REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Novostavba rodinného domu ze starých cihel

Jaký má význam má fasáda novostavby, zbudovaná z cihel dvě století staré stodoly? Není to jen o recyklaci materiálu, ale hlavně o atmosféře. A tu rodinný dům z Poznaně opravdu má. Staré cihlové zdivo zpracovali do nové formy. Tvoří originální tvář domu.

V Polsku je hezkých měst spousta, ale Poznaň mezi nimi bude vždycky hrát prim. Přeci jen, je to jedno z nejstarších sídel, a díky pozici „na půl cesty“ mezi Varšavou a Berlínem tudy skutečně kráčela historie. Na zdejších předměstích se setkává krajina tří typů. Ta čistě městská, s hustou zástavbou; rozvolněnější venkovská, s roztroušenými venkovskými usedlostmi a krajina ryze zemědělská, s obdělávanou půdou. Rodinný dům, jehož projekt řešili profíci ze studia Wrzeszcz Architekci, se nachází přesně v přechodové zóně mezi těmito třemi typy krajin, v místě, kam ještě doléhá sláva velkého města, ale už jste vlastně na vsi. I proto se rozhodli návrh domu pojmout trochu jinak, s výrazným akcentem historických a řekněme tradičních prvků. Celá „novostavba“ domu proto připomíná stodolu.

Stodoly sem patří. I když už neslouží zemědělcům

Z hlediska svých proporcí, tvaru, provedení a sklonu střechy je vlastně tato stavba, nabízející 270 metrů čtverečních užitného prostoru jednou velkou stodolou. A nejen tak ledajakou. Jedná se o stodolu „německého typu“, které jsou pro Poznaňsko a velkopolský region typické. Jejich základem jsou pevné cihlové zdi a čtvercový profil, jsou poměrně bytelné. Tedy, spíše byly, protože dnes už jich v regionu najdeme pomálu. Architekt Borys Wrzeszcz měl štěstí, že jednu takovou, polorozpadlou, nalezl v nedaleké vesnici. A rozhodl se z ní vyzískaný stavební materiál zužitkovat v rámci projektu rodinného domu. I proto je ona „novostavba“ v uvozovkách. Její proporce a materiál fasády totiž přesně odpovídají historickým dimenzím dvě století starého objektu.

Novostavba rodinného domu ze starých cihel, které už něco pamatují Foto: Przemyslaw Turlej

Recyklace je fajn. A nevyrábět budoucí odpad taky

Že shánění cihel z bouračky a jejich přesun vypadá jako trochu moc zbytečné práce? „Vůbec ne,“ říká Wrzeszcz. „Naší klíčovou ideou totiž bylo rozhodným způsobem proměnit přístup k navrhování projektů, dodat současným stavbám charakter minulosti, a přitom zapracovat na udržitelnosti architektury.“ Recyklace má smysl, a stavebnictví by to mělo podle něj také akceptovat. Je zbytečné neustále vyrábět nové stavební materiály a stavět nové domy, když se nabízí k opětovnému zhodnocení stále funkční materiál. A profil rodinného domu jako stodoly? „Navzdory přešlým letům jsou to stavby, které jsou se zdejším regionem silně spjaty, a je škoda, aby zmizely. Jejich tvar je činí snadno rozpoznatelné, osobité. A klasickou zástavbu umně doplňují.“

Jaký je dnes v lese program?

A co dalšího dokázali do projektu vnést? Výhodu ztělesněnou blízkostí lesa. Poměrně fádní čtvercová parcela se totiž jednou svou stranou „opírala“ o les. „Což se ukázalo být silným impulsem proto, abychom celou do dvora směřující část domu otevřeli tomuto výhledu do zeleně,“ dodává Wrzeszcz. Odrazilo se to i při členění plánu místností. Prakticky celé přízemí, zahrnující společně sdílené prostory, jídelnu, kuchyň a obývací pokoj, se jediným (ale zato pořádným) oknem ubírá k lesu. Vnějším přechodem mezi interiérem a zahradou je terasa, která přirozeně rámuje výhled. Je stejně dlouhá, jako okno a dům, ke kterému těsně přiléhá.

Novostavba rodinného domu ze starých cihel, které už něco pamatují Foto: Przemyslaw Turlej

Efekt nekonečného okna v přízemí (je jen minimálně dělené, především pak v místech vstupu na terasu) umocňují vysoké stropy. Nad kuchyňskou linkou a obývacím pokojem sahají až do výšky 5 metrů. Prosvětlení a vzdušnost tohoto prostoru je fascinující. Logickou otázkou pochopitelně je, kam se v takhle disponovaném prostoru může vmáčknout druhé patro. Architekti to vyřešili poněkud neobvyklým zasazením vnitřního modulu, samostatného boxu vpraveném dovnitř objemu interiéru. Je to hodně nekonvenční, ale kvalitu bydlení to ve skutečnosti zvyšuje.

Všechno hezky pod jednou střechou

Modul v sobě nese celou koupelnu, technické zázemí a toaletu, šatník a spíš a také ložnice. Ty už ovšem přiléhají ke stěně, a znovu shlíží na les. Tento jakoby levitující modul napomáhá rozčlenění prostoru, a odděluje místnosti společné od soukromých. Navenek nijak neruší, snad jen v několika partiích může působit svým viditelným rohem nápadně. A je tu ještě jedno neobvyklé řešení. Architekt se snažil udržet vše v jednom profilu, aby dodržel konturu stodoly. Proto je do obytného objektu pevně zapravena i garáž. V podstatě do jeho středu.

Novostavba rodinného domu ze starých cihel, které už něco pamatují Foto: Przemyslaw Turlej

Je to poněkud nezvyklé, ale vzniká tak přímé spojení mezi garáží, vstupní halou/předsíní a středem domu. Když zaparkujete, už jste prostě doma,“ vysvětluje Wrzeszcz. Garáž kromě zaparkování auta nabízí místo pro malou prádelnu, kotelnu, dílnu a další skladiště. Nad garáží se v patře nachází dětský pokoj. Hry a smích (a také dupání) tedy ostatní obyvatele domu neruší. I světla je v dětském pokoji dostatek, protože se atikou otevírá směrem k silnici. Snad proto, že kouzlo lesní zeleně ještě děti tolik nedocení.

Novostavba, která má dlouhou paměť

Finálním krokem pak bylo zapracování cihel ze staré stodoly do nové fasády. Výsledek? Historický materiál dodal domu nevšední atmosféru. Jako by se tím kus minulosti přeneslo až sem. Novostavby jsou sterilní, jejich příběh se ještě ani pořádně nezačal psát. Ale tady? Za touhle novostavbou už stojí příběh, a architektura jej vypráví. Fasáda není celistvá, je složená ze čtyřech různých vzorů, s různou mírou transparentnosti a plasticity.

Novostavba rodinného domu ze starých cihel, které už něco pamatují Foto: Przemyslaw Turlej

Otevřená mozaika je tam, kde je třeba dům napojit a otevřít okolí a světlu. Pevná a uzavřená je ve směru do ulice, protože obyvatelé chtějí mít soukromí. Na stavitele to kladlo jisté nároky, protože už zapomněli, že cihla nemusí být jen pro tvorbu plochých zdí bez tváře. Dům potěší svým nenáročným a uchopitelným tvarem, byť jeho obsah je mnohem komplikovanější. Pořád si ale zachovává svou krásu. Zapracování starých cihel zužitkovalo starý materiál a dalo mu šanci na druhý život. Pro novostavbu je to přidaná hodnota.

Údaje o projektu

Typ projektu: Novostavba rodinného domu
Architektonické studio: Wrzeszcz Architekci
Lokalizace: Poznaň, Polsko
Vedoucí projektu: Borys Wrzeszcz
Návrh interiéru: Zofia Wyganowska
Dodavatelé materiálu: GRAPHISOFT, Alglob, Meyer holsen piano, Trimble
Dodavatel stavby: Pawel Majchrzak
Krajinářský návrh: Zuzanna Hybiak
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2020
Počet podlaží: 2
Plocha podlaží: 270 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj:  Julian Weyer

Cihla, kámen, dřevo. Základními materiály vyjádřili architekti při stavbě vily vše potřebné

Některé věci se nemění. Třeba to, že pálená cihla, přírodní kámen a dubové dřevo představují známku solidní jistoty, a k tradiční dánské architektuře neodlučně patří. Dílem proto, že charakterem nestárnou, a jejich univerzální povaha dokáže pořád dodat patřičné vyznění útulné pohody všem rodinným domům, byť se možná…

Foto: FORCE4 Architects

Cihlový dům formuje vše dobré: jednoduchost, styl a spokojenost

Originální přístup k zaběhlému konceptu, silný důraz na identitu stavby, zapracování principů udržitelnosti. A jistě ještě mnohem víc. Prostorný rodinný dům z Rudersdalu se přitom nesnaží cíleně vymykat, reflektuje spíše snahu přidržet se osvědčených prvků. Činí tak ale natolik rafinovaně, že je ve výsledku…

REKLAMA