REKLAMA

Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

Slaměný dům - ekologicky pojaté bydlení na okraji Prahy je lákavou představou pro mnoho stavebníků. Postavit na úzkém pozemku u Kunratického lesa stavbu ze dřeva a slámy a ještě v pasivním standardu nebylo nic jednoduchého. Jak si s tím poradili architekti z Nature Systems?
Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

V zadání byl dům s minimální spotřebou tepla na vytápění a s malým podílem svázaných energií v použitých materiálech, tedy použití materiálů přírodních. Ty se také ve většině hodí ke svépomocné výstavbě – potřebují dostatek času stavebníka k výběru, objednání, dopravě, a zejména při aplikaci samotné. Na druhou stranu lze takto získat kvalitní a zdravý dům, který by jinak z rukou stavební firmy vyšel na klíč výrazně dráž. Použití slaměných izolací má obecně víceré důvody, zde byla jedním z důvodů i možnost dosažení mírně zvlněného povrchu stěn.

Přistavěn měl být objekt lesní školky, který by byl provozně nezávislý a samostatně přístupný, neboť má sloužit i pro pronajímání sálu. Devizou řešení je propojení sálu s obytným prostorem rodinného přes společnou terasu otevřenou k západu, takže je možné zvláště v létě tyto prostory propojit a použít například ke společným akcím s kamarády. Základy jsou již realizovány, na stavbu samotnou dojde po dokončení rodinného domu. Jednopatrový objekt je řešen podobně – ze slaměných balíků vytvářejících koncept U stěny.

Pozemek pro návrh je úzký a podlouhlý, orientovaný severojižním směrem mezi přístupovou komunikací a kunratickým lesem. Stavba je umístěná v jižní části pozemku. Jeho poloha je také určena vzrostlou jedlí při východní hranici. Před jižní fasádou, kam se stavba otevírá svou dispozicí, je ponechán osluněný prostor s dostatečným odstupem od silnice, zatímco lesní školka za domem je orientována k západu do sousedního pozemku, který také patří rodině stavebníka. Při západní a východní fasádě byly navrženy minimální odstupové vzdálenosti od hranic pozemku, kvůli kterým byla řešena výjimka z pražských stavebních předpisů.

Komentář Ing. arch. Jana Mártona

Se stavebníkem tohoto domu Janem Suchým jsme se potkali na mé přednášce o aspektech ovlivňujících dnešní navrhování staveb – především klimatických změnách a ropném zlomu, jež byla předskokanem pro povídání Františka Václavíka o slaměném domě v Třebosicích, na němž jsem spolupracoval formou konzultací založení, konstrukce a podstatných detailů řešení. Později mě stavebník kontaktoval s plánem na stavbu vlastního rodinného domu, ke kterému by přiléhala lesní školka. Pozemek se nachází na okraji kunratického lesa a je tedy pro toto podnikání ideální.

Rodinný dům je navržený v kompaktním tvaru, jako pasivní, má dvě nadzemní podlaží, je jednoduchého obdélníkového půdorysu. Zastřešen je pultovou ozeleněnou vegetační střechou s mírným sklonem. Střecha má větší přesahy pro dostatečné krytí fasád před povětrnostními vlivy a pro odstínění letního slunce. Krytí obytné terasy na jižní straně domu a letní zastínění okenních otvorů zajišťuje pergola, jež je blízko fasády řešena z hustě položených dřevěných profilů, dále od fasády pak z řidších nosičů popínavé zeleně. Venkovní dřevěné prvky zmenšují měřítko domu a intimizují vybrané prostory. Mezi rodinným domem a školkou vzniká rozevřením stavby terasa, jež je přístupná jak z obytného prostoru, tak z prostoru školky.

Konstrukční řešení stavby

Rodinný dům je založen nad terénem na provětrávané mezeře. Tento způsob vedl ke snížení nákladů na založení i úspoře materiálů, zejména betonu a nenasákavých tepelných izolací. Na základových pilířcích je přes dubové podložky položen základový rošt z dřevěných trámků. Chybou stavební firmy – nekonzultovaná změna projektu – byla pod dubové podložky vložena asfaltová hydroizolace, která nejen že neplní svoji funkci, ale zároveň je zkroucená a vytváří „bazének“, kde se shromažďuje voda. Rošt podlahy je postaven z I nosníků na plnou výšku tepelné izolace.

Konstrukcí stěn je systém two-by-four, který je zevně opláštěn OSB3 deskami. Ty slouží jako parobrzdná a vzduchotěsná rovina. Zevní opláštění bylo zvoleno z důvodu slaměné izolace. Jakékoliv opracovávání balíků – zmenšování či výřezy – je velmi pracné, zde se však balíků přikládaly přímo k OSB3 desce. Z důvodů dosažení tepelně-izolačního standardu pro pasivní domy byla na severní, východní a západní stranu domu zvolena dvojitá slaměná izolace, což se odráží i v síle stěn.

Naproti tomu jižní strana s velkým podílem okenních ploch je vyřešena z I nosníků tak, aby byl stěna tenčí a ostění neubírala světlo navazujícím místnostem. Prostor mezi sloupky konstrukce bude vyplněn slámou a zaklopen dřevovláknitou izolací, na kterou přijde hliněná omítka. Vnější povrch slaměných balíků je potáhnut drátěným pletivem, které fixuje balíky ke stěně a zároveň slouží jako podklad pro zvlněnou vápennou omítku. Na jižní fasádu přijde odvětrávaný dřevěný obklad, který svým spárořezem doplní architekturu stavby.

Střecha je dvojplášťová, odvětrávaná, s většími přesahy. Ty nejen stíní okenní otvory, ale také posunují oproti bezpřesahovým řešením staveb rizikovou zónu svařované hydroizolace mimo stěny. Pokud by tedy došlo k porušení hydroizolační vrstvy, pak by voda tekla mimo stěny a porucha by byla lehce rozeznatelná. Plášť je shora krytý extenzivní vegetační střechou se sílou substrátu cca 5 cm, kde se celoročně udrží pouze skalničky, nenáročné na vodu. Tím se snižují teplotní pnutí v plášti, zvyšuje se jeho trvanlivost a razantně snižuje množství vody, kterou je nutné na pozemku vsáknout. Ozeleněná střecha navíc v městském prostředí poskytuje tolik potřebné útočiště hmyzu.

Lesní školka byla původně navržena jako objekt z nosných slaměných balíků, avšak velmi pravděpodobně takto nebude kvůli české legislativě realizována. Ačkoliv jsou již provedené zkoušky a na únosnost a požární odolnost nosných slaměných konstrukcí, pro objekty mateřských škol je vyžadováno i stanovení třídy reakce na oheň, což je u slámy vzhledem k normovým rozměrům vzorků obtížné zjistit.

Konstrukce je připravena pro tepelnou izolaci. Na jižní stěně jsou připravené komory z I nosníků pro foukání celulózy.

Energetické řešení

V obou stavbách je použito oddělené řízené větrání a topné okruhy. Energetické vstupy jsou zajištěny zejména kotlem na dřevo, umístěném mezi rodinným domem a školkou o výkonu cca 20 kW. Energie se akumuluje v nádrži o objemu 3 000 l, umístěné vedle kotle. Nedochází tak k přehřívání jednoho či druhého objektu, taktéž umístění akumulační nádrže v nevytápěné části umožnilo jednoduše navýšit její objem dostatečně na to, aby topení v kotli separovaném od RD bylo vždy jednorázové a nebylo vnímáno jako diskomfort. Dalším vstupem jsou na střeše umístěné fotovoltaické panely. Ty natápí nejen nádrž, ale po doplnění měničem jsou také schopné dodávat přebytečnou energii do rozvodné sítě, bude-li tomu v budoucnu nakloněná legislativa a odstraněno „výpalné“ za vlastní výrobu elektrické energie.

Stavby budou vytápěny podlahovým vytápěním v roznášecích betonových vrstvách, užitých kvůli zlepšení akustického komfortu a tepelně-akumulačních vlastností budovy. Ty jsou dále mimo hliněných omítek doplněny těžkými příčkami. V koupelnách budou umístěny topné žebříčky. Stavebník dále do budoucna uvažuje o doplnění hlavního obytného prostoru o krbovou vložku.

Slaměné izolace

Specifikem stavby je užití dvojité vrstvy slaměné izolace, kterou v ateliéru Nature Systems navrhujeme relativně často. Pokud totiž chceme dosáhnout parametrů pasivního domu v tepelně izolační obálce a zároveň chceme snižovat cenu konstrukcí, je nutné navrhovat skladby jednoduché a tedy také izolovat ideálně pouze v jednom typu izolace. Dvojitá vrstva slaměných balíků zde užitá, o síle 56 cm, včetně zbytků slámy mezi sloupky konstrukce, dosahuje hodnoty U = 0,084 W/m2K, tedy více než dostatečné. Dvojitá vrstva sice nasiluje stěnu, poskytuje tedy jistá omezení, ale i možnosti ve využití například parapetů a podobně.

Slaměná izolace byla do stavby instalována v rámci workshopu pořádaném občanským sdružením Ekodům, pod vedením autora článku a stavebníka. Na stavbu se sjelo okolo dvacítky zájemců o technologii, kteří se přes den učili balíky dělit, kotvit, docpávat a mimoto řešit navazující detaily ostění oken, páskování vzduchotěsné vrstvy a připravovat prostupy pro instalace. Večer pak následovala přednáška o pasivních domech a přírodních materiálech.

Kotvení slaměné izolace ke stěně je podrobně popsáno v dokumentu od stavebníka, který se nachází ke stažení na stránkách ateliéru Nature Systems u prezentace této stavby.

Další z podobných projektů Ing. arch. Jana Martóna 

Ing. arch. Jan Martón

V roce 2006 absolvoval Fakultu architektury ČVUT. Nulové vzdělání dané fakultou ohledně energeticky úsporných domů si doplňoval u Aleše Brotánka v Sedlici u Rožmitálu pod Třemšínem. Podílel se na návrhu první pasivní mateřské školy v ČR. V roce 2011 se stal autorizovaným architektem a členem České komory architektů a zároveň spoluzaložil vlastní ateliér Nature Systems.

Je účastníkem i lektorem kurzů zaměřených na izolace ze slaměných balíků. Je vydavatelem a hlavním autorem prvního a druhého vydání knihy Stavby ze slaměných balíků (2010, 2014).

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Rodinný dům Vějíř – pasivní stavba ve svahu

Rodinný dům Vějíř – pasivní stavba ve svahu

Představa o ideálním pozemku pro rodinný dům je většinou taková, že se má jednat o rovinu. Pokud je ale svažitý a zapojíte do tvorby domu architekta, ukáže se jako velká výhoda i poměrně strmý svah, ...

Administrativní budovu ze dřeva plánují v Chocni

Administrativní budovu ze dřeva plánují v Chocni

Dřevěné stavby si za posledních více jak deset let, kdy se začaly více propagovat na českém trhu, vydobyly pevnou pozici na poli rodinných domů. Jejich potenciál je však širší a ze dřeva se staví i ...

Školka a dětské denní centrum Chrysalis

Školka a dětské denní centrum Chrysalis

„Takové denní pečovatelské centrum pro děti tu ještě nebylo!“, honosí se dnes aucklandské vzdělávací zařízení Chrysalis. Jeho zakladatelé, manželé Singhovi si mezi své hlavní cíle si vytýčili ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist