REKLAMA
Sakrální stavby více o tématu

Stavba jako z papíru. Hra architekta se světlem v novém kostele v Sazovicích

Více než 80 let trvalo, než se Sazovicím podařilo splnit si sen o vlastním kostele. Nově dostavěný svatostánek v malé obci na Zlínsku minulý týden vysvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Autorem výjimečné stavby, která připomíná papírový svitek, je uznávaný architekt Marek Jan Štěpán.

Rotunda, jejíž půlmetrové zdi se zužují do několika centimetrů a sbíhají se do jednoho bodu jako papír. Odrážené světlo, které přes zářezy ve stěnách proniká dovnitř po měkkých křivkách. A jednoduchý a čistý interiér, který návštěvníkům přinese pocit ztišení a klidu. Tak vypadá nově dostavěný kostel v Sazovicích, malé obci na Zlínsku se 700 obyvateli.  Více než dva roky od prvního výkopu a 80 let od původního záměru se Sazovičtí konečně dočkali. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v sobotu zasvětil kostel svatému Václavu.

Spojnice s hrobem svatého Václava

Právě ten je patronem Sazovic již několik staletí. Pražskou kaplí sv. Václava se nechal inspirovat také Marek Jan Štěpán, autor projektu a současný nejvýznamnější český architekt sakrálních staveb. Sazovický kostel navrhnul tak, aby svým tvarem odkazoval na půdorys původní svatováclavské svatyně.

Během svěcení arcibiskup Jan Graubner umístil do obětního stolu nového kostela ostatky sv. Václava z místa jeho hrobu ve svatováclavské kapli pražské katedrály. „Když jsem si tato dvě místa spojil na mapě, zjistil jsem nečekanou souvislost. Spojnice vede středem hlavního okna v kostele. Odchlípení zdi vzniklo intuitivně, nemyslím ale, že to byla náhoda, spíše potvrzení správnosti, jakési vyšší souvislosti,“ míní Marek Jan Štěpán.

Sazovický kostel navrhnul architekt Marek Jan Štěpán tak, aby svým tvarem odkazoval na půdorys původní svatováclavské svatyně. FOTO: BoysPlaysNice. Sazovický kostel navrhnul architekt Marek Jan Štěpán tak, aby svým tvarem odkazoval na půdorys původní svatováclavské svatyně. FOTO: BoysPlaysNice.

Jako svitek papíru

Jak dodává, stavbu chtěl co nejvíce odhmotnit. „Chtěl jsem, aby při pohledu působila jako něco lehkého, abstraktního, jasného a přirozeného. Nařezávám svisle válec a odchlipuji tyto zdi od sebe, tím dovnitř proniká boční měkké světlo a klouže po jeho křivkách. Průniky světla do stavby jsou dvojí – zeď se ohýbá směrem ven, nebo dovnitř – což může být chápáno jako odraz mužského a ženského principu,“ popisuje architekt.

Stavba tak díky světlu a kompozici působí velmi křehce a poeticky. Stejně jako exteriér, střídmé je také vybavení interiéru. „Dnes už jsou lidé informacemi přehlcení, v kostele by proto měli vnímat jen čistotu prostoru a klid a uvědomovat si své nitro. Klidu i intimitě prostoru napomáhá právě světlo, které prostory osvětluje přes zářezy ve stěnách, zároveň ale z kostela není vidět na okolní svět,“ dodává Marek Jan Štěpán. Svou architekturou můžeme tuto stavbu vnímat v souvislostech a tendencích v evropském měřítku.

Na hrubé stěně kostela je čtrnáct drobných zastavení křížové cesty. Leštěné bronzové reliéfy byly vyřezány vodním paprskem podle kreseb Vladimíra Kokolii. FOTO: BoysPlaysNice.Na hrubé stěně kostela je čtrnáct drobných zastavení křížové cesty. Leštěné bronzové reliéfy byly vyřezány vodním paprskem podle kreseb Vladimíra Kokolii. FOTO: BoysPlaysNice.

Stěny zdobí bronzové reliéfní kresby svatého Václava a Panny Marie s malým Ježíškem. Malíř Vladimír Kokolia je zachytil jen minimem tahů. Lavice se soustředí kolem kruhového presbytáře. V jeho čele stojí obětní stůl organického tvaru s dokonalým povrchem, který má symbolizovat boží dotek – konec božího prstu, který se v jednom bodě dotýká naší země. Na horním kůru jsou pak umístěny varhany. Kostel je bez věže, to je vyjádřením jednoduchosti a pokory. V horní venkovní nice je umístěna zvonkohra s 15 zvony. Jednotlivé zvony jsou opatřeny reliéfním nápisem s jejich zasvěcením a zároveň na každém je jedno veliké písmeno. Dohromady dávají nápis Přijď duchu svatý. Součástí kostela je i společenské centrum v suterénu.

Pomohlo koště

Inspiraci pro kartáčovanou omítku našel Marek Štěpán v univerzitní kapli v Seattlu. „Zkoumal jsem a s odborníky konzultoval tradiční receptury vápenných omítek i jejich různé nanášení na zeď. Nic neodpovídalo mým představám, dokud jsme k vodorovným vrypům nevyzkoušeli vedle stojící koště,“ vzpomíná architekt.

Kostel bude v Sazovicích stát poprvé v historii obce. Vznikl za peníze místních - část peněz pokryla sbírka, kterou obyvatelé Sazovic zorganizovali, většinu zaplatili sazovičtí podnikatelé - patrioti.

Inspiraci pro kartáčovanou omítku našel Marek Štěpán v univerzitní kapli v Seattlu. Zkoumal a s odborníky konzultoval tradiční receptury vápenných omítek i jejich různé nanášení na zeď. Nic neodpovídalo představám, dokud k vodorovným vrypům nevyzkoušel vedle stojící koště. FOTO: BoysPlaysNice. Inspiraci pro kartáčovanou omítku našel Marek Štěpán v univerzitní kapli v Seattlu. Zkoumal a s odborníky konzultoval tradiční receptury vápenných omítek i jejich různé nanášení na zeď. Nic neodpovídalo představám, dokud k vodorovným vrypům nevyzkoušel vedle stojící koště. FOTO: BoysPlaysNice.

Splnili jsme touhu předků

Kostel, aniž bychom to dopředu plánovali, se stal srdcem obce. Je to budova sloužící hlavně duchovním účelům, ale tím, že má ve spodní části suterénu sál s celým zázemím, může být využívána i k různým besedám a pozváním,“ říká Marie Rapantová ze Spolku pro výstavbu kostela sv. Václava. Kostel je podle ní tím nejkrásnějším a nejhodnotnějším darem, který mohli obyvatelé obce dostat. „Podařilo se nádherné dílo, které je nadčasové. Splnili jsme touhu našich předků,“ dodává Marie Rapantová.

Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera je kostel zajímavý svou jednoduchostí a čistotou: „Věřím, že bude vnímán jako výhradní místo setkávání s Bohem.  Jako nové místo k tomu ovšem bude potřebovat, jako každý nový kostel, promodlit,“ uvedl.

Architekt Marek Jan Štěpán

Moravský architekt, zaměřuje se na projekty sakrálních staveb, novostaveb i rekonstrukcí. Je například autorem projektu kostela Svatého ducha v Šumné, kostela Svatého ducha v Ostravě nebo kostela Svatého Václava v Sazovicích. Je autorem areálu pro návštěvu papeže Benedikta XVI. v brněnských Tuřanech nebo rekonstrukce kostela Nalezení svatého Kříže v Litomyšli. Podílel se na velké liturgické úpravě katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích či na rekonstrukci kostela svaté Kateřiny v Hrabové, kostela svatého Václava v Ostravě nebo osvětlení pražské katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V letech 2006 – 2012 působil jako poradce kancléře prezidenta ve věcech architektury. Je autorem koncepce minimalistického bydlení Freedomky, v roce 2012 získal českého architektonického „Oscara“ projekt areálu Café Fara v Klentnici.Na ARC VUT v Brně se nyní vede Laboratoř sakrálního prostoru. Atelier Štěpán, který založil se svou ženou Vandou v roce 1997 v současnosti zpracovává větší architektonické a konceptuální projekty, sakrální, obytné i umělecké.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Sakrální stavby

  1. O kostele Nalezení svatého kříže v Litomyšli s architektem Markem Janem Štěpánem
  2. Vytápění v Kostele sv. Gotharda v Bouzově
  3. Osvětlení LED v Sixtinské kapli - jasnější, šetrnější, úspornější
  4. Moderní kostely s podpisem českých tvůrců
  5. Stavba jako z papíru. Hra architekta se světlem v novém kostele v Sazovicích
  6. Kaple klášterního komplexu z Rumunska udivuje celý svět

Mohlo by vás zajímat

Moderní kostely s podpisem českých tvůrců

Moderní kostely s podpisem českých tvůrců

Moderní stavby pro duchovní účely vynikají svoji jednoduchostí, skrytou symbolikou, citovým působením. Architekt má možnost si pohrát s volným prostorem, působením světla, zvukových vjemů... Zajímavé ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist