REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Recyklace odpadů více o tématu

Poplatek za komunální odpad může obec vyžadovat, i když v ní nemáte trvalé bydliště

Poplatek za komunální odpad je jedním z nejčastějších poplatků, který obce vybírají. Mají na to ale právo? Kolik může poplatek činit? Jakým způsobem ho obce mohou vybírat? A od koho? Co když v obci máte pouze rekreační chatu, musíte i tak poplatek platit? A co když prohlásíte, že žádný odpad nevytváříte? O vyjádření jsme požádali odborníky.
Komunální odpad, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Mgr. Pavlína Komedová LL.M., advokátka

K 1. 1. 2021 se významně změnil zákon o místních poplatcích. Zákon (ust. § 10d zákona o místních poplatcích) stanovuje, že tento poplatek nesmí překročit částku 1 200,- Kč za kalendářní rok, je-li stanoven paušálně na osobu. Na rozdíl například od poplatku za psa nemusí být povinnost úhrady vázána na trvalé bydliště, postačí v obci vlastnit nemovitost.

Konkrétní nastavení poplatku záleží na rozhodnutí obce – lze požadovat paušální poplatek za osobu míněný jako platba za možnost systém odpadového hospodářství využívat, anebo poplatek za samotné odkládání komunálního odpadu z nemovitosti, v rámci něhož se počítá konkrétní objem odpadu; obec si přitom musí vybrat jeden z výše naznačených způsobů vybírání poplatku, nelze je kombinovat.

Jestliže obec stanoví povinnost hradit místní poplatek za komunální odpad, nelze se úhradě vyhnout tím, že poplatník čestně prohlásí, že odpad negeneruje. Obec nedisponuje prostředky, jak pravdivost takového prohlášení ověřit – a zároveň musí systém svozu odpadu nějak financovat.

Zákon o místních poplatcích nijak nerozlišuje mezi stavbami pro bydlení nebo pro rekreaci, pouze ukotvuje možnost obce stanovit poplatek pro vlastníky těchto nemovitostí. Obec sama pak ve vyhlášce může poplatkovou povinnost za rodinné domy a za rekreační nemovitosti rozlišit, je to její právo (nikoliv povinnost). Zákon rovněž umožňuje obci zohlednit trvalé bydliště poplatníka v obci – je pak na ní, zda poplatek vztáhne k trvalému bydlišti nebo k vlastnictví nemovitosti.

Je možné nějak prokázat, že v rekreačním objektu nevzniká odpad?

Zákon nepředpokládá, že by se vznik odpadu měl nějak prokazovat – nebylo by to ani reálné. Obec má proto právo požadovat poplatek čistě z titulu existence obytné nemovitosti a jejího vlastnictví, i když se jedná o rekreační nemovitost.  

Jak se definuje počet osob v rekreační nemovitosti, pokud obec poplatek uvádí za osobu?

Zákon s žádnou definicí počtu osob v rekreační nemovitosti nepočítá. Poplatek může být nastaven tak, že poplatníkem je každá osoba v obci přihlášená nebo každý vlastník obytné nemovitosti v obci. Nastavení poplatku „na osobu“, aniž by se zohledňovalo vlastnictví nebo trvalé bydliště, by z objektivního hlediska šlo realizovat jen obtížně, takové nastavení poplatku nelze doporučit.

Pokud obec stanoví výši poplatku za rok nad 1000 Kč na nemovitost a případně vyšší, je to v souladu se zákonem?

Zákon aktuálně umožňuje stanovit výši do 1200,- Kč / rok, vyšší částku nelze uplatnit. Tento limit se však netýká situace, kdy je poplatek nastaven za „odkládání komunálního odpadu z nemovité věci“, při němž se zohledňuje objem odpadu. Tam zákon stanovuje limity za kg či litry odpadu (konkrétně max. 6 Kč za kg nebo 1 Kč za litr), vyšší částky požadovat také nelze.

Zdroj: Fotolia.comZdroj: Fotolia.com

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

Obce mají v současné době prakticky již pouze možnost ponechat si pro rok 2021 stávající způsob zpoplatnění a v průběhu roku 2021 vydat s účinnosti od 1. ledna 2022 obecně závaznou vyhlášku, kterou obec zavede některý z následujících místních poplatků:

Místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci: vazba na produkci komunálního odpadu dle jeho odloženého objemu, hmotnosti, případně kapacity sběrné nádoby. Zde obec může (ale nikoli musí) na základě § 14 odst. 5 zákona o místních poplatcích stanovit v obecně závazné vyhlášce minimální dílčí základ poplatku, což jí umožňuje eliminovat případnou snahu poplatníků vyhýbat se poplatkové povinnosti, nebo tvrdit, že směsný komunální odpad neprodukují.

Místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství: Jedná se o absolutní částku, jejímiž poplatníky je fyzická osoba přihlášená v obci nebo vlastník nemovité věci. Předmětem poplatku je možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství. Takže zde nepomůže, že vlastník nemovitosti prohlásí, že u něj směsný odpad nevzniká, poplatek platí za celý systém.

Z výše uvedeného je zřejmé, že obce mohou zpoplatnit i ty kteří tvrdí, že směsný komunální odpad netvoří. Z hlediska zákona není žádný rozdíl, zda se jedná o vlastníka nemovitosti, nebo osobu přihlášenou v obci.

Citace ze zákona o odpadech

Obecní systém § 59

  1. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků podle zákona o místních poplatcích, je povinna přebírat směsný komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.
  2. Obec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. Obec není povinna odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace.
  3. Obec je povinna zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem. Do výpočtu podílu mohou být zahrnuty rovněž odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předávány do obecního systému.
  4. Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou.
  5. Pokud obec nastaví obecní systém obecně závaznou vyhláškou, může touto vyhláškou zároveň určit i místa, ve kterých bude v rámci obecního systému přebírat
    1. stavební a demoliční odpad vznikající na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob,
    2. movité věci v rámci předcházení vzniku odpadu,
    3. komunální odpad vznikající na území obce při činnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které se do obecního systému na základě písemné smlouvy zapojí; v takovém případě musí obec obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém, stanovit alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob jejího výběru,
    4. výrobky s ukončenou životností v případě, pokud je přebírá v rámci služby pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo
    5. rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ke zpracování na kompost v rámci komunitního kompostování podle § 65.
  6. Obec může obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém, stanovit povinnosti osob související s předáváním odpadů a movitých věcí do obecního systému.
  7. Ministerstvo stanoví vyhláškou
    1. rozsah míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle odstavce 2,
    2. odpady, které se započítají do celkového množství komunálních odpadů, a odpady, které se započítají jako odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu podle odstavce 3, a
    3. způsob výpočtu plnění cíle podle odstavce 3 a způsob doložení jeho plnění. 

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Recyklace odpadů

  1. Poplatek za komunální odpad může obec vyžadovat, i když v ní nemáte trvalé bydliště
  2. Z čeho se skládá domovní odpad?
  3. Jakým způsobem máme doma třídit odpad
  4. Jak třídíme plasty a jak se dále využijí?
  5. Jak třídíme papír a jak se dále využívá?
  6. Jak třídíme sklo a jak se dále využívá?
  7. Jak třídíme kov a jak se dále využívá?
  8. Nápojové kartony: Recyklují se i do podoby stavebního materiálu
  9. Jak třídíme bioodpad a jak se dále využívá?
  10. Olej z kuchyně do kanalizace nepatří, ucpává ji a škodí čistírnám. Kam s ním?
  11. Jak třídíme textil a jak se dále využívá?
  12. Jak třídíme elektroodpad?
  13. Stavební odpad: Z čeho se skládá a kam s ním?
  14. Azbest: Kam s nebezpečným stavebním odpadem?
  15. Co se starými pneumatikami? Lze je přidat do betonu nebo jako zvukovou izolaci? Jejich využití zkoumají vědci

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock-anna

Olej z kuchyně do kanalizace nepatří, ucpává ji a škodí čistírnám. Kam s ním?

Od začátku ledna začala platit pro všechny obce a jejich občany nová povinnost: Sběr použitých kuchyňských olejů. Že běžně pánev s olejem nebo fritézu vylejete do záchodu? Nedělejte to. Porušujete zákon, navíc můžete poškodit kanalizační síť. Navíc olej je odpad, který se dá velmi dobře dále zpracovávat a může…

REKLAMA