REKLAMA

Tři domy, jedna zahrada – z průmyslové budovy vzniklo originální bydlení

Jednoduchý plán, nevšední výsledek. Architekt Axel Devroe vytěžil z transformace industriální stopy belgického Ghentu maximum, a k plné spokojenosti obyvatel domů se sdílenou zahradou, která ještě před časem byla zarostlým parkovištěm překladiště.

Co o celém projektu prozradil architekt?

Všechno vlastně začalo v ten moment, kdy se tři kamarádi rozhodli pořídit si opuštěný industriální apartmán, a rozhodli se jen přebudovat na loftové bydlení. Stav na samém počátku charakterizuje nejlépe slovo "dezolátní". Navzdory otřesným podmínkám však měl daný objekt potenciál. Ten vycházel jednak z polohy daného místa, neboť se celá nyní neperspektivní lokalita má v budoucnu stát předmět rozsáhlé plošné rekonstrukce, a také z příhodného umístění, které umožnilo vyšetření prostoru pro zachování malé zahrady. A to se nedaleko historického centra Ghentu nepovede každému.

Kupujete nemovitost? Rekonstruujete? Přijďte se informovat na konferenci ESTAV.cz na veletrhu For arch 2016. Poradí vám právníci, designérka, energetický specialista, stavební inženýři. Pro přihlášené tištěná příručka Jak koupit bydlení zdarma.

Registrovat se můžete na on-line přihlašovacím formuláři.

Původně průmyslový objekt byl zasazen do městského bloku, v budovu tvaru písmene L, která je těsně obstoupena přilehlou řadovou zástavbou zchátralých obytných domů. Existující prostor byl pomyslně rozdělen do tří oddílů, které daly základ pro tvorbu tří samostatných obydlí. To v zásadě umožnilo vytvoření tří atypických domů loftového provedení, přičemž kromě jejich směřování okny do ulice se otevíral i neobvykle pojatý prostor vstupu a výhledu na zahradní uzavřený dvůr. Vzhledem k tomu, že úzká zahrada je ukončena slepou stěnou protilehlého stavení tak získal celý záměr velmi výrazný urbánní podtext.

Rekonverze industriálu v Ghentu se přesto vzpírá zažitým konvencím loftového bydlení, jak jej známe například ze Spojených států. Tamní projekty totiž vytváří ostře oddělený a vůči svému okolí se vymezující prostor. V Belgii naopak bývalé otevřené překladiště/parkoviště přerostlo v zahradu, kterou spolu mohou nájemníci bytů společně sdílet. Tím je položen základ netradičnímu komunitnímu bydlení, ve kterém si každý z obyvatel zachovává své soukromí, a přitom v rámci určitého prostoru koexistuje se sousedy. Uvnitř domu však zůstává svým vlastním pánem.

Foto: Axel Devroe

Domy, které se za svou minulost nestydí

Jak podotýká i šéf-architekt, Axel Devroe, je jen shodou náhod, že se všichni tři majitelé rozhodli ve svých domech pro zachování střízlivého industriálního designu, jen s minimem úprav. „Byl to jejich nápad, aby se bydlení nezříkalo své minulosti, a bylo stále odrazem průmyslové historie velkého belgického města."

Samotné rozvržení projektu vycházelo ze dvou základních myšlenek. První spočívala v tom, aby jednotlivé domy byly plně funkčně zajištěny, a přitom byl zachován maximální přístup denního světla. Vysoké stropy k tomu vybízely, stejně jako jednolitá "hradba" stěn z pravidelných cihel. Proto se architekt snažil maximálně "otevřít" a zpřístupnit plochu přízemí, a všechny prvky táhnout do výšky, do jednotlivých etáží nabízeného prostoru. Tím se vytvořila základní osa "jednoduchého, uvolněného a klidně plynoucího" místa, se silným relaxačním nábojem.

Druhý myšlenkový přístup (po poradě se zadavateli) spočíval v zachování unikátního charakteru celého objektu, který zasazuje do typicky městské krajiny nový design upraveného bydlení v industriální zástavbě. V zásadě se tedy nabízela poměrně jasná představa o vytvoření rozsáhlejších nedělených prostor, které spolu budou uvnitř jednotlivých domů komunikovat ve vertikálním i horizontálním směru. „Navrhované domy měly ve své podstatě jen velmi málo společného," podotýká Devroe. „Lišily se velikostí, výškou, výhledem, orientací i počtem pater. Ale jedno mají společné."

Jejich společným prvkem, který je identifikuje, je užití stejného uniformního stavebního materiálu, cihel. Na druhou stranu, právě to umožnilo architektům dobře pracovat s celým projektem tak, aby mohli zachytit - podle potřeb klientů - odraz jejich nálad a potřeb. A jako nepochybný svorník je tu společná zahrada, která přímo vybízí ke kolektivnímu využití. Práce, kterou na sestavení projektu odvedl Axel Devroe, je zvláštní ještě v jednom aspektu. Na rozdíl od klasického řešení obytného domu tu nelze vyznačit konvenční "flow", jakýsi podvědomý pohyb prostorem.

Foto: Axel Devroe

Namísto plochého plánu prostorová komunikace

Neznamená to přímo, že by každý jeden dům neměl svou vnitřní logiku, ale v tomto pojetí jsou daná sídla omezena jen vnější zdí, ale ničím jiným. Za cenu ztráty základní orientace je tu ale výhoda: v každém z domů neexistuje nic, co bychom mohli nazvat hluchým místem nebo slepým koutem.

Každá část prostoru díky smíšení horizontál a vertikál má svůj smysl a využití. „Je to jako kus města přenesený do uzavřeného prostoru domu," dodává Devroe. „Uvnitř dává všechno smysl, byť navenek to působí chaoticky a zmateně."

Střed objemu domu by za takového rozvržení nutně musel působit dojmem nejtemnějšího koutu (k čemuž přispívají i tenké betonové mezipatrové podlážky). Ale právě do tohoto místa byla situována koupelna, kde šero nebo umělé světlo a soukromí rozhodně není na škodu. Aby nezůstal tento prostor definitivně izolovaným, otevírá se odtud vstup na venkovní terasu, překrytou hradbou zeleně.

Ponechejte jizvy a švy

Zapracování materiálů bylo drženo v rovině "striktního minimalismu". Tenké leštěné podlahy z betonu umožňují využít stavební výšku objektu bez výrazného zásahu do profilu, aniž by bylo nutno měnit většinu stávajících okenních otvorů a výšek ve fasádách.

Foto: Axel Devroe

Původní "švy" v cihlových stěnách byly zachovány a překryty nátěrem, aby zůstal zachován původní industriální design. Nové kovové rámy posuvných oken dohromady "hrají" s původní hrubou stavbou, a smazává se tak rozdíl mezi vnějším a vnitřním prostorem.

Na notu strohé funkčnosti pak zaznívá i provedení kuchyně, komplet v nerezu. Zatímco by v jiném obydlí působil kovový masiv poněkud rušivě, v loftu působí naopak velmi přiměřeně. Jako komplet pak vyznívá celé dílo vyloženě přitažlivě, a okolní atmosféra města na soutoku Šeldy a Leie mu dodává na tvárnosti. Vzájemné propojení tří domů společnou zahradou tento dojem jen utvrzuje.

ÚDAJE O PROJEKTU

Název projektu: Rekonverze v Ghentu
Lokalizace: Ghent, Belgie
Architektonické studio: Axel Devroe
Rozloha: 380 m2
Rok dokončení: 2004

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Obytný dům na předměstí Medellínu

Obytný dům na předměstí Medellínu

Obyvatelé moderního města se nezříkají prvků tradiční architektury, byť je spojena s jejich vlastní „venkovskou“ minulostí. Casa BO /House BO od architektonického studia plan B arquitectos z tohoto ...

Kamenný dům? Rekonstrukce, která představuje výzvu

Kamenný dům? Rekonstrukce, která představuje výzvu

Co je zapotřebí pro realizaci citlivé rekonstrukce "domu s minulostí"? Práce s dobovým materiálem a znalost původních stavebních postupů je jen základ. Od skutečně schopného řešitelského týmu se ...

REKLAMA
REKLAMA

estav.cz v žebříčku návštěvnosti TOPlist