REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Open House Praha více o tématu

Redakční návštěva Open house Praha: Restaurace EXPO 58

Jednou z nejvýraznějších budov, která přilákala velké množství návštěvníků v rámci letošní akce OPEN HOUSE 2018, byla budova restaurace ze světové výstavy EXPO 58 v Bruselu. Spousty návštěvníků, kteří obdivují nadčasovou architekturu jindy pouze z vnějšku, chtěli využít výjimečné příležitosti prohlédnout si budovu i z interiéru, a tak se téměř po celé dny tvořily na volném prostranství před budovou dlouhé fronty. Vy dnes nemusíte stát frontu, vezmeme vás na prohlídku v dnešním článku.

Tato architektonicky a historicky cenná budova stojí obklopená zelení na konci letenských sadů, s krásným výhledem na řeku a město. Do podvědomí lidí se dostala především mezinárodním uznáním, které na výstavě získala.

Na Letné stojí pouze restaurace, jak vypadal celý pavilon?

Stavba s organickými tvary byla společně s více geometrickým výstavním pavilonem s kubistickou vstupní halou součástí areálu reprezentující Československo na první poválečné mezinárodní výstavě v Bruselu v roce 1958. Tématem celé tehdejší výstavy byl "Lidštější svět". Pavilon a restaurace byly dílem architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, zaměstnanců Státního projektového ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Praze, kteří vyhráli vypsanou architektonickou soutěž na projekt. Mottem výstavy v našem pavilonu od hlavního scénáristy Jindřicha Santara se stal Jeden den v Československu, prezentovaný v dvanácti dílčích expozicích rozdělených na tematické okruhy Práce - kultura - odpočinek. Součástí výstavy bylo například i taneční a divadelní představení kombinované s filmovou projekcí - Laterna magica - autora Alfreda Radoka, které mělo velký úspěch.

Československo dostalo trojúhelníkovou parcelu na okraji celého areálu, kterým byl Heysselský park se vzácnými vzrostlými dřevinami, což mělo své výhody i nevýhody. Autoři zde pavilon citlivě zasadili a vytvořili vlastní vnitřní nádvoří, kde byla umístěná budova restaurace. Stavby měly jednoduché formy a linie, aby zdůraznily krásu vzrostlých stromů. Vliv na výslednou podobu budov mělo také uvědomění si prudkého vývoje moderní architektury ovlivňované čím dál více vyspělým průmyslem přinášejícím nespočet nových výrobních a konstrukčních technologií. Na výsledném seskupení hmot hlavního pavilonu ve tvaru obráceného L se pak střídaly velké plné plochy se zasklenými, tak aby byl návštěvník v neustálém kontaktu s okolní přírodou. Důmyslně bylo řešeno i venkovní osvětlení obou budov, které se měnilo v šestiminutovém cyklu s použitím několika barev a střídavém osvětlování objektů. Důležitou roli v konceptu pavilonu sehrálo také navrhování vnitřní architektury v souladu s vnější. Vnitřek byl řešen jako soustava diferencovaných prostor, které měly za úkol udržovat pozornost návštěvníka během celé prohlídky. Po prohlídce pak mohli jít návštěvníci ochutnat kulinářské umění do české restaurace, která byla rozdělená do dvou částí, lidovější plzeňské a noblesnější De Luxe. Areál měl úspěch a pamětníci dodnes vzpomínají na dlouhé fronty před budovami.

Autoři v návrhu zohlednili i ekonomickou stránku stavby, používali typizované prvky a jednou z podmínek byla i snadná demontovatelnost, většina konstrukcí byla proto šroubovaná. Hlavní nosnou konstrukci obou budov tvořila trubková ocelová kostra. Nosné konstrukce se nacházely pouze po obvodu, vnitřní prostor byl bez podpěr. Hlavní budova výstavního pavilonu byla rozdělená do tří částí o čtvercovém půdorysu spojených prosklenými krčky. Plné stěny tvořily příhradové nosníky s rozpětím 28 m a výškou 12 m, velké prosklené stěny byly zaskleny svislými tabulemi o rozměrech 1,5 x 13 m bez vodorovných přepážek. Vnější plášť tvořily panely o rozměrech 1 x 2 m překryté skleněnou mozaikou s krystaly z hnědého skla, které měly navíc dobré izolační schopnosti a odolnost proti větru, mrazu a vodě.

Náš pavilon, odkazující se architektonicky spíše na meziválečný funkcionalismus než na soudobou architekturu vznikající v komunistickém Československu (socialistický realismus), zde oslavil nečekaný úspěch a obdržel v celkovém hodnocení v mezinárodní soutěži nejvyšší cenu "Zlatou hvězdu" a dalších třináct významných ocenění. Vysoko hodnocen byl nejen za použité nové techniky v konstrukci demontovatelných pavilonů v kombinaci skla s plastickými hmotami, ale i pro dokonalý interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty. Následně se tzv. Bruselský styl stal velmi populární i v Československu.

Přestože na něj zahraniční media pěla ódy, českoslovenští vládní představitelé, kteří si v průběhu příprav návrhu příliš nevšímali, a tudíž ani přísně nehlídali, byli zděšeni, výstava podle nich nebyla správně ideově zaměřená. Autorům tehdy hrozily problémy, nakonec jim však ministr kultury Kopecký udělil státní vyznamenání. Na základě takového úspěchu se vláda rozhodla, že v roce 1959 pavilon s restaurací rozebere a převeze zpět do Československa. Velký výstavní pavilon a Kaplanovu turbínu znovu postavili v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka - dnešním Výstavišti, kde sloužil různým výstavám, ale postupně chátral. V roce 1991 bohužel vyhořel a jeho trosky byly zbourány.

Restaurace, která již není restaurací

Pro budovu restaurace bylo vybráno krásné místo v parku na Letné. Restaurace byla rozdělena opět na dvě části. V první patře, kam se stoupalo po vřetenovém schodišti obloženém modrou mozaikou se nacházela Francouzská restaurace v I. cenové skupině, v přízemí pak Česká restaurace v II. cenové skupině, ovšem i ta byla pojata exkluzivně. Zázemí obou restaurací se nacházelo v podzemní části. K restauraci patřily i krytá a otevřená terasa. Nejvíce sloužila v sedmdesátých letech, poté byla zanedbávána a chátrala. Svého času byla tak populární, že se objevila i v několika filmech.  Po revoluci v roce 1990 v rámci privatizace několikrát měnila majitele, kteří jí ale nevyužívali, takže chátrala dále. Zmizely hliníkové rámy a všechno autentické vnitřní vybavení. Později se naštěstí našel majitel s dostatkem financí, který stavbu v letech 1997 - 2001 kompletně zrekonstruoval tak, že si uchovala alespoň původní vnější vzhled. Jako jediný původní interiérový prvek se dochovalo jen vřetenové schodiště obložené modrou mozaikou.

Dnes slouží jako kancelářská budova, sídlo reklamní agentury Havas. Kanceláře jsou zde umístěné ve dvou podlažích a řešené jako open space, v podzemí doplněné o různá malá zákoutí s uzavřeným sezením. V nejvyšším patře s nejlepším výhledem se nachází kancelář ředitele a zasedací místnosti. V objektu je použito spousta designového nábytku. Bohužel vše napovídá, že už by si interiér zasloužil opět nějakou péči. Dle názoru a reakcí návštěvníků by mu rozhodně slušela opět nějaká veřejná funkce.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Open House Praha

  1. Hotel International v pražských Dejvicích ukázal své kvality
  2. Staré parní mlýny v Holešovicích ukrývají moderní kanceláře
  3. Ohlédnutí za architekturou první republiky v Praze: Dům zemědělské osvěty
  4. Redakční návštěva Open house Praha: Restaurace EXPO 58
  5. Budova plná zeleně na Národní třídě klame tělem. Její interiéry vás překvapí
  6. Open House Praha, Filadelfie a BB centrum: Podívejte se na redakční návštěvu již dnes!
  7. V pražské kanceláři jezdí na koloběžkách. Proti stresu mají boxovací pytel
  8. Jak se vytápí moderní kancelářská budova ukáže Open House Praha
  9. Moderní technologie budov ukáže při prohlídkách Open House Praha

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Archiv OHP

Festival Open House Praha 2019: Otevřenými budovami prošlo více než 76 tisíc návštěv

Tradiční víkendový svátek všech milovníků architektury, festival Open House Praha, přilákal o víkendu 18. a 19. května 2019 do otevřených budov v letošním roce přes 76 000 návštěv, což je o 40 procent více než v loňském roce. Světoznámý festival, který otevírá již pátým rokem běžně nepřístupné budovy a prostory, ...

foto: Andrea Šenkyříková

Na podzim se otevřou vybrané prvorepublikové budovy

Festival Open House Praha 2018 sice skončil, ale od září do listopadu se budete moci podívat do vybraných prvorepublikových budov. Připomínáme si tak v rámci projektu Architektura první republiky v Praze letošní stoleté výročí od založení Československa.

REKLAMA
REKLAMA