Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Neviditelná chatová osada z Islandu

Na Islandu chápou samotu jako jeden z rysů osobní svobody, a proto si tu soukromí skutečně umí vážit. I na dovolené. Dobře si to uvědomovali architekti ze studia PK Arkitektar, když připravovali svůj projekt výletních chat na pobřeží jezera Laugarvatn. Přestože jich tu je dnes na relativně malé ploše naměstnáno dvacet, z jedné na druhou prostě neuvidíte.

PK Arkitektar zvítězili v roce 2012 v soutěži projektů s návrhem, který svými dispozicemi přesně odpovídal přání zřizovatele, tedy odborářskému Sdružení Akademiků. Jejich představu o klidné a nerušené rodinné dovolené v soukromí totiž plán na "skrytou zástavbu" beze zbytku naplnil, a mimo jiné sesbíral i kladné body za udržitelnost a celkové ekologické pojetí.

To bylo nakonec zvláště důležité, protože celá oblast jezera Laugarvatn je navzdory svému turistickému vytížení považována za klidovou a přírodní zónu. Může se nám zdát poněkud úsměvné, že z 104 000 kilometrů čtverečních rozlohy Islandu, který nám přijde jistě navýsost působivý, bylo za cílovou lokalitu vybráno právě "jezero", které je mělké a rozlohou nepřesahuje ani čtyři kilometry čtvereční.

Místní na něj (a také na sousední 13 km2 jezero Apatvan) ale nedají dopustit. Mají tu totiž veškerý komfort, který vychází z kombinace ostrovního vnitrozemí a všudypřítomných termálních pramenů. Navíc se celá destinace, zvaná Brekkuskógur nachází jen asi 100 kilometrů od hlavního města, Reykjavíku, kde sídlí i většina z osmadvaceti členských vědeckých institucí spadajících pod Sdružení Akademiků.

Vzhůru (dolů) pod horizont

Dostupnost a obslužnost zamýšlené stavební lokality ale byly jen okrajovým bodem celého projektu. Důraz se zde kladl hlavně na to, aby celý záměr nenarušil přírodní charakter místa. PK Arkitektar se s tím vyrovnali poměrně nápaditým způsobem, když obě dvě prototypové stavby kompletně umístily pod horizont, tím že je zanořili do vlastního terénu.

Foto: Rafael Pinho, Bjarni Kristinson

Samotná výstavba přitom byla skutečně bodová: minimalizoval se přístup těžké techniky, a výkop spolu se skrývkou zeminy přesahoval půdorys každé budovy jen minimálně. Nerušivé působení se ale neomezilo jen na budování základů. Nenápadná je i sama projektovaná architektura, která vychází ze "semi-rurálního odkazu" místa.

Objekty jsou kompletně provedeny v minimalistickém duchu, který sází na účelnost a jednoduchost, čemuž zasazení do terénu pomohlo. Zemina ze skrývky totiž byla nanesena na zesílenou plochou střechu chat, a na místo se vrátila i původní vegetace. Při výhledu na hladinu jezera vás tedy neruší jednotlivé chatky, ale vidíte jen malé "kopečky" porostlé křovinatým borůvčím a klečí.

Nápaditý úkryt před nepohodou

K pohodlí uvnitř chat přispívá optimální orientace objektů. Jsou zasazeny tak, aby se stavěly naneseným svahem vůči převládajícímu směru větrného proudění, zatímco snížená "terasa" před vlastním vstupem je v zákrytu. 

„Celý ten architektonický koncept vychází z velmi jednoduchých a hlavně efektivních řešení," říkají PK Arkitektar. „Nemuseli jsme se příliš soustředit na detail, řešili jsme totiž komplexitu celého provedení." Jedna věc prostě vedla k druhé: když omezíte stavební plochu na minimum a pracujete na "definitivním" prostoru, musíte nutně využít optimální orientace objektu. Pokud uchováte zeminu ze skrývky a nechcete řešit její transport, přeložíte jí na střechu objektu. Terasa a vstup je limitována svahem, a tím zákryt současně vytvoří intimní prostor pro uživatele na závětrné straně.

Bilance jako u zero-emission

V konečném důsledku tak vznikla (byť to nebyl prvoplánový záměr) stavba s minimální ekologickou stopou - šetrná vůči životnímu prostředí, energeticky efektivní díky izolaci stěn vrstvou zeminy. A také hospodárná, pokud jde o vlastní energetickou bilanci. Chaty jsou totiž napojeny na již existující geotermální vrt, který se stará o vyhřívání objektů a zásobu teplé užitkové vody.

Foto: Rafael Pinho, Bjarni Kristinson

Obydlí s plochou 100 metrů čtverečních tak má do začátku téměř všechno, co ke své existenci potřebuje. I když architekti ani majitelé nežádali o udělení certifikace, dosahují prý chaty na Brekkuskógur standardu budovy s nulovou emisní stopou.

Netradiční forma konzervace dřeva

Jistě, ne zcela eko-dojmem na nás působí betonové základy, ale ty běžný uživatel neuvidí. Na nich je pak postavena dřevěná konstrukce, zesílená ocelovými nosnými rámy. Ty byly nezbytné kvůli zátěži plynoucí z nadloží zeminy. Pravidelný fasádní obklad na přístupové straně byl proveden z jednoduchých hrubých fošen, které byly před instalací opáleny v ohni (tento model přírodní "konzervace" dřeva se využívá například u historických staveb v Japonsku), ale tím všednost zevnějšku končí.

Hned za dveřmi (pokud tedy prominete hladké betonové stěny bez omítky) vás čeká netušené pohodlí. Dřevěné obklady kolem stropů a podlah (ty jsou povětšinou z širokých dlaždic s přírodním vzorem), kuchyňská linka obložená hlazeným kamenem, koupelna s prostornou vanou a vířivkou, zásobovaná jak jinak než vodou z termálního vrtu. To vše přitom v naprostém soukromí.

I když je to totiž k sousední chatě co by kamenem dohodil, prakticky sem nejde vidět. A vy si můžete nerušeně užívat odpočinku na úpatí hor Laugarvatnsfjall nebo koupání v zátočinách jezera, obklopených břízami.

Údaje o projektu

Název projektu: BHM Vacation Rental Cottages
Lokace: Brekkuskógur, Island
Koncept: atypické bungalovy pro rodinnou dovolenou
Architektonické studio: PK Arkitektar
Vedoucí architekt: Pálmar Kristmundsson
Projektový tým: Andrew Burges, Fernando de Mendonca, Erna Vestmann, Sunna Dóra Sigurjónsdóttir, Liidia Grinko
Klient: BHM Vacation Cottages
Konzultace: Verkhönnun, Landark
Rozloha: 103 m2
Projektová soutěž: 2012
Dokončení projektu: 2015

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Niels Nygaard

Elegantní lovecká chata v Dánsku souzní s přírodou stejně jako tamní lovci

Myslivna s parožím na průčelí, hostinský sál obložený vycpanými trofejemi anebo zámecká chodba z Konopiště? Pod tím, jak asi může vypadat sídlo loveckého svazu, si každý nejspíš představí něco jiného. Chýše lovců s těmito představami silně rezonuje, ale podává je odlišně. V Dánsku totiž platí, že lov je nedílnou…

Projekt českého architekta v Emirátech: Návštěvnické centrum pro přírodní rezervaci

Projekt českého architekta v Emirátech: Návštěvnické centrum pro přírodní rezervaci

Hlavní město Spojených arabských emirátů, Abu Dhabi, není jen místem úchvatné moderní architektury v poušti. Váží si tu i přírody. Proto tu už v roce 1998 vyhlásili oblast příbřežních slanisek a mokřin u Al Wathba chráněnou přírodní rezervací, významnou oblastí. Každý rok sem zavítá na 260 druhů ptáků, a mezi nimi i…

Komunitní kostel v Knarviku nenuceně vyrůstá z okolní krajiny, kterou respektuje a doplňuje. Zdroj: Tomáš Kovařík

Severská architektura: Stavby v přírodě, příroda ve stavbách

Severské země patří mezi průkopníky v oblasti udržitelné architektury. Využívání lokálních zdrojů, přírodních materiálů, ale i odvaha experimentovat spojuje architekty ze severských zemí. V rámci cyklu přednášek Severská cesta, který připravil spolek KRUH, se českým posluchačům představilo norské architektonické…

Foto: Bence Makkai, Dawn. S. Black

Levná a efektivní stavba: Chalupa ze dřeva a slámy svoji velikost maskuje terénem

Historický region Sedmihradska, známého spíš jako Transylvánie, máme díky literárnímu dílu o Drákulovi spjaté spíše s upíry. Upřímně? Místní už tenhle mediální předobraz pěkně štve, a byť jsou v okolí Kluže rádi za každého platícího turistu, na lovce záhad a senzací už jsou slušně řečeno alergičtí. Vyvíjí nemalé…

Skutečný ostrovní dům postavili z prefabrikovaných panelů

Skutečný ostrovní dům postavili z prefabrikovaných panelů

Netradiční přístup k netradičnímu obydlí, aneb jak se staví v místech, kam nevedou cesty? Odpovědi našlo australské architektonické studio Lai Cheong Brown. Architekti využili prefabrikovanou výstavbu a technologie k zachytávání a čištění vody, obnovitelné zdroje energie a postavili skutečný ostrovní dům, na ostrově.

Bydlení zavěšené na skalách – řešení pro budoucnost?

Bydlení zavěšené na skalách – řešení pro budoucnost?

Letošní soutěž projektů designérů a architektů d3 Natural Systems (v kategorii Bydlení zítřka) vyhrál korejský projekt „Bydlení na okraji“ (Living on the Edge), který odbornou porotu strhnul na svou stranu jak neotřelou myšlenkou, tak i grafickým zpracováním. Namísto mrakodrapů, zasídlených kupolí nebo podzemních…

Budova co srostla s terénem, rozdíl mezi exteriérem a interiérem nedělá

Budova co srostla s terénem, rozdíl mezi exteriérem a interiérem nedělá

Komunitní centrum v Chonqingu je situované na úpatí strmých kopců a hor vymezujících ozeleněný prostor „příměstského“ parku Taoyuan a městkou metropoli. Proto si před vlastním zpracováním návrhu museli projektanti z pekingského studia Vector Architects položit zásadní otázku: Jak naložit s topografií terénu?…

Největší zelená střecha severu na dynamické struktuře

Největší zelená střecha severu na dynamické struktuře

Dynamická struktura budovy, podpořená 87 zlomy, tvarovanými svahy a výstupky, největší zelená střecha v severských zemích (3000 metrů čtverečních), těsné sousedství s historickou ruinou starého hradu, a k tomu čtyři patra plná zábavy pro děti. Není to až příliš? Takový povšechný popis vyvolává dojem, že Zeimuls v…

REKLAMA