Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Pozední věnec a ztužení stavby více o tématu

Moderní krov může způsobit trhliny v nadezdívce. Pozední věnec je nutný pro kotvení krovu

Nejčastější typ rodinného domu je s jedním nadzemním podlažím a využitým podkrovím. Aby bylo možné podkroví efektivně využívat, navrhují se moderní soustavy krovů s minimem vnitřních tesařských konstrukcí. Z krovů proto zmizely hlavně vazné trámy a šikmá ztužení, aby nepřekážely v dispozici. Co ale nezmizelo je zatížení například od větru a je potřeba to řešit jinak. Pokud se na to zapomene, může to vést k závažným poruchám stavby, například trhlinám nadezdívek. Místo vazných trámů ke ztužení stavby přichází na pomoc pozední věnec.
Zdroj: AdobeStock.com - rafalolechowski

Dnes se budeme zabývat pozedními věnci, které jsou namáhány svislými a vodorovnými silami od šikmé střešní konstrukce. V dnešní době je většina objektů se sedlovou střechou ukončena podkrovím s cílem využít prostor pod krovem pro obytné účely. Pro vytvoření obytných prostor v podkroví jsou použity novodobé krokvové soustavy – nejčastěji vaznicový nebo hambálkový krov s posuvným nebo neposuvným hambálkem. Tyto typy novodobých krovů vycházejí z historických krovů, tzv. stojaté stolice, kde se vynechávají některé konstrukční prvky jako např. vazný trám, sloupky, pásky, pozední kleštiny, vzpěry. Tyto prvky napomáhaly plně přenášet vodorovná zatížení působící na pozednici. Jejich vypuštěním z konstrukce krovu je nutné vodorovné zatížení přenést jiným způsobem.

Pozednici, na kterou působí vodorovné zatížení z krokví, je nutné kotvit do železobetonového pozedního věnce. Z tohoto věnce je nutné působící sílu přenést do příčných ztužujících stěn. Vzdálenost těchto ztužujících stěn je opět předmětem návrhu projektanta a vychází z možnosti vyztužení železobetonového věnce. Jedná se o vzdálenosti do 5,0 m. Při větších vzdálenostech je problematické věnec dimenzovat s ohledem na spolupůsobení s nadezdívkou a teoretickým průhybem věnce směrem ven.

Pozor na vysokou nadezdívku podkroví

Nadezdívka rovněž vzdoruje proti vodorovným silám krovu, ale jedná se o tak malý příspěvek, že se vždy zanedbává. To znamená, že pevnost zdiva v ohybu se v těchto případech uvažuje jako nulová. Veškeré zatížení, které vytlačuje nadezdívku směrem ven je tak nutné přenést pozedními věnci do příčných stěn nebo šikmými táhly kotvenými do tuhé stropní konstrukce. V případě slabého vyztužení dojde k většímu průhybu věnce, a tudíž i větší deformaci nadezdívky směrem ven, což má z následek vznik trhlin v nadezdívce. Návrh výztuže věnce a vzdálenost příčných stěn je proto nutné provádět s výraznou rezervou. Míru spolupůsobení nadezdívky a věnce je velmi složité namodelovat, a proto je návrh závislý na zkušenosti projektanta nebo statika.

V případě absence ztužujících stěn je jako dalším vhodným, leč náročnějším řešením provedení svislých železobetonových sloupků v nadezdívce, které jsou ukotveny do tuhé stropní konstrukce a provázány v další etapě s věncem – viz obrázek. Vzdálenost sloupků je cca každé 2,0 m a je předmětem statického návrhu.

Pozední věnec je nutné udělat přesně dle projektu

Jelikož jsou stavby rodinných domů často realizovány svépomocí, vzniká zde potencionální nebezpečí věnce zkracovat, nezatahovat do příčných stěn nebo dokonce úplně vynechat. To je vždy chybným rozhodnutím, jelikož extrémní zatížení, které bude na střechu působit může nastat klidně za 20 let. Překvapivě pak všichni koukají, když se vykreslí na fasádě trhliny od vykloněné nadezdívky. Jelikož stavbu musí vést stavbyvedoucí, tedy autorizovaná osoba, je nutné si tyto záležitosti ohlídat a investorům rizika vysvětlit. Stavbu je nutné provádět vždy dle prováděcí projektové dokumentace.

Vaznicový krov

Vaznicový krov využívá vodorovných prvků (vaznic) pro opření šikmých prvků (krokví). Vaznice jsou uloženy na nosné zdivo, uvnitř dispozice pak většinou na sloupky.

Na obrázku 2 jsou červeně naznačeny síly od zatížení působící na vaznicový krov, které působí na půdní nadezdívku a na vaznice. Vaznice přenáší zatížení do příčných nosných stěn, na kterých jsou uloženy. Jedná se o výhodný typ novodobých krovů. Výhodnost spočívá v zachování středových vaznic.

Vodorovná síla H1 se pohybuje okolo 2 až 6 kN v závislosti na rozpětí krovu a zvoleném statickém schématu. Pro tento typ krovu postačí zatáhnout pozední věnce do příčných stěn, a provést dimenzování výztuže. Vynechání věnce je vždy chybným návrhem a vede k trhlinám v nadezdívce, případně k vyklonění nadezdívky – viz obrázek 3. V dnešní době jsou tyto nadezdívky provedeny z cihelných bloků, kde se nemaltují styčné spáry, což má vliv na ohybovou únosnost zdiva. Jak již bylo psáno výše, s únosností zdiva v ohybu se v těchto případech nepočítá.

Obrázek 2 – Moderní typ vaznicového krovu. Zdroj: David Šotkovský

Obrázek 3 - Vyklonění nadezdívky. Zdroj: David Šotkovský

Hambálkový krov

Na obrázku 4 jsou červeně naznačeny síly od zatížení působící na hambálkový krov, které působí na půdní nadezdívku a na vaznice. U hambálkového krovu tedy dochází k vypuštění středových vaznic. Na pozednici tak působí mnohem větší zatížení a zejména vodorovnou složku H1 + H2 je nutné přenést do příčných stěn.

U hambálkových krovů rozlišujeme dva druhy – s posuvným hambálkem a neposuvným hambálkem. U hambálku jsou vodorovné prvky vždy tlačeným prvkem. Mezi dvě fošny (kleštiny) je nutné vložit hranol, který zvyšuje únosnost vodorovného prvku v tlaku s vlivem vzpěru. Pokud v úrovni vodorovného prvku vytvoříme dále tuhý záklop například z OSB desek, vytvoříme tak vodorovný nosník procházející celou délkou stavby, na jejímž konci je tento nosník ukotven do štítového zdiva. Tento typ krovu nazýváme neposuvným hambálkem, jelikož posunutí je bráněno zmiňovaným kotvením do nosného štítového zdiva.

Pokud tento nosník nevytvoříme, jedná se o posuvný hambálek a veškeré vodorovné zatížení přebírá věnec a nadezdívka. Je tedy variantou s největšími vodorovnými silami dosahující v závislosti na rozpětí i 9 až 12 kN a to v každém krokvovém poli. Pro představu 12 kN je rovno cca 1200 kg, které vytlačují pozednici s věncem a potažmo nadezdívkou směrem ven, a to v každém krokvovém poli. Na tyto vodorovné síly je nutné dimenzovat věnec i jeho důkladné upnutí do příčných stěn. Příčné stěny vzdáleny optimálně do 4,0 m. Větší vzdálenosti je nutné řešit se skrytými sloupky v nadezdívce, jak již bylo zmíněno nebo ocelovými táhly upnutými do tuhé stropní konstrukce. Tato táhla je možné skrýt v sádrokartonových příčkách.

Obrázek 4 – Moderní konstrukce hambalkového krovu s neposuvným hambálkem. Zdroj: David Šotkovský

Jedním z příkladů z praxe je posuvný hambálek na větší rozpětí s betonovou taškovou krytinou, kde ve štítových stěnách byly navrženy balkónové dveře, které znemožňovaly důkladné zatažení věnce do štítové stěny (nejlepší je věnec propojit skrz celou šířku objektu). Navrženo bylo zatažení věnce k balkónovým dveřím, kde se provedlo zalomení dolů směrem k tuhé stropní konstrukci, se kterou byla svislá část věnce provázána betonářskou výztuží. Tento systém byl proveden i u vnitřních příčných stěn a bylo tak vytvořeno důkladné kotvení věnce. Tento návrh doporučuji provádět u štítových stěn s balkónovými dveřmi i v případě vaznicových krovů. Na obrázku 5 a 6 vidíme provedení tohoto propojení.

Obrázek 5 – zatažení věnců do příčného zdiva a směrem dolů do železobetonové stropní desky. Zatažení věnců bylo provedeno u obvodových stěn a příčných ztužujících stěn. V pozadí je již osazena pozednice a první vnitřní krokev. Foto: David Šotkovský

Obrázek 6 – zatažení věnce do příčné ztužující stěny a propojení se stropní konstrukcí. Na obvodovém věnci osazena pozednice. Foto: David Šotkovský

Ing. David Šotkovský

absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT, působí jako hlavní projektant v projekční a stavební společnosti. Zabývá se projekcí pozemních staveb a technických zařízení budov, zejména pak novou metodou termo-hydraulického vyvažování rozsáhlých otopných soustav.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozední věnec a ztužení stavby

  1. K čemu skutečně slouží výztuž v betonu? Jak funguje a kam se dává?
  2. Vlastnosti a typy betonářské výztuže. Proč je špatně říkat roxor? Už dávno neexistuje jen jeden typ
  3. Ocelová výztuž musí být schovaná v betonu. Jak moc a proč?
  4. Pozední železobetonový věnec: K čemu slouží a jaký měl vývoj. Na co si dát pozor
  5. Bungalovy mají problémy s tuhostí. Pozední věnec nestačí. Jak ztužit jednopodlažní domy?
  6. Moderní krov může způsobit trhliny v nadezdívce. Pozední věnec je nutný pro kotvení krovu
  7. Jak správně udělat a vyztužit železobetonový pozední věnec domu. Kde se dělají nejčastější chyby?
  8. Má se pod železobetonový pozední věnec pokládat asfaltový pás? Záleží na účelu

Mohlo by vás zajímat