REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Bez betonu i bez plastů. Stavěli z použitých cihel, místního dřeva a hlíny. Z materiálů z druhé ruky postavili krásné bydlení

Projekt francouzských architektů je experimentem s udržitelností a ekologickým stavitelstvím. A nedopadl vůbec špatně. Místo slov a teoretických úvah přinesl činy a praktický důkaz. Jak postavit bez moderních materiálů moderní dům?
Foto: Laurent Kronental

Dá se nějak změnit konceptualizace našich obydlí? Je vůbec možné proměnit způsob, jakým pohlížíme na proces stavby, a místo jednostranné spotřeby zdrojů a záboru místa přijít s něčím jiným? S něčím, co by tak ostře neoddělovalo naše teritorium od přírodních habitatů? To jsou otázky, nad nimiž vážně přemýšlí francouzští Anatomies d’Architecture.

Už dlouho. A ve snaze o propojení obydlí s územím, v němž se nachází – ve snaze o zohlednění klimatu, geografie, historie, kulturního dědictví, místních materiálů a regionálních stavebních technik – dospěli k určitým teoretickým výsledkům. Zůstávala jen otázka, zda se dá taková teorie převést v praxi. A projekt rekonstrukce domu Le Costil, do níž se pustili v roce 2020, je názorným experimentem, který to dokazuje.

Foto: Laurent Kronental

V krátkosti, na rekonstrukci starého domu z Normandie studio Anatomies d'Architecture dokládá, jak si představuje dokonalé ekologické stavitelství.

Objekt Le Costil byl v době zahájení projektu v podstatě opuštěnou ruinou. Obyčejným starým cihlovým domkem, s typickým „dlouhým“ profilem, kterému se na normandském venkově říká longère. V prostoru vymezeném obvodovými zdmi nabízel 83 metrů čtverečních užitného prostoru. Který bylo ovšem zapotřebí nejprve vydobýt z havarijního stavu totální rekonstrukcí.

Foto: Olivier Sabatier

Zapomeňte na moderní staviva

V čem se tedy přístup francouzských architektů lišil? V pravidlech, které si pro rekonstrukci nastavili. Byla jich spousta, ale vaši pozornost by měly vzbudit už ty první: na stavební proces bude využito 0 % betonu, 0 % plastů. Všechny zapracované materiály budou stoprocentně přírodní. A žádný z nich nebude na stavbu putovat ze vzdálenosti větší než 100 kilometrů.

Proč ale vlastně rovnou nepostavit – ekologicky – něco nového? I v tom se zrcadlí promyšlený přístup architektů. Novostavby totiž vnímají jako součást problémů moderního stavitelství. I ty rádoby ekologické totiž spotřebovávají čerstvé zdroje, produkují odpady, emise a žádají si zbytečně mnoho energie. Pokud chceme skutečně šetřit životní prostředí, je účelnější adaptovat objekty již existující.

Foto: Olivier Sabatier

Le Costil zkrátka povstane z trosek, recykluje sám sebe a už jednou vynaloženou energii na svou stavbu. A tentokrát k tomu nebude zapotřebí jiných než lokálních stavebních materiálů.

Lépe se to řekne, než udělá. Anatomies d’Architecture na tomhle projektu pracovali po dvě léta, přičemž uvedli svou vizi v život díky spolupráci s lidmi z celé Normandie. Řemeslníky, stavaři, profesionály polozapomenutých řemesel. Pomáhali jim zemědělci, dřevorubci, pilaři, kameníci, zedníci, historici, badatelé, učni i dobrovolníci.

Malý Le Costil tak inspiroval velké revoluční změny ještě před tím, než vznikl.

Foto: Olivier Sabatier

Opravdu důsledný projekt

K čemu ale bylo zapotřebí tolik se stavbou zdánlivě nesouvisejících profesí? Šlo o to v blízkém okolí vyrobit a sehnat vše potřebné. Konopné izolace, nátěry ze surové hlíny, dřevěné rámy z místních kaštanů a dubů. Najít bylo třeba staré cihly, které by se daly použít znovu. A zrovna tak i rámy oken a dveří, prkna na podlahy.

Toho hledání bylo mnohem víc, než u klasické rekonstrukce. Zboží, které by se dalo pořídit na jednu zastávku ve stavebninách, se tu muselo shánět postupně, pozvolna. Nebylo to přímočaré a snadné. Ale nebylo to nemožné. Anatomies d’Architecture tím demonstrovali, že dostupného stavebního materiálu je pořád víc než dost, a na kvalitě mu nic neubírá, že je z druhé ruky.

Foto: Anatomies d’Architecture

Po měsících společného úsilí se týmu podařilo unést, oškrábat a zaklínovat 1 100 cihel, 800 podlahových dlaždic a 400 znovu použitých střešních tašek. Projekt bylo principiálně možné dohotovit z toho, co se skutečně nabízelo v okolí.

Kromě kompilace porůznu sesbíraných materiálů přeměnili architekti některé z původních terakotových cihel budovy na stavbu terasy – pomocí tradiční techniky Calade, tedy bez malty a lepidla – čímž bylo dosaženo hydroizolaci podlah. Tradiční dobová řešení tu byla odpovědí na moderní požadavky.

Foto: Anatomies d’Architecture

Výčet užitého materiálu doplnila i „kilometráž“, vzdálenosti z jaké byl zavážen. Dřevěné piloty z akátového dřeva putovaly na stavbu z třicetikilometrové vzdálenosti. Dřevou douglasky pro dřevěný rám budovy přijelo ze 45 kilometrů. Stejně jako konopí pro izolace, vyhotovené na biologické bázi.

Z padesátikilometrové vzdálenosti dorazily recyklované korky pro izolaci proti hnilobě. Surová hlína byla místní. Ganivelles, tedy bioklimatické roštové obklady z kaštanového dřeva, cestovaly z 90 kilometrů. Mezi další zdroje patřilo seno a sláma, pazourek a břidlice, kravský trus a líska. Většina z toho pocházela z místa stavby.

Foto: Anatomies d’Architecture

Inspirace pro ostatní? To je nejisté

Anatomies d’Architecture tu, ne sice lehce a snadno, dokázalo svou tezi. Experimentem potvrdili platnost tvrzení, že rekontextualizace a rekonceptualizace bydlení je víc než jen teorií. Se svou pokročilou stavební ekologií, vnímanou velmi ostrou optikou, dokázali provést kompletní rekonstrukci a vytvořit ze starého nové bydlení. A obešli se přitom bez současných vymožeností.

Asi se nedá čekat, že by teď stavební průmysl okamžitě naskočil na tento trend, a svět zasypala lavina podobných realizací. Nicméně se ukázalo, že existuje i tahle cesta. A to se přehlížet nedá.

Foto: Anatomies d’Architecture

Údaje o projektu

Název projektu: Le Costile
Typ projektu: netradiční forma ekologické rekonstrukce
Architektonické studio: Anatomies d’Architecture
Lokalizace: Sap-en-Auge, Normandie, Francie
Vedoucí architekt: Raphaël Walther
Projektový tým: Emmanuel Stern
Vedoucí projektu: Mathis Rager
Dodavatelé materiálu: Couverture Grolleau, Depuis 1920, Eco-Pertica, Scheck & Déco
Klient: soukromá osoba
Zahájení stavební činnosti: 2020
Rok dokončení (finalizace): 2022
Užitná plocha: 83 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Foto: Sebastian Felix Ernst

Stavěli bez bourání. Starou stodolu využili a přestavěli na bydlení a sklad

Když máte k ruce tým nadšených profesionálů, nic není nemožné. Názorně to dokládá i projekt rekonverze dřevostavby z německého Lindau. U návrhu a samotné realizace se tu sešli lidé motivovaní, kteří se s nemalou chutí pustili do náročné práce. Ze staré stodoly přitom vytvořili…

Foto: Przemyslaw Turlej

Novostavba rodinného domu ze starých cihel

Jaký má význam má fasáda novostavby, zbudovaná z cihel dvě století staré stodoly? Není to jen o recyklaci materiálu, ale hlavně o atmosféře. A tu rodinný dům z Poznaně opravdu má. Staré cihlové zdivo zpracovali do nové formy. Tvoří originální tvář domu.

REKLAMA