Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Open House Praha více o tématu

Budova Českého Rozhlasu v Karlíně má bohatou historii. Z původního obecního domu vysílal i Říšský vysílač, v pivnici založili KSČ

Bývala tu velká zahradní restaurace a kulturní sál. Těsně před druhou světovou válkou dům koupil Československý rozhlas, který ho ale začal využívat až po válce a funguje zde dodnes. I když ho pak jako celý Karlín zaplavila velká voda, podařilo se budovu zrekonstruovat do původního stavu a jakkoli to zní cynicky, z dnešního pohledu pro budovu velká voda přinesla více užitku než škody.
Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Tato secesní budova byla postavena v době vlastenecky smýšlející společnosti jako Národní dům, sloužící kulturně-společenskému vyžití občanů, poté co byl Karlín povýšen na město. Tehdy to bývala móda, svoje Národní domy již měli například Královské Vinohrady, Smíchov, Žižkov i Nusle. Výstavba podle návrhu architekta Josefa Sakaře trvala jen něco málo přes rok, a již 1. 5. 1911 se otevřela veřejnosti. Stavbu měl na starosti stavitel Otakar Nekvasil.

Třípatrová budova má z každé strany rizalit s balkonem, jeden nad hlavním vchodem, který je i průjezdný, druhý je orientovaný na sever do zahrady. Boční nízká křídla budovy po bocích terasy se schodištěm na zahradu byla využívána jako kuželkárny. Na zahradě zůstal dodnes původní dřevěný altán. Dům byl ve své době i dobře technicky vybaven, měl elektrické osvětlení a vytápění párou a teplým vzduchem.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Restaurace, kavárna, galerie i pivnice kde byla založena KSČ

V Národním domě se nacházela restaurace a kavárna s velkou zahrádkou přes celý park, který býval dříve až k tramvajové trati, s kapacitou zhruba 2 000 návštěvníků. V 1. patře býval velký sál s jevištěm, šatny a malý sál. Ve 2. patře bylo pět lóží s výhledem do sálu, galerie, spolková místnost Měšťanské besedy a byt restauratéra. V suterénu pak byla ještě vinárna, kuchyně pro restauraci a pivnice, kde byla v roce 1921 založena Komunistická strana Československa. Na tuto událost odkazuje pamětní deska, která bývala umístěná na fasádě, po rekonstrukci jí tam však památkáři nedovolili vrátit, ale ani zničit, protože dům i deska jsou památkově chráněné. Proto se dnes nachází skrytá na chodbě v suterénu.

Centrálním prvkem interiéru je monumentální tříramenné schodiště s kamennou balustrádou a štukovou výzdobou. Autoři výzdoby jsou Antonín Štrunc a Otakar Rákosník. Tohoto zajímavého prostoru si všímají naši i zahraniční filmaři, a tak se schodiště objevilo v několika filmech a seriálech, například Rapl nebo Hořící keř.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Československý rozhlas i Říšský vysílač. A povodeň

Národní dům sloužil svému účelu do konce první republiky. V roce 1938 koupil budovu Československý rozhlas, který jí ale začal plně využívat až po válce. Během protektorátu ji používali Němci pro vysílání Říšského vysílače Čechy. První větší přestavbou interiéru prošla budova v 50. letech, kdy se sály a salónky postupně měnily v nahrávací studia. Další modernizací prošla budova v letech 1997–1998, zároveň došlo k částečnému obnovení původní stavební dispozice přízemí a schodiště a k rekonstrukci hudebního pavilónu a parketu v přilehlé části parku. Po velkých povodních v roce 2002 muselo dojít k opravám znovu, tato nešťastná událost byla využita pro lepší přizpůsobení budovy modernímu rozhlasovému provozu a zároveň interiér přiblížila opět původnímu stavu. V tomto případě se tedy potvrdilo pořekadlo, že všechno zlé je pro něco dobré.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Dnes zde v suterénu kromě technického zázemí najdeme i místnost, kde zkouší dětský sbor Českého rozhlasu. Do povodní v roce 2002 zde bývala také absolutně zvukotěsná komora, kde nebyl žádný dozvuk a člověk mohl slyšet tlukot vlastního srdce, ve které se zkoušely např. klaksony do aut. Při povodních však byl celý sklep zaplaven a voda sahala až do výšky necelého metru v přízemí. Díra, kterou se voda do budovy valila, byla prý tak velká, že jí vojáci zahazovali týden betonem, aby jí ucpali. Vysílání se tehdy muselo přesunout na 293 dnů do centrální budovy Českého rozhlasu na Vinohradech.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Ticho, natáčíme. A nekouřit prosím

Na schodech ze suterénu se směrem ke studiím již začíná objevovat koberec, který má za úkol tlumit hluk kroků na chodbách. V prvním patře domu se nyní místo velkého kulturního sálu nachází dvě nahrávací studia. Studio A slouží primárně k nahrávání hudby filmové či klasické a je největší svého druhu v Evropě. Kromě orchestru českého rozhlasu ho využívají i zahraniční produkce. Tento sál pojme celý symfonický orchestr. Pokud se zde zrovna nahrává filmová hudba, tak mají hudebníci před sebou pláno, na kterém se film promítá a oni tak reagují přímo na aktuální děj. Na studio navazuje ještě místnost režie, kde sedí při natáčení režisér a technik. Do roku 1969 bývala místnost režie na druhé straně, pak ale sál vyhořel od nedopalku cigarety a při rekonstrukci využili situace, přemístili jí naproti a mohlo tak vzniknout ještě nové menší studio B. Pro fanoušky české hudby ještě dodáme, že ve studiu A nahrával třeba i orchestr Karla Vlacha nebo Ivan Mládek, který zde natočil všechny své skladby.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

V každém ze studií je použito jiné obložení stěn, podle účelu, pro který slouží. Studio B je uzpůsobeno na nahrávání mluveného slova. Vznikají zde třeba audioknihy nebo rozhlasové hry. Prostor je členěn na tři části. Nachází se zde místo pro účinkující s okénkem do vedlejší místnosti režie. I když má rozhlas velkou databázi zvuků, lepší je dělat ruchy naživo, a tak zde mají ruchaři různé propriety, na kterých můžou vytvářet zvuky scházení ze schodů, bouchání dveřmi, vrzání postele, psaní na stroji nebo třeba zvuk rychlovarné konvice při vaření kávy. Prostřední místnost je přípravna, tam si herci s režisérem předčítají texty, ale může sloužit i jako další nahrávací místnost. Vpravo je potom další samostatná místnost čistě na ruchy, jako například chůze po kamení, klapot kopyt, nebo je zde velké umyvadlo, kde dokáží vytvořit zvuky vody od šplouchání kačenky na rybníku po námořní bitvy. Dále je tzv. plenér, což je místnost, která nemá žádnou odezvu, přesně jako když jste venku.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Rádio pro 21. století. I po sto letech

V budově v současnosti vysílají dvě rádiové stanice, a to Rádio Praha (dříve Regina) a Český rozhlas Region. V rámci akce Open House mají návštěvníci každoročně unikátní šanci být součástí živého vysílání stanice Rádia Praha. „Dnes se vysílá čistě digitálně, už nepouštíme hudbu z cédéčka. Máme tu vysílací systém, který agreguje všechny prvky vysílání – muziku, upoutávky, příspěvky do zpráv. Ten se dá se přepnout na tzv. autopilota. Toho používáme třeba přes noc, kdy v budově není moderátor, ale jen technik, který hlídá, jestli přístroj správně funguje“, vysvětluje provoz rádia moderátor Rádia Praha Honza Chlaň.

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vedle studia se nachází „newsroom“, srdce zpravodajství obou rozhlasových stanic. Kromě šéfredaktora zde pracuje tým 12–15 lidí, a to jak reportérů, kteří připravují reportáže do zpráv, ale i další, kteří je zpracovávají nebo stříhají.

Milovníci rozhlasu můžou aktuálně navštívit i výstavu v Národním technickém muzeu připravenou k výročí 100 let od zahájení pravidelného vysílání u nás s názvem „Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923–2023“.

Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vystudovala obor Architektura a stavitelství na ČVUT, nyní se věnuje psaní a návrhům interiérů. Jejím koníčkem je cestování, při kterém ráda poznává cizí kulturu, architekturu a přírodu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Open House Praha

  1. Otevřená Praha 2024 - fotosoutěž ESTAV.cz a Open House Praha: Úplná pravidla soutěže
  2. Fotosoutěž Otevřená Praha - formulář pro zasílání fotografií
  3. Ohlédnutí za festivalem Open House Praha 2020
  4. Otevřeně o Praze: Zahušťování zástavby. Respektuje stávající území a obyvatele?
  5. Budova Elektrických podniků – funkcionalistická stavba byla rekonstruována od základů
  6. Budova Českého Rozhlasu v Karlíně má bohatou historii. Z původního obecního domu vysílal i Říšský vysílač, v pivnici založili KSČ
  7. Laichterův dům: nenápadná realizace Jana Kotěry. Sloužil jako nakladatelství, zabavili ho komunisté. Dnes je zpět v rodině
  8. Nákladové nádraží Žižkov se přemění ve čtvrť plnou bytů s industriální stopou
  9. Transformační stanici přestavují na centrum umění. Brzy se otevře veřejnosti. Navštívili jsme ji
  10. Dům plný paradoxů. Ateliér Jana Laudy vznikl kvůli jedné soše a měl být zbourán kvůli olympiádě v Praze
  11. Palác Ara: klenot československého funkcionalismu s prvky amerických mrakodrapů
  12. Hotel International v pražských Dejvicích ukázal své kvality
  13. Staré parní mlýny v Holešovicích ukrývají moderní kanceláře
  14. Kancelářská budova v Holešovicích má školku a běžeckou dráhu na střeše
  15. Ohlédnutí za architekturou první republiky v Praze: Dům zemědělské osvěty
  16. Redakční návštěva Open house Praha: Restaurace EXPO 58
  17. Budova plná zeleně na Národní třídě klame tělem. Její interiéry vás překvapí
  18. Open House Praha, Filadelfie a BB centrum: Podívejte se na redakční návštěvu již dnes!
  19. V pražské kanceláři jezdí na koloběžkách. Proti stresu mají boxovací pytel
  20. Projděte se s námi po Ďáblicích - čtvrti, která ožívá novou architekturou
  21. Jak se vytápí moderní kancelářská budova ukáže Open House Praha
  22. Moderní technologie budov ukáže při prohlídkách Open House Praha

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Libor Fojtík, zdroj: Městské muzeum Jaroměř

Wenkeův obchodní dům Josefa Gočára se dočkal rekonstrukce od Davida Vávry

Městské muzeum v Jaroměři sídlící v bývalém obchodním době firmy A. Wenke a syn je významnou východočeskou architektonickou památkou, která si prošla kompletní rekonstrukcí v letech 2020–2022 a na jaře letošního roku se opět v celé své kráse otevřela návštěvníkům. Návrh je dílem…

Zdroj: Petra Gutterová

Na Open House Praha jsme šli za zábavou, architekturou i historií

V rámci festivalu Open House Praha jsme navštívili několik budov a prostorů po celé Praze. V tomto článku se s vámi podělíme o naše zážitky z redakční návštěvy. Dnes se podíváme na prohlídku třech budov. Novou scénu národního divadla, Černínský palác, Kramářovu vilu a Desfourský palác. Festival Open House Praha…

Zdroj: Tomáš Kovařík

Transformační stanici přestavují na centrum umění. Brzy se otevře veřejnosti. Navštívili jsme ji

Sedmý ročník festivalu Open House Praha 2021 otevřel návštěvníkům 79 běžné nepřístupných prostorů, kterými je provedlo na 350 dobrovolníků. Během festivalového víkendu 7. 8. – 8. 8. 2021 bylo možné navštívit mimo jiné i nově vznikající centrum umění Kunsthalle na Klárově v budově bývalé trafostanice. Nahlédněte s…

Ohlédnutí za architekturou první republiky v Praze: Dům zemědělské osvěty

Ohlédnutí za architekturou první republiky v Praze: Dům zemědělské osvěty

28. říjen je významným dnem. Letos byl tento svátek ovšem o to významnější, neboť od vzniku samostatného Československa uplynulo rovných 100 let. Toto výročí si veřejnost mohla o víkendu 27. a 28. října připomenout na mnoha akcích a událostech s tím spojených. A ani fanoušci architektury nepřišli zkrátka.

REKLAMA