Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Dřevostavby více o tématu

Jak se starat o dřevěnou chalupu: Roubené a hrázděné konstrukce a jejich poruchy

Hrázděné a roubené konstrukce jsou tradičním způsobem stavění, nicméně v dnešní době ne každý majitel objektu těmto konstrukcím rozumí. Řemeslo a zkušenosti ohledně těchto staveb se vytrácejí ze všeobecného povědomí a majitelé se při opravách dopouští chyb, kterými často stav ještě zhorší. Někdy nejsou poruchy vidět, například při zabedněných nebo obložených stěnách. Základem je poruchu dřevěné konstrukce poznat. Dnes se s odborníkem Janem Vinařem podíváme, jaké vady hrozí hrázděným a roubeným stavbám.
Rekonstrukce domu a restaurace v obci Trávníček (Zdroj: Sdružení Dubáci)

Čím jsou tyto konstrukce specifické a jaké se zde objevují nejčastěji poruchy? 

Hrázděné (a příhradové) konstrukce byly běžnou konstrukcí v průběhu celé stavební historie až do konce 19. století. Kromě toho, že pro některé oblasti a některou dobu jsou konstrukcí charakteristickou, byly užívány jako lehké konstrukce tam, kde bylo nutné snížit zatížení, jako samonosné konstrukce tam, kde nebylo možné přitížení (příčky na stropech), jako konstrukce podpůrné a provizorní. Součástí příhradových konstrukcí velkých staveb (paláců) bývají i železná táhla. Hrázděné konstrukce ve zděných stavbách byly od 16. do 18. století běžné v měšťanských domech i v zámcích, je pro ně charakteristické, že jsou maskovány tak, aby vypadaly jako zděné. Proto byly vyzdívány a omítány, vyskytují se příhradové konstrukce pobíjené prkny a omítané.

V průběhu existence stavby docházelo k zásahům do těchto konstrukcí, jednotlivé prvky byly odstraňovány při bourání nových otvorů, dřevo narušené hnilobou bylo nahrazováno zdivem, které postupně přebíralo funkci nosné konstrukce, docházelo tak ke změně původního působení – hrázděná konstrukce přestávala být samonosná a postupně zatěžovala konstrukci (například klenbu), na které stála.

Foto: Rekonstrukce domu a restaurace v obci Trávníček (Zdroj: Sdružení Dubáci)

Základním problémem je zjištění hrázděné konstrukce. Na její existenci mohou upozornit:

  • silné zdi na stropech a klenbách, které se neprojevují vznikem trhlin nebo deformací ve stropech, nosné stěny nápadně malé tloušťky, charakteristické trhliny:
  • svislé ve styku se stěnou, diagonální v místech diagonálních prvků hrázdění,
  • síť trhlin na deformované pobíjené stěně,
  • bednění, laťování, povřísla, rákos na stěnách.

Bedněné stěny je možno zjistit poklepem, někdy však je dutina vyplněná násypem. Po zjištění existence hrázdění je nutno zjistit jeho rozsah, podobu, stav konstrukce (odstraněné prvky) a stav dřeva. Nezbytná je sondáž. Po zjištění stavu je nutné posoudit hrázděnou konstrukci i konstrukce s ní související.

Zdroj: Jan Vinař, NPÚ

Roubené konstrukce

Roubené konstrukce se kromě charakteristické regionální architektury vyskytují i ve stavbách městských. Ve městech byly do 16. století kromě celých roubených staveb běžné roubené obytné komory (zachovaly se v Kutné Hoře, Litoměřicích, Domažlicích, existovaly snad na všech hradech), které byly v pozdějších dobách většinou zakryty omítkami a plentami. Pro zjištění obezděného roubení platí stejné zásady jako u hrázděných konstrukcí. Roubené stavby snesou značné deformace, které se mohou v omítkách a plentách projevit sítí výrazných trhlin, boulení roubených stěn bývá patrné i v plentách, pokles narušených spodních trámů se projeví sklonem stropů.

Roubené stavby bývají plošně narušené hnilobou většinou v místě, kde jsou uloženy na základech nebo na zděné konstrukci, lokálně v místech, kde zatékalo. Narušení hmyzem se soustřeďuje rovněž do míst s vyšší vlhkostí, narušení tesaříkem bývá výrazné u nechráněných vnějších stěn. Narušení tesaříkem může mít destrukční charakter, zejména u venkovských staveb, u městských staveb, které jsou většinou starší, nebývá narušení způsobené hmyzem rozhodující.

Foto: Rekonstrukce domu a restaurace v obci Trávníček (Zdroj: Sdružení Dubáci)

Zvonové stolice

U zvonových stolic je třeba zkoumat především jejich tuhost, na kterou jsou při dynamickém namáhání kladeny velké nároky. Zvonová stolice má mít pružné spoje, které je možné utahovat, nejvhodnější jsou tesařské spoje s klíny. Prakticky každá zvonová stolice má však spoje dodatečně ztužené železem, které je již nutno pokládat za součást památky. Chování jednotlivých spojů je nejvhodnější zjistit zkouškou zvonění, při které je patrné, které spoje jsou uvolněné a kde dochází k lokálnímu namáhání dřeva.

Zkouškou zvonění je možno ověřit také stabilitu stolice (neměla by se pohybovat, pouze se chvět) a její působení na ostatní konstrukce. Zvonová stolice nesmí přenášet dynamické namáhání do zdiva nebo krovu, proto je třeba prověřit způsob uložení – měla by ležet, pokud možno volně na ústupku zdiva, nebo na samonosné konstrukci, nesmí se opírat o zdivo, žádné konstrukce nesmějí být zvonovou stolicí podepřené. Při zavěšování nových zvonů je třeba posuzovat stabilitu stolice a její namáhání výpočtem. K narušení dřeva zvonových stolic dochází v místech lokálního zatékání, které je na zvonicích a věžích vzhledem k působení povětrnostních činitelů většinou mimořádně exponovaných běžné (nejčastěji pod okny zvonového patra).

Piloty

Podmínkou dobré funkce základů na dřevěných pilotách je zabránění přístupu vzduchu ke dřevu, to je nejlépe splněno pod úrovní hladiny vody, případně v nepropustných vlhkých jílech. K poruchám dochází při poklesu nebo kolísání hladiny podzemní vody, k tomu v průběhu staleté existence památkových objektů docházelo často. V mnoha případech však nebyla pod vodou celá konstrukce a docházelo proto k narušování hlav pilot nebo dřevěného základového roštu. K narušení pilot nebo zdiva na základovém roštu mohlo dojít také tam, kde jsou základy v tekoucí vodě, která může ze zdiva vyplavovat maltu nebo působit mechanické narušení dřeva (mlýny, mosty).

Narušení pilot patří mezi ty poruchy dřevěných konstrukcí, které se projevují trhlinami ve zdivu. U stavby, která má v celém rozsahu převážně svislé smykové trhliny, je jednou z pravděpodobných příčin jejich vzniku porucha základů. Trhliny v celém rozsahu stavby mohou vzniknout právě při založení na pilotách, protože k narušení pilot dojde obvykle ve větším rozsahu (mohou se ovšem vyskytnout případy, kdy části stavby jsou založeny různě. Na založení na pilotách je možno usuzovat ze základových poměrů: založení v údolní nivě, na neúnosných náplavech s vysokou hladinou podzemní vody, založení na jílech. Vyskytují se ovšem případy, kdy byl objekt založen na dřevěných pilotách v suché zemině, právě v těchto případech došlo k jejich úplnému vyhnití.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na tradiční a netradiční metody oprav tesařských konstrukcí. Výběr literatury na konci celého seriálu. 

Původně publikováno ve sborníku seminářů STOP Zpravodaj 2/2021. Zde redakčně upraveno a výrazně kráceno, přidána obrazová dokumentace.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Dřevostavby

  1. Dřevo a dřevostavby
  2. Bojíte se dřevostavby? Nevěřte mýtům o dřevěných domech!
  3. Srub nebo roubenka? Jaký je v tom rozdíl?
  4. Konstrukční systémy dřevostaveb: Lehký a těžký dřevěný skelet
  5. Dřevostavby lze stavět z panelů sendvičových i masivních
  6. Skladby obvodového pláště dřevostavby
  7. Jak se staví srub svépomocí
  8. Jaké jsou druhy stavebního řeziva a jaké parametry musí dřevo na stavbu splňovat?
  9. Jak poznat poškozené stavební dříví, jak se projevuje dřevokazný hmyz a houby
  10. Jaké vady může mít stavební řezivo vlivem růstu dřeva a sesychání?
  11. Jak vybírat stavební řezivo? Vliv druhu dřeva a letokruhů na pevnost
  12. Proč dřevo v exteriéru šediví?
  13. Jak prodloužit trvanlivost dřeva v exteriéru?
  14. Ochrana dřevěné terasy, fasády nebo konstrukce dřevostavby? Čím natírat dřevo, aby vydrželo
  15. Jak se starat o dřevěnou chalupu: Analýza poruch a čeho si všímat
  16. Jak se starat o dřevěnou chalupu: Roubené a hrázděné konstrukce a jejich poruchy
  17. Jak se starat o dřevěnou chalupu: Na co si dát pozor v krovech, štítech a nadezdívkách
  18. Jak se starat o dřevěnou chalupu: Tradiční a netradiční metody oprav tesařských konstrukcí a jejich spojů

Související témata