REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Solární energie pro rodinný dům více o tématu

Rozumná návratnost domácí fotovoltaiky? Pozor na správný střídač

Zvažujete fotovoltaiku na svém rodinném domě? Jakou bude mít návratnost, záleží i na střídači. Střídač schopný asymetrické dodávky elektřiny je v českých podmínkách klíčový pro zajištění návratnosti domácí fotovoltaické elektrárny. Jak účty za elektřinu ovlivňuje měření po fázích? Podívejte se na jednoduchý příklad dvou domů.
Fotovoltaika na rodinném domě - zdroj: fotolia.com

Střídač. Co je to a k čemu slouží

Střídač je základní prvek fotovoltaické elektrárny. Obvykle vypadá jako „krabice na zdi“ a převádí stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na elektřinu s takovými parametry, aby na ni mohly fungovat běžné domácí spotřebiče zapojené do zásuvky. Pro rozumnou návratnost třífázové domácí elektrárny v ČR je přitom jedním z hlavních parametrů schopnost symetrické nebo asymetrické dodávky. Ukážeme si to na zjednodušeném příkladu dvou domů:

Zjednodušené porovnání fotovoltaických elektráren se symetrickým a asymetrickým střídačem, zdroj: Jiří ZilvarZjednodušené porovnání fotovoltaických elektráren se symetrickým a asymetrickým střídačem, zdroj: Jiří Zilvar

Na obou obrázcích je stejná situace. Oba domy z fotovoltaiky vyrábí 3 kW a oběma na třetí fázi běží spotřebič s odběrem 3 kW. Na fázích 1 a 2 ani v jednom domě momentálně žádná spotřeba není. Jediný rozdíl je, že dům 1 má fotovoltaiku se symetrickým střídačem a dům 2 se střídačem asymetrickým.

Symetrický střídač

Symetrický střídač rozkládá výrobu z fotovoltaiky rovnoměrně, to znamená, že do každé fáze posílá třetinu výkonu bez ohledu na spotřebu. Je jednodušší a levnější. V příkladu z obrázku v domě 1 to znamená, že z vyráběných 3 kilowattů jde do každé fáze 1 kW. Na první a druhé fázi není žádná spotřeba, dva nevyužité kilowatty proto přetékají do sítě. Na třetí fázi ale spotřebič vyžaduje 3 kW a z fotovoltaiky jde do třetí fáze jen 1 kW. Aby měl spotřebič na třetí fázi dostatečný výkon, dobere si 2 kW ze sítě.

Asymetrický střídač

Asymetrický střídač rozděluje výkon do třech fází různě podle potřeby. Je složitější a dražší. V příkladu na obrázku se to projevuje tak, že asymetrický střídač v domě 2 posílá všechny 3 kW z fotovoltaiky na třetí fázi, kde je spotřeba. Do zbylých fází neposílá nic, protože na nich žádná spotřeba není. Fotovoltaika tak pokrývá veškerou spotřebu v domě, žádná elektřina se ze sítě neodebírá, ani do sítě nepřetéká.

České specifikum

Zpět k příkladu dvou domů. Jsou-li oba domy řekněme v Polsku, oba za těchto okolností šetří 15 Kč. Jsou-li oba domy v ČR, pak dům 2 právě šetří 15 Kč, zatímco dům 1 právě platí 8 korun za elektřinu ze sítě. Jak je to možné?

Hlavní roli v tomto paradoxu hraje odlišný režim měření spotřeby v obou zemích. V Polsku a ve většině zemí světa je tzv. součtové měření. V ČR máme měření po fázích. Pojďme se podívat, jak to funguje.

Součtové měření

Při součtovém měření se počítá bilance výroby a spotřeby na všech třech fázích dohromady. Dům 1 se symetrickým střídačem 2 kW odebral a 2 kW ve stejnou chvíli do sítě poslal, bilance je 0. Dům 2 s asymetrickým střídačem ze sítě nic neodebral, ani do sítě nic neposlal, bilance je 0. Je jedno, jaký střídač se použije, účet za elektřinu je v obou domech stejný. Proto ve většině zemí světa stačí instalovat jednodušší a levnější symetrický střídač.

Měření po fázích

Při měření po fázích (ČR), kdy se počítá bilance na každé fázi zvlášť, vznikne rozdíl. Elektřina z fotovoltaiky poslaná do sítě na fázi 1 a 2 je totiž vykoupena za nulovou nebo minimální cenu (20 hal - 1 Kč, rok 2021), zatímco elektřina ze sítě na fázi 3 je nakoupena za standardní maloobchodní cenu (nejčastěji okolo 5 Kč). Při použití symetrického střídače tak dům 1 posílá do sítě elektřinu za 2 Kč, ale odebírá elektřinu za 10 Kč. Díky fotovoltaice ušetří 2 Kč, ale i tak je v tu chvíli 8 Kč v minusu. Dům 2 s asymetrickým střídačem nemusí při stejné spotřebě nakoupit ze sítě nic, je tedy 15 Kč v plusu. I dům se symetrickým střídačem tak v ČR šetří za elektřinu, ale násobně méně, než dům se střídačem asymetrickým.

Zaplatit při stejné spotřebě 8 Kč nebo naopak 15 Kč ušetřit je velký rozdíl, který zásadně ovlivňuje dobu návratnosti fotovoltaiky. Ta v případě elektrárny se symetrickým střídačem vychází klidně na 50 - 150 let. Naproti tomu návratnost dobře nastavené elektrárny s asymetrickým střídačem nejčastěji vychází na 10 - 15 let. Pokud by bylo součtové měření i v ČR, bylo by možné i zde instalovat levnější fotovoltaiku se symetrickým střídačem a s vidinou lepší návratnosti.

Dá se v ČR dobrat rozumné návratnosti se symetrickým střídačem?

Ano, ale vyžaduje to rozložení spotřeby v domě rovnoměrně do všech třech fází, tedy velmi důkladně navržený systém. Když firma nabízí v ČR k domácí elektrárně symetrický střídač, měla by být schopna vysvětlit, jak se vypořádá s měřením po fázích.

Pokud se způsob měření v ČR nezmění, doporučujeme instalovat buď elektrárnu jednofázovou, nebo používat asymetrický střídač.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Solární energie pro rodinný dům

  1. Solární panely pro rodinný dům: Vybíráme solární panel
  2. Solární energie pro rodinný dům: Princip funkce fotovoltaických elektráren
  3. Fotovoltaická elektrárna pro byt nebo rodinný dům. Porovnání dvou variant
  4. Solární energie pro rodinný dům: Elektrárna pro nezávislý provoz celého domu
  5. Co všechno obsahuje běžná fotovoltaická elektrárna?
  6. Základní možnosti připojení fotovoltaické elektrárny. Se sítí nebo bez ní?
  7. Jaký je vývoj fotovoltaiky v České republice? A jak si stojíme v Evropě?
  8. Bytový dům může využít solární panely k úsporám či k prodeji energie
  9. Rodinný dům s fotovoltaikou. Na co dát pozor při jeho koupi
  10. Rozumná návratnost domácí fotovoltaiky? Pozor na správný střídač

Přečtěte si více k tématu Solární energie pro rodinný dům

Solární elektrárna na rodinném domě, zdroj: fotolia.com

Desítky slunečních elektráren v Česku otevřou své brány veřejnosti

V Česku se tento týden otevřou veřejnosti více než dvě desítky slunečních elektráren a dalších solárních projektů. Lidé si budou moci prohlédnout nejenom velké solární parky, ale i menší střešní instalace na rodinných domech, případně navštívit velkokapacitní bateriové úložiště energie. Cílem akce je představit…

Brno, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia

Brno chce na střechy svých budov umístit solární panely za víc než miliardu

Brno chce vytvořit pomocí solárních panelů na střechách městských budov virtuální elektrárnu, která by z velké části pokryla spotřebu elektřiny nejen v těchto budovách, ale i mimo ně. Vedení města plánuje, že do roku 2026 na střechy městských budov umístí solární panely za víc než miliardu korun. Na konferenci Fóra…

Fotovoltaika, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Solární panely mají zajistit energetickou soběstačnost táborských sportovišť

Solární panely na střeše bazénu a sportovní haly by do budoucna mohly zajistit energetickou soběstačnost táborských sportovišť. Město už na fotovoltaickou elektrárnu na plaveckém stadionu získalo dotaci. Energii bude kromě bazénu a haly využívat také wellness. Řekl to táborský starosta Štěpán Pavlík.

Zdroj: Jiří Zilvar

Český soběstačný dům využívá na maximum výhledy do krajiny a energii ze slunce. Vyzkoušeli jsme ho!

Samota, klid, výhled na okolní lesy, zpěv ptáků a bzučení hmyzu. To jsou hlavní atributy místa, ve kterém stojí dům, který nepotřeboval žádné přípojky. Funguje zcela autonomně a známý je pod názvem Český soběstačný dům. Naši redaktoři v něm strávili tři dny, aby ho důkladně odzkoušeli. Co zaujalo šéfredaktora…

REKLAMA