REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Jak poznat poškozené stavební dříví, jak se projevuje dřevokazný hmyz a houby

Při nedodržení zásad správného skladování anebo vysušení stavebního dříví může dojít k jeho znehodnocení biotickými škůdci. Nejvážnější poškození způsobují dřevokazné houby, ale z hlediska pevnosti není zanedbatelný ani atak dřevokazným hmyzem.

Jaké jsou druhy stavebního řeziva jsme si povídali v minulém článku. Jaký je rozdíl mezi surovým a konstrukčním řezivem již tedy víme. Dnes se podíváme, na co se zaměřit až si toto řezivo půjdete koupit.

Dřevo je totiž materiál, který je za vhodných vlhkostních podmínek poměrně rychle napadán biotickými škůdci. Týká se to hlavně méně trvanlivých dřevin, kam řadíme i naší nejpoužívanější dřevinu – smrk. I z tohoto důvodu je možné chápat zvýšenou oblibu tzv. „red cedar“ dřeva ze severoamerického cypřiše, ale i domácího anebo sibiřského modřínu, které řadíme k trvanlivým, respektive středně trvanlivým dřevinám vůči poškození dřevokaznými houbami. Ale i u nich může obsah extraktivních látek a tím i jejich přirozená trvanlivost poměrně kolísat (Obr. 1).

Obr. 1a Výraznější zbarvení jádrového dřeva modřínu (A versus B) (ale i jiných jádrových dřevin) je indikátorem vyššího obsahu extraktivních látek a tím i vyšší přirozené odolnosti vůči poškození dřevokaznými houbami (Foto Pánek).
Obr. 1b Výraznější zbarvení jádrového dřeva modřínu (A versus B) (ale i jiných jádrových dřevin) je indikátorem vyššího obsahu extraktivních látek a tím i vyšší přirozené odolnosti vůči poškození dřevokaznými houbami (Foto Pánek).

Jejich jádro je navíc rezistentní vůči tesaříku krovovému, který u nás způsobuje nemalé škody na smrkových krovech.

Dřevokazné houby a plísně napadají dřevo o vlhkosti vyšší než 20 %. Když opomeneme fakt, že dřevo z výřezů již může být nahnilé před samotným pořezem, nejčastější chybou je skladování dřeva za nevhodných podmínek. Nevhodné je skladování bez prokladů a bez zastřešení, kdy dochází k rychlému zamodrání a plesnivění dřeva (Obr. 2 a 3).

Obr. 2 Smrk a běl borovice rychle podléhají za vyšší vlhkosti a teploty zamodrání (Foto Pánek).
Obr. 3a Nevhodně skladované řezivo rychle podléhá plesnivění, obzvláště na zastíněných místech a za vyšších teplot okolního prostředí (foto Pánek).
Obr. 3b Nevhodně skladované řezivo rychle podléhá plesnivění, obzvláště na zastíněných místech a za vyšších teplot okolního prostředí (foto Pánek).

Toto je nutné si při nákupu všímat, protože i když plísně a dřevozbarvující houby nezpůsobují výraznější pokles mechanických vlastností, jsou indikátorem, že dřevo mohlo být poškozeno mnohem nebezpečnějšími dřevokaznými houbami.

Z více výzkumných prací je známo, že úvodní stadium působení dřevokazných hub ještě nezpůsobuje výrazné viditelné barevné změny dřeva, ale už v této fázi je pokles mechanických vlastností, obzvláště ohybové pevnosti výrazný. Rizikovým faktorem je i to, že např. dřevomorka vytváří viditelné povrchové bílé vatovité mycelium, ale např. trámovky ne, a jejich identifikace ve dřevě je v těchto úvodních stadiích obtížnější (Obr. 4)

Obr. 4. Poškození dřevostavby trámovkou – pouze růst plodnic A) (Foto Pánek).
Obr. 4b. Poškození dřevostavby trámovkou – indikoval vnitřní výrazné poškození hnědou hnilobou B) (Foto Pánek).

V zásadě jedinou pevnou zárukou, že k tomuto poškození nedošlo je, že řezivo je co nejdříve vysušeno a pak skladováno trvale s vlhkostí pod 20 %. Dřevo poškozené dřevokazným hmyzem je snadné poznat, pokud už na něm jsou viditelné výletové otvory (Obr. 5).

Obr. 5a Poškození dřeva našimi nejběžnějšími škůdci tesaříky s oválnými výletovými otvory cca 7x4 mm; (Foto Pánek).
Obr. 5b Poškození dřeva našimi nejběžnějšími škůdci červotoči s kruhovými výletovými otvory o průměru cca 1-2 mm (Foto Pánek).

Larvy, které dřevo poškozují, však můžou uvnitř žít až několik let, než se tyto otvory objeví. Dalším rizikovým faktorem je, že pokud dřevo s živými larvami, nebo nakladenými vajíčky použijeme, můžeme si škůdce zanést i do zatím nepoškozené konstrukce. Hmyz dokáže ve dřevě žít i při vlhkostech nad 10%, což je v podstatě všude kromě vytápěných nebo klimatizovaných interiérů.

Jak chránit dříví proti škůdcům?

Zárukou, že všechna stadia hmyzu (tj. vajíčka, larvy i dospělci) byla ve dřevě zlikvidována je použití uměle vysušeného dřeva. Převážná většina dřeva se uměle suší v teplovzdušných sušárnách při teplotách nad 60°C, která hmyz spolehlivě hubí.

Stavební dříví je možné chránit biocidními přípravky. Na skladech anebo během transportu se používá krátkodobá ochrana ve formě přípravků, které se poměrně rychle rozkládají na neúčinné složky s nízkou zátěží pro životní prostředí. Je možné koupit i dřevo, které je již ošetřeno biocidními látkami s dlouhodobou účinností vůči dřevokaznému hmyzu (insekticidy) a houbám (fungicidy). Účinné složky těchto přípravků bývají většinou bezbarvé, ale bývají tam přidávány barviva, aby ochranu bylo vidět (Obr. 6)

Zde je však  nutné zdůraznit, že naše nejpoužívanější dřevina – smrk, je takřka nepropustná pro kapaliny a tato ochranná látka proniká i při použití dlouhodobého máčení anebo tlakové impregnace pouze do hloubky několika milimetrů. Při aplikaci nátěrem nebo postřikem je to ještě méně, pouze 1-2 mm. Je zřejmé, že takto ošetřené dřevo je po tvorbě trhlin anebo zatečení vody do konstrukce opět napadnutelné hmyzem a houbami (Obr. 6)  

Obr. 6 Larvy hmyzu „přečkali“ ve dřevě aplikaci biocidu nátěrem a dospělci se následně prokousali tenkou vrstvou ošetřeného dřeva (Foto Pánek ze sbírek VTI Hamburk).

Proto je mnohem důležitější, než použití takto povrchově chráněného dřeva dodržení zásad konstrukční ochrany zabudovaného dřeva: Zabránění zatékání vody srážkové; vzlínání vody od podkladu; a vhodnou konstrukcí obvodového pláště, střech a oken zabránit tvorbě kondenzované vody. I v průběhu používání je důležité provádět pravidelnou kontrolu a údržbu dřevěných prvků v konstrukcích. Například u smrku je důležité v exteriérových aplikacích pravidelně obnovovat nátěr, pokud je dřevo vystaveno srážkám.

Při dodržení těchto jednoduchým a osvědčených zásad může dřevěná konstrukce sloužit bez závady i desítky let a jsou známé i případy, kdy sloužila a slouží po staletí.

Ing. Miloš Pánek, Ph.D.

Ochraně dřeva se věnuje od roku 2003, nejdříve na DF TU ve Zvolenu, od roku 2014 jako odborný asistent na Fakultě lesnické s dřevařské ČZU v Praze.

Ing. Kamil Trgala, Ph.D.

Působí jako vedoucí Katedry dřevěných výrobků a konstrukcí na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Zaměřuje se na problematiku dřevostaveb a jejich správného konstrukčního provedení.

Doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Profesně působí na Katedře zpracování dřeva Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, kde se zabývá především stavbou a vlastnostmi dřeva. Je kurátorem místní sbírky dřeva. Věnuje se také problematice určování dřeva.

Sdílet / hodnotit tento článek

Z kategorie Dřevostavby si přečtěte

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist