Když člen družstva či společenství vlastníků jednotek/eventuálně nájemce neplatí, ostatní to pocítí. Proč musí volené orgány jednat rychle?
V předchozím článku jsme upozornili na odpovědnost členů volených orgánů SVJ a bytových družstev za včasné vymáhání dluhů na nájemném a zálohách na služby. Nečinnost může vést nejen k prohlubování dluhu, ale i k osobní odpovědnosti členů statutárního orgánu. Nyní se podrobněji podíváme na to, proč je včasné řešení dluhů klíčové nejen z právního, ale i praktického hlediska – a jaké mohou být dopady na všechny členy domu.
Dodavatelé služeb (např. tepla, vody či elektřiny) nečekají. SVJ nebo družstvo má vůči nim závazky bez ohledu na to, zda jednotlivec platí, či nikoli. A již z římské práva platí zásada „pacta sunt servanda“, tedy „smlouvy se mají dodržovat“. Jaký by měl být správný postup v případě, že tomu tak není? Kdo má povinnost dluhy hradit? A jakou mají povinnost členové voleného orgánu a jak by měli postupovat?
Dluhy v domě: Za neplatiče v bytovém domě zaplatíte i vy. Proč, když jste nic neprovedli? Jaký je smluvní vztah a kdo je ručitel?
přečíst článekPovinnosti členů bytového družstva a SVJ a povinnosti volených orgánů. Důležitá je prevence
Člen bytového družstva jako nájemce družstevního bytu má nejen právo užívat byt za zvýhodněné nájemné, ale má také povinnosti (stejně jako člen SVJ). Mezi základní povinnosti patří povinnost platit poplatky stanovené evidenčním listem jako je fond oprav a zálohy na služby a uhradit případné nedoplatky z vyúčtování služeb. U zálohových plateb se zpravidla se jedná o zálohy na úklid, vytápění, teplou a studenou vodu, osvětlení, odpad atd.
Pokud člen družstva jako nájemce bytu či vlastník bytu v SVJ neplatí zálohové platby (nebo v případě družstva nájemné), volené orgány mají povinnost dluhy vymáhat, jinak se mohou vystavit odpovědnosti za nečinnost. K dluhům členů SVJ/družstva by měl každý ze statutárů přistupovat jako ke svému zdraví – důležitá je především prevence. V této souvislosti lze doporučit pečlivé kontroly účetnictví jako nejvhodnější řešení pro absenci dluhů, či jejich minimalizování. Osvědčené jsou i neformální výzvy1 v případě již první neuhrazené platby. Zvláště obezřetní by měli být členové voleného orgánu v případě, že se jedná o opakované dluhy a z veřejných evidencí, jako například z centrální evidence exekucí či insolvenčního rejstříku, eventuálně z katastru nemovitostí zjistí, že jsou u neplatiče evidovány i jiné dluhy. Zvláště v případě těchto dlužníků, či při opakovaném nehrazení plateb médií je již třeba jednat, a to odesláním kvalifikované předžalobní výzvy2. V případě, že ani na základě této výzvy dlužník dluh neuhradí, je vhodné zahájit soudní řízení o zaplacení dlužné částky. Aktivně legitimováno3 k podání žaloby, eventuálně elektronického platebního rozkazu je bytové družstva či SVJ, pasivně legitimovaný4 je dlužník. Pokud ani po pravomocném rozhodnutí soudu v tzv. pariční lhůtě5 dlužník svůj dluh neuhradí, věřitel zahájí exekuční řízení.
Družstva mají možnost člena vyloučit, tím to ale nekončí
V případě bytových družstev je zpravidla spojeno opakované porušení povinností členů družstva s možností člena družstva z bytového družstva vyloučit. Například se jedná o situaci, kdy člen družstva opakovaně porušuje své členské povinnosti, když neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, resp. neplatí řádně a včas platby spojené s nájmem družstevního bytu.
Vyloučením člena z družstva je nejzazším způsobem, jak vzniklou situaci řešit. Člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách.6
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 29. 8. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1674/2021 (zařazené ve Sbírce rozhodnutí NS), zdůraznil následující postup:
- O vyloučení člena rozhoduje představenstvo, pokud stanovy neurčí jinak. Rozhodnutí musí být písemné, obsahovat poučení o právu podat námitky a být doručeno doporučeně do vlastních rukou. Předchází mu písemná výstraha.
- Odůvodněné námitky může člen podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí. O této lhůtě musí být člen poučen – jinak nezačne běžet.
- Marným uplynutím lhůty právo podat námitky zaniká. Rozhodnutí se tak stává pravomocným.
- Pokud člen námitky podá, o jeho dalším členství rozhoduje členská schůze. Pokud je zamítne, členství zaniká dnem doručení rozhodnutí o zamítnutí.
- Člen může do 3 měsíců od doručení zamítavého rozhodnutí členské schůze podat návrh k soudu na určení neplatnosti vyloučení.
- Právo bránit se vyloučení zaniká uplynutím lhůty – platí zde zásada, že bdělým náležejí práva7. L
Vyloučením člena z družstva povinnosti statutárního orgánu nekončí, v dalším článku se dozvíme, jak by mělo družstvo postupovat dál. Nenechte si ujít další díl seriálu o dluzích v bytovém domě, aktivujte si týdenní e-mailový zpravodaj ESTAV.cz zdarma.
1 Lze doporučit jednat ústně v případě, že se jedná menší bytový dům, kde se jako sousedé znáte, či e-mailem, telefonicky.
2 Výzva dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
3 Aktivní věcná legitimace vyjadřuje oprávnění žalobce uplatnit u soudu konkrétní subjektivní hmotné právo.
4 Pasivní věcná legitimace znamená, že žalovaný je podle tvrzení žalobce tím, kdo má určitou povinnost vyplývající z hmotného práva a je osobou, vůči níž má být právo soudně uplatněno.
5 Lhůtě stanovené soudem k dobrovolnému splnění uložené povinnosti
6 Dle § 614 zákona č. 90/2012 Sb., O obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů
7 Lat. vigilantibus iura scripta sunt
Sdílet / hodnotit tento článek