REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Fotovoltaika více o tématu

Jaký je vývoj fotovoltaiky v České republice? A jak si stojíme v Evropě?

Fotovoltaická elektrárna je dnes běžně známou technologií a důležitým hráčem na poli energetiky. Přitom ještě nedávno o ní ale zájem ze strany velkých firem i drobných stavebníků byl minimální. Jak je na tom Česká republika dnes? A jak si vedeme v oblasti získávání elektrické energie ze Slunce v porovnání s jinými státy Evropy?
Zdroj: Fotolia.com - rebius

Zájem médií se v minulosti opíral o fotovoltaický boom, který v České republice nastal mezi lety 2009 – 2010. V tomto období se vyšplhal počet fotovoltaických elektráren z několika stovek na několik tisíc instalací.

V předcházejících letech byla aplikace solárních elektráren spíše vzácností a za období 2002 - 2008 lze hovořit o jednotkách či desítkách instalací. Celkový vývoj počtu solárních elektráren je patrný z grafu č. 1. S chronologickým nárůstem počtu elektráren dle očekávání rostl i celkový instalovaný výkon.

Tento tzv. fotovoltaický boom“ byl způsoben výrazným snížením pořizovacích nákladů a celkově větší dostupností fotovoltaických panelů v kombinaci se znatelnou podporou státu, který chtěl tímto dostát závazku vyrábět 13 % energie z obnovitelných zdrojů (do roku 2020). Byl tedy zaveden zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zrušen k 1. 1. 2013 – nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů), ve kterém byly mimo jiné specifikovány dotační podmínky a garantované výkupní ceny energie ze solárních elektráren.

Výrazný nárůst počtu fotovoltaických elektráren byl výrazně omezen až v roce 2013, s tím že období mezi lety 2013 až 2017 lze nazvat érou stagnace bez výrazných výkyvů počtů instalací a instalovaného výkonu (viz Graf č. 1). 

Graf č. 1: Vývoj celkového počtu instalací FVE a celkového instalovaného výkonu v ČR (Zdroj dat: ERÚ)

Co do celkového počtu instalací fotovoltaických elektráren a množství vyprodukované elektrické energie se nemůže Česká republika rovnat se solárními velikány, jakými jsou Německo, Itálie, Francie (viz Graf č. 2).

Graf č. 2: Elektrická energie vyprodukovaná FVE u vybraných států EU (Zdroj dat: Photovoltaic barometer 2017)

Pokud se ovšem zaměříme na srovnání dle fotovoltaické kapacity vztažené na počet obyvatel, nestojí si Česká republika v rámci EU špatně (viz Graf č. 3).

Graf č. 3: Vztah mezi špičkovým elektrickým výkonem FVE a počtem obyvatel vybraných států EU (Zdroj dat: Photovoltaic barometer 2017)

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Fotovoltaika

  1. Solární panely pro rodinný dům: Vybíráme solární panel
  2. Solární energie pro rodinný dům: Princip funkce fotovoltaických elektráren
  3. Fotovoltaická elektrárna pro byt nebo rodinný dům. Porovnání dvou variant
  4. Solární energie pro rodinný dům: Elektrárna pro nezávislý provoz celého domu
  5. Co všechno obsahuje běžná fotovoltaická elektrárna?
  6. Základní možnosti připojení fotovoltaické elektrárny. Se sítí nebo bez ní?
  7. Fotovoltaika na bytovém domě: Jednotné odběrné místo nebo komunitní energetika? Jak funguje rozúčtování?
  8. Jaký je vývoj fotovoltaiky v České republice? A jak si stojíme v Evropě?
  9. Rodinný dům s fotovoltaikou. Na co dát pozor při jeho koupi
  10. Rozumná návratnost domácí fotovoltaiky? Pozor na správný střídač
  11. Kolik elektřiny reálně vyrobí fotovoltaická elektrárna? Co ovlivní výkon elektrárny?
  12. Jak skutečně ušetřit se solárním ohřevem vody
  13. Soused mi chce zastínit solární panely. Jak situaci řešit? Právník radí
  14. Komunitní energetika: Jak se projeví na účtu za elektřinu? Ušetříte? A jak sdílení elektřiny funguje? Podívejte se na příklady
  15. Bytový dům může využít solární panely k úsporám či k prodeji energie

Přečtěte si více k tématu Fotovoltaika

Pavel Podruh a Český soběstačný dům, foto Tomáš Perzl

Čtyři roky práce: Jak jsem získal stavební povolení pro ostrovní dům. Bez úplatků

Získání stavebního povolení byla pro Pavla Podruha, stavebníka Českého soběstačného domu odpojeného od všech inženýrských sítí, mravenčí práce na čtyři roky. Musel kvůli němu projezdit celou republiku i čelit žádostem o úplatek. Nakonec o své vlastní zkušenosti a životech dalších šetrných domácností sepsal celou…

REKLAMA