• ESTAV.cz
• Témata
• Stavíme
• Šikmé střechy
• Zima odhalí konstrukci domu. Co lze vyčíst ze střechy bez termokamery

Střecha jako teplotní mapa domu

Jinovatka vzniká tehdy, když je povrch střechy dostatečně chladný a venku dostatečná vlhkost. V místech, kde se do konstrukce dostává více tepla z interiéru, tam se konstrukce ohřívá rychleji a námraza mizí. Výsledkem je přirozená „teplotní mapa“, která velmi názorně ukazuje rozdíly mezi jednotlivými částmi konstrukce.

Na rozdíl od termokamery jde sice o metodu orientační, ale v mnoha případech překvapivě výmluvnou. Stačí se na střechu chvíli dívat a vnímat souvislosti. Podívejme se na naši fotku, zachycenou redaktorem ESTAV.cz.

Jinovatka vytvořila ráno na severní straně střechy „teplotní mapu“. Foto: Oldřich Rejl

Obývané podkroví a studená půda se poznají na první pohled

Jinovatka nám ukazuje teplotní rozdíly na krytině. Kde teplo uniká více, jinovatka mizí. Z rozdílného chování jinovatky ve větších plochách lze usuzovat dvě varianty: Buď je pod střechou rozdílný teplotní režim, nebo je zde výrazně kvalitnější zateplení. Na naší fotce to vidíme vpravo dole - s největší pravděpodobností je zde nevytápěný pokoj, zatímco vlevo dole okolo střešního okna je vytápěný pokoj.

Dále vidíme výraznou vodorovnou hranici po celé šířce střechy - změnu režimu přibližně v polovině výšky střechy. Tam se nachází rovný zateplený strop a zbytek prostoru až k hřebeni je nezateplený půdní prostor. Do tohoto půdního prostoru uniká teplo z obytných místností v podkroví. Opět je vidět, že v místnosti vpravo se zřejmě nevytápí a vlevo ano, protože do půdního prostoru uniká více tepla právě v levé části.

Krokve jako typický tepelný most

Velmi čitelným prvkem jsou pravidelné pruhy bez jinovatky, které kopírují rozteč krokví. Dřevěné krokve mají horší tepelněizolační vlastnosti než izolace mezi nimi, a proto tudy uniká více tepla.

Naopak v nezateplené části krovu (horní polovina - půda) je krokev tou „silnější“ částí konstrukce a vykreslují se naopak více ojíněné - tedy chladnější.

Pokud je střecha zateplena pouze mezi krokvemi, projeví se tento jev poměrně výrazně.

Výsledkem je „kostra“ střechy vykreslená přímo na povrchu krytiny – jev, který laik často vnímá jen jako barevné rozdíly, ale odborník v něm čte jasný signál tepelného mostu a konstrukci si „přečte“ jak doktor naše tělo na rentgenu.

Střešní okno jako vodič tepla

Zvýšené tání jinovatky v okolí střešního okna patří k nejčastějším jevům. Okno má vždy horší tepelněizolační vlastnosti než plná skladba střechy a zároveň se pod ním často nachází více vytápěný prostor (pokoj), dále radiátor a tepelná izolace okolo okna je oslabena. Teplý vzduch přirozeně stoupá uniká právě okny (nejslabším místem).

Pokud navíc není zateplení kolem rámu provedeno ideálně, projeví se toto místo na střeše velmi rychle a výrazně.

Typická konstrukční řešení, která se na střeše „prozradí“

Rozdíly v jinovatce většinou odpovídají běžným konstrukčním řešením:

• Izolace pouze mezi krokvemi se projeví výraznými tepelnými mosty v místě dřeva.
• Kombinace izolace mezi krokvemi a nad/pod krokvemi vede k rovnoměrnějšímu teplotnímu chování střechy.
• Zateplený strop a nezateplená půda se čte jako chladnější horní část střechy.
• Nerovnoměrně fungující větrací mezera může lokálně ovlivnit tání námrazy.

Kdy už je čas vzít do ruky termokameru

Pozorování ojíněné střechy je dobrým prvním krokem, ale má své limity. Pokud se na střeše objevují výrazně nepravidelná místa bez jinovatky, izolované „horké skvrny“ nebo naopak chladné oblasti uprostřed jinak vytápěné části, je na místě odborné posouzení.

Termografické měření umožní přesně určit polohu tepelných mostů, netěsností parozábrany nebo míst, kudy do konstrukce proudí teplý vzduch z interiéru. Smysl má zejména při rekonstrukcích, při podezření na nadměrné tepelné ztráty, při reklamacích novostaveb nebo tehdy, kdy se v podkroví objevují problémy s kondenzací, plísněmi či letním přehříváním.

Klíčové je, že profesionál dokáže výsledky měření správně interpretovat v kontextu konstrukce i aktuálních klimatických podmínek a provozu v domě. Bez této zkušenosti mohou být barevné snímky spíše zavádějící než přínosné.

Co lze odhadnout ze střechy na naší fotografii (bez termokamery, jen ze zimní jinovatky)

• Podstatná část střechy kryje obývané, vytápěné podkroví
• Ve vrcholové části se pravděpodobně nachází nezateplená a nevytápěná půda, do které uniká teplo z podkrovních místností
• Pravidelný rastr na střeše odpovídá tepelným mostům v místě krokví, vodorovná linka uprostřed pak odpovídá středové vaznici a hranici mezi podkrovím a půdou
• Pokoj vlevo je výrazně více vytápěn než prostor vpravo. Okolí střešního okna vykazuje vyšší únik tepla, pravděpodobně vlivem provozu místnosti
• Zateplení není zcela souvislé, ale odpovídá řešení bez eliminace tepelných mostů

Pro přesnější závěry by bylo nutné znát detailněji provoz v domě, skladby konstrukce, použít diagnostické přístroje jako je termokamera, měření vlhkosti, vytvořit sondy do konstrukce atp.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata