REKLAMA
Téma: Ergonomie a zlatý řez

Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - zlatý řez v praxi

V minulém díle jsme si ukázali, jak je geometricky definován zlatý řez, co to vlastně je a kde se vzal. V dnešním díle opustíme vzorce a obdélníky a podíváme se na to, jak se celá tato teorie odráží v praxi, v přírodě. A opět se více přiblížíme architektuře a ergonomii v části o kompozici obrazů a nástrojů.
Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - zlatý řez v praxi

K čemu že nám byla předešlá exkurze do dějin geometrie a matematiky? Věřte nebo ne, je to ve skutečnosti velmi prosté. Na část otázky už jsme si odpověděli v předešlé kapitole. Tyto souvislosti vytvořily jakousi předlohu pro možnou „ideální“ kompozici v architektuře, geometrii, výtvarném umění, fotografii, užité grafice, designu. Prostě všude, kde vyžadujeme ergonomii, zdařilé proporce, dynamiku díla, prostě to leckdy nehmatatelné vyjádření, které je příjemné pro oko, aniž leckdy tušíme hlubší důvody.

Většina z nás bez znalosti zlatého řezu intuitivně sáhne po obrazci, který tyto principy respektuje. Je pravděpodobné, že i když nebudeme sestrojovat zlatý řez nebo logaritmickou spirálu v obraze nebo studii interiéru, přesto citem většinou dosáhnete zdařilého výsledku. Že je to stále málo? Možná netušíte, že tyto zákonitosti, které se pokoušeli naši učení předci postihnout, sestrojit, zapsat a hlavně praktikovat, jsou všude kolem nás. Zlatý řez se vyskytuje v přírodě ve formě Fibonacciho posloupnosti.

Zlatý úhel, logaritmická spirála a Fibonacciho posloupnost v přírodě

Zlatý úhel je veličinou v biologii, kde v pohledu shora vidíme vyrůstat listy po tzv. genetické spirále. Úhly mezi stonky splňují pravidla zlatého úhlu. Podobně vyrůstají lístky okvětí růže, semena v květu slunečnice. Totéž platí pro růst lístků u artyčoku, stavbu brukve zelené, šupiny šišek jehličnanů, kresbu šupin stavby ananasu. Po logaritmické spirále s vlastnostmi zlatého úhlu rodí nové lístky tak, že nestíní lístky starší. Stejně tak po spirále rostou rohy ovcím, africkým kudu, kly slonům, bodec (přerostlý zub) mořského narvala aj. Perfektní logaritmickou spirálou jsou vytvořeny při jejich stavbě schránky hlavonožce loděnky, který je nazýván živoucí fosílií.

Pohyb sokola při lovu po ekviangulární spirále

V neposlední řadě se po stejné spirále pohybuje hmyz letící ve tmě ke světlu nebo lovící sokol. Pro zajímavost je jeho pohyb důsledkem potřeby neustálého sledování kořisti při lovu. Kořist se nachází v místě pólu spirály a při letu po přímce by sokol, jehož oči jsou po stranách, ztrácel kořist ze zorného úhlu. Stejné zákonitosti platí i pro pásy oblačnosti tvořící se ve středu tropické cyklóny.

Spoustu těchto přírodních tvarů lze vytvořit a simulovat uměle pomocí zmíněné fraktální geometrie. Hovoříme zde potom o přírodních fraktálách. Podle stejných zákonitostí vytvořili kalifornští vědci schéma ideálních obličejových proporcí tzv. „zlatou masku krásy“. Tento etalon krásy měl představovat předlohu dokonalosti. Nutno však podotknout, že ne všechny lidské nápady a objevy jsou smysluplné.

Ukázka tří párů nádherných fraktálů s rozdílným barevným gradientem

Pro ty, kterým se to pořád ještě zdá složité, mám skvělou zprávu. Daný obdélník lze rozdělit na třetiny v obou směrech a vzniklé linie a průsečíky mají obdobné chování v kompozici jako náš zlatý řez. Stejným způsobem zde můžeme využít vlastností vzniklých obrazců. To platí stejně pro fotografii, obraz, malbu, kompozici v designu, sochařství, užitém umění, architektuře nebo v rozvržení zpráv na stránce novin, časopisů nebo ploše letáku a poutače. Nosné prvky obrazu mají jiné napětí, pokud se nacházejí na průsečících pomyslných třetin. Jinak působí obraz, který má do dvou třetin nebe a do třetiny moře nebo les a naopak.

Pravidlo třetin (žlutá) a zlatého řezu (červená), rozdílná hodnota stejného obsahu s různou kompozicí

Pravidlo třetin (modrá) a zlatého řezu (červená)

Neznamená to ovšem, že nosný motiv nemůže být komponován centrálně, pouze tato kompozice má jinou vypovídací hodnotu, jiný účinek. Tahle jednoduchá pomůcka vám pomůže opticky korigovat barevné plochy, hmoty, pomůže vám pochopit, proč něco na vás působí dynamicky, proč obraz pověšený na zdi nebo pohled na architektonickou kompozici má svoje jakési nedefinovatelné vnitřní napětí.

Pravidla vnímání obrazu

Dalším pravidlem je, že informace vnímáme od bodu 1) zleva doprava k bodu 2), po úhlopříčce dolů doleva k bodu 3) a opět doprava k bodu 4). Vzniklé písmeno Z je možným vodítkem pro kompozici obrazu. Informace (prvky kompozice) můžou např. gradovat od 1) až po 4). Kdy stěžejní prvek je umístěn v bodě 4). Obdobným vodítkem pro zvýraznění prvku, textu, informace ve formátu je tzv. „optický střed“ daného formátu. Ten je odlišný od geometrického středu formátu a je blízký zlatému řezu. Jsou to 3/5 nebo 5/8 výšky formátu a je to způsobeno tím, že nikdy nemáme obraz, fotografii či textovou stránku kolmo k pomyslnému směru našeho pohledu.

Optický a geometrický střed formátu

Nakonec podívejme se do historie. Aniž by naši předkové tušili něco o zlatém řezu a moduloru, řešili už rozměry svých nástrojů, zbraní nebo obydlí v „lidském měřítku“. Pokud jste chtěli cokoliv, co dávalo smysl opakovat, napodobovat, potom bylo nutné kopii nějak změřit a naše tělo bylo první na ráně. Míry jako loket, píď, dlaň, pěst, palec, stopa se nabízely samy… Po přenesení rozměrů odvozených od rozměrů lidského těla jste mohli předpokládat, že nástroj nebo zbraň nebude pro obry nebo naopak pro trpaslíky.

Stejně tak dřevěný trám dveřní zárubně středověkého statku nevyšel do středu vašeho čela, ale někde nad. Nepraštit se do čela, taková drobná radost. Možná ale, že právě ten úder do čela mohl být impulzem dobrat se možných norem a souvislostí. No a mlhavé obrysy pro možné pole působnosti pánů Descarta, Leonarda da Vinciho nebo Le Corbusiera se nám začínají vynořovat z mlhy předešlých časů.

Ing. arch. Petr Brandejský

Ing. arch. Petr Brandejský prošel projekcí BVV, pracoval na „volné noze“, podílel se na řešení interiérů v kuchyňském studiu i firmě zabývající se komplexními službami v oblasti návrhů kancelářských celků a realizací logistického uspořádání. Vyučoval na Pedagogické fakultě MU v Brně obor „Grafika a digitální fotografie“. Od r. 2008 pracoval jako hlavní architekt nadnárodní společnosti v oblasti investiční výstavby. Po návratu na „volnou nohu“ se zabývá mimo zmíněných činností i inspekcí nemovitostí a odbornými recenzemi.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Ergonomie a zlatý řez

  1. Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - úvod
  2. Lidské tělo - rozměry a proporce
  3. Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - teorie zlatého řezu
  4. Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - zlatý řez v praxi
  5. Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - kompozice
  6. Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - lidské proporce
  7. Ergonomie, věda o rozměrech a poměrech - člověk v prostoru a u stolu
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist