáno jako diskomfort. Dalším vstupem jsou na střeše umístěné fotovoltaické panely. Ty natápí nejen nádrž, ale po doplnění měničem jsou také schopné dodávat přebytečnou energii do rozvodné sítě, bude-li tomu v budoucnu nakloněná legislativa a odstraněno „výpalné“ za vlastní výrobu elektrické energie.

Stavby budou vytápěny podlahovým vytápěním v roznášecích betonových vrstvách, užitých kvůli zlepšení akustického komfortu a tepelně-akumulačních vlastností budovy. Ty jsou dále mimo hliněných omítek doplněny těžkými příčkami. V koupelnách budou umístěny topné žebříčky. Stavebník dále do budoucna uvažuje o doplnění hlavního obytného prostoru o krbovou vložku.

Slaměné izolace

Specifikem stavby je užití dvojité vrstvy slaměné izolace, kterou v ateliéru Nature Systems navrhujeme relativně často. Pokud totiž chceme dosáhnout parametrů pasivního domu v tepelně izolační obálce a zároveň chceme snižovat cenu konstrukcí, je nutné navrhovat skladby jednoduché a tedy také izolovat ideálně pouze v jednom typu izolace. Dvojitá vrstva slaměných balíků zde užitá, o síle 56 cm, včetně zbytků slámy mezi sloupky konstrukce, dosahuje hodnoty U = 0,084 W/m2K, tedy více než dostatečné. Dvojitá vrstva sice nasiluje stěnu, poskytuje tedy jistá omezení, ale i možnosti ve využití například parapetů a podobně.

Slaměná izolace byla do stavby instalována v rámci workshopu pořádaném občanským sdružením Ekodům, pod vedením autora článku a stavebníka. Na stavbu se sjelo okolo dvacítky zájemců o technologii, kteří se přes den učili balíky dělit, kotvit, docpávat a mimoto řešit navazující detaily ostění oken, páskování vzduchotěsné vrstvy a připravovat prostupy pro instalace. Večer pak následovala přednáška o pasivních domech a přírodních materiálech.

Kotvení slaměné izolace ke stěně je podrobně popsáno v dokumentu od stavebníka, který se nachází ke stažení na stránkách ateliéru Nature Systems u prezentace této stavby.

Další z podobných projektů Ing. arch. Jana Martóna 

Ing. arch. Jan Martón

V roce 2006 absolvoval Fakultu architektury ČVUT. Nulové vzdělání dané fakultou ohledně energeticky úsporných domů si doplňoval u Aleše Brotánka v Sedlici u Rožmitálu pod Třemšínem. Podílel se na návrhu první pasivní mateřské školy v ČR. V roce 2011 se stal autorizovaným architektem a členem České komory architektů a zároveň spoluzaložil vlastní ateliér Nature Systems.

Je účastníkem i lektorem kurzů zaměřených na izolace ze slaměných balíků. Je vydavatelem a hlavním autorem prvního a druhého vydání knihy Stavby ze slaměných balíků (2010, 2014).

Ekodům z.s.

logo
Milady Horákové 400/23
170 00 Praha 7 - Holešovice

telefon: 733 251 047
e-mail: sdruzeni.ekodum@gmail.com

web: www.sdruzeni-ekodum.cz

Více o firmě Vyžádat další informace

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Školka pro nejmenší, která má děti inspirovat k učení

Školka pro nejmenší, která má děti inspirovat k učení

Posledním diskutovaným projektem architektonického studia Bourne Blue Architects se stal realizovaný záměr na výstavbu „školy pro nejmenší“ na předměstí Newcastle v australském Novém Jižním Walesu. Specifika zadání vycházela jak z požadavku na celodenní umístění skutečně těch nejmladších dětí batolecího věku (0-2 ...

Rodinný dům Vějíř – pasivní stavba ve svahu

Rodinný dům Vějíř – pasivní stavba ve svahu

Představa o ideálním pozemku pro rodinný dům je většinou taková, že se má jednat o rovinu. Pokud je ale svažitý a zapojíte do tvorby domu architekta, ukáže se jako velká výhoda i poměrně strmý svah, který architekt umí chytře využít. A pokud se jedná o svah jižní, bylo by hřích nepostavit zde originální pasivní dům. ...

VIDEO: Individuální pasivní dům ze slámy vyrostl v rekordním čase

VIDEO: Individuální pasivní dům ze slámy vyrostl v rekordním čase

Stavby z přírodních materiálů jsou stále více vyhledávanou alternativou bydlení. Dalším dnes již běžným požadavkem je minimalizace nákladů na provoz, kvalitní a rychlá výstavba a zdravé vnitřní prostředí. Jeden takový dům vyrostl i v podhůří Tater. Na záznamu z přednášky o něm vypráví architekt Bjorn Kierulf.

Přírodní stavitelství ze slámy a dřeva na výsluní popularity

Přírodní stavitelství ze slámy a dřeva na výsluní popularity

Konference s názvem Stavby z přírodních materiálů v pražském Impact Hubu opět přilákala velké množství nadšenců, kteří mají zájem o ekologii a přírodní stavitelství. Občanské sdružení Baobaby pořádalo již třetí ročník a na nedostatek zájmu si opravdu nemůže stěžovat.

Pasivní dům roku je zděná novostavba, rozhodli porotci i veřejnost

Pasivní dům roku je zděná novostavba, rozhodli porotci i veřejnost

Praha, 3. března 2016: Pasivním domem roku se stala útulná novostavba ve Vraném nad Vltavou ve Středočeském kraji. Přesně 798 hlasů pomohlo zděnému rodinnému domu k výhře v soutěži Pasivní dům roku. Tu vyhlásila loni na podzim za podpory Centra pasivního domu a Státního fondu životního prostředí České republiky ...

Chata ve tvaru krychle ze dřeva a z papíru

Chata ve tvaru krychle ze dřeva a z papíru

Rekreační obydlí, chata či chalupa: mnozí z nás si asi představí romantickou roubenku na kraji lesa. Víkendový domek ale může vypadat i zcela originálně, zvláště když se do stavby pustí mladý nebojácný architekt s chutí experimentovat. Při stavbě prvního domu dostal od investora Ing. arch. Ondřej Pleštil zcela volnou ...

Jak postavili rodinný dům ze slaměných panelů

Jak postavili rodinný dům ze slaměných panelů

Stavby ze slámy a dalších obnovitelných zdrojů si postupem času získávají větší oblibu a dostávají se do povědomí odborné veřejnosti i stavebníků. Mimo experimentálních svépomocných staveb ze slaměných balíků slámu a dřevo jako základní materiál začínají využívat i některé průmyslově vyráběné stavební prvky

Administrativní budovu ze dřeva plánují v Chocni

Administrativní budovu ze dřeva plánují v Chocni

Dřevěné stavby si za posledních více jak deset let, kdy se začaly více propagovat na českém trhu, vydobyly pevnou pozici na poli rodinných domů. Jejich potenciál je však širší a ze dřeva se staví i objekty větší. Dnes se podíváme na jeden administrativní objekt, který kombinuje betonovou, částečně zasypanou část, a ...

Třípatrová budova z jílu a stlačené hlíny stojí ve Švýcarsku

Třípatrová budova z jílu a stlačené hlíny stojí ve Švýcarsku

Zdi vyrobené ze stlačené zeminy, v kombinaci s dřevěnou rámovou konstrukcí a obklady, výrazné prosklené plochy. Zástin vegetace a k tomu těsná blízkost vodní hladiny. Tak vypadá Návštěvnické centrum Švýcarského ornitologického institutu, místo kam se lidé jezdí kochat výhledem na tvory, kterým odnepaměti patří nebe.

Není balík jako balík. Ten pro slaměný dům musí mít vhodné vlastnosti, vlhkost, rozměry a míru stlačení.

Sláma jako stavební materiál – objemová hmotnost a vlhkost

V posledních letech pozorujeme zvýšený zájem o trvale udržitelný rozvoj a o Ekologické stavitelství. Přírodní stavitelství se snaží omezit vliv stavebních činností na životní prostředí a současně zlepšit kvalitu budov s ohledem na zdravé vnitřní prostředí, šetření přírodními zdroji energií. Respektuje přitom estetické ...

Základní škola Karla Malicha v pasivním energetickém standardu

Základní škola Karla Malicha v pasivním energetickém standardu

Základní umělecká škola v energeticky pasivním standardu má deset učeben a komorní koncertní sál pro hudební obory, taneční sál, dvě učebny pro výtvarnou výchovu a v přízemí velký víceúčelový sál. Vstupní prostory, schodiště a foyer zdobí plastika od Karla Malicha. Další plastika od tohoto umělce je zavěšena na ...

Školka a dětské denní centrum Chrysalis

Školka a dětské denní centrum Chrysalis

„Takové denní pečovatelské centrum pro děti tu ještě nebylo!“, honosí se dnes aucklandské vzdělávací zařízení Chrysalis. Jeho zakladatelé, manželé Singhovi si mezi své hlavní cíle si vytýčili posunout aspirace na vyšší vzdělání každého mladého Novozélanďana. A to prosím bez ohledu na to, že zdejším „klientům“ často ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

Soutěžte o koupelnu Jika

Soutěžte o koupelnu Jika

Soutěžte o koupelnu Jika

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA