Jak postavili rodinný dům ze slaměných panelů

29. 10. 2015

Stavby ze slámy a dalších obnovitelných zdrojů si postupem času získávají větší oblibu a dostávají se do povědomí odborné veřejnosti i stavebníků. Mimo experimentálních svépomocných staveb ze slaměných balíků slámu a dřevo jako základní materiál začínají využívat i některé průmyslově vyráběné stavební prvky

Jak postavili rodinný dům ze slaměných panelů

9×

Existují slámokartonové desky nebo dřevěné konstrukční panely se slaměnou izolací. Takové průmyslové výrobky pak dokáží splnit i náročné zkoušky a získat v dnešním stavebnictví potřebné certifikáty.

V České republice bylo v posledním desetiletí zrealizováno kolem stovky domů s významným podílem slámy v konstrukcích. Každá z těchto staveb je svým způsobem jedinečným experimentem, z velké části jde o svépomocnou výstavbu. Stavební firmy u nás se slámou zatím běžně pracovat nedovedou. Příčinou může být řada mýtů, které slámu u odborné i laické veřejnosti prozatím diskreditují. Převládají pochybnosti o její trvanlivosti, požární odolnosti a obavy z přítomnosti nežádoucích organismů.

Navzdory tomu je dnes poměrně dobře prozkoumaným a otestovaným materiálem. Jeho unikátní environmentální charakteristiky a dostupnost z něj činí atraktivní materiál pro tzv. trvale udržitelnou architekturu. Evropská i česká stavební legislativa použití tohoto materiálu v určitém segmentu umožňuje. Stavebníci, kteří mají zájem stavět dodavatelsky, mají dnes možnost vybrat si z několika profesionálních certifikovaných produktů. Dva z nich byly použity v návrhu a realizaci rodinného domu na Vysočině.

Jak rostl rodinný dům ze slaměných panelů

Architektura domu odpovídá archetypu českého vesnického domu, technologicky jde o nepodsklepenou přízemní dřevostavbu s obytným podkrovím o užitné ploše 140 m2. Obvodový plášť je sestavený z prefabrikovaných dílců Ecococon, na které navazují běžné tesařské konstrukce stropu a krovu. I když musí být slaměné panely zakryty povrchovou úpravou, štítové stěny s dřevěným obkladem a oplechováním nad rovinou střechy čitelně reflektují skutečnou tloušťku obvodové stěny.

Pro vnitřní nenosné konstrukce a obložení v podkroví jsou použity slámokartonové desky. Sláma je zde tedy použita nejen jako tepelná izolace. Oproti klasickým lehkým dřevostavbám má tato technologie vyšší schopnost akumulovat energii a v kombinaci s vnitřními hliněnými omítkami pasivně reguluje vzdušnou vlhkost v interiéru.

Montážní schéma pro kontrolu stavební dokumentace slouží i jako návod na sestavení obvodových stěn v místě stavby.

Složení panelů z kamionu na staveniště. Všechny dílce pro se vešly na jeden návěs. K urychlení práce je vhodné použít jeřáb.

Osazení první řady panelů na dřevěný věnec - manipulace může probíhat ručně. Tolerance přesnosti jednotlivých panelů je do dvou milimetrů, mezi panely nevznikají žádné nežadoucí netěsnosti ani tepelné mosty. Boční slaměné povrchy dílců se do sebe ideálně „zapojí“.

Vzájemné provázání panelů zajišťují šikmo vedené vruty zapuštěné pod slaměný povrch panelu. Spojením dvou rohových trámků panelů vznikají dvojice dřevěných sloupků 100/100 mm, svislé konstrukce potom fungují jako tzv. těžký skelet.

Druhá řada panelů se usazuje za pomoci jeřábu. Maximální délka dílce je 3m, šířka pak 1,2m. Montáž nosných obvodových konstrukcí se slaměnou izolací byla dokončena za dva dny.

Dokončenou stěnu je potřeba chránit proti povětrnostním vlivům Z interieru dočasnou PE folií, z exterieru difůzně otevřenou membránou, která na konstrukci zůstává coby vzduchotěsná vrstva pod obkladem z dřevovláknitých desek.

Takto uzavřená hrubá stavba chrání konstrukce i vnitřní prostor. Od zahájení montáže uplynulo čtrnáct dní a napadl sníh.

Vnitřní rovné slaměné povrchy lze dokončit tenkou dvouvrstvou hliněnou omítkou, vlastnoručně vyrobenou z místních zdrojů.

Půlmetrovou slaměnou stěnu prozrazují přiznané štítové stěny. Exponované části pláště jsou obloženy modřínovými prkny, krytá jižní strana pod přesahem bude omítaná.