Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Pozední věnec a ztužení stavby více o tématu

Vlastnosti a typy betonářské výztuže. Proč je špatně říkat roxor? Už dávno neexistuje jen jeden typ

Betonářská výztuž, betonářská ocel, nesprávně a lidově nazývaná také starým názvem roxor. Když ji zalijeme do betonu, vytvoříme železobeton. Jenže jaký „drát“ můžeme do betonu zalít? Výztuží je mnoho typů. Liší se svojí třídou tažnosti, průměrem i tvarem žebírkování.
Zdroj: AdobeStock - vasiliy_ulyanov

Jak výztuž v betonu funguje jsme se podívali v minulém článku. Dnes si probereme, jak se výztuže liší podle typu a vlastností. Vždy je ale nutné dodržet návrh stavebního projektanta nebo statika.

Označení betonářské oceli

Základní označování betonářské oceli klasifikuje norma ČSN 420139 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná žebírková betonářská ocel – Všeobecně. Dle této normy rozdělujeme nelegované jakostní oceli do tří tříd tažnosti (duktility):

Třída A – ocel B500A, ocel B550A – normální tažnost

Třída B – ocel B500B, ocel B550B – vysoká tažnost (vhodná pro vytváření ohybů)

Třída C – ocel B500C – velmi vysoká tažnost.

Oceli třídy tažnosti C se v ČR nevyrábí. Základní a v ČR nejpoužívanější je betonářská ocel s označením B500B, u sítí B500A. První písmeno znamená, že se jedná o betonářskou ocel, číslo udává mez kluzu Re = fyk v MPa a poslední písmeno třídu tažnosti. Další vlastnosti betonářské oceli:

  • modul pružnosti Es = 200 GPa
  • měrná objemová hmotnost – 7850 kg/m3
  • součinitel tepelné roztažnosti αs =1,2*10-5 K-1

Základní typy tyčové betonářské žebříkové výztuže B500B – viz obrázek 3: Tyče Ø6; 8; 10; 12; 14; 16; 18; 20; 22; 25; 28; 32 mm

Betonářská žebříková výztuž B500B, foto: Ing. David Šotkovský

Základní typy svařovaných sítí tzv. KARI sítě, třída oceli nejčastěji B500A:

Označení Průměr drátu Rozměry ok
KA 16 4 mm 100 x 100 mm
KA 17 4 mm 150 x 150 mm
KD 35 5 mm 100 x 100 mm
KD 37 5 mm 150 x 150 mm
KH 20 6 mm 150 x 150 mm
KA 30 6 mm 100 x 100 mm
KY 49 8 mm 100 x 100 mm
KY 50 8 mm 150 x 150 mm

Jelikož jsou KARI sítě plošné prvky, předpokládá se využití v plošných konstrukcích jako jsou desky, podkladní betony, cementové potěry a stěny. V těchto prvcích se neuvažuje s ohýbáním KARI sítí do pravého úhlu, a proto jsou vyráběny v třídě tažnosti A – tedy normální duktilita.

Obrázek 4 – KARI sítě, foto: Ing. David Šotkovský

V betonových prvcích rozeznáváme výztuž podélnou (nosnou) a výztuž příčnou. Příčná výztuž se dělí na rozdělovací, která je používána v plošných konstrukcích a třmínky, které se používají ve sloupech, překladech, trámech a věncích. Je důležité upozornit, že veškerá výztuž je v betonových prvcích důležitá a zejména spolupůsobí. Například třmínky nám vymezují svým tvarem polohu podélné výztuže, zároveň však přenášejí smyková napětí od posouvajících sil, které na konstrukci působí. Vynechání nebo zvětšení vzdáleností mezi třmínky je nepřípustné.

Závěrem: proč je tedy špatně říkat dnešní výztuži slangově roxor? Jednoduše proto, že dnešní výztuž není roxor. Roxor byla dříve používaná betonářská výztuž jiného tvaru a tedy i vlastností. Roxory se používaly od 30. do 50. let 20. století. Dnešní betonářská výztuž se nazývá a značí tak, jak jsme si představili. Zjednodušení názvu výztuže může vést neznalé stavebníky k doměnce, že pruty jsou všechny stejné, že mezi nimi není rozdíl a je jedno jaký z nich se využije. Vždy je nutné dodržet projekt a statický výpočet a použít předepsaný typ výztuže.

Ing. David Šotkovský

absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT, působí jako hlavní projektant v projekční a stavební společnosti. Zabývá se projekcí pozemních staveb a technických zařízení budov, zejména pak novou metodou termo-hydraulického vyvažování rozsáhlých otopných soustav.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Pozední věnec a ztužení stavby

  1. K čemu skutečně slouží výztuž v betonu? Jak funguje a kam se dává?
  2. Vlastnosti a typy betonářské výztuže. Proč je špatně říkat roxor? Už dávno neexistuje jen jeden typ
  3. Ocelová výztuž musí být schovaná v betonu. Jak moc a proč?
  4. Pozední železobetonový věnec: K čemu slouží a jaký měl vývoj. Na co si dát pozor
  5. Bungalovy mají problémy s tuhostí. Pozední věnec nestačí. Jak ztužit jednopodlažní domy?
  6. Moderní krov může způsobit trhliny v nadezdívce. Pozední věnec je nutný pro kotvení krovu
  7. Jak správně udělat a vyztužit železobetonový pozední věnec domu. Kde se dělají nejčastější chyby?
  8. Má se pod železobetonový pozední věnec pokládat asfaltový pás? Záleží na účelu

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock - bobcat-beasley

Ocelová výztuž musí být schovaná v betonu. Jak moc a proč?

Ocel a beton jsou kamarádi. Ocel v železobetonových stavebních prvcích zajišťuje pevnost v tahu. Beton ji za to chrání proti korozi. Jak to dělá? A jak musí být ocel v betonu bezpečně uložená, aby nedocházelo ke korozi ocelových prutů – výztuže?

Zdroj: Fotolia.com - eleonore-h

Základy pro rodinný dům: Hloubka, výška a šířka základového pasu (1.)

Stavba základů rodinného domu. První krok k vysněnému bydlení. Nejběžnější založení jednoduché stavby, jakou rodinný dům je, se provádí na betonových základových pasech. Smyslem základů je roznést zatížení ze stavby do zeminy tak, aby nebyla překročena únosnost zeminy. Přihlédnout se musí i k nezámrzné hloubce. Proto…

REKLAMA