Podle odhadů Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) je v Česku zhruba 1,5 milionu světelných bodů a více než 50 % z nich tvoří úsporná LED svítidla. Nicméně velká část je již zastaralá, stejně jako většina stožárů či kabelových rozvodů: „Veřejné osvětlení nejsou jen lampy a svítidla. Jde o celý propojený systém, který má zásadní dopad na bezpečnost, hospodaření obcí i životní prostředí. Životnost jednotlivých částí systému je rozdílná. Samotná svítidla vydrží 20 až 25 let, stožáry 30 až 40 let a kabely až 60 let. Mnoho obcí však za poslední desetiletí neprovedlo ani částečnou obnovu. Věnují se pouze základní údržbě, která je nutná pro pravidelné revize,“ upozorňuje Josef Smolík, předseda SRVO a zve na listopadovou konferenci Světlo 2025, která se bude daným tématům věnovat. Program počítá i s představením aktuální výzvy SMARTNET č. 1/2025 – Modernizace veřejného osvětlení. Měla by podpořit komplexní obnovu a modernizaci soustav veřejného osvětlení s cílem snížení konečné spotřeby energie, úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů, úspory emisí CO2 a omezení světelného znečištění v obcích mimo území národních parků.
Investice do modernizace se vyplatí
Výše jmenované instituce se snaží zástupce obcí a měst přesvědčit o tom, že investice do modernizace se skutečně vyplatí. Na příkladech z praxe dokládají, že přechodem na LED svítidla se účty za energie výrazně sníží a to i v případech, kdy dochází pouze k částečné obnově. Konkrétní kroky by měly vždy vycházet z možností a potřeb dané obce a instituce by měly pomoci například formou konzultace, doporučením dotace, zpracováním projektu či alespoň inspirativním příkladem. SRVO nejčastěji uvádějí komplexní modernizaci ve městě Žatec v Ústeckém kraji, kde bylo vyměněno 2 200 svítidel za 56,1 milionu korun. Bezmála polovinu této částky pokrylo město z dotací.
„Původní osvětlení bylo technicky zastaralé, energeticky náročné a často poruchové. Modernizací bychom měli docílit téměř 60% úspory energie. Z původní roční spotřeby 1 188 MWh se podle propočtů můžeme dostat na méně než 500 MWh. Podstatně nám klesnou náklady a přitom se výrazně zvýší bezpečnost v ulicích. Modernizace nám přinesla nejenom energetické úspory a bezpečnost, ale také ekologický efekt – osvětlení je zónované, respektuje noční klid a minimalizuje světelné znečištění,“ uvedl starosta Radim Laibl. Veřejné osvětlení chápe jako páteřní síť pro budoucí rozvoj města v rámci Smart City (řízení pomocí IoT technologií, senzory kvality ovzduší, parkovací systémy, bezpečnostní kamery a další).
Předseda SRVO Josef Smolík doporučuje zástupcům měst a obcí sledovat kromě aktuálních dotačních titulů i nové trendy a technologie. Na prvním místě uvádí zaměření na světelné znečištění, a to konkrétně na nové normy a technologie, které minimalizují rušivé světlo a chrání přírodu. Preferuje LED technologie, inteligentní (smart) osvětlení a systémy, které umožňují dálkové řízení a automatickou regulaci intenzity podle pohybu osob, denní doby nebo počasí, což umí pouze adaptivní a dynamické osvětlení, které se přizpůsobuje aktuálním potřebám. Za velmi důležitou považuje rovněž integraci s dalšími městskými systémy, jako součást širší infrastruktury chytrých měst (Smart City). S tím souvisí i kvalitní senzorika a IoT, tedy implementace senzorů k detekci pohybu, měření intenzity osvětlení či sledování poruch.
„Novým technologickým směrem mohou být i solární a obnovitelné zdroje. Využíváním solárních panelů a bateriových úložišť lze pomoci s napájením osvětlení, což výrazně snižuje závislost na distribuci ze sítě a usnadňuje montáž v nepřístupných oblastech obcí a měst, a to zejména vzhledem ke stávajícím inženýrským sítím,“ dodává k tématu nových technologií Josef Smolík.
Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, normy a dotace
Ministerstvo životního prostředí ČR v souvislosti s novými dotačními výzvami aktualizovalo Příručku správného osvětlování a připomnělo také parametry relativně nové české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Parametry se vztahují se na pět aplikačních oblastí: osvětlení pozemních komunikací (silnice, parkoviště, chodníky, cyklostezky), osvětlení venkovních pracovišť (sklady, haly, letiště), osvětlení venkovních sportovišť (stadiony, sjezdovky), architektonické osvětlení (památky, umělecká díla) a reklamní osvětlení (billboardy, LED panely).
„V praxi by měla norma sloužit jako vodítko při instalaci nového nebo při rekonstrukci stávajícího osvětlení, a to ve všech aplikačních oblastech, které norma zahrnuje. Příkladem může být její použití při rekonstrukci soustavy veřejného osvětlení, pro jejíž realizaci bude obec tyto požadavky vyžadovat ve smlouvě s osloveným projektantem. Ten se jimi při navrhování soustavy osvětlení bude muset řídit,“ upozorňuje ministr Petr Hladík a představuje aktuální dotační výzvu, která obcím pomůže modernizovat zastaralé veřejné osvětlení. Příjem žádostí se otevře 1. prosince 2025. Nově vyhlašovaná výzva navazuje na úspěšný dotační titul PUBGRID.
„Výzva Modernizačního fondu SMARTNET 1/2025, který je financován ze systému EU pro obchodování s emisemi, nabídne 500 milionů korun na podporu komplexní obnovy a modernizace soustav veřejného osvětlení. Obce tak mohou investovat nejen do samotné výměny světelných zdrojů, ale i do rekonstrukce stožárů a rozvoden, optimalizace rozmístění svítidel či instalace chytrých technologií jakou je například SMART osvětlení přechodů pro chodce. Výše dotace se bude odvíjet od množství uspořené energie, kterého se náhradou za moderní osvětlení dosáhne. Výpočet bude velice jednoduchý – 60 Kč za každou 1 kWh uspořené primární energie. Podpoříme i projektovou přípravu a technický dozor. Obce tak mohou získat až polovinu výdajů na realizaci. Cílíme především na nové realizace, proto způsobilé budou ty výdaje, které vznikly nejdříve 1. července letošního roku,“ dodal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR a vyzval zájemce k podávání žádostí.
Příjem žádostí ve výzvě SMARTNET 1/2025 se otevře 1. prosince 2025 a vlastníci infrastruktury veřejného osvětlení budou moci žádat až do 30. září příštího roku. Žádosti, které naplní podmínky výzvy, ale jejich pořadí přesáhne rámec disponibilní alokace, budou zařazeny do takzvaného zásobníku žádostí. Projekty musí být ukončeny do pěti let od schválení dotace.
Literatura a zdroje:
- Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) a konference Světlo 2025 zde
- ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení zde
- Ministerstvo životního prostředí ČR a jeho sekce Světelné znečištění, kde je možné najít nejrůznější metodiky a také aktuální Příručku správného osvětlování zde
- Doporučená svítidla pro veřejné osvětlení města Brna, kde je stanovena maximální intenzita osvětlení a upřesněné technické parametry zde
- Podrobnosti a dokumenty k aktuální výzvě SMARTNET 1/2025 zde
Sdílet / hodnotit tento článek