Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Roubenka v moderním střihu. Má zimní zahradu a výhled do přírody

Přežít se tu dá tuhá zima, a nikoho přitom nebude tísnit nedostatek prostoru nebo osobního vyžití. Norští architekti se rozhodli, že přírodní materiál bude pro stavbu nejlepším řešením, a obyvatelé toho nelitují.
Foto: Tom Auger

Přistupovat k problémům a výzvám pozitivně, to je jednou z domén studia architektů z Flekkefjordu. A pozitivita, to je něco, co se na syrovém severu cení. Rever & Drage Architects totiž nepůsobí jen v Norsku, ale svými realizacemi expandují i do Švédska, Finska nebo na Island. A všude si s sebou nesou svůj osobitý styl, jejich práce jsou k poznání. Zrcadlí totiž hluboké porozumění lokálním podmínkám, drsnému životu. Nicméně současně s tím i stopu kreativních řešení, jež přesouvají starší obydlí rekonstrukcemi k současnosti. A moderní novostavby navrhují tak, aby v mrazivém klimatu přečkaly staletí. Ani Zieglers Nest, tedy Zieglerovo hnízdo, není jiné.

Pojďme stavět ze dřeva

Tedy, jiné je trochu v tom, že jde o novostavbu – dřevostavbu, což není úplně ten nejtradičnější rukopis rodinných domů, s nímž se v norském městečku Molde dnes setkáme. Je to spíš návrat ke stavební tradici, protože beton a plech tu dřevo jako nejpreferovanější stavební materiál vystřídali už hodně dávno. Historicky byla totiž celá Moldemarka oblastí ovlivněnou oceánským podnebím, a disponovala výtečně obdělávatelnou půdou. Byl to po generace kraj dřevěných usedlostí, farem. Po válce se nicméně sídlo stalo regionálním centrem, městem se vším všudy.

Foto: Tom Auger

S tím přišla rychlená výstavba, která setřela původní stavební charakter. Nápad postavit – znovu a opět – rodinný dům z toho nejpřirozenějšího severského materiálu, dřeva, pak vychází ze syntézy přání klienta, návrhu architektů a vlastně i samotné lokality. Stavební parcela, umístěná spíše na okraji městského plánu, se nachází na relativně úzkém, rozlohou pomenším a především svažitém pozemku. Sklon parcely silně limitoval možnost vytvoření nemasivních (a tedy nákladných) betonových základů. Architekti se proto rozhodli, aby byla zachována pro obývání dostatečná půdorysná plocha, vystavět objekt spíše do výšky, jako táhlý a štíhlý dům.

Dům jako sběrač paprsků

To současně minimalizovalo potřebu široké základové desky z betonu a otevíralo cestu stavebnímu pojetí, kde bylo možné zhodnotit potenciál dřeva. Dům – hnízdo pana Zieglera – přitom zachovává základní prvky souvztažnosti ke svému okolí, přidržuje se principů optimální orientace. Umístění budovy směrem k západnímu konci pozemku zachovává výhled na sousedy po stranách, a zároveň svou hmotou vytváří prostor pro „teplou“ zahradu - orientovanou na jih - chráněnou před západními větry. Základní plán rozpracoval řešení pro pasivní příjem tepla i chytré rozvržení okenních prostupů. Ne jen pro potřeby scénických výhledů (mlha je tu skoro věčná), ale kvůli dostatku denního světla v místnostech.

Foto: Tom Auger

Užitná plocha, pokud tedy započítáme jen místnosti vyloženě zateplené a celoročně obyvatelné, činí 152 metrů čtverečních. A jsou vůči sobě prostorově orientovány tak, aby se tu pětičlenná rodina mohla vcelku volně rozptýlit a každý si mohl najít své místo. Není to tedy žádná klaustrofobická srubovitá stísněnost, byť jde o objekt vcelku kompaktní. V pohledových rovinách také klame svým tělem. Z týlu vidíme na řezu jen úzkou obdélníkovou linku „bungalovu“, ze stran pak do svahu zanořené, nepříliš velké sestupující stavení. Kolik má vlastně stavba podlaží? To na první pohled vlastně patrné není. Masivněji, až sošně, totiž působí Zieglerovo hnízdo až zepředu.

Dům svým čelem totiž navazuje na průjezdnou komunikaci, a přitom zachovává zvláštní ne-otevřenost. Přímo do silnice totiž hledí „slepě“ – garážovými vjezdy. Jeho okna, umístěná o podlaží výše, hledí až za horizont stromů a sklonu svahu. Okna jsou skutečně štědře dispozičně řešená, takže dům nemůžeme nařknout z anonymní fasády. Jejich usazení do výšky profilu nicméně znamená, že soukromí obyvatel tu neutrpí újmu. Z ulice dovnitř vidět nejde. Přízemí – snížený suterén garáže, se nachází v nezatepleném přízemním prostoru. Prochází tudy i hlavní vstup do domu, sklad vybavení, studená spíš a technické místnosti. Světlo sem dolů proniká jen úzkými mezerami v západním a východním sektoru stěn.

Foto: Tom Auger

Místo pro každého

Toto zahloubené přízemí má ještě jedno „tajemství“. V pozici nejblíž svahu, v nejvnitřnější části přízemí, se prostor otevírá do 5 metrů vysoké místnosti. To je dětská herna. Tedy, spíše malá tělocvična, s trampolínou a zázemím pro míčové hry. Do budoucna by se mohl stát třeba domácím fitkem, ale teď spíš slouží k odkládání odrostlejších ratolestí, protože nahoře tomu šéfuje batole. A to si žádá pozornost rodičů neustále. Děti si ale díky „herně“ na vytíženost rodičů a potažmo nedostatek prostoru nestěžují. Stavba rodinného domu je přitom disponována na tři nepravidelná nadzemní podlaží. A střešní terasy k tomu.

Členění prostoru přitom vychází z logiky uspořádání funkcí, tak i z tendence „místa pro každého“. Tuhá zima v Molde skutečně nenabízí mnoho zábavy, a tak mezonetový rozptyl podlaží ponechává místo každému z obyvatel, jako útočiště před ponorkovou nemocí. V prvním patře se nachází šatna, prádelna a dvě ložnice. Schodiště do tohoto podlaží, stejně jako podlahy šatny, jsou kompletně vyvedeny z dubového dřeva. „Ono to není pro interiér rodinného domu až tak vzhledné a jemné,“ připouští architekti. „Ale nabízí to dobrou funkční odolnost tam, kde se nosí boty a holínky.“  To až schodiště vedoucí výše je z borovice. Ta je hřejivá napohled a příjemně měkká i při chůzi naboso.

Foto: Tom Auger

Rámová i srubová konstrukce

První nadzemní patro je vystavěno v pevném konstrukčním rámu, další dvě rozvíjí metody vrstvené srubové konstrukce. Toto řešení vysvětluje, proč jsou schodiště, která spočívají na skeletu, postavena nezávisle na horních patrech. Aby se srubová konstrukce mohla stlačovat, aniž by jí v tom statické části stavby bránily. Druhé podlaží je designováno jako hlavní patro, centrální obytný prostor a společenské epicentrum života domácnosti. Tady se nachází kuchyně, obývací pokoj, knihovna. Světlo dovnitř přichází ze tří stran, a světelné pole se mění podle toho, jak po obloze uhání slunce. Prostor tak nikdy nepůsobí stereotypně, proměňuje se ve svém vlastním denním rytmu.

Celý otevřený a propojený prostor obývacího pokoje pochopitelně ohromí výškou, dřevěným obkladem a trámovím ve výškách, a oněmi z ulice patrnými obřími okny. Okna tažená do výšky jsou zakázková práce, kvůli atypickému řešení a nezbytné vícevrstvé izolaci. Výhledy směřují k panoramatům nedalekého centra Molde, s fjordem a horami na jihu. Velkorysý objem obýváku má svůj význam, slouží jako pasivní zásobník přijatého tepla. Trochu mimo pozornost se pak nachází průchod do dalšího útočiště, zimní zahrada, navázané na kuchyň. Představa, že vám i v únoru přirůstají voňavé bylinky na dosah kuchyně, je nepochybně lákává.

Foto: Tom Auger

Dřevostavby severu sluší

Knihovna – používána hlavně přes zimu (když sejde sníh, jsou všichni raději venku) – se soustředí na příkon paprsků nízkého západního slunce. Na jaře a na podzim, kdy je slunce nízko i silné, se rodina může přes den uchýlit do kuchyně a knihovny, zatímco vnitřní roubená stěna je vyhřívána sluncem a akumuluje teplo na noc. Ve třetím patře se nachází ložnice a koupelna, a část vnitřní galerie, jež je součástí, pokračováním knihovny. Z galerie pak můžete pokračovat na střešní terasu. To kdyby vás navečer zlákala touha zahlédnout polární záři, která tu není neobvyklým jevem.

Rodinný dům, Zieglerovo hnízdo, je skutečným hnízdem, kde může pětičlenná rodina bez nějakých tlaků a pocitů stísněnosti přečkat dlouhou zimu, než zase na jaře „vyletí do světa“. Rever & Drage Architects tu dost zřetelně demonstrovali, že Norsko by na své dědictví rodinných dřevostaveb rozhodně nemělo zapomínat, a to ani ve svých moderních městečcích formátu Molde.

Foto: Tom Auger

Při správném plánování, rozvržení prostoru a chytrém dispozičním řešení totiž mohou nabízet komfort a atmosféru, který beton, cihla nebo kov stěží nabídnou. A přitom je dřevo tradičním, dostupným a udržitelným materiálem, charakteristickým pro celý region.

Údaje o projektu

Název projektu: Zieglers Nest
Typ projektu: rodinný dům, dřevostavba
Architektonické studio: Rever & Drage Architects
Lokalizace: Molde, Norsko
Vedoucí projektu: Tom Auger
Spolupráce: Martin Beverfjord, Eirik Lilledrange
Dodavatel stavby: Lervike AS
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2020
Užitná plocha: 152 m2 (jen zateplené místnosti)

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

foto: Bent René Synnevåg

Vila rostla pro současné potřeby, ale myslí i na budoucnost

Kanada i Norsko mají dost podobné klima, ale to je asi tak jediné, z čeho mohl Todd Saunders, šéfarchitekt ateliéru Saunders Architecture vycházet, když před lety rozjížděl svou vlastní praxi v Bergenu. Klima a adaptace na něj jsou totiž jen jedním – byť podstatným – dílkem úspěšnosti jeho práce. Jestli něco jeho…

REKLAMA