REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Pozední věnec a ztužení stavby více o tématu

Pozední železobetonový věnec: K čemu slouží a jaký měl vývoj. Na co si dát pozor

Věnce jsou nepostradatelnou součástí všech zděných staveb. Jsou jedním ze zásadních prvků zajišťujících spolu s příčnými ztužujícími stěnami a stropy prostorovou tuhost stavby. Přenášejí vodorovná zatížení ze střešní konstrukce do příčných ztužujících stěn, zajišťují stabilitu vysokých a dlouhých stěn, vyrovnávají nerovnoměrné sedání stavby, zamezují vzniku trhlin ve zdivu.
Foto: Zdeněk Lachman

K čemu věnec slouží?

Mimo primární funkci, popsanou v úvodu článku slouží také jako dostatečně únosný podklad pro opření osamělých břemen na zdivo. Nejčastěji se jedná o válcované nosníky, keramobetonové nosníky, železobetonové panely, vazníky. Jsou také nosným prvkem pro plnoplošné uložení pozednic u šikmých střech. V místech stavebních otvorů pro osazení oken a dveří jsou často věnce spřaženy s překlady nebo se stropní monolitickou konstrukcí. Toto spojení často vede ke zvýšení únosnosti průřezu a s výhodou se používá pro větší šířku stavebního otvoru. Věnce také ukončují korunu zdiva u atik plochých střech.

Vývoj pozedních věnců. Dům bylo nutné ztužit v každé době

V minulosti plnila funkci věnců závlač se zední kleští. Tato klešť byla kotvena nejčastěji do stropního trámu, procházela dále obvodovým zdivem, kde byla na vnější straně zdiva spojena se závlačí, která se opírala do zdiva. Toto kotvení bylo provedeno na obou koncích všech trámů a tím se dosáhlo stažení zděného objektu po celém obvodě.

Trámová klešť (nebo někdy také trámová kleština) z historického objektu Foto: Jiří Slávik

Zední kleště byly později nahrazeny prvními věnci z oceli a betonu. Ty se nejčastěji vylévaly do předem vyzděných korýtek, například u zdiva tloušťky 450 mm se na obou stranách (případě jen na jedné) vyzdila přizdívka na výšku dvou cihel plných a uvnitř tak vzniklo korýtko pro osazení výztuže a vylití betonu. Na tyto skryté věnce se osazovaly nosníky dřevěné i ocelové. Později byly ocelové nosníky osazovány přímo do věnce a zabetonovány spolu s věncem (někdy také nazývaným pozedním pásem). Podélná výztuž věnce se v místě ocelových nosníků přerušila a přivařila přímo k nosníku.

V dnešní době se provádějí věnce nejčastěji v těchto variantách:

  • železobetonové (ŽB) věnce v rámci poloviny výšky podlaží (u výšky podlaží nad 4 m)
  • železobetonové (ŽB) věnce v úrovni podlaží pod nosnou konstrukcí stropu (uložení válcovaných ocelových nosníků, předpjatých železobetonových panelů, trámové stropy)
  • železobetonové (ŽB) věnce v úrovni stropní konstrukce (ŽB desky, stropní nosníky s vložkami)
  • železobetonové (ŽB) věnce v úrovni nadezdívek u šikmých střech (ukončení nadezdívky, podkladní plocha pro uložení a kotvení pozednice)
  • železobetonové (ŽB) věnce v úrovni posledního podlaží pro kotvení vazníkové konstrukce

V každé z výše uvedených variant je věnec namáhán odlišným způsobem a má tedy odlišnou funkci. Všechny varianty však ztužují stavbu jako celek.

Železobeton ve zdivu tvoří tepelný most

Jelikož jsou věnce z železobetonu (ŽB), jsou také lepším vodičem tepla než dnešní tepelně izolační tvárnice a teplo jimi uniká ve větším množství. Pokud bychom vybetonovali věnec na celou šířku zdiva vznikl by nám v tomto místě výrazný tepelný most. Proto je nutné v místě ŽB věnců vkládat na straně exteriéru tepelný izolant – viz obrázek. Někteří výrobci dodávají přímo hotové výrobky s izolanty, které stačí pouze osadit na zdivo, provést vyztužení dle statického výpočtu a zabetonovat.

Zde je nutné upozornit, že někdy je věnec součástí překladu, který má navíc na úkor jeho šířky osazen kastlík pro žaluzie nebo rolety. Samotná šířka překladu a potažmo věnce pak vychází v některých extrémech tak malá, že to hraničí se zdravým rozumem. To vše jen na úkor tepleného mostu, kde už není problém samotný tepelný most, který nám v minulosti zapříčinil růst plísní v interiéru, ale hledání „desetinek“ tepla, které nám unikne. To vše za cenu někdy žalostné statiky celého objektu.

Zdroj: David Šotkovský

Tolik na úvod o železobetonovém ztužujícím věnci. V dalších dílech seriálu se podíváme na to, jak má být věnec vyztužen nebo jak, proč a zda vůbec se mají izolovat dřevěné prvky od železobetonového věnce nebo jak ztužit jednopodlažní bunlagovy a další podrobnosti. Nenechte si ujít nic z budoucího obsahu na ESTAV.cz a odebírejte náš pravidelný týdenní zpravodaj zdarma do svého mailu.

Ing. David Šotkovský

absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT, působí jako hlavní projektant v projekční a stavební společnosti. Zabývá se projekcí pozemních staveb a technických zařízení budov, zejména pak novou metodou termo-hydraulického vyvažování rozsáhlých otopných soustav.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozední věnec a ztužení stavby

  1. K čemu skutečně slouží výztuž v betonu? Jak funguje a kam se dává?
  2. Vlastnosti a typy betonářské výztuže. Proč je špatně říkat roxor? Už dávno neexistuje jen jeden typ
  3. Ocelová výztuž musí být schovaná v betonu. Jak moc a proč?
  4. Pozední železobetonový věnec: K čemu slouží a jaký měl vývoj. Na co si dát pozor
  5. Bungalovy mají problémy s tuhostí. Pozední věnec nestačí. Jak ztužit jednopodlažní domy?
  6. Moderní krov může způsobit trhliny v nadezdívce. Pozední věnec je nutný pro kotvení krovu
  7. Jak správně udělat a vyztužit železobetonový pozední věnec domu. Kde se dělají nejčastější chyby?
  8. Má se pod železobetonový pozední věnec pokládat asfaltový pás? Záleží na účelu

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA