O škůdcích a vadách dřeva si můžete přečíst v jiném článku na ESTAV.cz.
V praxi je nejčastější metodou hodnocení kvality řeziva především jeho vizuální kontrola. Při vizuálním posuzování kvality řeziva, zejména z pohledu jeho pevnosti, se jako hlavní kritérium používá šířka letokruhů, případně výskyt a rozsah vybraných druhů vad. V neposlední řadě je nezbytné vzít v úvahu i dřevinu.
Šířka letokruhu – klíčový faktor při hodnocení kvality stavebního dříví
Šířku letokruhů lze s úspěchem použít pro orientační představu o pevnosti řeziva, ale pouze při dodržení určitých pravidel. V praxi se běžně využívá poučka, že řezivo se širokými letokruhy má horší kvalitu (nižší hustotu, nižší pevnost apod.) než řezivo příslušné dřeviny s úzkými letokruhy. Ve skutečnosti se nejedná o vliv šířky letokruhu, ale podstatné je zejména zastoupení letního dřeva v letokruhu, které je nositelem pevnosti. Nutno přiznat, že podíl letního dřeva do značné míry s šířkou letokruhů souvisí.
Toto pravidlo ovšem platí jen pro jehličnaté dřeviny! Pro kruhovitě pórovité dřeviny, kam řadíme například dub nebo jasan, platí naprosto opačné pravidlo. A to, že s rostoucí šířkou letokruhu roste podíl letního dřeva v letokruhu, a tedy i hustota a pevnost dřeva. U poslední skupiny dřev, roztroušeně pórovitých dřevin, kam řadíme například buk, nemá šířka letokruhu zásadní vliv na kvalitu dřeva.
Vliv dřeviny
Nejčastěji se u stavebního řeziva setkáváme se dřevem smrku, případně jedle, v určitých případech i borovice. V blízké budoucnosti je pravděpodobné, že se v našich končinách budeme více setkávat se dřevem douglasky. Jedná se o druh jehličnanu, který je původní v Severní Americe, kde představuje běžnou komerční dřevinu. Je to dřevina jádrová, na první pohled velmi podobná modřínu. Kvalit modřínu, ať už z pohledu trvalosti nebo pevnosti, nedosahuje. Naopak smrk kvalitativně po všech stránkách převyšuje. Další dřevinou, se kterou se můžeme na našem trhu setkat a která je k nám dovážena opět ze Severní Ameriky je western red cedar (přeloženo do češtiny jako západní červený cedr). V praxi používaný termín „cedr“ není vhodný, protože v této zkrácené podobě označuje jinou dřevinu. Jedná se o jehličnan, poměrně měkký a lehký, bez pryskyřičných kanálků, svou trvanlivostí a odolností proti biotickým činitelům značně převyšující naše dřeviny.
Juvenilní dřevo – strukturální odlišnosti a dopad na vlastnosti dřeva
K zajímavé problematice stavby dřeva patří juvenilní dřevo. Přestože česká literatura o jeho existenci mlčí, je juvenilní dřevo součástí každého kmene a jeho dopad na vlastnosti zásadní. Juvenilní dřevo je zóna přibližně prvních dvaceti letokruhů ve středu kmene, které se strukturálně i vlastnostmi liší od zbývající části kmene. Je to zejména odlišná délka vláken, tenčí buněčná stěna, menší podíl letního dřeva, nižší hustota i pevnost a především, obdobně jako u reakčního dřeva, odlišné sesychání v jednotlivých směrech. Tvarová deformace řeziva obsahujícího dřeň je tedy do značné míry způsobena přítomností juvenilního dřeva. Je také třeba počítat s nižší pevností řeziva z mladých stromů, které jsou tvořeny ze značné části juvenilním dřevem, nebo ze středových částí kmene.
Sdílet / hodnotit tento článek